Jak radní jednali o osudu Zdeňka Drahoše

radiotv221Zveřejňujeme doslovný přepis části středečního zasedání Rady České televize, která se týkala výsledku výběrového řízení na ředitele televizního studia v Brně. Citace jsou v původním znění, text neprošel stylistickou úpravou.13. zasedání Rady České televize
Kavčí hory, 24. dubna 2002 – 14:56 hod.
Jan Mrzena, předseda Rady ČT: Já bych chtěl zopakovat, že na začátku ledna tohoto roku bylo vypsáno výběrové řízení na ředitele TS Brno, druhé v pořadí za sebou, po dvou kolech tohoto výběrového řízení máme na dnešním jednání vyslechnout informaci generálního ředitele o průběhu a závěrech tohoto řízení a pak k němu povedeme diskusi, případně se budeme usnášet na věcech, které budou potřeba. Takže já bych předal slovo panu generálnímu řediteli.
Jiří Balvín, generální ředitel ČT: Tak, děkuji (pauza). Proběhlo. Víte dobře, že proběhlo druhé výběrové řízení, které bylo na rozdíl od prvého dvoukolové. V prvním výběrovém řízení se zúčastnilo asi 15 adeptů, v druhém 19, pak se jich zúčastnilo 17. Já bych k tomuhle tomu výběrovému řízení – protože jsem samozřejmě dostal hodnocení od členů komise – ale já bych k tomu chtěl říci obecně pár vět ještě, než vám navrhnu nějaké řešení. Já jsem se dopředu zavázal k tomu, k čemu jsem se vlastně zavázat ani nemusel, nicméně jsem to udělal, v projektu, že vyhlásím výběrová řízení na první stupeň řízení s tím, že potom zavážu případné nově usazené ředitele k vyhlášení výběrových řízení na další stupně – druhý, případně může být i třetí.
Drtivou většinu těch výběrových řízení jsem opravdu vyhlásil. Někde došlo ke shodě – i s vámi – že jsem vám navrhl, že může být i použita forma výběrového řízení přímým oslovením. Víte, že k tomu došlo u dvou funkcí. V případě výběrového řízení v regionálních studiích, kde není dáno zákonem, není určena zákonem doba působnosti ředitelů – na rozdíl od generálního ředitele, který má limitováno období jeho funkce – tak i přes změnu zákona v případě regionálních studií to limitováno není. Já jsem provedl výběrová řízení na první stupeň a tak jak ho mám já v současné době termínovanou pracovní smlouvu, která je daná na moje funkční období, tak jsem to samé přenesl do manažerských smluv prvního stupně řízení, protože si to myslím, že je o tak správné, jestliže má generální ředitel na základě projektu tento šestiletý mandát, takže i ti nejbližší spolupracovníci by měli mít stejný mandát, a strávit tady s ním – pokud oni to vydrží, a pokud to vydrží i on – celé to období.
Teď zpátky k výběrovému řízení v Brně. Celkem jsem vlastně měl možnost – já a dvě komise – vyslechnout 33 žadatelů, z nichž v prvním a druhém kole bylo mnoho lidí totožných. Ve výběrovém řízení, tak jako ve výběrových řízeních na některé jiné funkce se objevila řada velmi zajímavých a nových lidí, z nichž i na některé funkce tady v Praze byli zvoleni, nebo byli jmenováni lidí, kteří se objevili úplně zcela nově a do té doby nebyli příliš známi. Nechci je tady jmenovat. Co se týká brněnských výběrových řízení, objevila se taky řada lidí, o kterých jsem přesvědčen, že jsou pro televizi použitelní, ať jako tvůrci, nebo lidi, kteří mohou přinést možnosti i ze zahraničí a ve formě nějakých poradců televizi býti prospěšní.
Na druhou stranu mohu říct, že se neobjevil nikdo tak výrazně nový, nebo tak převyšující všechny ostatní žadatele, nebo uchazeče o tuto funkci, aby mě to tak zaujalo, že bych se zcela jednoznačně rozhodl. Na druhou stranu, čas běží a mluvili jsme tady o tom mnohokrát – i dneska – že už vlastně v březnu jsme zahájili reorganizaci, restrukturalizaci celé televize, jejíž součástí jsou systémové změny nejenom v Praze, ale i v obou studiích. Na rozdíl od let předcházejících, si myslím, že se nám podařilo i v tom provizorním nebo prozatímním období najít poměrně společnou řeč, která tady i za doby, kdy jsem tady byl já, tzn. do toho konce roku 1997, často chyběla a spory mezi pražskou centrálou a regiony byly poměrně na běžném denním pořádku, některé se dokonce řešívaly až v parlamentu – po stížnosti regionů.
