Vzpomínku na grotesky za Protektorátu mi oživilo PublicTV

Tak jsem se vrátil do dětství, kdy nám rodiče pouštěli na domácí promítačce, předchůdkyni  osmičky, grotesky z Ameriky. My měli jen tři, protože válka rodičům odřízla dodavatele. Ale právě to mi připomíná Public TV, kdy se jako u nás, pouštěly ob den grotesky. Vždy jsme se radovaly, protože jsme my děti, věděly, že vše dopadne dobře. Jenže, když očekávám hodinovku jazzových hvězd ze seriálu Začalo to v Harlemu a vidím již po třetí hodinovku s houslistou Grappellim, tak jsem rozladěn. Původně jsem si myslel, když jsem psal o revoluční metodě sledování zájmu diváků o program, že šlo jen o chybu. Ani odpověď na můj dotaz nepřišla. Tedy proč, když mají k promítání asi jen tři filmy, což nesvědčí o profesionalitě. Zkrátka na hudební pořady na Public TV se nedá spolehnout, přes lákavé uvádění v programovém věstníku. Budu si muset lovit svá Oldies na Radiu Sever nebo si v noci čekat na Ostravu a Olomouc.