Ač je odbourání státniho monopolu na provoz médií velkým příspěvkem k demokracii, stále to ještě nestačí. I když existují rádia různých formátů, stále musí dbát na to, aby byla zisková. A tak se objevují témata, která zůstanou nepovšimnuta. V rozvinutých demokraciích proto přicházejí ke slovu komunitní či otevřená rádia, případně televize. U nás se zatím můžou občané svobodně vyjadřovat jen na internetu. V rádiích a televizi máme možnost vyjádřit svůj názor jen sporadicky.
Některá témata jsou příliš banální nebo povrchová či tak menšinová nebo zavádějí komercí, že je veřejnoprávní média nevysílají. Zároveň jsou ale tak málo přitažlivá pro kupující, že se nehodí ani do soukromého rádia. V tu chvíli zbývá jediná možnost. A to třetí pilíř duálního systému. Tím jsou v Německu, Rakousku, Švýcarsku ale i Indonésii, Nepálu, Uruguaji, Severní Americe nebo v Pacifiku komunitní, svobodná, otevřená či jinak pojmenovaná rádia. V řadě zemí fungují nezisková rádia. Ta umožňují každému vyjadřovat v elektronických médiích svůj názor.
Tato rádia dostávají slabé terestrické frekvence, případně se šíří prostřednictvím rozvodů kabelové televize či po internetu. Některé specifické stanice jako jsou nemocniční rádia vysílají pouze v rozvodech nemocničního rozhlasu. Německá mediální scéna zná pojem Freies Radio – svobodné rádio. Předchůdcem těchto svobodných stanic byla politická pirátská rádia. Svůj vysílací čas propůjčují těm, kteří nemají do běžných médií přístup. Tedy různým menšinám, které jsou z rasových, sexistických či jiných důvodů potlačované. V Německu vysílají tato svobodná rádia v celkem dvanácti spolkových zemích. V Rakousku najdeme celkem třináct a ve Švýcarsku sedm aktivních svobodných rádií.
Ta se sdružují v organizacích, které hájí jejich zájmy. 31 německých stanic zastřešuje Spolkový svaz svobodných rádií – Bundesverband Freier Radios (BFR). Tato organizace vznikla v listopadu 1993 v Hattingenu a téměř každý rok pořádá jeden kongres. Svaz zastupuje svobodná rádia navenek, hájí jejich zájmy a organizuje společný rozvoj mediálně politických cílů. Zároveň zajišťuje výměnu zkušeností mezi členy a také výměnu jejich natočených příspěvků, které se vyměňují přes internet pomocí podcastu. BFR také každoročně pořádá festival Hirn & Hertz (Mozek a srdce). Kromě svazu BFR existuje v Německu ještě AFF a OHR. AFF je Assoziation Freier Gesellschaftsfunk – Asociace svobodných společenských rozhlasů, která působí v Bádensku-Württembersku. OHR značí Organisation Hessischer Freier Radios – Organizace hesenských svobodných rádií.
Své zastřešující organizace mají i rakouská svobodná rádia. Ta se sdružují od počátku devadesátých let v organizaci VFRÖ (Verband Freier Radios Österreich – Svaz svobodných rádií Rakouska). Ve Švýcarsku mají UNIKOM (Union nicht-kommerzorientierter Lokalradios – Unie nekomerčně orientovaných lokálních rádií), která funguje už od roku 1983. Celosvětově se tyto stanice sdružují v organizaci AMARC, která sídlí v kanadském Montrealu. Ta hájí zájmy řady komunitních rádií celého světa. Stránky této organizace www.amarc.org jsou v angličtině, francouzštině a španělštině.
V komunitních, otevřených, občanských, svobodných či jinak nazývaných rádiích pracují lidé zadarmo. Jedná se o organizace podobné ochotnickému divadlu nebo dobrovolným hasičům. Činnost se financuje z členských příspěvků, darů sponzorů a jiných dárců a dotací. V Německu dostávají tato rádia i část koncesionářských poplatků. Lokální nezisková rádia ale nevysílají reklamu. Stejně jako privátní stanice musí žádat o licenci.
V jejich programu najdeme pestrou směsici programů, které se někdy kvalitou neliší od profesionálních rádií. Vysílají se cestovatelské magazíny, publicistika, která poukazuje na věci, o kterých se často nemluví, pořady o kultuře, střetu různých kultur, magazíny o politice a další. Nabídka je opravdu pestrá.
Řada stanic má i své internetové stránky, které se podobně jako jejich program tváří velice profesionálně jako například Radio Corax v Halle. V neziskových rádiích dostávají prostor ti, co jsou nespokojení se současnou nabídkou rádií. Mají tak šanci si vytvořit vlastní program. Sami vytvořit příspěvky a celé pořady a ještě je doplnit vhodnou hudbou. V komunitních rádiích se také rodí nový rozhlasáci, kteří tady sbírají první praktické zkušenosti.
Kromě rádií takto funguje i několik televizí. Například Quer TV v Porýní-Falcu. Pro ty, kdo se zabývají těmito neziskovými médii, existuje na internetu magazín Connex. Nezisková rádia jsou vcelku obsáhlým tématem a tak se mu budeme věnovat i v následujícím týdnu.