Myslím si, že se nám podařilo najít ve všem společnou řeč, o čemž svědčí také to, že se daří v současné době opravdu po mnoha a mnoha letech sjednocovat organizační strukturu, kterou takzvaně nastolujeme v Praze, a v současné době nejsme obviňováni z regionů těmi známý argumenty o pragocentrismu a nadřazenosti Prahy nad regiony, atd. Myslím si, že se nám to opravdu velmi dobře daří – jak v Ostravě, která si už své organizační schéma zavěsila na internet – teď o tom ještě budeme mluvit konkrétně na kolegiu generálního ředitele, což je zítra – takže to samé se vlastně děje i v Brně, protože – jak znovu opakuji – čas běží a v březnu jsme začali, 1. května usedají na své nové funkce šéfproducenti, šéfdramaturgové – a to samé se děje, nebo bude dít jak v Ostravě, tak v Brně a já jsem přesvědčen o tom, že vlastně není možné, aby na základě toho, že nám probíhá jedno tolik sledované výběrové řízení v Brně, tak aby byla zastavena reorganizace, jenom kvůli tomu, že někdo bude argumentovat, že není definitivně vyřešena otázka ředitele brněnského studia.
Reorganizace a restrukturalizace – hlavně reorganizace – která probíhá v Praze a Ostravě, samozřejmě musí probíhat i v Brně, a je nezávislá na tom, nebo musí být nezávislá na tom, kdo bude stát v čele toho studia, protože kdokoli bude stát v čele toho studia, tak prostě musí souznít s tím, jak je tato reorganizace naplánovaná. První etapa bude ukončena v září tohoto roku a já jsem přesvědčen o tom, že tak jako mě, jak se praví v zákoně: „na návrh generálního ředitele Rada jmenuje a odvolává ředitele regionálních studií“ – já si myslím, že v současné době vyměňovat ředitele regionálního studia v Brně je přinejmenším nepraktické a navrhuji vám řešení – to znamená, že já nenavrhuji odvolání současného ředitele, a nenavrhuji tudíž ani jmenování kohokoli jiného, s tím, že bych chtěl toto vše zhodnotit po první a druhé etapě, což je září a konec roku 2002, a teprve pak se k tomu případně vrátit, protože já jsem s reorganizací, která probíhá v Brně, spokojen.
Znovu opakuji, že jsme nedošli k žádnému zásadnímu rozporu se všemi složkami regionálních studií, a já vlastně znovu opakuji, že jsem nenašel žádného jiného nového kandidáta, kterého bych vám navrhl, a zároveň s tím bych vám musel navrhnout odvolání současného ředitele. Takže já – tak jako se budeme vracet k výsledkům restruktualizace a reorganizace u jednotlivých ředitelů tady v Praze – ať jsou to finanční ředitel, ředitelé programu, výroby, zpravodajství – všech se to bude týkat, protože všichni to dělají, v těch svých odděleních – tak se k tomu budeme vracet samozřejmě i v Brně a Ostravě a já považuji v současné době jakoukoli další změnu, nebo jakékoli další znovu vyhlašované výběrové řízení za zbytečné a navrhuji proto, aby zůstal ve funkci, protože není odvolán, aby zůstal ve funkci pan Zdeněk Drahoš, a já se k této problematice mohu vrátit po ukončení těch prvních dvou etap.
Ještě na závěr k tomu chci říct, že toto výběrové řízení bylo proto tolik sledováno, že různými iniciativami bylo podáno – a teď nevím, kolik, myslím, že dokonce snad 14 – trestních oznámení na pana ředitele Drahoše a jak vy jistě víte, a taky jsme vám to dali k dispozici, 25. března byla všechna tato vyšetřování ukončena a odložena, vyšetřovatel to uzavřel a odložil. Já jsem přesvědčen, že je dobře, že jsme odolali tomuto především mediálnímu náporu, a navrhuji vám toto řešení.
Jan Mrzena, předseda Rady ČT: Tak, děkuji panu generálnímu řediteli. Bedlivě jsem několik vět vyslechl, měřil jsem i čas, kolik několik vět může trvat. Je to krásné, obdivuhodné. Nicméně každopádně děkuji, nemyslím to nijak ironicky, jenom pro zlehčení atmosféry, která tady momentálně nastala. Tak, a otevírám diskusi k tomuto tématu. Zeptal bych se asi na úvod pana Formana a paní Šilerové, kteří jako emisaři Rady v rámci toho výběrového řízení plnili své nelehké povinnosti, jestli mají nějakou reflexi. Prosím.
