Rakouská veřejnoprávní televize ORF oznámila, že zachová vysílání svého sportovního programu ORF Sport Plus. Ten měl původně letos skončit poté, co veřejnoprávní vysílatel nenašel dostatek prostředků pro další provoz. Kanál sice vysílal jen několik hodin denně, a počet premiérových hodin se v určitých částech týdne blížil nule, no i tak „spolkl“ přibližně sedm milionů eur z rozpočtu ORF. Program se nakonec podařilo zachovat jen díky optimalizaci ostatních nákladů veřejnoprávní instituce.
Veřejnoprávní gigant ORF v sobě kromě televizního vysílání kombinuje i rozhlas. Vedle známých televizních programů ORF 1 a ORF 2 tak provozuje i několik celoplošných rozhlasových programů včetně populárních hudebních stanic O3 a FM4, které jsou známy i českým posluchačům. Projekt ORF Sport Plus byl jedním z ambiciózních prvků na rakouské scéně. Vysílání odstartoval v květnu 2006, od začátku ale vsadil na odlišný model než obdobný kanál České televize ČT4. Sportovní program rakouské televize totiž vysílal jen ve večerních a nočních hodinách, a soustředil se na propagaci menšinových sportů a soutěží.
Vedle rakouské pay-tv Premiere (dnes Sky Deutschland), která na tamním trhu produkuje přenosy z hokejové, fotbalové nebo basketbalové nejvyšší soutěže, kanál ORF se věnoval menším soutěžím, které nebyly pro komerční vysílatele atraktivní. A tak jste mohli ve večerních hodinách sledovat přenosy z házené, halového i plážového volejbalu, sálového fotbalu, stolního tenisu, juda a dalších disciplin. Jenže programová struktura přenosů byla do značné míry nepravidelná. Přímé přenosy běžely jen dva nebo tři dny v týdnu, zbytek vyplňovaly archivní záznamy nebo sportovní magazíny, které nebyly pro diváka přítažlivé. Úsporná politika ORF se dotkla sportovního programu výrazně i v době, kdy se s ním ještě naplno počítalo.
Pracoviště ORF, foto: news.at
Program byl atraktivnější o víkendech
Větší prostor pro aktuální sportovní události měl program o víkendech. Tehdy vysílal i v odpoledních hodinách a přinášel domácí i zahraniční události. ORF například umísťovala poměrně značnou část přenosů z hokejového světového šampionátu právě na svůj sportovní program, který byl díky nekódovanému satelitnímu vysílání přístupný pro diváky v celé Evropě. Podobným způsobem bylo možné sledovat i tenisové přenosy, mistrovství světa v plavání a další události. V programu ale dostávaly prostor i soutěže, které se v evropské neplacené televizi běžně neobjevují – například přímé přenosy finálových bojů o Stanley Cup, přenosy z exhibičních utkání týmů NHL na turné v Evropě.
ORF byla zároveň zdrojem i pro české a slovenské diváky. Pokud měl někdo zájem sledovat zápolení našich tenistů v Rakousku, nebo utkání předkol někdejšího fotbalového Poháru UEFA s rakouskými soupeři, ORF nabízela tyto utkání mnohdy jako jediná. Navíc, příjem přes satelit nebyl problémem protože ke sledování tohoto programu nebyla potřebná žádná přístupová karta, program běžel v režimu free to air (FTA).
Nekódované vysílání zvyšovalo náklady
Právě nekódované vysílání mohlo neúměrně prodražit některé akvizice tohoto kanálu. Pokud by se ORF na svém třetím programu soustředila pouze na menšinové rakouské soutěže, nemusela by mít problém vyjednat přijatelné podmínky i pro nekódované satelitní vysílání. Jenže jakmile zařadila do vysílání přenosy z NHL, Mistrovství světa v hokeji nebo z evropských fotbalových pohárů, cena vysílacích práv se neúměrně prodražila. Jelikož tento program kromě přímých přenosů neprodukoval žádnou vlastní tvorbu a dokonce ani zpravodajství, a k tomu vysílal jen několik hodin denně, dá se předpokládat, že drtivá většina peněz ze sedmimilionového rozpočtu šla na vykrytí vysílacích práv a luxusu v podobě nekódovaného vysílání. Orientace na některé drahé eventy zároveň způsobila, že v některých dnech neměl Sport Plus co vysílat. A tak nebylo výjimkou, že více než polovinu večerů stanice vykrývala reprízami a archivními záznamy dávných přenosů, čímž částečně připomínala kabelový kanál ESPN Classic Sport, který znají i čeští diváci.
Přitom časový prostor, který musela ORF na svém sportovním programu naplnit, nebyl nijak veliký. Program na satelitu vysílal od 19.00 do 22.00, pak měl několikahodinovou přestávku a pokračoval v pozdních nočních hodinách, kdy prakticky reprízoval pořady z večera. Pilířem programu byl pořad ORF Sport Plus Highlights, pod kterým se schovávaly archivní přenosy a magazíny, a ORF Sport Plus WH, který byl opakováním přenosů z večera. Není divu, že opravdový sportovní fanda si v nabídce jednoduše nevybral, a pokud jste opravdu narazili na večerní přímý přenos z rakouské soutěže, byla to spíš výjimka než pravidlo.
Screenshot z vysílání ORF Sport Plus, foto: vvpg.net
Nelogická dělba vysílacího času
Dalším „hřebíkem“ do zamýšlené rakve tohoto programu byla i nelogická dělba vysílacího času v rámci satelitního vysílání. ORF Sport Plus totiž v zemské DVB-T síti vysílal standardně samostatně, avšak na satelitu se dělil o programovou pozici až se dvěma dalšími televizemi, a to ještě značně chaoticky. V pracovních dnech jste mohli na této pozici sledovat turistickou televizi TW1, a to až do 19.00 hodin. Pak nastoupila první část vysílání Sportu Plus, která trvala jen do 22. hodiny. Poté se ve vysílání opět objevila TW1, a krátce po ní věštecká Astro TV. ORF Sport Plus se dostal ke slovu znovu až po druhé hodině ráno, a měl k dispozici zbylý noční čas. O víkendech byla struktura podobná jen s tím rozdílem, že sport se vysílal i odpoledne. V době významných sportovních akcí (zejména zmiňovaných MS v hokeji nebo MS v plavání) se část vysílání odehrávala i dopoledne.
Neustálé střídání pozice s jinými televizemi ale neprospělo tomuto programu, který si nemohl vybudovat stabilní divácké zázemí. Navíc, v pracovních dnech se do vysílání dostaly většinou pouze ty soutěže, které se odehrávaly večer. Další budoucnost tohoto programu je i tak přes zachování rozpočtu nejistá. Pokud má ORF Sport Plus úspěšně pokračovat, bude muset projít určitou programovou reformou. Je tedy možné, že z ekonomických důvodů zmizí z vysílání atraktivní zahraniční soutěže a program se opravdu soustředí pouze na rakouské sportovní dění. Jedině tak bude mít v silné konkurenci ostatních sportovních programů své opodstatnění.
