GLOSA – Už asi opravdu stárnu, řekl jsem si po dalším dílu televizní soutěže Wipeout – souboj národů. Mezi příznaky stárnutí totiž patří vzpomínání na staré dobré časy, tvrzení jak „tehdy“ bez ohledu na to, které tehdy máme na mysli, bylo všechno lepší, barevnější, zábavnější a přesně to mě po hodince zápolení „osobností“ postihlo. Popravdě jsem měl pocit, že zábavnější než Wipeout je i pohled na točící se prádlo v pračce.
Patřím mezi skupinu televizních diváků, kteří by většině stanic nevydělali ani na slanou vodu a z nichž by se nejeden producent musel zákonitě zbláznit. Nesleduji seriály, protože nevěřím na lásku ve sto padesáti dílech, nevěřím ani na geniální policisty, kteří vyřeší deset vražd za deset minut, nebaví mě většina filmů a ze zábavných pořadů pravidelně zvracím. Co mě ale vždy bavilo, byly soutěže typu Pevnost Boyard, Stopa Xapatanu, nebo legendární Hry bez hranic. Vyrůstal jsem na nich, těšil jsem se na každý další díl a vždy mě mrzelo, že tuzemské stanice, respektive tehdy jen Československá a později Česká televize, nejsou schopny vyprodukovat podobnou soutěž samy.
DOPORUČUJEME: Legenda Klíče od pevnosti Boyard stále žije, ve Francii už 22. rokem
Pravda, v dobách Her bez hranic mi bylo nějakých třináct a dnes už si umím spočítat, proč v participaci na tomto projektu ČT nepokračovala, i proč je finančně nesmyslné aby si některá z na našich televizních stanic produkovala podobnou soutěž sama, ale to staré přání ve mě stále tak trochu zůstalo. Když Nova oznámila, že nabídne soutěž, která je Hrám bez hranic podobná, snad ještě lepší a zábavnější, byl jsem tedy opravdu zvědavý a po řadě let jsem se na nějaký televizní pořad skoro i těšil.
Na koulích skáče každý soutěžící. Poprvé to bylo mírně zábavné, podruhé mírně nudné, potřetí velmi nudné.
Kdybych měl shrnout Wipeout z pohledu téměř se těšícího diváka, potom bych si možná i trochu poplakal. Ať už Nova slibovala sebeúžasnější podívanou, to co se z Wipeoutu vyklubalo si nezaslouží ani přídomek skvělý, ani zábavný. Za to mně napadají slova jako koncentrovaná nuda.
PŘEČTĚTE SI: Aréna národů, pramáti Her bez hranic, se chystá na obrazovky TV Prima
Jsem ještě ochoten uznat, že bude asi jen mojí neznalostí že neznám většinu tak zvaných osobností, které v soutěži Česko – Slovenský tým tvoří. Průměrný divák Novy je pravděpodobně zná, ví, co jsou zač a proč jsou známé. Co už mě ale opravdu výrazně irituje je, že se jednotlivé díly liší pouze v osobách soutěžících, ale soutěžní disciplíny v podstatě zůstávají téměř stejné. Jistě, existují v nich malé rozdíly, ovšem ty jsou tak nepatrné, že mi jen těžko mohou přinést divácké překvapení.
„Nevadí že jsme poslední, stejně si byl fantastický“.
Pokud porovnám Wipeout s Hrami bez hranic, potom je invenčnost obou soutěží od sebe asi tak stejně daleko od sebe jako koňka od monorailu. Tam kde Hry bez hranic slibovaly originální soutěžní disciplíny, tam Wipeout nabízí dokola stále totéž, tam kde Hry bez hranic bavily, tam Wipeout nudí.
PSALI JSME: Křišťálové bludiště aneb tak trochu bláznivá Pevnost Boyard
Sice dokážu pochopit, že když postavíte jednu opičí dráhu, zabezpečíte ji záznamovou technikou, a celý balíček následně pronajímáte jednotlivým televizním stanicím, je to výrazně levnější, než když pro každý díl soutěže všechno stavíte znovu, ale divácky jde o velmi nudnou záležitost.
