Poziční dokument zpravodajství a aktuální publicistiky ČT
1. Úvodní prohlášení
Zpravodajství se musí stát hodnotovým pilířem naší společnosti. Zasadím se proto v souladu s projektem generálního ředitele České televize Jiřího Balvína především o nastavení kritérií opřených o profesionalitu. Součástí tohoto dokumentu jsou i přímé citace pasáží jeho projektu. K tomuto kroku jsem se rozhodl z důvodů kompatibilnosti obou projektů. Konzultace, které jsem poskytoval při přípravě projektu Jiřího Balvína, zároveň sloužily jako základ tohoto projektu.
Stál jsem u zrodu propojení ČT, ČRo a Rad obou institucí při přípravě nové podoby Kodexu České televize.
Zasadil jsem se o prosazení unikátního projektu plošného monitoringu a analýzy televizního zpravodajství a publicistiky.
Součástí snahy o kredit nezávislého a svobodného zpravodajství ČT je zavedení kontinuální právní podpory zpravodajství. V této souvislosti jsem požádal Mgr. Martina Elgera o souhlas zařadit do mého projektu i podklady, které vznikly na základě naší konzultace nebo jako samostatné texty.
2. Svoboda slova a odpovědnost
Zpravodajství a publicistika České televize musí skloubit ideu svobodné, nezávislé žurnalistiky (doktrína democratic watchdog), která aktivně vyhledává vlastní témata na straně jedné s požadavkem důsledného respektování právních a etických pravidel profese na straně druhé. Úkolem novináře v ČT je zprostředkovávat divákům podstatné události veřejného zájmu, přičemž kritériem jejich významu není převažující mediální vlna, ale váha předpokládaných dopadů na veřejnost. ČT musí v tomto smyslu ukazovat realitu z různých úhlů pohledu a testovat ji, aby si divák mohl utvořit vlastní názor.
Za obsah zpravodajství odpovídá generální ředitel jako statutární orgán ČT, který deleguje pravomoci i odpovědnost prostřednictvím ředitele zpravodajství (ŘZ) na jednotlivé šéfredaktory a šéfproducenta, kteří je pak dále delegují až na jednotlivé vedoucí a další redaktory. Samotný proces přípravy pořadů vychází z jednoznačně definované organizační struktury. Každý pracovník zná přesně své místo, resp. úkoly v procesu přípravy pořadu.
Je nutné důsledněji vést k odpovědnosti za to, že vedoucí pracovníci zpravodajství i redaktoři dbají na oddělení zpravodajství a komentářů.
Reportáže musejí vznikat na principu jednoduchosti, přímočarosti a odstupu bez ohledu na komplikovanost tématu a musejí být srozumitelné. Pokud se redaktor rozhodne zpracovat danou problematiku, je nepřípustné, aby v jedné reportáži rozebíral dvě či více různých témat, přičemž by nebylo v dané reportáži jednoduché určit, jakým konkrétním problémem se zabývá. Reportáž musí poskytnout vyvážený prostor všem aktérům, účastníkům, stranám apod., zachovávat náležitý odstup a nesmí být výkladem události.
Nestranní odborníci, vystupující v reportáži, nesmí být využíváni k přechylování reportáže směrem k jednomu názoru nebo výslednému vyznění. Je nutné vždy pečlivě zvážit dopad vedlejších efektů vyvolaných např. využíváním archivních či jiných záběrů nebo komentářů nesouvisejících přímo s problémem nebo vyvolávajících zavádějící výklady a asociace. Reportáže se musí vyhnout záběrům a komentářům odkazujícím nevhodným způsobem k jiným podobným kauzám, využívání grafických a hudebních motivů, které vyvolávají jedním směrem orientovaný psychologický tlak na diváka apod. Zpravodajství a aktuální publicistika nemá atributy umělecké a tedy autorské publicistiky a dokumentaristiky. Tímto není dotčena samostatnost redaktora při výběru a zpracování témat.
