Byla středa 3. října, 6.00 ráno a já obrátil svůj sluch ku Praze. Dvě hodiny jsem pozorně naslouchal rannímu vysílání Country Radia. Hudební stanice je to usedlá, jedoucí v zajetých kolejích a se širokou základnou skalních posluchačů. Tato jistota by se jí mohlo v budoucnu vymstít, proto je možná v některých věcech čas na změnu. V následujících odstavcích shrnuji své pocity a dojmy, které ve mně zůstaly.
M O D E R Á T O R K A
Každý den (kromě soboty) od 6.00 do 9.00 můžete na Country Radiu poslouchat Dobré ráno s Country Radiem. Tento pořad není žádná ranní show, která vychází z moderátorovy sebestředné exhibice, ale je založen na spoustě muziky. Nicméně, Dobré ráno s Country Radiem je živě moderované, a to Zorkou Kratochvílovou. Její práce se řídí heslem „méně je někdy více“ a ve svých vstupech se nepouští do věcí, jež by v omezeném prostoru (přibližně půl minuty) nebyla schopna jednoduše, srozumitelně, bez hysterie a „smajlíka“ v hlase podat a vysvětlit. Tedy až na jednu výjimku, kdy Zorka Kratochvílová mluvila o jakési posluchačské hitparádě. Podání této informace bylo hodně zmatené, nemělo hlavu ani patu a vyznat se v ní mohl snad jen stálý posluchač této stanice. Toto je však jediná výtka (kromě chvílemi přeslazeně roztomilé intonace v hlase), kterou směřuji směrem k moderátorce. Její práce je na vysoké profesionální úrovni a točí se zejména kolem písní, které pouští. Evidentně ví něco o muzice, kterou hraje „její“ stanice, a přirozeně dokáže posluchači naservírovat informace o interpretovi nebo písni. I vstupy, které nebyly o hudbě, měly onu příjemnou, nenásilnou formu. Ať už šlo o historický vývoj jména Bohumil (měl ten den svátek), přesný čas (někdy spojený s radou směřovanou k rodičům, aby pomalu budili, posléze vyháněli své potomky do školy, atp.), narozeniny významných osobností, popřípadě o soutěž o lístky na koncert (bez problémů zvládnutý telefonát s výherkyní). Zorka Kratochvílová si je plně vědoma velikosti prostoru, jenž má v ranním vysílání, a poloha, kterou si našla, vyhovují jí i formátu Country Radia.
R E D A K C E
Středeční ranní zpravodajství obstarávala Lucie Rajtoralová. Z počátku jsem měl problémy s vadou řeči – určitý způsob polykání, jež slova doplňuje těžko popsatelným zvukem a vytváří zvláštní „atmosféru“ projevu. Nejde o nic nesnesitelného, ale vždy, když Lucie Rajtoralová četla zprávy, trvalo mi několik desítek sekund, než jsem si zvykl. Možná by nebyla na škodu návštěva specialisty, jenž by dopomohl k nápravě.
Country Radio se jednoznačně profiluje směrem ke starším posluchačům, a proto mě překvapilo, když zprávy nezačínaly přesně v celou, popřípadě v půl. Pak jsem si uvědomil, že poslouchám stanici, kterou sice většinově ladí starší lidé, avšak lidé, kteří mají často velice blízko k přírodě a pobytu v ní. A jakou roli hraje minuta někde v lese, či na louce. Vzápětí mi došlo, že touto dobou asi nikdo moc v lese nebo na louce Country Radio neposlouchá a spíše snídá, pracuje nebo do práce míří. Z těchto myšlenkových pochodů mi nakonec vyšlo, že by zprávy měly přece jenom začínat přesně, protože cílová skupina Country Radia je na určitou přesnost ve zpravodajství navyklá. V tomto detailu se tato stanice nijak nevymezuje vůči rádiím pro pubescenty a mladší.
Zpracování zpráv mě zklamalo. Čekal jsem od této stanice jednoduché, ale propracované zpravodajství, místo toho byly informace zpracovány diletantsky, jejich řazení bylo chaotické a zvláštní. Bez zřetelných priorit byly některé zprávy opakovány. Respektive, zprávy v půl vždy opakovaly zprávy v celou, další hodinu pak byly některé informace nové, jiné zůstaly stejné – zkrátka zmatek. Pozitivně hodnotím aktuální dopravní informace, které podával po telefonu přímo pracovník ÚAMK (Ovšem jen Prahu, přestože signálem pokrývá Country Radio velkou část Čech!).
M U Z I K A
Ranní výběr na Country Radiu odpovídá zaměření stanice i denní době. Začali pěkně se Snídaní v trávě Michala Tučného a v podobném duchu (hlavně české, známé a osvědčené) pokračovali celou dobu. Věřím, že se na Country Radiu neobjevují jen tyto skladby, ale že dokáží zabrousit i do zajímavějších a náročnějších vod – zejména amerického country. Ranní hudební dramaturgie však nezatěžovala posluchače ničím náročnějším. Písničky hráli celé, a přesto se jich do vysílání vešlo velké množství (přibližně 15 do hodiny).
O B A L + R E K L A M A + I N T E R N E T
Příjemným objevem pro mne byly znělky beze slov – jenom jednoduchý hudební country motiv a bylo. Když už se objevil text, tak pouze „Country Rádio“. Později se sice objevil rozhlasovými stanicemi oblíbený kaleidoskop písniček tvořící předěl. Tento předpotopní model jinglu naštěstí pustili pouze jedenkrát.
Množství reklamy bylo snesitelné a uměřené denní hodině. Internetové stránky působí velmi konzervativně, až zastarale, jsou ale plně funkční a celkem přehledné. Přesto by na Country Radiu mohli začít uvažovat o inovaci webových stránek.
Z Á V Ě R
Country Radio naplňuje zcela svůj slogan „Klidné rádio do neklidné doby“. Alespoň svým pořadem Dobré ráno s Country Radiem. Kde mají co dohánět, je úroveň jejich zpravodajství. Myslím, že zde budou mít ještě hodně práce, protože v současném stavu působí dost odfláknutě. Hudební dramaturgie je velmi konzervativní, což schvaluji, ale malá kapka odvahy by neuškodila, například nezazněl jediný zástupce blues, které má ke country snad nejblíže. Možná by ale pak nastal problém, kdyby vedle sebe posadili nějaký bluesový tradicionál a českou „kotlíkařinu“.
Hodnocení (1=nejhorší, 5=nejlepší)
Moderace – 4 body
Redakce – 2 body
Muzika – 4 body
Obal, reklama, internet – 3 body
Celkové hodnocení – 3,5 bodu