Jana Šilerová, členka Rady ČT: Tak já do toho šlápnu první. Já jsem to čekala. Ale z mé strany ne. Nevím, co to je za kočkopsa. My jsme dali oba – i s panem Formanem – samozřejmě své laické radní názory, a nebyly zase až tak ovlivněné nějakými mediálními tlaky. Kupodivu se ty návrty ode mne i od pana Formana na těch třeba pět eventuálních jmen, a tedy změny – protože změnu jsme deklarovali při výběrovém řízení a volbě ředitele ostravské televize, takže teď se mi to jeví být všechno vcelku i vůči Ostravě nefér. Ta jména pana Formana i má se téměř kryla. Myslím dokonce, že všech pět jmen. Pak jsme se dozvěděli dřív, než v četce proběhla ta tři jména, nebo ta jména pozvaná do druhého kola, že zrovna těch pět námi jaksi doporučených vypadlo, a dostali už dopisy, že mají smůlu. Teď nevím, jestli náhodou to nebylo štěstí. Takže nevím, co bych k tomu jiného řekla. Jenom snad to, že mě potěšuje jak. No jo, asi jsou to ty dva tisíce let zkušeností všelijakých praktik a mechanismů v církvi. Čekala jsem to.
Jan Mrzena, předseda Rady ČT: Tak, pan Forman chce doplnit.
Zdeněk Forman, člen Rady ČT: No, já bych chtěl říct jednu věc, že já vlastně oficiálně těch pět vítězů v tom druhém kole vůbec neznám, protože nám je ještě nikdo neřekl. Přesto, že mi novináři volali, kdo to je, tak já jsem těch pět jmen oficiálně tady na této půdě neslyšel. Možná by bylo dobré ta jména říci. Pět by jich mělo být, ne? Druhá věc je, no, já bych celkem takové řešení bral s tím, že by teda bylo dobré, kdybychom si řekli termín toho druhého kola řešení. To znamená, když si dneska řekneme datum, kdy se znovu pokusíme vybrat někoho jiného.
Jan Mrzena, předseda Rady ČT: Jenom k těm lidem, o kterých se hovořilo – hovoří – chci dodat to, že před 14 dny, kdy jsme tuto věc tady řešili, tehdy pan generální ředitel přislíbil tu informaci v písemné podobě předat Radě. Ještě v ten den mi ji předal, na sekretariátu Rady byla ihned k dispozici, takže i pan Forman se s těmi jmény mohl seznámit. Měli jsme je k dispozici, jo?! To je ovšem. Není to to nejpodstatnější, o čem tady teď hovoříme. Tak, dál se hlásili kolegové paní Fibingerová, paní Weissová.
Helena Fibingerová, členka Rady ČT: Já jsem se chtěla zeptat, a musím potvrdit, že těch oět jmen bylo skutečně známo, chtěla bych se zeptat jak paní biskupky, tak pana Formana, jestli ten jejich kandidát, kterého oni by třeba navrhovali, jestli byl mezi těmi pěti. Ale když ta jména neznají, tak asi to nemohou říct.
Jana Šilerová, členka Rady ČT: Já ta jména znám, protože pan generální ředitel nám opravdu v zalepené obálce jména sdělil.
Helena Fibingerová, členka Rady ČT: . a byl?
Jana Šilerová, členka Rady ČT: Nebylo tam ani jedno, ale mě to zas tak nepřekvapovalo. Byla tam jména, o kterých jsem se pak hnedka ještě ten večer dozvěděla, že stejně – ač jsou tak utajovaná – tak už proběhla četkou. Což je taky takové komické.
Helena Fibingerová, členka Rady ČT: Nicméně nekryla se.
Jana Šilerová, členka Rady ČT: Nekryla se. Naprosto to byl někdo jiný. A u pana Formana, to by teď musel říci on.
Helena Fibingerová, členka Rady ČT: Já to říkám proto, že tam byla některá jména z prvního výběrového řízení, kde jsem byla já. Jako to se opakovalo, takže tam teda buď naše názory jsou tak vzdálené, ale skutečně já tady ten sešit, kde jsem si jména těch kandidátů psala.
Jan Mrzena, předseda Rady ČT: Paní Weissová.
Lucie Weissová, členka Rady ČT: Já mám dojem, že místo těch několika vět pan ředitel mohl říct větu jen jednu, a to že našel způsob, jak prosadit pana Drahoše do vedení brněnského studia i přes to, že Rada mu dala jasně najevo v minulém hlasování, že ho tam nechce. A tímto vlastně obešel vůli Rady.
Jan Mrzena, předseda Rady ČT: Pan Forman chce mluvit.
Zdeněk Forman, člen Rady ČT: No, já bych několik statistických čísel ke komisím. První komise byla složena ze tří lidí, jestli se nemýlím. Druhá komise byla složena ze dvou, a jeden byl vyměněn, jestli se nemýlím.
Jiří Balvín, generální ředitel ČT: Ze třech.
Zdeněk Forman, člen Rady ČT: No, ano. Myslím celkově ze třech, ale jeden byl jiný. Tedy, jestli počítám správně.
Jiří Balvín, generální ředitel ČT: Dva byli jiní.
