Poslanecká sněmovna dnes schválila definitivní konec reklamy na ČT1 a ČT24, na podporu filmů budou přispívat komerční stanice. Ačkoli zákon bude muset projít horní komorou a prezident jej bude muset podepsat, lze očekávat, že schválen bude. Pro hlasovali zejména členové vládních stran, které mají pohodlnou většinu v Parlamentu ČR. Navíc dnes Rada ČT oznámila, že volit nástupce Jiřího Janečka by měla 21. září, dosavadní šéf Kavčích hor potvrdil, že 31. srpna rezignuje na svou funkci.
Ve třetím čtení dnes Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky (PSPČR) schválila zákaz vysílání reklamy na programech ČT1 a ČT24, definitivně skončí reklama na internetových stránkách a teleshopping. Jak se bude situace vyvíjet, pokud projde zákon dalšími procesy?
Reklama jen na ČT2 a ČT4, výjimečně i na ČT1
Co znamená výrazné omezení reklamy? Půl procenta z vysílacího času na programech ČT2 a ČT4 bude jediným komerčním sdělením, které bude moci Česká televize vysílat. Nejsledovanější ČT1 a ČT24 přijdou o možnost reklamu vysílat. Návrh zákona navíc obsahuje spojení „Provozovatel televizního vysílání ze zákona nesmí do vysílání zařazovat teleshopping„, reklamní sdělení tohoto formátu tak znamená i konec bloků s „Českou muzikou“.
UDÁLOST: Hysterie okolo reklamy v ČT vrcholí, zůstane možná jen na ČT2 a ČT4
Zcela bez jakýchkoli reklam budou též internetové stránky České televize, výjimkou je situace, kdy budou součástí „audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání„. Tato výrazná omezení ale nejsou jediná, v době 19:00 až 22:00 nesmí v průběhu jedné vysílací hodiny překročit 6 minut.
GLOSA: Hledá se politicky vhodný kandidát na ředitele České televize
Přesto bude moci zcela výjimečně odvysílat reklamu i ČT1, resp. ČT24. Jednat se bude ale pouze o případy, kdy by podmínka k získání práv na kulturní a sportovní akci vyžadovala vysílání reklamy. Výnosy z reklamy na ČT2 poputují do Stáního fondu kultury, tržby z prodeje komerčních sdělení na ČT4 bude muset veřejnoprávní televize využít na výrodu pořadů se sportovní tematikou či na nákup práv na sportovní přenosy.
Komerční subjekty budou přispívat, Barrandov se brání
Do zákona o reklamě v České televize se dostala i podmínka, že komerční televize (TV Nova, TV Prima a TV Barrandov) budou odvádět část tržeb z reklamy do Státního fondu na podporu a rozvoj kinematografie, má se jedna o 150 milionů korun ročně, příjmy z reklamy ČT činili zhruba 0,5 miliardy ročně a na fond přispívala právě částkou 150 milionů. Nova s Primou s ustanovením souhlasí, TV Barrandov je ostře proti. Podle slov generální ředitelky stanice Janky Vozárové je opatření diskriminační, je totiž prý rozdíl být na trhu 18 let a tři roky v čase krize. Generální ředitelka TV Barrandov doplňuje, že se narušení konkurenční postavení, vznikne duopol a reklama se zdraží.
DOPORUČUJEME: Veřejnoprávní televize v Evropě – odkud berou peníze na financování?
TV Nova dodává, že pokud by reklama v ČT zůstala zachována, hrozila by České republice arbitráž. Proti omezení reklamy v České televize je též Asociace českých reklamních agentur a marketingové komunikace, podobné stanovisko vydala společnost Media Master, která prodává reklamu na České televizi, zároveň také na TV Barrandov, nejmladší komerční stanice je totiž částečně závislá na prodeji reklamy na ČT. Kvůli novému zákonu zaplatí ČT více na DPH, sníží se totiž odpočty daně. TV Prima dokonce požadovala podmínku, podle níž by formátování ČT2 a ČT4 nesmělo být změněno.
ČT1 a ČT24 budou od listopadu bez reklam, teleshopping zmizí úplně. Zdroj: Archiv České televize
Co když zákon neschválí Senát a prezident?
Pokus vrátit návrh novely zákona neprošel opoziční poslankyni Ivaně Levé (KSČM). Ze 148 přítomných poslanců se pro vyslovili 92 poslanci ze stran vládní koalice, tři členové ČSSD a nezařazený Jaroslav Škárka. Pokud by zákon neschválil Senát ČR, musela by jej PSPČR přehlasovat 101 hlasem (vládní koalice však disponuje pohodlnou většinou). Podepsat musí novelu ještě prezident Václav Klaus. Neschválení zákona je tak velmi nepravděpodobné. Reklama na České televizi měla původně zcela skončit k datu dokončení digitalizace, tedy 11. listopadu 2011.
POZNÁMKA: Politikům se nelíbí 168 hodin, Moravec a Reportéři. Je to správně nebo ne?
Novela zákona zároveň zavádí do zákonu o rozhlasových a televizních poplatků ustanovení, které osvobozuje některé přijímače od poplatku: „Osvobozeny budou přístroje, které jejich majitel upravil k trvalému užívání výlučně pro jiné účely než pro individuálně volitelnou reprodukci rozhlasového nebo televizního vysílání,“ doplňuje ČT24.
Janečkův nástupce se bude volit koncem září
Rada České televize na svém zasedání z 13. července rozhodla, že nástupce Jiřího Janečka bude volit 21. září. Dosavadní generální ředitel potvrdil, že ve funkci skončí 31. srpna. Televizi tak bude nejméně tři týdny řídit Vladimír Karmazin, zástupce ředitele ČT. „Aby pan generální ředitel předešel jakýmkoliv pochybnostem o vzdání se funkce, rozhodl se podepsat listinu o rezignaci dopředu. Tuto listinu uložil v kanceláři advokáta Martina Elgera a pověřil jej, aby ji 31. srpna doručil Radě ČT,“ řekl Karmazín pro Českou televizi.
PSALI JSME: Pravý důvod rezignace šéfa ČT vyjde najevo až po volbě nového ředitele
Kandidaturu musí uchazeči podat nejpozději do 22. srpna, první kolo volby proběhne 7. září. Do druhého kola pak postoupí 5 kandidátů. Závěrečná volba se koná o 14 dní později. Na post generálního ředitele České televize oznámili kandidaturu Petr Dvořák (bývalý generální ředitel TV Nova), Hynek Chudárek (výkonný ředitel TV Óčko) a Radomír Pekárek (ředitel serveru Prvnizpravy.cz a bývalý šéf TV Barrandov). Kromě Dvořáka kandidovali oba pánové v minulé volbě při zvolení ředitele Janečka. O možnosti kandidatury se rozhodují Roman Bradáč (výkonný ředitel ČT24) či Alena Müllerová (šéfdramaturgyně vývoje programu ČT) a mluví se též o Milanu Fridrichovi (výkonný ředitel ČT Nová média).
NENECHTE SI UJÍT: Podívejte se na profily nových členů mediálních rad
