NÁZOR – Nové Rádio Sázava Miroslava Pýchy na Benešovsku má rozhodně šanci na úspěch. Ta je ale mnohem menší než byla před devíti lety kdy se celý spor o benešovsko-kozmický kmitočet 89.3 MHz rozhořel. Jde přitom o kauzu, která by mohla být námětem pro detektivku.
Mirek Pýcha je zajímavou a bezesporu kontroverzní postavou na české mediální scéně. Málokdo si vzpomene, že kdysi dávno byl členem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Například i díky němu vysílá nejpopulárnější česká televize Nova. Byl jedním z těch, kdo v roce 1993 zvedli ruku pro udělení licence Nově. Nakonec se proslavil v opačné roli – stal se dlouhodobým soupeřem vysílací rady u soudu. Je nejznámějším „žalobcem“ vůči RRTV a má pozoruhodně vysokou úspěšnost ve vyhraných soudních přích s radou nebo ve snaze soudně zvrátit její rozhodnutí.
K tomu se váže ještě jedna zajímavá skutečnost. Pýcha si celou dokumentaci ke sporu spravuje sám. U soudu zastupuje sám sebe. V jeho případě to není překvapením – nikdo totiž neovládá kauzu Rádia Sázava a jednotlivé souvislosti tak dobře jako on sám. I my v redakci RadioTV jsme po letech měli problém se v této složité kauze dostatečně zorientovat. Stal se z ní prakticky nekonečný seriál, který každým rokem přinášel nové a nové díly plné zvratů a překvapení.
ROZHOVOR: Kniha o kauze Sázava by byla určitě napínavá detektivka plná zvratů, říká Miroslav Pýcha
Dnes je celý spor zřejmě definitivně u konce. Miroslav Pýcha si užívá pocit vítězství – není to ale důvod k euforii. Kdokoliv jiný by to na jeho místě dávno vzdal a i dneska je otázkou zda bude mít pro něj praktický smysl to, že dotáhl spor do úspěšného konce. Jinak řečeno, zda mu jeho dítě nepřivodí více starostí než radosti. Mirek Pýcha je totiž nadšenec, který rádiem žije. Jeho program je pro mnoho posluchačů zajímavý ale pro dnešní dobu je málo „konzumní“ nebo chcete-li komerční. S Rádiem Sázava má před sebou těžký úkol – prosadit se na přesyceném trhu v ekonomicky náročné době kdy reklamní zadavatelé a mediální agentury střeží každou korunu.
Před devíti lety byla přitom situace na trhu úplně jiná. Ucho posluchače přálo menším nezávislým rádiím typu Presston, Limonádový Joe nebo Rádiu 1. I ekonomická situace byla o něco příznivější. Tehdy si konkurovala zejména menší rádia navzájem a získat pro sebe menší ale stále zajímavý počet posluchačů bylo mnohem snadnější než dnes. Na této vlně úspěšně vyrostlo i první classic-rockové Rádio Beat, které je každým rokem populárnější i přesto, že jde proti všem zažitým pravidlům o formátování rozhlasové stanice. Takový úspěch je ale u intuitivně formátovaných rádiích spíš výjimkou.
Současná doba přece jen přeje větším rozhlasovým sítím s profesionálním hudebním formátem založeným na dlouhodobých průzkumech posluchačských nálad. Většina malých stanic se z ekonomických důvodů zařadila programově i vlastnicky do celorepublikových sítí. Ne náhodou se český trh konsolidoval do této podoby – rozhodující část posluchačů celkem přirozeně inklinuje k zavedeným značkám největších zavedených hráčů. Tento trend je patrný v celé Evropě a prakticky i ve světě. Nový nezávislý hráč tak bude mít mnohem těžší pozici na trhu. Bude obtížněji získávat nové posluchače neboť bude mít omezenější investice do programování a marketingu.
Mirek Pýcha je bojovník. Dokázal to nejen v této kauze ale i v éteru, kde několik posledních let provozuje pražské (a vlastně už i brněnské) Ethno rádio. Samotný provoz středočeského Rádia Sázava ale bude zřejmě mnohem delší a náročnější než byl právní boj kolem něj.
