Nový generální ředitel Českého rozhlasu Richard Medek hledá podporu pro úplně novou stanici mluveného slova. Tu chce zavést co nejdříve, a požaduje kvůli tomu i úpravu legislativy. Český rozhlas má ale dnes tři programy s podobnou orientací. I když je od nápadu k realizaci ještě hodně dlouhá cesta, podívejme se, co může podobný formát posluchači nabídnout.
Je podobný formát opodstatněný?
Český rozhlas momentálně provozuje tři stanice, kde převažuje mluvené slovo. Hlavní program ČRo 1 Radiožurnál nabízí zprávy a publicistiku s hudebním doprovodem, který je často terčem kritiky. Posluchači, kteří mají výhrady k hudbě, můžou si zpravodajství a publicistiku poslechnout online v čisté podobě, nebo v mírně přizpůsobeném formátu na čistě zpravodajském a publicistickém Rádiu Česko bez hudby. To vysílá několik hodin denně přes veřejnoprávní DVB-T multiplex, a posluchači jej mohou ladit i na frekvencích sítě BBC v FM pásmu.
Třetím rádiem orientovaným na mluvené slovo je analytická stanice ČRo 6. Tento program obsahuje komentáře, rozhovory, fejetony a další žánry mluveného slova. Nevysílá rovněž žádnou hudbu a výsledný produkt je hodně konzervativní po programové i imageové stránce. Český rozhlas 6 ale vysílá jen 6 hodin denně, od 18.00 do 24.00.
Mluvené slovo je i doménou vědecko-populárního digitálního programu ČRo Leonardo nebo regionálních programů v krajských městech. Tam ale zasahuje i hudba, takže čisté mluvené slovo to není. Generální ředitel Richard Medek chce všechny tyto proudy zkombinovat do jedné krystalicky čisté stanice mluveného slova, přičemž ale všechny tyto programy budou i nadále fungovat samostatně s výjimkou ČRo 6 a Rádia Česko, které by se sloučily.
Nejdražší rádio v době šetření?
I když má Český rozhlas nejlepší předpoklady vybudovat podobnou stanici s využitím obsahu svých nynějších programů, v době šetření, které Richard Medek rovněž ohlásil, bude velmi náročné podobný program vybudovat a plnohodnotně provozovat. Jde totiž o jeden z nejnáročnějších formátů zejména po personální stránce. Pokud chcete vysílat mluvené slovo 24 hodin denně, musíte mít k dispozici doslova armádu moderátorů a reportérů, zásobu stálých redaktorů a hostů, k tomu všemu i vynikající a obětavou produkci. A jelikož je podobné médium velice náročné na pozornost a soustředění posluchače, dá se očekávat, že poslechovost bude nízká.
Médium veřejné služby ale může podobný projekt uskutečnit s odkazem právě na veřejnou službu, aniž by se vynaložené náklady musely někdy vrátit. Jenže v době, kdy Český rozhlas plánuje omezit rozvoj rozhlasové digitalizace a ohlašuje šetření ve všech svých divizích, může být budování čistě „povídavé“ stanice vnímáno jako zbytečný luxus. Nehledě na to, že již dnes můžou posluchači v DVB-T multiplexu a na internetu poslouchat kombinaci stanic mluveného slova Rádio Česko a ČRo 6. Pokud se tedy rozhlas chce opravdu soustředit na samostatný program mluveného slova, bylo by žádoucí spíš přeformátovat tyto dvě stanice a případně je sloučit. Richard Medek o sloučení ve svém kandidátském projektu na generálního ředitele ČRo skutečně uvažuje, ale výsledný produkt je zatím ve hvězdách.
Důležitá bude dynamika
Klíčovým prvkem v programu nové stanice by měla být dynamika. Zatímco Rádio Česko si ve vysílání pomáhá dlouhými a zajímavými předěly, které vysílání oživují, u Českého rozhlasu 6 může mít posluchač někdy dojem, že jde o vhodnou stanici pro usínání. Dynamika tohoto programu je prakticky nulová, ČRo 6 nedisponuje sourodou zvukovou grafikou, a všechny programové prvky vyžadují nucenou pozornost posluchače. ČRo 6 tedy vychází z předpokladu, že posluchač se dobrovolně soustředí, aby slyšel to, co se ve vysílání odehrává. Nedovolí, aby jeho pozornost poklesla protože jinak by přišel o část programu, která může být i zajímavá.
Pokud by i nová stanice mluveného slova vycházela z této filozofie, pak by asi příliš mnoho posluchačů nezaujala. Byla by ale rozhodně zajímavá pro rozhlasové pamětníky protože podobným způsobem fungovalo rozhlasové vysílání v dávných dobách. Tehdy byl ale rozhlas jedním z mála informačních zdrojů obyvatelstva, a ze své podstaty byl pro lidi nejdůležitější a nejaktuálnější. Mezery v dynamice se tedy daly prominout. Jenže představa, že by podobně laděné vysílání dokázal posluchač strávit i v dnešní době, je poněkud lichá.
A co tak mluvený bulvár?
Mluvené slovo se však dá skloubit dohromady i s atraktivitou. Pokud se dobře nastaví marketing, zvukový obal a program, a zapojí se do projektu dostatek velmi známých osobností, lze vytvořit atraktivní stanici mluveného slova i bez hudby. Jenže takováto podoba by už nutně hraničila s bulvárem. A je tedy otázkou, zda by se Český rozhlas bez ní neobešel.