Zdeněk Forman, člen Rady ČT: Dva byli jiní? Já mám pocit, z toho, co mám tady, že byl jeden. No, můžeme si ta jména říct? Tajné to není, ne? První komise byla: pan Mošna, Zoubek, Kleis. Pletu se v některém?
Jiří Balvín, generální ředitel ČT: (kýve hlavou, že ano)
Zdeněk Forman, člen Rady ČT: Ve kterém? Kdo tam nebyl?
Jiří Balvín, generální ředitel ČT: První byla: Kleis, Zoubek.
Helena Fibingerová, členka Rady ČT: Já to tu mám. Byl to ředitel toho Creditu. Ředitel košické televize.
Jiří Balvín, generální ředitel ČT: Kleis.
Helena Fibingerová, členka Rady ČT: Ano.
Jiří Balvín, generální ředitel ČT: A ředitel filharmonie.
Helena Fibingerová, členka Rady ČT: A ředitel filharmonie, ano.
Jiří Balvín, generální ředitel ČT: Kleis, Zoubek a ten třetí, já nevím, jak se jmenuje.
Helena Fibingerová, členka Rady ČT: Svítil.
Jiří Balvín, generální ředitel ČT: Ano, pan inženýr Svítil. A druhá byla Kleis, Moša, Kobosil.
Zdeněk Forman, člen Rady ČT: Čili je třicetiprocentní pravděpodobnost, že zvolí stejně, když je tam jeden stejný, že?! Jestli vycházíme ze základů statistiky. Nebo ne, pletu se? Tedy tím jsem chtěl říct, že asi měla být zvolena úplně nová komise a stanovit nějaká pevná kritéria výběru, protože mě to tedy chvílemi připadalo velmi chaotické. Ale to je můj dojem a může být subjektivní.
Jan Mrzena, předseda Rady ČT: Dál se hlásil pan Kučera.
Petr Kučera, člen Rady ČT: Já jsem se taky účastnil toho výběrového řízení v tom Brně. Já jsem přesvědčenej o tom, že několik kandidátů tam bylo z okolí pana Drahoše. Já se domnívám, že by bylo naprosto rozumné a korektní, když Rada už jednou zcela jasně řekla, že pana Drahoše ve funkci nechce, aby se prostě ten názor respektoval, abychom si tady prostě nehráli pořád na podivné vztahy. Prostě myslím, si, že názor pana generálního je rozumný. Prostě teď, v tuto chvíli, se s tím prostě nic dělat nedá. Ale měl byl pan Drahoš, myslím si, možná i pan generální, mu navrhnout, aby pan Drahoš měl termínovaný poměr, mělo by být dáno, že dejme tomu do konání příštího výběrového řízení, které by nemělo být déle než za tři měsíce, pan Drahoš prostě ve funkci skončí. Aby prostě už jsme se neopakovali, abychom neudělali zase další výběrové řízení a zase by tam byl pan Drahoš o půl roku déle. Toto je neúnosné, ta situace je korektní. Jsem tedy pro to, abychom to pozdrželi, ale by v rámci toho pozdržení byl ukončen poměr, nebo respektive funkce pana Drahoše, aby se začínalo s tím, že pan Drahoš ve funkci skončil a že výběrové řízení je skutečně na ředitele a ne na další přechodné období, kdy tam pan Drahoš bude ještě sedět. Děkuji.
Jan Mrzena, předseda Rady ČT: Tak, já bych jenom shrnul. Snažím se dívat co nejvíce ponořen do problému – byť je to problém složitý. Názor výběrové komise a spíše pana generálního ředitele je ve sporu se členy Rady, kteří byli jednak účastni toho výběrového řízení, a také v diskusi slyším, že s mnoha dalšími, což dali ostatní členové Rady najevo při našem minulém hlasování. Ono totiž v té obecnější rovině to znamená ještě jednu zásadní věc. Je velmi složité vybrat osobnost, která by měla zásadní podporu Rady, současně zásadní podporu vedení ČT nebo generálního ředitele ČT a mohla se postavit do čela tak složitého teritoria, jako je televizní studio v Brně. Ty atributy toho, kdo to může být nebo nemůže být, jsou řekl bych velmi.
Je tam velmi mnoho atributů, které prostě ta osobnost musí splňovat. Televizní studio Brno má za sebou v posledních letech několik hmatatelných úspěchů i plno pozitivní práce. Ta se projevuje v konkrétní původní televizní tvorbě, i ve velmi služném společenském zázemí v oblasti, kterou svou činností pokrývá. Samozřejmě je tam i ta druhá negativní věc, kterou jsme si více méně díky určitým nátlakovým skupinkám a díky některým mediálním kauzám zde také na vlastní kůži prošli. Otázka budoucnosti řízení tohoto studia je – jak jsem tedy říkal – velmi složitá a jednoznačné řešení tady dneska asi nenajdeme. Protože jak poslouchám i vás, kolegové, bude velmi složité i uvnitř Rady se shodnout na tom, který typ osobnosti by to měl být. Zatím spíše slyším všechno jiné, jen ne Drahoš. A i to je prostě málo. To prostě není dobré řešení. To znamená, že žádné takové radikální řešení neprospěje ani stabilitě a perspektivě studia, ani – řekl bych – úrovni našeho rozhodnutí. To za prvé.
