Howard Stern – Král všech médií

radiotv221Ten, jehož nazývají Antikristem. Ten, který se nezastaví před ničím. Nejodpornější, nejvulgárnější, nejperverznější a taky nejpopulárnější rozhlasový moderátor ve Spojených Státech.Ten, jehož nazývají Antikristem. Ten, který se nezastaví před ničím. Nejodpornější, nejvulgárnější, nejperverznější a taky nejpopulárnější rozhlasový moderátor ve Spojených Státech.

Howard
HOWARD STERN

Stále cítím, že musím něco zlepšovat.
Je tolik lidí, kteří doufají v můj konec,
a to mám rád, miluji být nenáviděn.

(Howard Stern)

Vyrůstal na Long Islandu v New Yorku se svým autoritativním otcem a starostlivou matkou. (Ve své knize píše, že mu až do 14 let měřila každé ráno teplotu v konečníku…). Začínal svou kariéru hned po ukončení studia na vysoké škole v Bostonu. Bylo to přesně 12.května 1977 v Westchesteru, ve státu New York na WRNW 107, za ubohých 96$ týdně jako jeden z mnoha přihlouplých Dj. Během dalších 5 let vystřídal mnoho radií, žil v mnoha městech, až v roce 1982 zakotvil na WNBC 660 AM v New Yorku. Zde teprve začíná jeho opravdová kariéra. Tady se také potkává se svým tehdejším největším rivalem, moderátorem, který si říkal Don Imus. Ten byl (a dodnes je) jedním z nejpopulárnějších moderátorů na východním pobřeží USA. Vše, co ale Imus dělal, bylo to, že pečlivě vybíral desky a měl k nim vtipné komentáře. Howard po svém nástupu začal něco, co nikdo předtím na WNBC neslyšel – 75% mluveného slova a 25% hudby. A byl zábavný. Byl sprostý. Byl nechutný. Ale přitom nevedl žádné hloupé řeči na nezáživná témata jako většina ostatních. Krátce po Howardově úspěchu na WNBC, začal Imus pouštět méně hudby a snažil se více mluvit, v podstatě tak Howarda imitoval. Znělo to ale jako když staré báby drbou na zápraží.
Z nesmělého plachého kolohnáta se vyklubala jedna z nejvýraznějších osobností amerického zábavního průmyslu. V roce 1994 byl nominován na guvernéra státu New York za Libertarian Party of New York. Svoji kandidaturu však vzal zpět, průzkumy mu ale dávaly 18% šanci na úspěch. Jeho průměrná týdenní poslechovost je podle údajů jeho fanclubu 16 miliónů posluchačů. Rozhlasových stanic, na kterých můžete slyšet Howarda Sterna je takové množství, že nemá cenu je zde všechny vypisovat. Pouze pro zajímavost:

  • New York City-vysílá denně na WXRK K-Rock 92.3 FM
  • Philadelphia-WYSP-FM 94.1 Howardova druhá domovská stanice
  • Washington DC-WJFK-FM 106.7 FM
  • Boston-104.1 WBCN Howard zde vysílá v ranních hodinách.
  • Howardovo vysílání na 105.9 WBGG na Floridě způsobilo velký rozruch od Northern Keys až po West Palm Beach.
    Díky této stanici má Howard dvě nové nedobyté oblasti, Mexico a Bahamy, kde je signál také slyšet. S pořádnou anténou se dá prý zachytit i na Kubě.

V roce 1992 udělila F.C.C. pokutu 600 000$ společnosti Infinity Broadcast, vlastníkovi The Howard Stern’s show, protože si poluchači stěžovali na vysílání, kde mluvil o masturbování nad obrázkem strýčka Jemima a o masochistickém sexu s M. Pfeiffer. V roce 1996 byla vydána jeho první kniha The Private Parts a současně s ní přišel do kin i film se stejným názvem – u nás ho nedávno vysílal kanál HBO. Za 14 dní od uvedení do podeje se prodalo přes 1 milion kopií této knihy. Brzy po té vydal další knihu s názvem Miss Amerika. Obě knihy se dají u nás sehnat.
Kouzlo jeho show spočívá ve pečlivém výběru témat, v tom, že on přesně ví, o čem posluchači chtějí právě slyšet. Počínaje sexuálním životem s jeho manželkou, konče u nechutných komentářů jemu nesympatických lidí. Kdysi na jedné stanici beze studu prohlásil do éteru, že má malý penis. Od té doby se to s ním táhne a toto téma je zmíněno skoro v každém jeho rozhovoru pro tisk (jeho manželka tvrdí, že si vymýšlí). Mimochodem je nutno podotknout, že již přes 20 let žije se svojí manželkou Alison ve spořádaném manželství, nepije, nefetuje a ve volném čase medituje. Má tři děti o které se vzorně stará. V radiu je to zkrátka úplně jiný člověk než ve skutečnosti.
Howard Stern dokázal to, o čem se ostatním jen zdá. Dokázal, že radio nemusí stát jen ve stínu televize, že ti, kteří chtějí, umějí naslouchat. Že TO, co dělá rozhlasový business tak báječný, je to nebýt jen dobrý, ale být nejlepší. Strhnout posluchače. Donutit je, aby radio neposlouchali jen jako kulisu při práci nebo odpočinku. Aby při zapnutí radia neladili náhodnou stanici, která zrovna hraje jejich oblíbenou, ale svého oblíbeného moderátora na své oblíbené stanici. Přimět je, aby se do vysílání zapojili. Aby i ten největší mrzout vzal do ruky sluchátko a zkoušel se dovolat do studia i když ví, že může vyhrát jen nějakou ptákovinu jako záchodovou mísu. Díky za to, Howarde…

Autor článku:

Napsat komentář

Pro přidání komentáře musíte .