Digitální rozhlas v Norsku: problémem je mobilní poslech i negativní vnímání DAB v médiích

Norsko jako první země v Evropě přistoupilo k vypnutí celoplošného rozhlasového vysílání v FM pásmu a přešlo na digitální platformu DAB. Posluchači však většinově zůstali u FM příjmu. Přirozeně se objevují hlasy po návratu celoplošných rádií do FM pásma. Přinášíme druhou část analýzy přechodu, který nedopadl podle očekávání příznivců digitální platformy.

PRVNÍ ČÁST ANALÝZY: Příběh o vypnutí FM pásma v Norsku nemá pozitivní konec

Ilustrační foto Shutterstock.com

Ilustrační foto Shutterstock.com

Podíl DAB a FM v Norsku je vzácně vyrovnaný

V první části analýzy norského rozhlasového trhu jsme psali, že zhruba polovina posluchačů zůstala u FM pásma navzdory výraznému omezení programové nabídky. Rozhlasové stanice veřejnoprávního NRK přišly v průběhu přechodu na DAB až o 20 procent posluchačů. U soukromých stanic z portfolia Bauer Media a MTG se průměrný pokles odhaduje na 15 procent.

Podíl platformy DAB coby primárního způsobu příjmu přesahuje hranici 50 procent posluchačů. Nicméně analogové FM rádio má coby primární zdroj poslechu rovněž zhruba 50 procent posluchačů. V kombinaci primárního a sekundárního příjmu je pásmo FM dokonce většinové. A to je velký problém zejména pro soukromé celoplošné stanice.

Skutečným důvodem rychlého přechodu celoplošek na DAB mělo být oslabení lokálních rádií

Největší privátní skupiny v zemi, Bauer Media a MTG/NENT, si od urychleného přechodu na DAB slibovaly výrazné omezení konkurence ze strany lokálních a regionálních stanic. Menší rozhlasové stanice totiž zůstaly i nadále v FM pásmu, prozatím do roku 2021. Přechod do celoplošných DAB multiplexů by se jim ekonomicky nevyplatil.

Zástupci celoplošných rádií původně předpokládali, že většina posluchačů díky jejich programům přejde na DAB. Tím mělo dojít k výraznému oslabení FM pásma a marginalizaci podílu místních stanic, které v něm zůstaly.

Výsledek byl opačný. Většina norských posluchačů přechod na DAB odmítla a raději přeladila na menší regionální stanice vysílající v FM.

Posluchači většinou nechali přechod na poslední chvíli a zjistili, že jim DAB nechybí

Zásadním problémem na cestě k úplnému vypnutí FM pásma je ještě stále poměrně nízká penetrace digitálních přijímačů. To se ukázalo i na norském příkladu.

Proces opouštění FM ze strany celoplošných stanic probíhal postupně v posledních letech a kulminoval v předešlém kalendářním roce. Definitivně byl završen v prosinci 2017. Ani několikaletá informační kampaň ale nepřiměla většinu lidí, aby vyměnili své analogové přijímače za modernější kusy.

Většina posluchačů si to nechala na poslední chvíli – aby nakonec zjistili, že jim DAB vlastně nechybí. Jednoduše přeladili své FM přijímače na jiné dostupné regionální stanice.

Řidiči nejsou připraveni. DAB přijímač je jen v každém druhém autě

Druhým důvodem neúspěšného přechodu je absence DAB přijímačů v autech. Odhadem jen každé druhé auto má DAB přijímač. Přesně z tohoto důvodu se například odsouvá vypnutí FM pásma v Dánsku až na rok 2023. Švédsko svůj přechod odložilo na neurčito a vůbec o něm nediskutuje. Velká část řidičů prostě není na příjem DAB připravena.

A patrně klíčovým důvodem je i negativní mediální kampaň vůči DAB, která Norsko provázela po většinu roku 2017, kdy docházelo k vyklízení FM pásma ze strany největších rádií. Většina tištěných periodik na celonárodní i regionální úrovni kritizovala chystaný switch-off. Pozitivní články v médiích se v průběhu roku 2017 prakticky neobjevovaly, konstatuje blog Digital Radio Insider.

Ilustrační foto Shutterstock.com

Ilustrační foto Shutterstock.com

Norský proces se na mezinárodní úrovni prezentuje jako úspěch

Navzdory diskutabilním výsledkům procesu vypnutí FM pásma v Norsku se tento proces na mezinárodní úrovni prezentuje jako úspěšný. Svým způsobem lze za úspěch považovat už jen to, že největší komerční skupiny MTG a Bauer skutečně opustily FM pásmo.

