Internet může být dobrý sluha, ale špatný pán. Asi tak by se dalo shrnout to, o čem diskutovali panelisté na mediálních dnech v Mnichově. Někteří vidí v internetu konkurenta rádia, jiní ho naopak opěvují jako možnost, kde se může rádio prezentovat. Pojďme se tedy podívat, jak letošní 21. ročník mnichovských Mediálních dnů probíhal.
95 odborných fór, na kterých své referáty předneslo přes pět set přednášejících a k tomu mezinárodní mediální veletrh, kde se na ploše 6 500 m² prezentovaly nejdůležitější firmy oboru. To byly Mediální dny v Mnichově (Medientage München), které se konaly od 7. do 9. listopadu v bavorské metropoli. Dnes se podíváme na témata některých seminářů, které tu proběhly.
Na jednom z panelů, na který zvalo mediazastupitelství RMS Radio Marketing Service, se hovořilo o tom, že je rádio podceňováno jako prostředek pro tvorbu značky. Většinou je používáno jen jako nosič sdělení o tom, za kolik se daný produkt nabízí, ale image značky se v rádiu netvoří. Přitom 80 procent Němců poslouchá rádio denně, v průměru tři a půl hodiny, to je zhruba stejně dlouhá doba jako čas strávený před televizní obrazovkou. Podíl na reklamním koláči je přitom u rádia jen 6,5%.
Dominik Veken z kreativní agentury Strategic Planinning ukázal, podle serveru Radioszene.de, na příkladu s nápojem Bionade, že je možné stvořit image značky jen skrz rozhlasové vlny, přičemž vizuální podobu nechává na posluchačově fantazii. Thomas Bathelt z Mediaplus Agentur sice trochu zapochyboval, jestli je možné si vytvořit vizuální představu jen pomocí rádia, v každém případě ale souhlasí s názorem, že rádio je podceňováno. Na druhou stranu se ale nediví klientům, kteří nechtějí reklamu na své produkty umisťovat do bloků, kde se propaguje levné tuctové zboží.
Velká řada diskusí se věnovala crossmediálnímu propojení rádia a internetu. Jeden z panelů ve svém názvu přímo vyzýval k tomu, aby rádia více využívala podcast a streaming. Rádia totiž musí podle panelistů oslovovat své posluchače i na síti. 12 milionů Němců totiž chodí na sociální interaktivní platformy, prostě a jednoduše chatují. A právě čas strávený komunikací po internetu jde na vrub poslechu rádia.
Wolfgang Werres z TNS Infratest potvrdil, že právě u mladých lidí ve věku 14 až 19 let klesl v posledních letech čas strávený u zapnutého rádia. Místo toho čtou blogy, poslouchají podcasty, dívají se na video, které natočili jiní uživatelé nebo chatují. A jedna třetina lidí ve věku 14-29 let sama vytváří obsahy a fotografie, které pak dále prezentuje na síti. Rádia by proto podle Werresse měla vlastní značku rozšířit o další služby na internetu, aby tak získala zpátky ztracené posluchače.
Že se vyplatí investovat do podcastu potvrdil Rainer Tief z Bayern 3. Bavorský rozhlas totiž zaznamenal v říjnu 1,2 milionu stáhnutí. Zájem byl především o reportáže, které jdou do hloubky a příspěvky s kulturní tematikou ze stanice Bayern 2. Tief říká: „Značka “Rádio“ se musí rozšířit i na multimediální obsahy.“ Odborné veřejnosti se tu představily i služby www.mypody.de, která umožňuje se jednoduše dostat k řadě podcastů a obdobného průvodce po stremaech www.radio.de.
Rádio má ty nejlepší předpoklady se prosadit v budoucí mediální krajině, hýřil optimismem Jeff Haley, prezident americké Radio Advertising Bureau, který také zavítal do Mnichova. Síla rádia podle něj tkví v denním zásahu a také kvalitním obsahu. Nepochybuje ale o tom, že v budoucnu se bude rozhlasové vysílání šířit právě přes internet. Už teď poslouchá rádia přes internet 60% uživatelů připojených k síti přes DSL. A až bude běžně dostupné bezdrátové připojení k širokopásmovému internetu, může rádio konzumenty médií přilákat zajímavými doplňkovými službami.
Dr. Ralf Kaumanns z firmy Accenture má strach z konkurence v podobě televize, která se jako svoji vedlejší aktivitu snaží také pronikat na internet. Pesimistický názor zveřejnil Dirk Engel ze společnosti Universal McCann. Podle něj mladí zachytí rádio jen náhodou mezi tím, co sledují jiná média. Podněty k diskuzím jim dává televize, která je i hnací silou jejich snů. Vztahy s ostatními účastníky pěstují prostřednictvím internetu, kde mají možnost se i kreativně projevit a hudbu jim obstará MP3 přehrávač. Podle Dirka Engela rádio nevyužilo svoji šanci stát se platformou pro zážitky a dostat se třeba do světa her mladých.
Příkladem toho, kdo nezaspal dobu a snaží se propojit vysílání s internetovými komunitami, je stanice pro mladé MDR Sputnik. Projekt Mysputnik jsme Vám už na RadioTV představili. Viz. http://www.radiotv.cz/digital-clanky/4748/budoucnost-digitalniho-radia–mobilni-telefony-.html.
Panelisté dávají internetu a mobilním telefonům přednost i před digitálním vysíláním. To totiž brzdí hledání jednotného standardu a vývoj vhodných zařízení pro koncového uživatele. Mobilní telefony a počítače s přístupem na internet už jsou ale běžnou součástí domácností. Stačí už jen dodat obsah.
Toto téma je poměrně široké a tak se mu bude věnovat ještě příští týden.