Za druhé, problematika zákona o ČT. Zákon o ČT má mnoho problémových momentů. Jedním z těch nejzásadnějších je jmenování a odvolávání osob ostatních, než je generální ředitel – v oblasti managementu. Narazili jsme na to při jmenování těch takzvaných řídících manažerů na prvním stupni řízení, a jakkoli se může zdát, že při jmenování a odvolávání lidí na úrovni řízení televizních studií je to jednodušší, není tomu tak. Je to jednoznačné z hlediska zákona, my odvoláváme na návrh generálního ředitele, jmenujeme na návrh generálního ředitele. A můžeme pouze diskutovat o tom, proč zákonodárce tam tato ustanovení do toho zákona dal. Co tím chtěl říci? Chtěl tím zaručit určitou odbornost výběru, nebo možnosti volby managementu, nebo týmového managementu řízení tak zásadní instituce, jako je televize, anebo tím chtěl říci, že je tam více to, že ten veřejný zájem vlastně ta Rada má deklarovat nějakým způsobem. Takže jedna věta – určitý rozpor.
V tuto chvíli je evidentní a zřejmé, že pan ředitel Drahoš má – pokud se nemýlím – ty pracovně-právní vztahy na dobu neurčitou, také vlastně ten zákon nic neomezoval, a my tedy, jakkoli bychom si třeba přáli ty změny v této věci, museli bychom pouze doporučit generálnímu řediteli, aby tu změnu provedl – na dobu neurčitou – protože se neopíráme o zákon, čili by šlo o doporučení, a pak je to ještě i nadále na jednání dvou smluvních stran. To znamená zaměstnavatele a zaměstnance. A ukažte mi toho blázna zaměstnance, který řekne ano, hurá, změním svůj poměr z doby neurčité na dobu šesti měsíců, ze dne na den se všemi nevýhodami, které z toho vyplývají. A ještě – Zákoník práce vlastně spíše říká, nechť lidé jsou zaměstnáváni na konkrétní činnost, a to, že vykonávají ještě řídící funkci, ta už může být jmenovaná, nicméně ten základ je někde jinde.
A ono se to určitě netýká jenom pana Drahoše, týká se to obecně mnoha lidí na řídící úrovni v ČT. Totiž ten zvyk dřívější byl takový, že i na tyto jmenované funkce se dělaly smlouvy na dobu neurčitou. Samozřejmě změny v této oblasti mají velikou setrvačnost a protože se jedná v první a neposlední řadě o personální záležitosti, o ty nejcitlivější, jaké takováto instituce řeší. Takže zákon o ČT v tomto směru je opět – řekl bych – velmi nedokonalý, i k tomu, aby Rada projevila vůli, i k tomu, aby ta vůle byla naplněna. A je otázkou, jak dál v této věci postupovat. Já si myslím, že je to odložení a malinko odstup od toho problému tak, jak jej vidíme dnes, a viděli jsme po celou dobu, nám všem jenom prospěje. Prospěje i té situaci v Brně, kde – pakliže se máme shodnout na nějakém kandidátovi s velmi silným mandátem – pak toho kandidáta potřebujeme mít, potřebujeme vědět, že někdo takový existuje, že má podporu jak vedení ČT, tak Rady. Ale velké a zásadní části Rady.
Teď jsme zatím jenom v té první fázi, kdy se vymezujeme a říkáme, že toto není dobré řešení. Ale jako v tom opačném slova smyslu zatím všichni taháme za kratší konec toho provazu a není to zrovna nejpříjemnější zjištění. Čili z mého pohledu asi to navržené řešení toho odkladu je jediné možné, protože nám dá čas hledat osobnost, dá nám možnost vést diskuse o tom, jaká ta osobnost by měla být a zejména prosím vás, i přímo s těmi lidmi, kterých se činnost televizního studia v Brně dotýká. To znamená kulturního a společenského establishmentu v Brně a na jižní Moravě, protože především pro ně chceme, aby tam byl ten nejlepší, kterého budou sami respektovat a práci televizního studia bude posouvat zase dále v tom pozitivním slova smyslu. Tak, dál se hlásil pan Knížák.
Milan Knížák, člen Rady ČT: Děkuji. Já bych to velmi zjednodušil. Zkrátka teď se nedomluvíme, poněvadž názor vedení ČT a názor Rady je asi různý. Čili jsem pro odložení s tím, že v době, o kterou to odložíme, by mělo dojít k jasným diskusím mezi Radou a vedením ČT, aby další jednání, které bude, nebo další řízení, které bude vypsáno, už vedlo k nějakému jasnému cíli. Toto je pořád prodlužování provizoria a to si myslím, že je špatně.