Pokud jsou ale pravdivé odhady, že podíl platformy DAB na celkovém poslechu rádia v Norsku činí pouze 50 procent, nelze proces přechodu označit za úspěšný. Pokles poslechovosti celoplošných stanic nebo mírný pokles reklamních příjmu lze vnímat jako přechodný jev.

Za přechodné však nelze považovat chování posluchačů, z nichž až polovina raději zůstala u FM pásma navzdory výrazně chudší programové nabídce. Tento jev lze vnímat tak, že poptávka po modernější DAB platformě rozhodně není většinová.

Většina celoplošných stanic v norském DAB vysílá jen hudbu

Reakce na vývoj nyní dospěla do fáze, v níž se v Norsku diskutuje o možnostech návratu k FM pásmu. Norská Asociace posluchačů rádia (NRLF) ještě v průběhu září adresovala politikům veřejný dopis s několika požadavky. Mimo jiné požaduje zastavení procesu vypínání FM vysílačů nebo zastavení státní podpory pro investice do platformy DAB.

Veřejná diskuze se dále soustřeďuje na posílení regionálních stanic, které v FM pásmu zůstaly, aby mohly vysílat i po roce 2021. Ve hře je i vstup nových lokálních rádií, které mohou využít FM frekvence uvolněné celoploškami.

Pro velkou část posluchačů je zklamáním i programová nabídka nových rádií v DAB, které vzešly od největších mediálních skupin. Průměrný posluchač má dnes k dispozici až 30 celoplošných rádií v DAB od pouhých tří vlastníků (včetně veřejnoprávního NRK). Drtivá většina nových rádií jsou však pouhé hudební streamy bez jakéhokoliv publicistického obsahu.

Norské celoplošné stanice v DAB tedy nepřinášejí posluchačům výraznou přidanou hodnotu oproti internetu. Žánrové hudební stanice lze kdykoliv najít v online prostoru.

Povolí regulátor návrat FM vysílání do větších měst?

Norové tedy rozhodně neuvažují nad úplným opuštěním FM pásma. Právě naopak – je zřejmé, že chtějí zachovat vysílání v regionech a znovu povolit FM vysílání i ve větších metropolích, jako jsou Oslo, Bergen, Stavanger nebo Trondheim. Zda se tyto požadavky posluchačů a aktivistů setkají s pochopením u státních institucí nebo regulátora, to ukáže nejbližší čas.

Jisté je, že norský příklad vhodně poslouží mediálním hráčům v jiných zemích k tomu, aby nespěchali s opuštěním nebo vypínáním FM pásma.

Tato analýza vznikla s využitím informací na blogu Digital Radio Insider. Přinášíme zdroje informací a doporučené články v angličtině, které stojí za pozornost:

Autor článku:

Komentáře (26)

  1. PV

    Na tohle serveru se o DAB píše jen negativně. Z toho čouhá manipulace v zájmu majitele jak péro z gauče. Viz názvy posledních 4 článků :

    Digitální rozhlas v Norsku: problémem je mobilní poslech i negativní vnímání DAB v médiích – 26.10.2018.
    Digitální rozhlas v Norsku: Příběh o vypnutí FM pásma nemá pozitivní konec – 4.10.2018
    Slovenské Rádio Jazz upřednostnilo FM pásmo před digitálním vysíláním – 26. 7. 2018
    Připravenost na digitální rádio není dostatečná, Dánsko proto posouvá vypnutí FM pásma – 9. 7. 2018

    1. juko

      Když mluvíte o manipulaci, je v těch článcích něco, co nesedí? Pokud jsem někde udělal chybu, rád ji napravím.

    2. PV

      Například info že rádio Samson opustí FM a přejde na DAB+ se taky při jasně selektivním výběru témat vůbec nebylo. Ostatně investigativní články tady chybí u všech témat už dlouho… jen propaganda / reklama v zájmu majitele. Ostatně proto to tu čte už tam málo lidí…

    3. juko

      Jaké investigativní články Vám tady chybí? Nejsem si vědom, že bychom někdy dělali investigativu, u jednoosobového webu to ani dost dobře nejde. Ovšem, snažím se psát víc analýz na úkor zpravodajství. To platí i u Rádia Samson. Tomuto tématu se nevyhýbám, nicméně chci jej pokrýt analyticky a nikoliv jen krátkou notickou.

      Mimochodem, neuvedl jste jediný argument k obsahu článků. Takže ještě jednou se Vás ptám, je v těch článcích něco, co nesedí? Nebo Vám prostě vadí jen to, že píšu o digitalizaci jinak?

