Přechod na DVB-T2: Rozlišení s označením qHD může být pro diváky matoucí

V souvislosti s digitálním vysíláním nové generace DVB-T2 se vedle tradičního „Full HD“ rozlišení ujal i pojem qHD. Jedná se o rozlišení obrazu 960×540 bodů. Proč se toto rozlišení označuje písmeny HD a jak to souvisí s vyšším rozlišením?

Pokud přijímáte televizi na běžnou anténu, můžete ještě několik let zůstat u standardního rozlišení. Ilustrační foto Shutterstock.com

Pokud přijímáte televizi na běžnou anténu, můžete ještě několik let zůstat u standardního rozlišení. Ilustrační foto Shutterstock.com

Rozlišení qHD se používalo u chytrých telefonů před několika lety

Když jsem poprvé slyšel o novém typu rozlišení, které se používá v českých podmínkách, zpozorněl jsem. Rozlišení QHD je totiž známý pojem zejména u majitelů prémiových chytrých telefonů. QHD je zkratka pro Quad High Definition a používá se k znázornění 4x vyššího počtu obrazových bodů než je obvyklé u HD ready. Nebylo přitom pravděpodobné, že by jakýkoliv operátor DVB-T2 zamýšlel nasadit na běžnou anténu tento typ vysokého rozlišení.

Nakonec se ukázalo, že rozdíl je v písemném označení. Pod označením „QHD“ si totiž můžete představit jak rozlišení 2560×1440 pixelů, tak podstatně nižší rozlišení 960×540 pixelů. Detail je v tom, zda je písmeno „q“ psáno jako velké nebo malé.

Zatímco rozlišením QHD disponují veškeré prémiové chytré telefony, ještě před několika lety se u menších modelů používalo rozlišení „qHD„. To se ujalo někdy v letech 2011-2012 u některých typů mobilních telefonů, z nichž nejznámější byl Samsung Galaxy S4 mini. Tyto telefony měly tehdy uhlopříčky kolem 4 palců a rozlišení 960×540 označované jaho qHD bylo dostatečné.

Čtvrtinové HD je kvalitativně bližší standardnímu rozlišení

Nyní se označení qHD vrátilo v souvislosti s televizním vysíláním DVB-T2. Česká televize na svém webu uvádí, že toto rozlišení se u přenosových systémů s kompresí HEVC používá jako ekvivalent standardního rozlišení.

Přítomnost označení HD je ale v tomto případě matoucí, jelikož toto rozlišení nemá s tradičním HD televizním vysíláním, tak jak ho známe, nic společného. Navíc, žijeme v době stále větších uhlopříček a tak je přirozené, že i průměrný televizní divák přikládá větší váhu kvalitě obrazu.

Za nejnižší standard HD obrazu v televizním vysílání se považuje rozlišení HD ready, tedy 1280×720 pixelů. Rozlišení qHD je mnohem nižší a vychází ze „čtvrtinového HD“ neboli quarter HD. Toto čtvrtinové HD je kvalitativně bližší standardnímu rozlišení. Značka qHD má tedy v případě platformy DVB-T2 víceméně marketingový význam. Toto rozlišení ale nenabízí výraznou přidanou hodnotu ve srovnání s běžným SD rozlišením.

Když si tedy průměrný divák zakoupí set top box nebo televizor pro příjem DVB-T2 s očekáváním, že dostane k tomu i „HD obraz“, tak rozlišení qHD bude pro něj zřejmě zklamáním.

Česká televize kdysi používala pojem SD plus. Hodil by se i dnes

Chápu, že z pohledu operátorů zemského vysílání je toto označení technicky přesné a umožňuje směrem k divákům lépe komunikovat výhody modernější platformy DVB-T2. V případě standardní kvality obrazu by ale bylo vhodnější používat jiný pojem, kde by se zkratka HD nevyskytovala.

Například, sama Česká televize kdysi pro označení kvalitativně bohatšího obrazu ve standardním rozlišení neoficiálně používala termín SD plus. Označovala tím své vysílání na satelitu, kde využívala vyšší datový tok než u zemského vysílání. Obraz v SD plus byl subjektivně (i objektivně) kvalitnější, byť tehdy šlo o totožné rozlišení.

Obraz qHD může být rovněž objektivně kvalitnější v porovnání s klasickým SD rozlišením. Průměrný divák si ale může pod pojmem qHD lehce představit mnohem vyšší rozlišení. A to mu většina televizí vysílajících v DVB-T2 nenabídne.

Autor článku:

Napsat komentář

Pro přidání komentáře musíte .