Byl jsem se podívat na nabídku prodejen elektro, protože se, jako na potvoru, odporoučel náš stařičký televizor. Vzpomněl jsem si, jak to bývalo přes takovými dvaceti a více lety, jednoduché. Televizory černobílé nebo barevné, ty se mohly vyskytovat ve dvou variantách. S předvolbami mechanicky ovládanými nebo senzory. Secam nebo PAL a stereo vzácně. Nesmím zapomenout, že jít koupit televizor nebylo jednoduché, protože u většiny (těch několika) bývala cedulka prodáno nebo předúčet pro spořitelnu pro sjednání půjčky. Obrazovky „In line“, byly novinkou. U nich odpadly zvláštní efekty jako byly u obrazovek, tuším, typu delta, kdy třeba při kopané běhali červené trenýrky za hráči, černoch (pardon, afroameričan) byl modrý. Tvářičky hlasatelek jako u Marfuši z Mrazíka. Nutno dodat, že vše šlo nastavit, takže obraz byl ke koukání, jenže se stabilitou to bylo horší.
Dnes je v prodejně televizorů s různými obrazovkami přehršel, takže opět není snadné vybírat, avšak důvody jsou příjemnější.
Předesílám- je mi 74,5 roku, a snad proto již nepoznám jemné nuance mezi typy obrazovek, a je-li tam lístek oznamující třeba že: Tuner je TNT HD a rozlišení Full HD jsou na dosah ruky s televizorem LCD TX-L42S10 značky Panasonic!Procesor V-Real Pro 3 pro plynulost, stabilitu a kontrast 50 000:1, pro detail a realismus, jsou jen některé z řady výhod… Obrazovka: Formát 16/9, 42 palců (107 cm); kontrast 50 000 : 1 (dynamický); rozlišení (horizontální x vertikální – v pixelech) 1920 x 1080; zorný úhel (horizontální/vertikální – °)178/178; audio výkon 2 x 10 W; tuner NICAM Stereo kompatibilní s Dolby Digital Plus. Následují počty konektorů, všechny normy pro použití u nás i jinde ve světě a já nevím, co ještě takový televizor umí. Co ještě neumí? Neuvaří mi kafe a neprobudí mě, když skončí nezáživný program. A jak na ten pokrok a různost v typech obrazovek hledí milý čtenář? Mě, fakt, stačí, když je vlastní program ke koukání.
