Václav Kasík: Pro ČRo 4 nemáme dostatek kmitočtů

radiotv22Exkluzivní rozhovor serveru RadioTV s generálním ředitelem ČRo Václavem Kasíkem o vybudování stanice pro mladé, nedostatku kmitočtů, poslechovosti a programu.

Hodláte i vy, inspirován generálním ředitelem ČT Balvínem, zvyšovat koncesionářské poplatky?
Tady se nejedná o inspiraci generálním ředitelem Balvínem. To jsou prosté počty. V tuto chvíli nežádá Český rozhlas o zvýšení koncesionářských poplatků, ale v budoucnu to bude nutné. A když už nepůjde o zvýšení, určitě se budu snažit zavést systém indexace, související s nárůstem inflace, spojený s možností předejít nekázni plátců.

Už několik let se hovoří o založení veřejnoprávní stanice pro mladé. Stanice pro mladé existuje na Slovensku SRo 3 Rock FM, v Rakousku OE3 atd. Byl to i jeden z Vašich cílů a stále se nic neděje. Změnil jste snad názor?
Nezměnil. Samozřejmě hodlám stanici pro mladé vybudovat, nemám k tomu však všechny potřebné podmínky, především kmitočty.

Nové a nové kmitočty se přidělují Praze (budiž), ale také Regině. Proč nepožádáte o kmitočet pro stanici pro mladé? Kmitočtová síť by se totiž jistě našla.
Ano, máte pravdu, že ČRo 2-Praha se kmitočty přidělují, nemá dobré pokrytí. Ale ne Regině. Museli jsme vybudovat stanici Regina II. v rámci nového uspořádání územních celků. A budou další. A proto sbírám kmitočty. Regionální stanice zkrátka postavit musím. Všechny kmitočty jsou rozebrané. A stanice pro mladé v jednom krajském městě a ne v jiném je nefunkční a nefér. Dostatek kmitočtů pro vybudování další celoplošné stanice Českého rozhlasu zatím nemáme.

Na Reginách každý večer od 20 do 5 hodin přebírají program Prahy. A to zcela zbytečně, protože cílová skupina, kterou jsou důchodci, stejně touto dobou program neposlouchá. Proč? Další možností je např. přesunout Reginy jako odpojované bloky např. na Prahu nebo Vltavu (nebo i do nového ČRo 4). Jaký má smysl, aby 14 Regin tvořilo vlastní program? Mnohem levnější a smysluplnější by byl program pro mladé 18 až 35 let, který ČRo nedělá. Takové rádio by snad mělo šanci postavit se vydavatelstvím, která dnes v podstatě ovládají soukromá rádia.
Regionální stanice přes den vysílají a tvoří vlastní program – tak nám to ukládá zákon. Večer potom přebírají z ekonomických a praktických důvodů program ČRo 2-Praha. Čelit vydavatelstvím, která ovládají soukromá rádia, nemá Český rozhlas za úkol. Český rozhlas těmto vydavatelstvím však rozhodně nepodléhá.

Jaký je Váš názor na stále klesající poslechovost ČRo? Za poslední tři roky jste ztratili téměř půl milionu posluchačů.
Plnění veřejnoprávních úkolů není vždy v souladu se snahou navyšovat poslechovost. Mám-li vytvořit program pro minoritu, vím, že v tom čase ho bude poslouchat minorita. Navíc, celkově klesá počet posluchačů rádií vůbec.

Jaký je obecně Váš názor na poslechovost veřejnoprávního rozhlasu? Je vůbec pro něj poslechovost kritériem?
Poslechovost je samozřejmě kritériem, ale ne tím nejdůležitějším. Když jsem působil v soukromém sektoru, poslechovost byla existenční nutností. Český rozhlas plní i veřejnoprávní úkoly: poslechovost nezanedbává, ale snahou o její navyšování není deformován program.

Domníváte se, že je obvyklé, aby zpravodajské veřejnoprávní rádio bylo nejposlouchanější?
Myslím, že nejposlouchanější by mělo být rádio, které obsahuje v programu i zábavnou složku.

Co Svobodná Evropa? Má ještě dnes smysl?
Ano, má.

Jaký je váš názor na změnu názvu Svobodné Evropy, jak požaduje Rada?
Je to jinak – jestliže spolupracuji se Svobodou Evropou, tento přídomek k názvu (záměrně volím termín přídomek) je oprávněný. Český rozhlas hledá nyní způsob, jak označení všech stanic zjednodušit. Stanice, o které mluvíte, se přesně jmenuje ČRo 6 – Rádio Svobodná Evropa. Tím je vyjádřen vztah mezi dvěma rozhlasovými stanicemi, které se podílejí na tvorbě programu.

Jak je to s digitálním vysíláním? Kmitočty určené pro digitální rozhlas blokuje TV Nova. Jak se připravujete na digitální vysílání a kdy by, podle Vás, mělo začít fungovat tak, že zatlačí do pozadí vysílání analogové?
Tak to, bohužel, neumím odhadnout. Český rozhlas dosud vysílal digitálně několikrát, vždy pokusně. Například u příležitosti výstav. Uvažovali jsme o digitálním vysílání podél stuhové dálniční sítě. Ale nebudeme-li mít jistotu, že se po dálnici budou pohybovat vozy, vybavené odpovídajícími přijímači, nemá digitální vysílání smysl. Český rozhlas je v krátké době připraven spustit projekt digitálního vysílání (budou-li finance), ale čekáme na posluchačskou obec, která bude těmito přístroji disponovat.

Autor článku:

Napsat komentář

Pro přidání komentáře musíte .