3. Standardy tvůrců zpravodajství
Kodex
Kodex je veřejný závazek ČT a jejich zaměstnanců k respektování obecně uznávaných pravidel a standardů profese. Při přípravě kodexu je nutné vycházet z hodnot evropské právní kultury a všeobecně uznávaných etických zásad profesionálního chování. Zpravodajství a publicistika v procesu přípravy Kodexu zejména zohledňuje zkušenosti s obdobnými dokumenty sesterských organizací EBU. Zkušenost napovídá, že Kodex sám o sobě nestačí. Pro účinné přijetí každé normy je nezbytné ztotožnit se s ní a zakotvit ji v každodenní redakční práci.
Manuál
Kodex doplní podrobný manuál určený pro zvažování právních a etických otázek v redakční práci. Ten bude obsahovat závazné interní definice a postupy vyplývající z povinnosti Kodex dodržovat. Metodika manuálu vyjde z moderních postupů kladení vnitřních otázek každou osobou, která se podílí na přípravě reportáže. Manuál v tomto smyslu jasně popíše rozhodovací pravomoci a tím i odpovědnost.
Redakční statuty
Redakční statuty dále vymezí vztah redakcí k vnějšímu prostředí, včetně kodifikace vztahů mezi redakcemi a managementem ČT. Při dodržení postupů popsaných v Kodexu je pak zaručena možnost programově řídit redakci a garantovat zároveň odpovědnost za vysílání České televize a tvůrčí svobodu a novinářskou nezávislost.
Kariérní řád
Součástí struktury ČT musí být přehledná kategorizace pracovníků podle odbornosti, délky praxe a jejich současné profesionální schopnosti. Zvláštní pozornost bude věnována jejich dalšímu vzdělávání a profesnímu rozvoji.
Současně s dokončením Kodexu a dalších norem je nutné stanovit jasná pravidla kariérního postupu (řádu), která odpovídají organizační struktuře redakce a zavést na určené pozice systém vnitřních i veřejných výběrových řízení.
Předpoklady: personální audit a zásadní reorganizace, které zajistí tlak na vyšší výkony pracovníků a lepší organizaci práce; restrukturalizace s jasně stanovenými pracovními a diferencovanými kategoriemi. Nutný je i přechod na kontraktační způsob zaměstnávání a změna způsobu odměňování v návaznosti na poskytované výkony vázané na kvalitu služby veřejnosti a sledovanost.
4. Obsahová analýza zpravodajství a publicistiky
Česká televize zajistila pravidelnou obsahovou analýzu zpravodajských a publicistických pořadů na obou programech ČT. Záměrem je garantovat veřejnosti objektivní a vyvážené zpravodajství. Informace, které poskytujeme, musí umožnit divákům ČT utvořit si vlastní, nikým nemanipulovaný názor na stav a vývoj společnosti. Současně s tím analyzujeme i rozdíly mezi televizí veřejné služby a komerčními televizemi.
Analýzy nepovažuji za samoúčelnou hru statistických čísel. Nutná je především následná otevřená debata o výsledcích. Předpokládám postupnou profilaci pravidelných tematických panelů, včetně projekcí reportáží za účasti pracovníků ČT, významných publicistů, členů mediálních rad, mediálních odborníků, politiků, studentů a především veřejnosti.
Základními nástroji jsou:
– Kontrolovatelná metodologie pro kontinuální obsahovou analýzu.
– Ochrana nezávislosti vysílání ČT proti vnějším vlivům a tlakům.
– Transparentní způsob informování veřejnosti o vyváženosti zpravodajství a publicistiky a poskytnutí detailních analýz pro odborné diskuse, resp. diskusní panely.
– Průběžná kontrola a reflexe případných dlouhodobých trendů zpravodajství a publicistiky ve srovnání s domácími i zahraničními televizními společnostmi.
– Průběžné zpřesňování kvality a zaměření obsahové analýzy.
5. Vedení zpravodajství
Po jmenování šéfredaktorů dojde k resystemizaci řídící struktury. Výsledkem bude především přímé řízení redakce šéfredaktorem. Dojde ke značné redukci sekretariátů, zruším řídící stupeň zástupců šéfredaktorů a odstraním systém zdvojených editorů zpráv. Zredukuji počet moderátorů a zvýším jejich výkonnost přímou spoluodpovědností za koordinaci zpravodajských relací. Pracovníci zpravodajství musejí být řízeni zkušenými a rozhodnými vedoucími redaktory, kteří jsou přítomni každému okamžiku procesu přípravy a vysílání zpráv.
