Filip Titlbach zvítězil hned ve dvou kategoriích jarní přehlídky Report 2019

Minulý týden se prostorách budovy Českého rozhlasu na Vinohradech konalo jarní kolo přehlídky zpravodajských a publicistických pořadů Report. Vítězem prvních dvou kategorií se stal hlas posluchačům známý zejména z digitální stanice Radio Wave.

Ilustrační obrázek, Český rozhlas, léto, autor: Martin Petera

Ilustrační obrázek, Český rozhlas, léto, autor: Martin Petera

Filip Titlbach bodoval už v loňském ročníku přehlídky Report, tehdy si v první kategorii odnesl třetí místo za příspěvek k nalezeným záznamům z politického procesu s Rudolfem Slánským. Představme si nyní podrobněji oceněné příspěvky letošního ročníku. Pro úplnost dodejme, že pořadatelem akce je Sdružení pro rozhlasovou tvorbu (SRT). Veškeré příspěvky si můžete přehrát přes odkazy v článku.

I. kategorie: zpravodajské a publicistické příspěvky

Výsledky Reportu napovídají, že kvalitní informace dostanou posluchači Českého rozhlasu nejen na jeho nejposlouchanějším okruhu, Radiožurnálu. Hodnotné příspěvky najdou rovněž na vlnách specializovaných, digitálních okruhů, tak i v rámci regionálního vysílání.

zleva: Matěj Skalický, Filip Titlbach, Lukáš Milota – vítězové I. kategorie Report 2019

zleva: Matěj Skalický, Filip Titlbach, Lukáš Milota – vítězové I. kategorie Report 2019, autor: SRT

Homosexualita je nemoc. Léčit se nedá – Filip Titlbach

Filipu Titlbachovi se podařilo zabodovat u poroty i v roce 2019. Název oceněného příspěvku odkazuje na výpověď jedné z dotazovaných ve velkém průzkumu týkajícího se diskriminace LGBT. Té učitel řekl, že homosexualita je neléčitelná nemoc. Jedinou možností bylo podle něj zastřelení. Ocenění bylo uděleno také za podcastovou sérii o homosexualitě.

S určitou formou homofobie jsem se setkal i já sám. Na základní škole mi někteří kluci říkali buzerante. Párkrát jsem dokonce dostal facku. Na tělocviku mě nikdo nechtěl do týmu. To se dělo před víc než deseti lety v malém městě v západních Čechách. Dneska žiju v Praze. A ani po těch letech, a v tak velkém městě, nevezmu svého kluka za ruku, aniž by mě nenapadlo, že ta facka zase může odněkud přiletět,“ říká v příspěvku jeho autor.

Krmení motýlů v plzeňské ZOO – Lukáš Milota

Loňský vítěz Lukáš Milota neodchází s prázdnou, už loni totiž od poroty dostal velký počet hlasů. Tentokrát byl oceněn druhým místem za příspěvek mapujícím krmení motýlů. Zatímco obrazová média mohou jednoduše celý proces zmapovat poměrně jednoduše, prostřednictvím rozhlasového vysílání se to může jevit jako úkol obzvláště obtížný. Přesto se autor vypořádal s tématem originálním způsobem.

Novinkou plzeňské ZOO je právě zmíněné krmení motýlů, a to od prosince 2018. Někteří motýli se vznášejí nad rostlinami, jiní nehybně sedí, přesto je pohled na rej barev a pestrobarevná křídla téměř kouzelný. „Denní motýli mají jistou dobu, kdy všichni lítají a sají šťávy, potom se v klidu posadí a odpočívají. Motýl se dožívá deseti až patnácti dnů, potom bohužel zemře. To ale patří k životu,“ vysvětlil Vlastimil Cihlář.

Tajuplné dánské bažiny plné mumií z doby železné – Matěj Skalický

Bronzová příčka patří letos Matěji Skalickému, který v Dánsku objevoval mumie, které pochází až z doby železné. Reportáž pro magazín Radiožurnálu s názvem Experiment mapuje stovky mumií, mezi nimi i tzv. „Grauballského muže“.

