Významná stanice, často dávaná za příklad i zatracovaná, rozhodně však nejposlouchanější. Proč? Abych na to odpověděl, udělal jsem výjimku a poslouchal o 50% déle, než obvykle. On se program ranního Radiožurnálu neopakuje ani v hodinových …
ČRo 1 – Radiožurnál
Datum: 21.10. 2003
Čas: 6:00 – 7:27
Významná stanice, často dávaná za příklad i zatracovaná, rozhodně však nejposlouchanější. Proč? Abych na to odpověděl, udělal jsem výjimku a poslouchal o 50% déle, než obvykle. On se program ranního Radiožurnálu neopakuje ani v hodinových intervalech, takže i přes prodloužení poslechu jsem neslyšel všechno. Paradoxně však ale to podstatné, co jsem slyšet podle názoru redaktorů měl, jsem slyšel několikrát. Už to je náznak pochopení pojetí principů rozhlasové práce.
Ale pojďme popořadě. Zapínám rádio chvíli před šestou, dojíždí Kamelot a Země antilop, reklama na Lidové noviny a časové znamení. Je 6.00, znělka a jde první vydání Ozvěn dne, rozsáhlejší zpravodajské relace. Dnes jí mají na starosti Barbora Kroužková a Michal Fila.
Headliny: Vyšší DPH ve službách, Izraelci bombardují, masokombinát před krachem, počasí.
Domácí část má na starosti Michal Fila, má melodický hlubší hlas, čte plynule a intonuje.
Ke zdražování se vyjádří hlavní ekonom HSVB M.Sobíšek a místopředseda vlády S.Gross. O masokombinátu hovoří mluvčí Kyjonková. Následuje kontrola tržiště na Chebsku, mluví k tomu i mluvčí západočeské policie. Telefonické vstupy jsou umístěny uprostřed zprávy. Zahraniční část je oddělena znělkou a čte Barbora Kroužková, rovněž plynule a zasvěceně. K Izraeli se vyjádří zpravodaj Jaromír Janev, je znát že je to rozhlasák, nikoliv novinář. Další zprávy: NATO řeší bezpečnostní politiku, pro RŽ komentuje Karel Kovanda. Dále jednání v Iránu, Usáma bin Ládin promluvil, komentuje Miroslav Konvalina z Washingtonu. Informace o dalším oddělení siamských dvojčat a sport čte Michal, informaci o fotbalovém utkání doplní Zdeněk Vlk – tady je telefonát dost strašný z technického hlediska. Dále odvolaný trenér a do podkresu jdou očekávané události: soud s kampeličkáři, soud pro lidská práva, jednání tripartity, Klaus navštíví Slovinsko. Znělková tečka a nastupuje moderátor.
Sečtěme si to: 2+8 hlasů (i když některé evidentně proto, aby to bylo pestré a důvěryhodné, tu informaci v té jedné větě , co hlas řekne, by měl moderátor rychleji), 3 domácí, 5 zahraničních a 2 sportovní zprávy, či spíše zprávy s bližším pohledem na věc.
Moderátorem tohoto rána je Jan Pokorný a hned první vstup je jak z učebnice moderování – říká: „Barbora Kroužková a Michal Fila přijdou ke zpravodajským mikrofonům Radiožurnálu za 52 minuty zase. Jak bude venku…“ a následuje počasí. Všimněte si, jak neřekl např. Tak to byli…, další zprávy uslyšíte…, nezačal časem a nepoužil podobné berličky a jak naopak v pouhých 14 slovech řekl, koho jsme slyšeli, kdy budou další Ozvěny, kolik je hodin a co posloucháme za stanici. Přitom mluví pomalu a rozvážně, vzhledem k významu každého slova si to může dovolit. V hlášení počasí použil neobvyklé, leč spisovné slovo „slyšte“. Je tu doprava, trochu rutinní Ladislav Holomčík se soustředí na hraniční přechody. Znělky jsou jednotné, dynamické, zvukově plné, trochu staromódní, ale tím budící důvěru. Jen podkres pod slovem u dopravy je useknut trochu násilně. Do začátku další písničky stihne J.Pokorný říct: Ještě pět a půl minuty a bude čtvrt na sedm. V průběhu článku a vysílání zjistíme, že se ve způsobech ohlášení času až na výjimky téměř neopakuje. Maličkost? Myslím že ne. Písnička – zpívá se tam We are young, neidentifikuji…
Po písničce se ukazuje že se zapomnělo na hlášení o energetické situaci, Jan Pokorný z toho vybruslí elegantně: „Trochu napětí jsme připravili těm, kteří čekali na informaci o energetické situaci, tak tady je…“ a kromě stupňů přidává informaci o internetovém pirátství při stahování internetu a končí: „ Věru, takové starosti v době filmů jako třeba byli Starci na chmelu neměl nikdo“ a znějí Milenci v texaskách. Konec skladby je trochu pomalu stahován, a tluče se s předehrou k časovému znamení ve čtvrt na sedm. To je na programu zpravodajství z regionů – jednu informaci čte do podkresu moderátor, čte jako kdyby moderoval, informace je o pevnosti Hanička, druhá je živý telefonický rozhovor s redaktorkou Ivanou Bernátovou o rušení škol a školek. Rozhovor už není do podkresu, protože by to s telefonem nešlo dohromady. Redaktorka má jedno odkašlání a zaškobrtnutí. Otázky moderátora jsou stručné a přesné, bez zbytečné vaty typu: řekněte mi, a co třeba… Konec rozhovoru stojí opět za doslovný přepis:
Redaktorka: Liberec má 11 000 míst ve školách a jen 9000 dětí, dokud nebudeme my ženy více rodit, situace se nezmění.
