V úterý a ve středu probíhal v pražském hotelu Clarion odborný workshop s názvem Přechod na digitální vysílání a digitální dividenda. Šlo již o druhé setkání odborníků pod patronací Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ). I tentokrát se zde sešli specialisté z Česka i zahraničí společně se zástupci státní správy a podnikatelů, kteří využívají nebo budou v blízkém budoucnu využívat kmitočtové spektrum v rámci České republiky.
Celý workshop svým vystoupením zahájil předseda Rady ČTÚ Pavel Dvořák, který uvedl některá fakta týkající se přechodu na pozemní digitální vysílání DVB-T. Připomněl, že za 44 dní zmizí analogový signál z pražského vysílače na Žižkově, následovat bude za 197 dní vypnutí vysílače Krašov v Plzni a za 228 dní přestane vysílat analogový signál z pražského Cukráku. Dvořák také uvedl, že 60% obyvatel ČR může přijímat signál alespoň jedné programové digitální sítě. 12 % obyvatel má přitom dostupnou službu jediné sítě. Na druhou stranu 40% ještě nemá ve svém bydlišti dostupný digitální signál.
Dvořák mimo jiné dále řekl, že ČTÚ chystá na letošní září třetí Zprávu o přechodu na digitální vysílání.
Pavel Dvořák byl na tomto setkání také oceněn výroční cenou ČAEK za rok 2008. Předal mu ji prezident České asociace elektronických komunikací Zdeněk Vaníček. ČAEK výroční ceny uděluje pravidelně za mimořádný přínos v oblasti elektronických komunikací.
7 % obyvatel úplně odmítá digitální vysílání
V rámci prvního dne workshopu byl prezentovány výsledky celostátního průzkumu, jenž se na digitalizaci zaměřil z pohledu diváka. Osmdesát procent respondentů výzkumu uvádí, že jsou dostatečně o digitalizaci informováni. K hlavním informačním zdrojům patří televize a lidské zdroje (přátelé, kolegové a podobně). Informace, které respondenty zajímají nejvíce, jsou časové údaje, kdy dojde k vypnutí analogu, popřípadě zapnutí digitálního vysílání.
Co se týče ochoty zúčastnit se digitalizace, ještě asi polovina respondentů není rozhodnuta, kdy na digitální televizní vysílání přejde, a většinou přechod odsouvá až na poslední chvíli. Necelých 7% k digitálnímu vysílání přistoupit nechce vůbec.
Polovina respondentů uvedla, že je schopna na digitál bez problémů přejít, protože k tomu má dostatek informací. Ti co již digitálně přijímají, si většinou technické zázemí pro příjem digitálního signálu zajišťovali sami, a ti, kdo prozatím setrvávají na analogu, by technické řešení raději přenechali odborníkům.
Šestapadesát procent respondentů pocítilo v souvislosti s procesem přechodu jisté zatížení domácího rozpočtu. Největší část je ochotna investovat do set-top-boxů, které by odhadem měla využívat asi třetina domácností.
Problémy s přechodem na digitální televizní vysílání (DTV) většina respondentů neměla, ale v budoucnu je v této oblasti předpokládán nárůst, protože zatím na DTV přecházeli většinou technicky vybavené domácnosti. Všeobecně panuje s digitálním vysíláním spokojenost, pouze 4% respondentů s ním spokojena nejsou.
Digitální síť 1 jde úspěšnou cestou
S dalšími čísly vystoupil ředitel Úseku správy kmitočtového spektra ČTÚ Jiří Duchač. Ten uvedl, že v současnosti pokrývá analogový televizní vysílání (ATV) Českou republiku z 90 procent. Jde o čtyři sítě z nichž dvě jsou veřejnoprávní a dvě slouží k šíření komerčních vysilatelů. Na příjmu zemského vysílání je k dnešku závislých 65% obyvatel ČR.
Ohledně postupující digitalizace vidí Duchač v současnosti největší problém se čtvrtou sítí, kterou provozuje Telefónica O2. Konkrétně jde o nedostatečné využití kapacity. Telefónica O2 svou síť využívá zejména pro testy HDTV.
Nejmenší potíže jsou podle Duchače s první sítí určenou pro veřejnoprávní kanály. Aktuální pokrytí dosahuje cca 61,5 % a do konce příštího roku by pokrytí mělo vzrůst na přibližnou hodnotu 98,8 %. Ostatní dvě sítě budou v době nástupu analogové tmy pokrývat zhruba 70 % obyvatel ČR.
Ohledně dalších statistik představil Duchač jedno pozitivum – postupné vypínání kanálu ČT2 nezaznamenalo výraznější negativní ohlas. Připomněl také některá negativa – Velké procento obyvatelstva špatně vnímá krátkodobé změny, protože jde podle nich většinou o zbytečné náklady. Rovněž se ukázalo, zvláště v oblasti Praha a Ostrava, že přechod z jednoho druhu vysílání na druhý, je vnímána negativně. Je tím myšlena např. změna stanoviště nebo polarizace apod.
CDG nebude stavět více vysílačů, O2 může do půl roku pokrýt 40% obyvatel
Výkonný ředitel společnosti Czech Digital Group (CDG) Tomáš Vlček oznámil, že tato společnost, která spravuje třetí digitální multiplex, nemá motivaci stavět více vysílačů. Jejich zákazníci nemají takové nároky na pokrytí jako v případě jiných multiplexů. CDG se podle Vlčka bude držet přesně toho, co od ní očekává TPP. Na konci roku 2009 bude síť CDG dosahovat pokrytí 55%. Při realizaci sítě nebudou zatím spouštěny jakékoliv dokrývače digitálního vysílání.