Jan Mrzena, předseda Rady ČT: Paní Fibingerová.
Helena Fibingerová, členka Rady ČT: Tady po tomto odkladu to bude další výběrové řízení? To už by mi připadalo takové podivné. Třetí výběrové řízení. A.
Jan Mrzena, předseda Rady ČT: Já si myslím že ono těch variant existuje vícero. Jak bych teď zatím neuzavíral žádnou z těch cest, protože správná je ta věta „musíme nalézt řešení, které povede k cíli“. To je to nejpodstatnější, tak, aby tam nedocházelo k vyhnívání problému a k destabilizaci toho studia jako celku, protože to provizorium je špatné, nepřípustné, nepříjemné. Hlásili se pan Horálek, paní Šilerová.
Milan Horálek, člen Rady ČT: Já bych chtěl, abychom dospěli napřed k nějakým takovým kritériím, a počítali s tím, že by si Rada jako celek měla s kandidáty promluvit, než se rozhodneme pro nějaký typ řešení. Prostě já bych rád poznal, a konec konců jsem se v tom kraji narodil a má teď už nějaké větší znalosti o té věci od významných osobností. Rád bych prostě s některými těmi kandidáty přicházejícími v úvahu – jestli budou tři nebo pět – rád bych s nimi hovořil. Bude to složité, bude to nátlak na čas, ale současně bych chtěl dodržet termín, že do srpna se rozkýváme.
Jan Mrzena, předseda Rady ČT: Paní Šilerová, potom pan Knížák.
Jana Šilerová, členka Rady ČT: Stalo se to, co jsem tušila při tom prvním výběrovém řízení. Že se z toho velmi lehce stane perpetum mobile – konečně na to někdo přišel. Já jako z druhé strany zase taktiku pana generálního ředitele vcelku obdivuju, ale tahleta rafinovaná varianta, u toho mě napadlo: no jo, církve. Já bych ale chtěl vás jenom trošku. Nemyslím si, že to, co říká pan předseda. Tady nešlo o to, negativně se vymezit „Drahoš ne“. Já bych to zase vůbec ani takhle nevázala. První bylo, že jsem dali signál změny. Unesla to Ostrava, i když jako opravdu asi vstřícností obou, a to je oba dva šlechtí – ty chlapy – a myslím si, že teď už, když ten signál základní byl dán, pan generální ředitel měl vzít řekněme – no, evidovat postoje nás dvou – Forman a já jsme se vcelku téměř shodli – ale stejně tak i paní Fibingerové. Ta sice měla jinou trojici nebo pětici, ale bezpochyby by se tam jiní dva tři, o kterých se dalo rozvažovat, a ke změně by došlo, určitě by se našli. Byla-li by vůle.
Jan Mrzena, předseda Rady ČT: Pan Balvín chtěl reagovat na některé otázky, pak pan Knížák a paní Fibingerová.
Jiří Balvín, generální ředitel ČT: Paní biskupko, já to nechci nijak zlehčovat, ale opravdu asi jsem se naučil od té církve. Několika návštěvami u pana kardinála jsem asi něco pochopil. Chci říci k té změně. Uznávám, že tam byly, ale to víte velmi dobře – spolu jsme se o tom bavili – že tam byly varianty, které přicházely v úvahu, tak jako přišly v úvahu v Ostravě. Nicméně velmi dobře víte, že v Ostravě došlo k tomu, že pan ředitel Petronec zastává stěžejní strategickou úlohu, která je pro mě a pro pana ředitele Racka zcela nepostradatelná při stávající reorganizaci a restrukturalizaci, která kopíruje Prahu. To je první věc.
Druhá věc je, že při veškeré úctě k těm případným dvěma lidem, kteří by připadali v úvahu, kterých si nesmírně vážím – co udělali pro brněnské studio, stejně tak jako mnoha jiných dalších lidí v Brně – tak toto řešení pro mě bylo neperspektivní a já bych se k tomu musel vrátit minimálně za rok až dva. Takže znovu opakuji, pro mě je v současné době těchto dvou rozhodujících etap důležitá znalost toho studia, znalost člověka na prvním stupni řízení a řeknu upřímně, v evropských televizích – specielně třeba v rakouské ORF, která je nám hodně blízká, byli lidé na svých pozicích, specielně pan Bachr a podobní, patnáct, dvacet, pětadvacet let, až do svých pětasedmdesáti, nebo v kolika odešel z té televize, a stále pro ni byl prospěšný.