Ať pan řidící nevymýšlí trakař a dá radiu ČRo 6 alespoň 18 hodin vysílacího času v MUXech
Chtel bych upozornit na nove frekvence CRo2-Praha, tedy Břeclav 96,3 MHz/200W, Šumperk 98,7 MHz/200W, Slavíč 107,9 MHz/300W
CRo 6 mam rad prave pre to, ze mi pripomina niekdajsie vysielanie Radia Slobodna Europa, z ktoreho vlastne tento okruh aj vzisiel.
Vybudování stanice mluveného slova je velmi důležité. Pokud si dobře vzpomínám, tak v ČRo se nikdy nemluvilo o vzniku zcela nové stanice, ale o kombinaci vysílání Rádia Česko a ČRo 6 a doplňkově Leonarda, kdy stanice Rádio Česko a ČRo 6 by se sloučily do 1 stanice (a tudíž by se nemusel tým redaktorů rozšiřovat, jak píše Jerry Prohaska) a pořady Leonarda by spíše byly jako doplněk programu o víkendu, popř. večer (aby se dostaly i k posluchačům, kteří neposlouchají digitální vysílání).
Díky vzniku zpravodajsko-publicistické stanice ČRo 6 – Rádio Česku by mohlo dojít i k odlehčení vysílání Radiožurnálu. Vysílání Radiožurnálu a Rádia Česka by mohlo být hodně provázáno, takže posluchači obou stanic by byli ve výhodě.
Zpravodajské stanice – s hudbou i čistě s mluveným slovem – má velké množství zahraničních veřejnoprávních rozhlasů.
Pokud si vzpomínate, když tu kdysi založil Marek Šváb vláko s názvem: Jak dál s Českým rozhlasem. Tak jsem tam tehdy nadnášel právě tuto myšlenku. Tedy sloučení stanic ČRo 6 a Česko do jedné, jediné stanice mluveného slova. Ovšem ostatní diskutující. Ne všichni. Ale bylo jich víc, to označovali jako pitomost. A tvrdili, že by nebylo dobré slučovat ZPRÁVY a PUBLICISTIKU. Použili takové argumenty, že mne tehdy, v té debatě přesvědčili, o tom, že mají pravdu. Takže jsem si začal, v průběhu debaty a jak pokračovala, myslet zcela totéž. Tedy, že je nutné aby ČRo měl NIKOLIV JEDNU, ALE DVĚ STANICE MLUVENÉHO SLOVA. Tedy jednu např. s názvem ČRo 6, která by se věnovala PUBLICISTICE. A druhou, třeba ČESKO, která by se věnovala pouze ZPRAVODAJSTVÍ. Takže nepovažuji za dobré slučovat ČRo6 a Česko. A už vůbec do toho motat ještě LEONARDO. Co je logické. Vyčlenit z Radiožurnálu vše kolem ZPRAVODAJSTVÍ a to sloučit s Českem. Z ČRo 1 po té vytvořit popovou lifestylovou stanici ČRo bez ZPRAVODAJSTVÍ. Jako ZPRAVODAJSKOU STANICI míti dál pouze ČESKO a to plně 7×24 hod. ČRo 6 nechat na
pokoji, jeho program rozšířit na 7x24hod, stanice PUBLICISTIKY. Co se týče PRAHY, tam je problém. Buď ji sloučit s LEONARDEM, čímž by došlo k jejímu OMLAZENÍ. Nebo ji začlenit mezi stanice ČRo 5 a následně zrušit ČRo 5 REGINA PRAHA. Její okruh po té použít pro LEONARDO. Takže sečteno by šlo míti tohle:
1)FM-ČRo1 popový lifestyl (dosavadní Radiožurnál)
2)FM-ČRo2 Leonardo – moderní rodinné rádio (dosavadní zastaralé ČRo 2 Praha)
3)FM-ČRo3 VLTAVA – beze změny
4)FM-ČRo4 Wave, na 5 vysílačích tzv. universitních měst, stanice pro mladé
5)FM-ČRo5 – dosavadní stanice jako Ostrava, Brno, Olomouc, Plzeň atd + nově PRAHA
6)MW-ČRo6 – publicistická stanice mluveného slova
7)MW-ČRo Česko – zpravodajská stanice mluveného slova
8)LW-ČRo Česko
9)AM- ČRo7 RADIO PRAHA=vysílání do zahraničí
/úvahy byly AM+LW vypnout zcela/
Dále zcela vše na NETu. Jak to je.
V DVB-S doplnit především ČRo 5, která tam nejsou.
V DVB-T a DVB-C beze změn.
DAB+ L Band zahájit dle plánu testy ve vybraných městech s firmou TELEKO.
Vše.
Jednoduše řečeno, přiblížit rozhlas evropskému standardu – udělat z něho pro posluchače lepší balíček. Stačí splnit tři podmínky. 1) celkové omlazení 2) vyprofilování a zjednodušení 3) nebát se. O problému proč to v ČRo nejde (dokonce ani tak jednoduše jako na Slovensku) všichni víme a vyřešit ho, by šlo pouze v případě, že by se soustředila vůle především na Radiožurnál (tahoun Českého rozhlasu v poslechovosti) a ubralo se na požadavcích. Jenže. Ač je tento pocit vyvolaný zakomplexovaností před privátem ze strany Rady ČRo a jeho vedením, stále je ještě žádaným promo-kanálem pro politiky. Proto je především tím, co chtějí politici a navíc ještě živ z koncesionářských poplatků. Proto také doufám, že zrušení koncesionářský poplatků projde a poté ať si to platí klidně samotní politici.
Jose, Slovensko ani nepřipomínej , na Regině zprasili co se dalo. Ale mají výborný
Děvín.