Nova nijak nepřekvapila aneb Smutek televizního diváka pokračuje

gottmaly1V posledních dvou víkendech mohli čeští diváci zaznamenat překvapivý posun naší největší komerční televize směrem k náročnějším žánrům. Dokument, televizní film, dramatizace divadelní inscenace – to vskutku nejsou věci, na které jsme u TV Nova zvyklí. A to nás ještě jeden inscenovaný divadelní text čeká tuto neděli. Očekávání byla na místě a zklamání nakonec také.

Lehce náročnější divák mohl jásat, protože se zdálo, že dochází naplnění jeho snu, kdy komerční televize nenabízí jen zábavu ubohé kvality (Nova se toho stigmatu odpudivých estrád jen tak nezbaví), popřípadě laciné srdceryvné story na úrovni Červené knihovny (současná pásová výroba přihlouplých seriálů). První vlaštovky nabídla Nova již v podobě série filmů Soukromé pasti a detektivního seriálu Kriminálka Anděl – obé bylo kladně přijato veřejností (vysoká sledovanost) i novináři (vesměs kladné recenze). TV Prima zase na jaře nasadila několik novinek, z nichž se jednoznačně ujal bič na české restaurace Ano, šéfe!

Nova se nejspíš nezalekla a na sobotu 9. května nasadila celovečerní dokument a televizní film z vlastní produkce. Navíc v neděli 17. května běžela dramatizace divadelní inscenace a tuto neděli nás čeká ještě jedna. Kritik nekvalitní komerční tvorby, jenž je zároveň sběratelem statistických dat, jásá. Při bližším pohledu však nějaký překvapený intelektuál mohl v klidu zpátky přepnout na „náročnější“ ČT2 – název Fenomén Gott byl nekompromisní, stejně jako „čuch“ Novy na dobrou sledovanost. Tu potvrdily téměř dva miliony dospělých diváků. Dokument Olgy Špátové byl jakýmsi pomníkem českému popovému zpěvákovi přesně podle hesla: „Proboha, jen žádnou kontroverzi, nebo dokonce odvážnou myšlenku!“ Divák, který se chtěl dozvědět jen něco víc, byl totálně zklamán. Film nenabídl zhola nic zajímavého. Režisérka zdaleka nepřesvědčila, že zdědila něco po svých rodičích/dokumentaristických ikonách (Jan Špáta, Olga Sommerová).

Jestli Fenomén Gott bil do očí svou prvoplánovostí a nulovou snahou o nějakou hlubší výpověď, tak následující film Mr. Johnson (režie: Carl Haber) překvapil svou zbytečností. Naprosto zůstal mimo mé chápání důvod, proč Nova produkovala takový nekoukatelný paskvil. Kvalitu nenabízel ani zdaleka a o atraktivitě námětu se dá také s úspěchem pochybovat. Snad mělo jít o jakousi odlehčenou variantu Soukromých pastí, nevím.

V naprosté propagační tichosti (kromě komentáře kolegy Babora z minulého týdne jsem žádnou zmínku nezaznamenal) Nova uvedla v neděli původní adaptaci divadelní inscenace Natěrač. S tímto kusem obráží české města herecké duo Jana Paulová a Pavel Zedníček. Režie byla svěřena režiséru s neortodoxními pracovními postupy (alespoň na Českou republiku) Jaroslavu Brabcovi.

Z produkčního hlediska je adaptace komorních divadelních komedií překvapivý ale logický tah. Málo herců, děj se odehrává víceméně na jednom místě a text už je hotový a napsaný. Vedle sympatického Jana Budaře byla obsazena novácká hezká tvář s hezkým tělem Jitka Čvančarová, což také zajistilo kontinuitu důležitou pro výstavbu interního hvězdného systému.

Natěrač je však jasným důkazem, že tento mix (zajímavý režisér, solidní text, lokální herečka a herec, jehož uznává náročná veřejnost) nefunguje sám od sebe. Natěrač byl bohapustá nuda, která ukázala jediné – Budař opravdu umí hrát a Čvančarová ne. Nezachránila to ani rádobyavantgardní a rádobypřekvapivá montáž – tak typická pro práci Jaroslava Brabce.

„Intelektuální série“ Novy ještě není u konce, protože nás v neděli čeká adaptace divadelní hry Bez předsudků v režii Zdeňka Trošky. Avšak to, co zatím bylo předvedeno, nestojí za velkou zmínku, vše brzy hluboko zapadne do archívu, popřípadě na kanál Nova Cinema (který mimochodem Natěrače reprízoval hned v pondělním prime time).

Nad kvalitou pořadů z produkce Novy se často žehrá (až na pár čestných výjimek). To není žádná novinka, co je však zarážející, je nulová propagace těchto produktů. Už jsem se o tom zmiňoval výše, ale tato skutečnost je na celé sérii nejzarážející. Málokdo umí promovat vlastní věci jako Nova. Je pravdou, že upoutávky na dokument Fenomén Gott byly na obrazovce velmi často. Paradoxně ale tento snímek tuto propagaci potřeboval nejméně, vždyť všechno, co nese „božské“ jméno se prodává samo. Ale co takový Mr. Johnson? Nebo Natěrač. Nikde nic. Zkusil jsem si kvůli tomuto textu najít něco o obou divadelních adaptacích najít na stránkách nova.cz. Možná neumím správně používat novácké internetové stránky, ale spíš bych to viděl na odfláknutou práci osoby zodpovědné za propagaci obou projektů. Pro sledovanost je přece důležitý obal, o obsah jde až v druhém plánu zejména, když ten nestojí ani za zlámanou grešli.

naterac

bezpredsudku

Autor článku:

Napsat komentář

Pro přidání komentáře musíte .