Moderátor: Tak pro to Ivano ale musíte něco dělat, že.
Redaktorka: Už se na tom pracuje.
Moderátor: Nebudeme tedy zdržovat. Ivana Bernátová, Liberec, mluvili jsme o tom jaké rozhodování čeká dnes liberecké zastupitele.
Poznáváte? Jednak odlehčení informace a jednak jedna ze základních rozhlasových pouček: Řekněte jim co jim řeknete, řekněte jim to a řekněte jim co jste jim řekli. Písničku opět neidentifikuji, to mě ale už trochu štve, protože jsem přesně cílová skupina Radiožurnálu. Tak pro mě tedy nehrají. Ale pro koho? Angličtina spíše černošské výslovnosti, v refrénu My friends… Pokorný zásadně písně neohlašuje.
Je za osm minut půl sedmé a jsou tu očekávané události: s nimi přichází Blanka Číhalová. Schůzka vládní koalice kvůli zdravotnictví, moderátor uvede, redaktorka doplní větu a hovoří V.Špidla. Pokračuje moderátor:“Členové poslanecké sněmovny dnes budou hodně číst…“ a redaktorka doplňuje informaci o přijímání zákonů v parlamentu. A takto se střídají, následuje info o kampeličce Pria, pak už to Jan Pokorný trochu přežene, úvod k prodeji hodinek z konkurzní podstaty podniku Prim je trochu delší, když vyjmenovává, jaké hodinky nosil coby mladý. Pak ještě informace o soudu v Ústí nad Labem, předtím připomene moderátor sobě i redaktorce i posluchačům kolik je hodin, po redaktorce jde vstup policejní mluvčí, tady se trochu nedomluvili, možná i s technikou, jak Pokorný, tak Číhalová skočí do řeči sobě vzájemně a policejní mluvčí ze záznamu. Závěr očekávané sportovní události, vstup sportovního redaktora Miroslava Bureše o pokutách či sázkách zahraničních hráčů. Celé to končí v 6.26´30 a hraje Lucie, ohlášení času: Ještě tři a půl minuty a bude půl sedmé. Před půl sedmou opět reklama na LN.
Zprávy v půl sedmé čte hlasatelka bez jediné chyby se znalostí věci. Jsou o nadzvukových letadlech pro armádu (vstup J.Marka z tisk. odboru armády), o zdražení pojištění pro riskantně jezdící řidiče, tresty pro Příplatu v Rumunsku, domácí zprávy odděleny jinglem, Izraelské útočící vrtulníky, stávka ve Francii proti vyšším cenám cigaret (vstup Jan Šmíd). Sport a počasí. Zvukový předěl a je tu čtení z novin, čte Pokorný – zrušení regulovaného nájemného (MfD) a rušení známek za 6,40 (LN), redukce stád dobytka (Právo), zavírání hnědouhelných elektráren (HN). Doprava pro Prahu : nehoda, změna ve Strahovském tunelu, dálnice. Čte Zdeněk Kratochvíl, neb je to pražská Zelená vlna. Celé to končí v 6.36 , Jan Pokorný připomene datum a čas a jde pomalá zahraniční věc, spíš tak na usnutí. Po ní upoutávka na soutěž ČRo1 Máte na to. Jan Pokorný navazuje na poslední slova „máte na to“ takto: „Kolik máte na hodinkách? Měli byste mít za pět minut bez patnácti vteřin třičtvrtě na sedm.“ Je tedy 6.40 a Ivan Hoffmann rozumuje o tom, že výběr bez výběru (letadel pro armádu) je špatná věc. Kupodivu tentokrát není tak květnatý a nemá tolik paralel jako obvykle, ale čte bez chyby, byť trochu smutně. Nějak se mu zvýrazňují sykavky… Písničku do dalšího časové znamení obstarává Karel Gott a písnička skončí přesně.
V 6.45 jsou na programu dvě zprávy (noví kardinálové a dražba hodinek), počasí a sport, který má na starosti Tomáš Lörincz. I on je bez problémů jazykových, výslovnostních, intonačních či gramatických, leč asi proto, že je předtočen. Ve vstupech je opět Josef Vlk z Ozvěn, opět zhoršená kvalita a ještě další jeden tlf. vstup. Sport má rovněž pěkné, dynamické předěly. Celý tento blok uzavře J.Pokorný aktuální informací z amerického hokeje (která logicky nemohla být předtočena) , slovy „Hodiny ukazují, že je…“ a jako písnička jde Jump!