Takže já – a mohu říct ze své praxe – rozdíl postupu v televizi na funkce z druhého stupně řízení na první stupeň řízení a v mém případě z prvního stupně řízení na nadřazený stupeň – jsou vždycky takové, že zpětně člověk řekne, že si to na té pozici, na kterou šel, dopředu nedovedl představit. Takže pro mě je důležitější pro zachování kontinuity toto, a znovu opakuji, že v Ostravě ta kontinuita byla zachována, a to jsem považoval za důležité. Oba dva je taky ctí to, co jste řekla. K tomu se zcela připojuji.
Jan Mrzena, předseda Rady ČT: Otázka je, jestli porovnávat studio Ostrava a Brno, já to cítím trošku jinak. Dál se hlásili pan Knížák, paní Fibingerová, pan Forman.
Milan Knížák, člen Rady ČT: Technické připomínky: Myslím si, že bychom tady teď neměli diskutovat o tom, zda ten či onen ano či ne. To je určitě špatně. Za druhé, jak řekl pan kolega Horálek, my nemůžeme hovořit s uchazeči. My máme podle dikce zákona za partnera pouze generálního ředitele. My bohužel musíme dojít k nějakému konsensu. Čili zapomeňme pro dnešek na to, dejme to pryč a hledejme ty dva tři měsíce, které budou před námi, nějakou společnou cestu. My nemáme jinou šanci. Čili je třeba se chovat tak, jak nám předepisuje zákon. A prosím pro dnešek o tom dále nediskutovat, nevede to vůbec k ničemu.
Jan Mrzena, předseda Rady ČT: Paní Fibingerová.
Helena Fibingerová, členka Rady ČT: Já bych jenom reagovala na paní biskupku. Podle mého názoru nebyly mezi kandidáty až tak velké rozdíly v té kvalitě, aby prostě se dalo říct, kdo je lepší a kdo není. Fakt je ten, že v tom prvním výběrovém řízení, i v tom druhém, a chci říci, je to oproštěno od mého názoru a nemám žádný osobní vztah k panu řediteli Drahošovi, tam byl vždycky on. A co se týče tady druhého výběrového řízení, tak jsme se sešli v těch jménech prakticky dvakrát, v tom, co jsem vybrala.
A já bych chtěla jenom jednu věc – souhlasím s panem profesorem Knížákem – ředitele brněnského studia musí vybrat generální ředitel. Ale mě to nedá, jestliže tedy chceme být spravedliví, abych neřekla, že co se týče pana ředitele Drahoše, tak tam byla navršena obvinění. Někteří z nás se k těmto obviněním vyjadřovali. Mě to zajímalo, a nakonec se teď ukázalo, že všechna ta obvinění byla zamítnuta jako neprokázaná. Ale veřejně se to prezentovalo, že pan ředitel Drahoš určitě není v pořádku, protože ta obvinění nemůžou být jenom tak.
Prokázalo se, že to není pravda. A teď jsou na něho navršena další obvinění, a já si myslím, že tedy aspoň v tomto – ať budeme nebudeme o tom jednat, a jak jsme říkali, teď už nebudeme jednat o tom, kdo bude ředitelem brněnské televize – my musíme ale veřejně ale, když jsme tady veřejně říkali, že teda jsou na něho dávána ta obvinění, že jsou nepravdivá. Protože on se bude ucházet o nějaké další místo, jiné místo, a to tady na Radě řečeno bylo.
Jan Mrzena, předseda Rady ČT: Tak, prosím vás. Tu diskusi skutečně povedeme do nějakého finálního závěru. Abych nebyl nespravedlivý, přihlásili se pan Forman, diskutoval už několikrát, čili pana. Já vím, paní kolegyně Hůlová byla předtím v pořadí. Jestli dovolíte, vezmu to postupně. Pan Forman, ten už hovořil několikrát, čili už není potřeba.
Zdeněk Forman, člen Rady ČT: Já jsem chtěl jednu větu.
Jan Mrzena, předseda Rady ČT: Jednu větu tedy.
Zdeněk Forman, člen Rady ČT: Já jsem chtěl říct, že v mých očích je Zdeněk Drahoš odborník a z televize ho nikdo nevyhání, a byla by škoda, kdyby ho televize ztratila. To je všechno.
Jan Mrzena, předseda Rady ČT: Jedna věta správná. Pan Presl.
Jiří Presl, člen Rady ČT: Já jsem chtěl jenom říct zase, že ztrácíme čas, protože to tady nevyřešíme a jediná šance je to prostě odložit na to září, protože v tom se v podstatě shodujeme s návrhem pana generálního ředitele, takže není co řešit.
Jan Mrzena, předseda Rady ČT: Výborně. Paní Hůlová.