Z WEBU RADIOTV: Survivor – reality show o přežití je v USA již 22. sezóny
Wipeout tak vlastně připomíná souteže typu Takešiho hrad, které ovšem dohánějí fakt, že je dráha stále stejná, dostatečným zesměšňováním soutěžících. Wipeout naopak soutěžící chválí, téměř glorifikuje, i když jejich výkon připomíná návštěvu uživatele nadměrných velikostí v lanovém centru.
LETNÍ SERIÁL: Pátrejte s námi „Po stopách Xapatanu”
Fakt, že mi Wipeout připadá nudný a nezáživný bych ještě byl schopen akceptovat, nakonec nejde o jediný televizní pořad, po jehož sledování jsem se musel jít pobavit pohledem na prádlo v pračce, jestli ale něco opravdu špatně snáším, potom je to ono tak zvané mezinárodní složení soutěžních týmů. Nic proti Slovákům, nic proti Polákům, ale opravdu je mi proti srsti spojení s takovou zemí, jako je Bělorusko. Nějak mi nepřipadne ideální prezentovat tuzemské divácké většině zemi, která je označována za poslední evropskou diktaturu, jako národ patřící do evropského prostoru. Možná mne dokonce i mírně uráží, že je v rámci Wipeoutu Česká republika srovnávána se státy jako Bělorusko a Ukraina, které rozhodně nelze označit za demokratické. Mám zkrátka pocit, že do této skupiny zemí bychom se neměli řadit ani v rámci nepovedené televizní soutěže.
Sledoval jsem půlku jednoho dílu, a mám s toho stejný pocit jako autor článku. Je to nezábavné, stále se opakující a nudné.
Ale to, že jsme tam s Polskem, Ukrajinou a Běloruskem mně nevadí, beru to prostě jako soutěž čtyř východoevropských družstev. Spíš se divím, že tvoříme se slováky jeden tým.
Já se zas divím, že jen ČR a SR má svůj společný tým protože bych očekával, že tam Mr. Sarbu v rámci úsporných opatření a synergií šoupne i Rumunsko… to by byl zajímavý tým složený ze tří národů :-)
První díl se mně líbil hodně, jenomže u druhého jsem se začal tak strašně nudit, že už jsem to dál nezvládal a vypnul. Psedocelebritky, které Nova a Markíza vybraly, mě taky nezajímají. Ha, promovali to jako nové Hry bez hranic, kam se na ně Wipeout hrabe!!!
Pane Boučku, nejste sám, kdo nezná drtivou většinu „celebrit“ československého týmu. A rozhodně to není důvod k ostudě, naopak. Souhlasím také s váma v tom, že je tento Wipeout neskutečně nudný. Není to ovšem samotným formátem, Barrandov kdysi vysílal několik sérií amerického Wipeoutu (nazvaný Drtivá porážka, kde proti sobě soupeřili jen Američané, kteří se do soutěže přihlásili, tedy žádné týmy, jen každý sám za sebe) a věřte, že to byla úplně jiná podívaná. Nova to prostě opět zabila. Nesouhlasím ale s tím, že bychom neměli soupeřit s týmy jako Bělorusko nebo Ukrajina. Proč? Jsou to slovanské národy, které nám jsou mnohem blíž než třeba Francouzi nebo Angličani. Navíc v případě této show, kdy východoevropské týmy dávají do boje všechno, jsou spíš oni v situaci, kdy by si měli stěžovat, že takový pseudotým jako Československo pro ně není důstojný soupeř. Nehrajme si, že jsme něco víc než země bývalého SSSR, v mnoha směrech máme naopak u nich co dohánět! Naopak mě taky irituje spojení Česka a Slovenska. Slováci to zaprvé bojkotují, zatímco naši mnohdy chromí soutěžící vydávají ze sebe maximum, a zadruhé, Slováci z historických důvodů a jakéhosi komplexu z věčného utlačování okolními státy nikdy nebudou bojovat za společný CS tým, ale vždycky za sebe. Což je ostatně vždycky slyšet z pokřiků na začátku, Češi bojují za československý tým, Slováci vždycky jen za Slováky. Každopádně nevadí, český Wipeout je po otřesné domácí verzi Big Brothera a Survivora další zmršenou show u nás a tak se těším aspoň na podzim, kdy Prima naservíruje Talent 2, protože ten je narozdíl od těchto pokusů označován za jednu z nejlepších verzí na světě!