Od mého příchodu do zpravodajství usiluji o transparentní organizační struktury redakcí a zároveň o systém jasně delegovaných pravomocí a odpovědností řídících pracovníků. Ti se podílejí ve spolupráci s redaktory a reportéry na vyhledávání témat, dohlížejí v průběhu jejich natáčení na jejich faktické a formální zpracování, které musí plně odpovídat standardům redakce. S tímto souvisejí i plánovací porady různých časových horizontů, kde je rozebírána příprava očekávaných událostí i forma jejich zpracování. Součástí pravidelné činnosti redakce je také průběžná kontrola efektivity jednotlivých redaktorů a hodnocení, které také probíhá uvnitř redakce a dále na základě spolupráce s odbornými organizacemi či firmami mimo ČT.
Reportáže realizuje tým lidí, ne jen samotný reportér, resp. redakce. U zvláště náročných a významných témat je nutné organizačně a technologicky rozvíjet týmovou spolupráci jako tzv. producer systém. Jde o propracovanější a vyšší stupeň týmové práce a odpovědnosti za ní. Tuto metodu se nepodařilo zavést do praxe Ivanu Kytkovi, ale to není důvod pro její zatracení.
6. Programová strategie
Jde o zamezení programové rozkolísanosti, dublování formátů a extenzivní rozsah zpravodajství a publicistiky. Musíme se soustředit na kvalitní profilové formáty, optimalizaci jejich množství a na scheduling podle cílení.
Zpravodajství musí mít dva stěžejní pořady: tradiční Události a dále zásadně nový a rozšířený zpravodajsko-publicistický formát na ČT1 od 22.00 hod, který by nahradil pořad „21“ na ČT2. Je nutné provést celkovou revizi současných kratších zpravodajských relací a jejich umístění do jednoznačně vymezených programových os. Veškeré výzkumy ukazují na stále rostoucí divácké zaměření na krátké a přehledné zpravodajské relace. Současný systém je však málo přehledný.
Dlouhodobější propad diváckého zájmu o diskusní pořady a celkově i jejich zastaralost mě vede k návrhu zrušit některé publicistické formáty jako např. Tady a teď, Katovna, Sněží, Pohled zvenčí. Nutně musí dojít k přeformátování pořadů Naostro, Přesčas, Na hraně, Černá bílá, Bez imunity, včetně jejich zařazení do příhodnějších časových pásem.
Díky postupnému řazení zpravodajských relací se divák Zpravodajského deníku Primy stává zpravidla i divákem Událostí. Je však dlouhodobě nežádoucí, aby divák ČT „přisedal“ na Televizní noviny Novy, aniž by recipročně divák komerčního zpravodajství neměl srovnatelný zájem i o veřejnoprávní zpravodajství.
Přestože diváci hodnotí zpravodajství ČT jako nejlepší z hlediska srozumitelnosti a serióznosti, výzkumy zároveň zcela zřetelně ukázaly, že diváci ČT poměrně kriticky hodnotí aktuálnost, zajímavost, přitažlivost, dobu začátku Událostí a grafickou podobu zpráv. To vše jsou hlavní a zanedbávané znaky dynamických zpráv.
Dynamičností zpráv však nerozumím komercionalizaci: zkracování jednotlivých reportáží, klipovitost jednotlivých synchronů, zábavnost používané grafiky a „familiérnost“ moderátorů. Pod tímto pojmem vidím daleko preciznější strukturovanost a srozumitelnost jak celých relací, tak i jednotlivých reportáží. Je nutné zamezit neúčelnému zdvojování informací ve studiu a v samotné reportáži.
Zprávy musejí být plastičtější a členitější. Je třeba v daleko větší míře využívat živých vstupů a rozhovorů. To zároveň posiluje profesionalitu a důvěryhodnost moderátora zpravodajských relací a efektivně také využívá stávající televizní technologie. Pomocí různých forem zpracování se daří předkládat analytické reportáže v atraktivnější a záživnější formě pro diváka, což také znamená, že se v problematice orientuje přehledněji a jednodušeji.