Poslední informační blok „Dnes s Radiožurnálem“ před sedmou bývá zdrojem breptů pro silvestrovské pořady, jakpak to bude dnes? Po znělce začíná Jan Pokorný uvedením jednoho z témat dne a otázky dne: zdravotnictví, Blanka Číhalová doplňuje informaci o tom že zdravotnictví bude i v Radiofóru. Dalším tématem jsou odposlechy, připojen je vstup redaktora ČT Ostrava. Následuje informace o pořadu Světem křížem krážem, malé zaškobrtnutí J.Pokorného nemá silvestrovské kvality a blok uzavírá posluchačské téma, tentokrát na zálohy na elektřinu – uvede Blanka Číhalová, ukončeno je to upoutávkou s telefonem. J. Pokorný ještě upozorní kolik je hodin a že budou Ozvěny dne a z poslední písničky zbývá jen minuta.
Tady bych normálně končil, zbývající půlhodinu popíšu proto jen stručněji – v Ozvěnách dne bylo na rozdíl od hodiny šesté toto: Jednání o zdravotnictví, tlak na Írán, policejní provokatéři a přijetí ústavy EU, dále útoky Izraele na Palestinu, proces s ostřelovačem z USA, japonské investice v ČR, hasičské cvičení ve Spolaně, ES pro lidská práva soudí české banky, 27 let starý soudní případ obnoven, opět vše doplněno dalšími hlasy. Zprávy jsou tentokrát rozděleny na důležitější a méně důležitější, nikoliv podle původu a tak se oba průvodci střídají – je to živější než v 6. Závěr sport a očekávané události – cca 5 událostí, a počasí už čte Jan Pokorný. Pražská doprava se Zd. Kratochvílem – přibyly nehody v Praze a neprůjezdné komunikace. Celé to trvá 12 minut, jen s jedním či dvěma malými brepty. První písničkou je Final Countdown, předehru Jan Pokorný využije k oznámení času a data s pozdravem.
V 7.15 opět dvě zprávy, upozornění na Otázku dne v 7.50 a čtení z novin – HN o Aeru Vodochody, MfD o dvojím nájemném, Příplata dostal po odvolání v Rumunsku místo 6 let 22 let- o tom píší HN. V 7.17 zpívá L.Pospíšil (?) a písnička dozní celá. Je 7. 20 a na programu je ranní téma: produkce ryb s Blankou Číhalovou. Tady je trochu znát, že J.Pokorný otázky čte. Druhou částí tohoto vstupu je rozhovor s meteorologem, tentokrát je to poměrně „šedivý“ Miloš Dvořák , takže ani tento zdroj perliček nezafungoval. Ale meteorolog zareaguje stručně na vstup o kaprech. Jan Pokorný mu skočí do řeči, ale omluví se – ptá se na upřesnění předpovědi. I zde se ptá stručně, ale pestře. Nezapomene připomenout, kolik je hodin a že v půl budou ekonomické informace. Tento „dvojvstup“ trval 7 minut. Asi jen náhodou následuje píseň začínající slovy It´s raining again.
Moderování, obal, kdy skoro každý vstup má svou znělku, reklamy i redakční práci jsem dost popsal v textu, (u mluveného slova jsem se zdržoval tak dlouho i kvůli příznivcům zpravodajství BBC – viz jedno z minulých Rán), zastavím se ještě u té muziky, abych vysvětlil počet hvězdiček. Kdyby těch zmiňovaných 7-8 písní za hodinu zaznělo mezi 15 melodiemi, které zahraje za hodinu běžné rádio, nebylo by to špatné. Pokud ale je to jediných 7-8 písní v hodině, jsou slabé, nevýrazné, nezapamatovatelné. Navíc není jasná jejich cílová skupina – pro ročníky do 20 budou dávnou „out“, ročníky do 40 je nepoznají a ročníky přes 40 tyto písně už ani nezajímají. Navíc byly žánrově prakticky (až na výjimky) ze stejného soudku, o jejich soundu platí totéž. Beru v potaz, že hudba na ČRo1 především odděluje jednotlivé mluvené příspěvky, ale i při plnění této úlohy by mohla aspirovat na více. Třeba přilákat někoho, kdo si kvůli hudbě poslechne „i“ ty příspěvky. O navození nálady ani nemluvě. Ale možná se to jen jednou nepovedlo.
Celkově ale myslím, že v případě ČRo 1 -Radiožurnálu jsou koncesionářské poplatky využity velmi efektivně a účelně.
A jak u mne tedy Radiožurnál dopadl? (
je nejhorší a 
je nejlepší)
- Moderování –
- Muzika –
- Redakce –
- Reklama a obal –