    4. PV

      jo píšete jinak, vždyť o tom furt mluvím. Zkoušel jsem najít nějaký další článek o DAB a od začátku roku jsem našel ještě tento: „Většina posluchačů v Bavorsku si přeje zachování FM pásma – z 16. 2. 2018, jiné jsem jaksi nenašel…Prostě tahle jen negativně o rádiích mimo DAB nepíšete.

    5. juko

      Problém je v tom, že Vy jste původně naznačoval, že čtenáře manipulujeme, proto jsem se ptal, zda v těch článcích něco nesedí. Ano, o DAB nepíšeme výhradně pozitivně, ale ani výhradně negativně. Odmítám však nařčení z manipulace. V takovém případě by se za manipulativní dal brát i web Českého rozhlasu, kde se o DAB píše výhradně pozitivně.

    6. juko

      Zřejmě si nerozumíme. Článek, na který odkazujete, není vůči DAB nijak negativní. I v tomto článku se totiž referuje o DAB+ výhradně pozitivně, viz věta: „Úspěch digitálního rozhlasového vysílání DAB+ je nicméně v Bavorsku nesporný, a to díky pestré programové nabídce, kterou mají majitelé těchto přijímačů k dispozici.“
      Není ovšem mým cílem kritizovat propagaci DAB, jen jsem se ohradil vůči Vámi naznačené manipulaci.

  2. PV

    Prosím nedělejte hloupého, píšu že o digitalizaci se tady jen mlčí (jako by ani neexistovala( nebo píše negativně viz ty názvy posledních 4 článků o DAB tady. Ten výběr témat podle zadání jak je ta dogitalizace vlastně k ničemu je manpulativní..

    1. juko

      Zmínil jste jen poslední čtyři články. Připomenu vám další texty, které zde o DAB vyšly v posledních cca 18 měsících:
      – Minimálně 4 propagační texty k pravidelnému Dni s digitálním rádiem
      – Neutrálně podané články o DAB ze Žižkova
      – Pozitivně laděný článek o slovenském rádiu New Model, které popularizuje DAB na Slovensku
      O digitalizaci neinformujeme tak zásadně jako například Český rozhlas, ale rozhodně se ani netváříme, že neexistuje.

    2. PV

      k tomu co cca 18 měsíců: Nejmladší článek o vysílaní DAB ze Źižkova byl v listopadu 2016. O rádiu New model je článek publikovaný v srpnu 2016. Použil jsem jen to vyhledávání pomocí horní lišty.

  3. rdsman

    Já články tohoto typu vítám, protože na rozdíl od digitální propagandy, kterou si platíme skrze koncesionářské poplatky, ukazují holou pravdu. Milé PV, toto je soukromý web a není žádná povinnost a ani nedává smysl, aby ke každému článku, že nebe je modré, vyšly i články, že nebe je fialové a růžové, jen pro jakýsi iluzorní pocit vyváženosti. Je čas přiznat si, že o DAB skoro nikdo nestojí a že není schopen se uchytit ani přes masivní státní podporu a násilnou likvidaci FM pásma. A tak zatímco jinde můžeme číst, že DAB je budoucnost, ve skutečnosti je zcela evidentní, že DAB je minulost. Posledním hřebíkem do jeho rakve je rozmach mobilního internetu. Ale těch hřebíků je celá řada.
    Ing. Jan Kolář

    1. PV

      Rozmach mobilního internetu je tedy hřebíček pro FM tím spíš protože tento způsob šíření je několikanásobně dražší. Argument soukromý web je ubohost, soukromá media mohou snad manipulovat ? A pokud všechna rádia skupiny Media Bohemia si vzaly transformační licence (=tedy to znamená souhlas s přechodem na digitální vysílání) je zatím toto jako jediná se projevující jejich aktivita k tomuto přechodu, dost chucpe. Tady jde o jejich oligopol na trhu a jestli vy s tím souhlasíte tak já nemusím. Sám zatím ani DAB přijímač nemám (není zatím důvod kvůli nabídce) a díky oligopolu v mizerné nabídce už dlouho neposlouchám ani nic z FM, (poslední dobou jsem nejčastěji posluchačem rádia Billa kdyby se ptali z výzkumu :-)) Pokud ovšem bude v DAB něco pro mě (viz moje příspěvky diskuzích zde dřív) tak neváhám a vybavím se…

    2. juko

      PV, fakt, že šíření přes FM je několikanásobně dražší nic nemění na tom, že tento způsob je pro rádia i výrazně výhodnější. Oslovíte tím i několikanásobně víc posluchačů a to je to, oč jde především. Problém DABu je v tom, že přijímače jsou stále několikanásobně dražší, přítomnost DAB tuneru v mobilech a v autech je stále vzácná a běžní lidé nemají důvod ke změně. Mimochodem, to si zřejmě uvědomuje i Český rozhlas, který jinak DAB podporuje. Jenomže z pohledu programové nabídky do něj umísťuje pouze stanice s menším potenciálem. Jakmile stavěl rádio mluveného slova s potenciálem pro stovky tisíc posluchačů, jako primární platformu zvolil FM a nikoliv DAB.