Živé vstupy vtahují diváka přímo do děje událostí a zároveň ho informují o aktuálním vývoji. Tato forma klade zvýšené nároky na moderátora i reportéra. Oba se musejí naučit využívat tuto nejednoduchou disciplínu. Otázky moderátora nesmí být strojené a nesmí nutit reportéra ke komentativnímu hodnocení událostí. Slouží zároveň k interview s přímými aktéry dějů a s odbornými respondenty. Rozvoj živých vstupů nenutí také z technologických důvodů vybavovat studio pro vedení rozhovorů, které mnohdy působí strojeně a nepřirozeně.
Grafická podoba ČT vychází v hodnoceních diváků poměrně špatně. Kritizovány jsou především znělky, jejich malá dynamika a délka. Kvůli malé invenci vedoucích redaktorů zpravodajství zcela rezignovalo na přehledné grafické strukturování zpráv. To přitom zvyšuje atraktivnost, přehlednost a srozumitelnost zpráv a možnost jejich přibližování divákům.
Grafika jednotlivých relací musí odpovídat současným světovým trendům a musí plně využívat kapacit technologií, kterými disponuje ČT a schopností našich špičkových pracovníků. Nedávno jsem navrhl a nařídil proměnu grafické podoby zpravodajských relací a hlavně Událostí. Tato proměna přinesla kladné hodnocení. Je však nutné postupovat mnohem razantněji a stanovit harmonogram modernizace a kontinuální proměny grafiky ČT.
7. Rozvoj regionálního zpravodajství
Výzkumy ukazují, že jen pomalu mizí vidění událostí v našem státě „očima Prahy a z Prahy“. Přes nesporný úspěch zahájení vysílání regionálního zpravodajství v tzv. trhacích časech, ČT zatím nenaplňuje v sobotním a nedělním vysílání povinnost poskytovat regionům 25´ denního vysílání. Ve spolupráci s regionálními studii připravuji sobotní víkendový pořad Kamelot. Po dohodě s vedením ČT jsem připraven vypsat pro nezávislé regionální producenty výběrové řízení na nedělní regionální magazíny.
ČT odpovídá za rozvoj regionálního zpravodajství. Jako svůj hlavní úkol vidím především:
– Budování samostatných regionálních studií ČT a iniciování jejich organizačního a technologického rozvoje a propojení.
– Posílení spoluodpovědnosti regionálních studií za regionální i celostátní vysílání regionálního zpravodajství a publicistiky a celoplošných formátů s regionální tématikou a jejich spoluúčast na dramaturgii a řízení zpravodajství.
– Rozvoj spolupráce s regionálními producenty a rozšíření jejich práva ucházet se o další programové celky, resp. formáty.
– Případnou spolupráci s regionálními studii Čro.
Závěr
Po příchodu do zpravodajství ČT jsem převzal kolektiv stižený „svazáckým“ syndromem po pochopitelné, ale nekoordinované generační obměně. Postupným omlazováním redakce, často i na úkor vzdělání a délky praxe (kariérního vývoje) ve zpravodajství ČT ještě více zesílila už tak tradiční izolace „velína“ od ostatní ČT. Redaktoři, zbavení schopnosti sebereflexe, se stali sami sobě měřítkem odpovědného a zároveň úspěšného zpravodajství a publicistiky ČT.
Pyramida kráčející po špičce ještě víc posílila po událostech v prosinci roku 2000, kdy převládl názor, že kdokoliv řídí zpravodajství, omezuje svobodu a nezávislost. Tento omyl byl ještě umocněn široce vžitým přesvědčením, že jediný svobodný a nezávislý tvůrce programu je sám redaktor vybavený vnitřní odpovědností a svobodou (viz redaktoři Tobiáš a Schmarcz při setkání se členy Rady ČT).
Podle této teorie má vedení ČT konflikt zájmů vzhledem ke svému postavení! Potřebnou novinářskou asertivitu nahradila například i v písemném kontaktu s divákem, bohorovná agresivita.Vrátit pyramidu na základnu, stanovit standardní kritéria pro zajišťování nezávislého a zároveň odpovědného zpravodajství a aktuální publicistiky jako služby veřejnosti a postupně vytvořit kolektiv s přirozenou generační a profesionální strukturou je můj prioritní úkol pro nejbližší léta.
Ing. Zbyněk Honys
pověřený ředitel zpravodajství ČT
V Praze dne 26.11. 2001