Zdena Hůlová, členka Rady ČT: Děkuju. Nebudu říkat počet vět, protože někdo slíbí, že řekne tři věty, a pak mluví patnáct minut, a nikdy to nejsou ty tři věty. Takže k obviněním: Já si pamatuji, že my jsme to tady konstatovali, že tady paní doktorka Sigmundová za to sdružení Brno 20/21, ale zároveň jsme taky řekli, že je to záležitost, která se týká orgánů činných v trestním řízení a že Rada to nebude kádrovat vůbec v žádném případě, dokud to.A že pana Drahoše bere jako presumpce neviny. Pokud to není prokázáno, tak to pro nás nehraje roli. Dále mě zajímá, co se bude dít – hypoteticky – kdybychom dneska řekli panu generálnímu řediteli ne na tento postup. Co asi nastane, jaká situace. A pokud řekneme ano na tento postup, tak co budeme činit ty tři měsíce (pauza). Bylo řečeno hledejme konsensus, tak bychom si něco činili.
Jan Mrzena, předseda Rady ČT: Tak prosím vás, pojďme tedy k závěru a k věci. Já si myslím, že mnoho jiných možností vlastně nezbývá. Je to složitá situace, musíme ten konsensus prostě najít tak, abychom byli schopni s plnou podporou Rady a generálního ředitele jmenovat budoucího trvalého – nebo na šestileté období trvalého – ředitele televizního studia v Brně. Ta doba, když si dáme trošičku pauzu, ode dneška nějaké tři čtyři měsíce si myslím, že té věci prospěje. Nevím. Přátelé, vidím, jak všichni brebentíte, doufám a věřím že posloucháte, co říkám o návrzích na usnesení. Navrhovatelé naslouchají, ověřovatelé prověřovatelé. Takže mám obavy, že můžeme hlasovat pouze o jediném. Vyslechli jsme informaci generálního ředitele o výběrovém řízení na ředitele TS Brno, což už jsme odhlasovali asi desetkrát.
Čili já bych doporučoval, že bychom vlastně k tomu dneska nepřijímali vůbec žádné usnesení, a nebo jediné, že Rada – víceméně deklaratorní – že Rada bude hledat konsensus s generálním ředitelem ve věci nalezení ředitele TS Brno, a k věci vrátí buďto termínově nebo něco takového. Ale spíš bych asi k tomu nepřijímal vůbec žádné usnesení, protože veškeré deklarace předtím, než. Je to o vůli, hledat to řešení, o schopnostech komunikovat o té věci. Takže bych k tomu asi spíš nepřijímal vůbec nic. Takže dávám návrh, abychom nepřijímali nic. Má někdo nějaký protinávrh, že bychom tam přeci jenom zkonstatovali, nebo termínovali, nebo něco podobného? Pan Forman.
Zdeněk Forman, člen Rady ČT: Já bych měl návrh takový, že bychom měli dát termín a hledat nějaký mechanismus, protože já se obávám, že za tři měsíce to může skončit naprosto stejně jako dneska, a sice že bude vyhlášeno pět jmen, která – podle mého názoru – zrovna nebyla až ta nejlepší.
Jan Mrzena, předseda Rady ČT: (přísně) Opatrně se svými názory v této věci, když nejsi členem výběrové komise, jo? Opatrně… (dlouhá přestávka). Takže návrh je jednoznačný, dobře. Paní Weissová.
Lucie Weissová, členka Rady ČT: Já bych myslela, že bychom přeci jenom jakési usnesení měli přijmout, protože to je docela vážná věc, na kterou se dost dlouho čeká. A také když nepřijmeme žádné usnesení, nemohu být proti. Když přijmeme, mohu být. Já bych tedy byla proti němu.
Jan Mrzena, předseda Rady ČT: Proti čemu?
Lucie Weissová, členka Rady ČT: Proti usnesení, že Rada bere na vědomí výsledek, respektive žádný výsledek výběrového řízení na ředitele televizního studia Brno, a očekává že. Nebo. Očekává není správné slovo, ale zkrátka předpokládá nebo úkoluje generálního ředitele, aby za dva tři měsíce – termín, který určíme – přednesl řešení tohoto problému. Nebo něco v tomto smyslu.
Jan Mrzena, předseda Rady ČT: Já vidím, že tady jsou určité návrhy a náměty na to, abychom přijali nějaké usnesení. Já bych doporučoval, že bychom si teď dali kratičkou pauzu, a ustavím takovou skupinku, která by dané usnesení připravila: pan Forman, paní Weissová, paní Hůlová. Takže deset minut pauza, kolegové zkuste připravit návrh.
Po pauze, která trvala 19 minut, radní přijali toto usnesení: „Rada konstatuje, že na dnešním jednání nebyl předložen návrh na kandidáta na ředitele TS Brno. Rada žádá generálního ředitele, aby předložil Radě do 30.9.2002 svůj návrh na definitivní personální řešení obsazení funkce ředitele TS Brno.“ Pro hlasovalo 10 členů Rady, proti byli čtyři.

Autor článku:

Napsat komentář

Pro přidání komentáře musíte .