    3. PV

      třeba na Alze jsou i DAB rádia do 1000 Kč ale proč by si lidi kupovali DAB rádia když v DAB zatím prakticky nic není co by nebylo i v fm? To radio Seejay vvhledem k tomu že I na netu generuje špičku tak max. 200-300 online se svým formátem (prý tavečním ale podle mě ne, resp dost minoritním žánrem – si se současným Dance radíem si mohou podat ruku), Pokud by to bylo jako při přechodu na DVBT (vysílala v něm Nova Cinema, Prima cool Z1 atp a v analogu ne) ta by k si ty přijímače pořídila polovina populace brzo a druhá to řešila až když se vypínaly analogové vysílače) Jako to je v Norsku: ti kteří chtějí vyšší nabídku mají DAB a ti kteří se spokojí s pár lokálkama v analogu a tak s jistotou několika dalších let zatrím nic neřeší. Ale psát že kvůli tomu ve stylu že je celá digitalizace k ničemu je blbost, Takže doufám že tady to dopadne stejně jako v Norsku a regulátor nepodlehne tlaku oligolopu (pro který je současný stav náramně vyhovující) a analog po říjnu 2025 zůstane celoplošně maximálně ČRo a v privátu pouze rmaximálně regionálkám (a tím nemyslím sítě typu fajn/kiss/beat/hit/country) na dožití.tech krumplů jen s FM kterých se nebuhou cht+ět lidi vzdát

    4. rdsman

      Zájem o provozování rozhlasového vysílání je dnes již velmi malý, a tento zájem je uspokojen prostorem v FM pásmu. Nečekám, že s tímto mým názorem budete souhlasit, určitě je to kontroverzní názor, ale tak to prostě vidím. Vy pořád žijete v představě, že existuje nějaký obrovský převis nabídky obsahu, a že ten nelze dostat k posluchačům, protože tu není celoplošné pokrytí DABem. To podle mě není pravda. Ekonomicky je přechod na DAB naprostá sebevražda.

  4. PV

    to se ještě uvidí zda bude zájem nebo ne. – ostatně že není místo v fm tak některá rádia zkouší vysílat i na středních vlnách… podmínky přechodu si včetně automatických transformačních licenci si nadiktovala sama asociace provozovatelů soukromého vysílání. a teď se najednou zpečují že přechod není možný – podotýkám že jde io zákon z roku 2009: a jde o to. pokud se provozovatel zaváže,že BUDE VE SVÉM VYSÍLÁNÍ PODPOROVAT PŘECHOD NA ZEMSKÉ DIGITÁLNÍ ROZHLASOVÉ VYSÍLÁNÍ na základě usnesení vlády o přechodu na zemské digitální rozhlasové vysílání ukončí analogové vysílání, smí potom požádat RRTV o udělení transformační licence, na základě níž bude vysílat právě do 10. října 2025. A co vlastně dělají tito provozovatelé kteří si vesměs o ty licence zažádali a automaticky jim byla prodloužena do toho data (tedy některá rádija dostala jistotu až o 16 let)

    1. PV

      Jen tak pro info: DAB radio jsem si v úterý koupil (umí i internetová rádia- pro jistotu když vidím co oligopol vyvádí s přechodem) nicméně zatím tam není noc pro mě: ty rádia jinak z AM nebo Samson neposlouchám , ČRo taky ne, Pigi jde mimo mě a Seejay je mizerný……

    2. juko

      Souhlasím, že programová nabídka není nic moc. Pokud má být DAB atraktivní, měl by přinést i určitou alternativu, nebo rozšíření programové nabídky. Je škoda, že například operátoři nevytvořili několik žánrových stanic čistě pro DAB. Na druhou stranu by šlo o vyloženě ztrátovou aktivitu a nedivím se, že se jim do toho nechce. Nicméně, jak ukazuje norský příklad, ani 31 žánrových stanic není dost na to, aby přilákali posluchače k DABu.

