Ve sporu, který sice z dnešního pohledu není podstatný, se FTV Prima domáhala možnosti nevpustit regionální studia do vysílání svého hlavního kanálu. Konečné rozhodnutí nicméně znamená, že pod původní licencí na program TV Prima měla tato stanice povinnost sdílet své vysílání s regionálními televizemi tak, jak bylo historicky nastaveno ještě v éře analogového vysílání.
Prima se původně domáhala možnosti nevpustit regiony do svého vysílání a to přes změnu licenčních podmínek, které by už neobsahovaly regionální programová okna. Když neuspěla s touto žádostí u regulátora, obrátila se na soudy. Městský soud v Praze žalobu Primy zamítl a tento krok podpořilo i rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Prima se nakonec obrátila na Ústavní soud, který konstatoval, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.
V praxi to znamená, že kdyby ještě dnes vysílala televize Prima na základě své původní licence platné do konce roku 2011, musela by do svého vysílání i nadále pouštět regiony. Prima se nakonec této povinnosti definitivně zbavila tím, že požádala o zrušení své původní licence a začala vysílat pod novou licencí. To si vyžadovalo přejmenování hlavního kanálu z Prima TV na Prima family a součástí tohoto procesu byla i nutnost u diváků přeladit své set top boxy.
Nová licence kanálu Prima family už neobsahuje licenční podmínku sdílet svůj program s regiony. Po odeznění konfliktu s regionálními studii sítě RTA přejmenovala FTV Prima svůj hlavní program z Prima family zpět na TV Prima.
zajímavé