Autor jej blíže popisuje na samém začátku reportáže: „Má vousy, zuby, vrásky, vlasy a stále ten samý výraz. Už dva tisíce let. Do tváře Grauballského muže se díváme spolu s kurátorkou Pauline Asinghovou. Sedíme na lavici v temné místnosti připomínající malou jeskyni. Před námi leží na hlíně a za sklem přes dva tisíce let staré mužské tělo. Jeho příběh připomíná dnešní severské detektivky.“

Ilustrační snímek mixážního pultu, autor: Martin Petera

Ilustrační snímek mixážního pultu, autor: Martin Petera

II. kategorie: publicistické pořady

Nejlepší publicistické pořady se utkali v rámci druhého dne letošního Reportu, tři nejlépe hodnocené příspěvky mají společného jmenovatele, člověka a společnost.

zleva: Ivan Studený, Martina Pouchlá, Filip Titlbach a Adéla Paulík Lichková, vítězové II. kategorie Report 2019, autor SRT

zleva: Ivan Studený, Martina Pouchlá, Filip Titlbach a Adéla Paulík Lichková, vítězové II. kategorie Report 2019, autor SRT

Dnešní člověk žije v předběhu, nepatří mu přítomnost – Filip Titlbach

Rychlost je dominantním znakem dnešní společnosti, každý chce dle filozofky a fenomenoložky Anny Hogenové mít vše hned, na vše se spěchá, K tomu je vyvíjen silný tlak na účinnost a výkon. Člověk si prý neužívá přítomnost.

Typickým znakem postmoderní doby je růst a takzvané přemocňování dosavadních stupňů vývoje. „Vůli k moci předpověděl už Friedrich Nietzsche. Moc je silou. A síla se ukazuje jen v případě, kdy roste. To znamená, že aby člověk byl a jeho existence byla uznána, tak musí být stále silnější a silnější. Nemůže si dovolit se zastavit. Člověku nestačí být dobrý. Zítra musí být lepší. Ne, že si to přeje, ale je to podmínka jeho existence. Je v tom bohužel trochu děsu, který si ale zaplať pánbůh skoro nikdo neuvědomuje.“

Studio Leonardo po stopách čs. legionářů – Martina Pouchlá, Ivan Studený

Desetitisícům československých legionářů se před sto lety stala domovem Transsibiřská magistrála. Po jejich stopách se za Ural vydali redaktoři Českého rozhlasu Martin Pouchlá a Ivan Studený. „Legionáři po sobě zanechali památníky, ale budeme se ptát také pamětníků i pátrat v archivech,“ uvedla redaktorka.

Podle ní se situace liší místo od místa. „Některé pomníky jsou zanedbané, jiné jsou opravené. Názor Rusů na československé legionáře rozhodně není jednolitý a liší se hodně po celé Sibiři.“ Série věnovaná anabázi československých legionářů na Sibiři.

Diagnóza F Jeroným Janíček – Adéla Paulík Lichková

Když ho manželka přivezla do Psychiatrické nemocnice Bohnice, zaplavil ho pocit, že tam přece nepatří, a nechtěl ani vystoupit z auta. Když se ho zeptala, kam tedy patří, dal Bohnicím šanci. A také sám sobě.

Publicista a autor knihy Když úzkost bolí Jeroným Janíček s panickou úzkostí bojoval poprvé v osmnácti letech. Už tehdy měla jeho úzkost tak intenzivní tělesné projevy, že měl pocit, že má infarkt. V následujících měsících se záchvaty paniky a strach ze smrti opakovaly ještě několikrát. „Naposledy už mě záchranka ani neodvezla, protože panika ustoupila v okamžiku, kdy jsem viděl, že přijela pomoc,“ popisuje Janíček.

Dokumentaristická kategorie Reportu se uskuteční ještě letos na podzim, tradičním místem konání bude Jihlava, jakožto součástí festivalu dokumentů.

Autor článku:

Napsat komentář

Pro přidání komentáře musíte .