    3. PV

      ale v Norsku to není neuspěch přece píšete že podíl platformy DAB coby primárního způsobu příjmu přesahuje hranici 50 procent posluchačů, Prostě mezi lidma je ještě hodně audia zvládající jen fm a vynuté byly jen celoplošky. Jinak fm jede až to 2021. BTW A prož by měli v DAB vysílat operátoři? od toho jsou komerčky, které vesměs (mimo těch u nich klasické licence ještě nedoběhly) mají platnou transformační licenci. transpormační licence znamenala jistotu a úsporu nákladů, Sama APSV si ten systém takto vymyslela. A co dělají proto aby se DAB rozšířilo ? Nic naopak to sabotují, jen ČRo v tom něco reálně dělá.

    4. juko

      Podíl DAB+ v Norsku na úrovni mírně přes 50 procent nelze považovat za úspěch. Mohu Vás ujistit, že pro velké privátní skupiny na jiných trzích půjde o klíčový argument, proč by se FM nemělo vypínat.
      A k poznámce, proč by DAB programy měli tvořit i operátoři: Ze strany existujících rádií není zájem vytvářet nové programy pro DAB. Pokud tedy chtějí operátoři přitáhnout posluchače k této platformě, mohli by tomu pomoci tím, že začnou vytvářet unikátní stanice protože momentálně toho unikátního obsahu v DABu moc není.

  5. PV

    1) pokud je jak píšete pokles posluchačů soukromých celoplošek je -15 % tak zároveň existuje reálná úspora z typu vysílání a vzhledem k tvaru a hornatosti země je i jistě vyšší než v ČR a ekonomicky nemusí jít o ztrátu 2) průzkum poslechovosti a rozšíření vlastnictví DAB přístrojů není zcela v korelaci- nebere v potaz že ty přístoje FM umí vesměs taky naopak ne 3) APSV si vybrala už bonus z přechodu (transformační licence) tak teď je třeba zase něco investovat, 4) operátoři na rozdíl od oligopolu z části nějakou podporu dělali viz třeba vysílání Italských rádií tuším že u Teleka. Osobně nevím proč v DABU je F1 a Impusl (tedy pokud jsou jak Nova a šíří je na své náklady operátor) a nejsou tam spíš nadregionální a menší stanice třeba z Moravy aby si rozšíříli pokrytí. Taková přidaná hodnota je skutečná motivace. A pokud licence v DABu jsou/budou nárokovatelné jenom na oznámení jako je u TV v DVBt tak nevidím problém..

    1. juko

      Jenom dodám, že úspora z vysílání u DABu ve srovnání s FM sice existuje, ale tato úspora se vynuluje tím, že v digitálu jste nucen vysílat větší počet stanic, abyste si udržel podíl na trhu. Stejně tak u televizí. Nova s Primou měly podobné náklady za šíření signálu v analogu jako mají teď v DVB-T jen s tím rozdílem, že v analogu jim stačilo naplnit 1 program, zatímco v digitálu musí vysílat 5+ programů, a i tak mají nižší celkový podíl než v době analogové.

      Televize si mohou náklady částečně kompenzovat tím, že zpřístupňují za úplatu svůj program operátorům placené televize. Jenomže rádiím nikdo za samotný program platit nebude (ani nadšení posluchači), tudíž jejich jediným zdrojem bude reklama. A reklamní trh nemá šanci uživit výrazně vyšší počet stanic.

    2. PV

      Stát tady není proto aby nějakým subjektům (ještě třeba z daňového ráje) poskytoval monopolní prostor, proto ta digitalizace taky je – aby otevřela trh. Pro ýrazně výšší počet rádií prostor možná není ale pro vyšší počet rozhodně je.

    3. juko

      To, co pisete by platilo, kdyby vse fungovalo tak jak ma. Jenomze zavedene subjekty si dobrovolne svuj rybnicek nevypusti – a to plati nejen o nasem trhu, ale zejmena o tech vestich (Nemecko, Anglie a pod). Ale to uz je jiny pribeh. Pokud mate zajem, muzu Vam vse vysvetlit po mailu at to neresime takhle verejne. Napiste mi mail, rad odpovim.
      Juraj

    4. PV

      Mně je to jasné a řekl bych že přístup stávajících hráčů je u nás ten největší problém. Proto říkám že pokud bude RRTV dávat nové licence na FM s platností od 10/10/2025 tak vypadá že nejlépe to bude udělat podle Norska: licence jen pro max regionální rádia a naopak pro programové sítě a celoplošky jen v DABu (a tam licence klidně nárokovatelné),

Napsat komentář

Pro přidání komentáře musíte .