Společnost Telefónica O2 na workshopu zastupoval Radek Nejedlo, který řekl, že společnost nechce zatím investovat do něčeho, co nebude mít návratnost. Prozatím mu prý chybí poskytovatel obsahu. Jakmile společnost O2 nalezne klienty pro svůj multiplex, je schopná do šesti měsíců dosáhnout pokrytí 40 %.
Je DVB-H mrtý?
Telefónica O2 je součástí asociace operátorů, která by měla žádat o licenci pro operování multiplexu pro DVB-H. Podle osobního názoru Radka Nejedla je však formát DVB-H „mrtvý“. Plynulý nástupce technologie DVB-T, standard DVB-T2, přinese další možnosti, které eliminují potřebu DVB-H.
V souvislosti s DVB-H promluvil také Pavel Dvořák, podle kterého zájem o mobilní televizi mizí a čísla jsou nepřesvědčivá. ČTÚ má stále pochybnosti o vypsání tendru na tento digitální multiplex.
Fígl ala Public TV
Předseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) Václav Žák v reakci na tvrzení, že „není dostatek poskytovatelů televizního obsahu“, uvedl, že to může vyznít, jako by RRTV nemohla udělovat licence. „Trh je již liberalizován,“ řekl Václav Žák a doplnil, že již nyní mohou zájemci žádat o licenci pro DVB-T vysílání. Tu po splnění kritérií dostanou, avšak mohou uplatnit až po úplném vypnutí analogového vysílání, pokud nevyužijí legální „fígl“. Ten spočívá v tom, že si vysilatel požádá o satelitní licenci a do DVB-T se dostane prostřednictvím tzv. převzatého vysílání. Podobně to provedla například Public TV, která však již delší dobu před vstupem do multiplexu 3 CDG vysílala právě přes satelit.
Co je a čeho se týká digitální dividenda
Druhý den byla na programu workshopu problematika využití digitální dividendy.
Ta se týká pásem 174 – 230 MHz – III. Pásmo (VHF TV), 470 – 862 MHz – IV./V. pásmo (UHF TV) a 880 – 915/925 – 960 MHz = GSM 900. Zahrnuje kmitočty ATV, dříve nevyužívané kmitočty nebo kmitočty uvolněné z jiného využívání. Jedná se v podstatě o nový způsob využívání televizních pásem, kdy z jednoho kanálu ATV vznikne možnost využívat v DTV více televizních programů včetně rádiového signálu, a to i ve vyšší přenosové kvalitě.
Existují dva druhy digitální dividendy. Prvním jsou souvislé úseky rádiového spektra vyhrazené celoplošně, které se pro dosažení celoplošného pokrytí budou muset koordinovat s okolními státy a využitelné budou až po ukončení procesu digitalizace v celé České republice. Druhým druhem jsou jednotlivé rádiové kanály v dané lokalitě, takzvané „white spots“. Jejich využití se z důvodu omezeného výkonu vysílačů orientuje na lokální potřeby, jimiž jsou například regionální televize a rádia.
Změny uspřádání ve využívání pásma se finančně dotknou všech, kdo z tohoto budou profitovat. To znamená, že náklady vzniknou jak na straně státu a současných vysilatelů, tak i na straně a diváků. Jedná se o náklady spojené hlavně s nákupem nové techniky pro přenos, příjem a zobrazení signálu.
Digitální dividenda bude podle Pavla Dvořáka z ČTÚ k dispozici až po uvolnění všech radiových kmitočtů, přesto se s jejím řešením nemůže čekat až na dobu po úplném vypnutí analogového vysílání.
Podle Pavla Hanuše, vedoucího projektu digitalizace ČT, je nutné si uvědomit, že pozemní digitální vysílání je v našem prostředí stále dominantní. Potřeby digitálního vysílání budou vyšší a digitální sítě – multiplexy – proto musejí být mnohem robustnější než stávající analogové. „Pokud bychom rozdělili všechny kmitočty nad rámec potřebného, mohlo by to znamenat konec terestrického vysílání,“ upozornil Pavel Hanuš na unáhlené přidělování kmitočtů.
Ohledně rozhodování o využití digitální dividendy se neshodli zástupci společností Telefónica O2 a Vodafone. Podle Jiřího Šuchmana ze společnosti Telefónica O2 je v dnešní době rozhodování o využití digitální dividendy předčasné a mohlo by být kontraproduktivní. Zároveň by se podle něj neměl dopředu stanovovat technický standard pro vysílání mobilní televize, ale měl by se spíše orientovat na potřeby přijímajícího zákazníka.
S tímto názorem nesouhlasil Richard Feasey zastupující společnost Vodafone. Feasey řekl, že již nyní je třeba plánovat využití rádiového spektra, protože je to příležitost vytvořit dlouhodobý plán, jak digitální spektrum využívat. Možnosti něco měnit budou podle něj v budoucnu omezené.
Dále zdůraznil, že mobilní příjem bude zásadní v poskytování širokopásmového připojení, a také bude zásadní pro kulturní a ekonomický rozvoj společnosti. Poskytovatelé mobilního připojení podle něj v této oblasti investují 12 – 15 krát více, než poskytovatelé pozemního šíření. Náklady ale ve srovnání s možným přínosem, nejsou prý tak vysoké.
Článek vznikl za využití online zpravodajství webu Česká média.