Rada vypsala tendr na digitální televize; ČT má obsadit celý multiplex A

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání na svém včerejším zasedání vypsala dlouho očekávané výběrové řízení na programové pozice ve dvou ze tří prvních multiplexů pro pozemní digitální televizi. Tendr se týká sítí B a C, které budou provozovat společnosti Czech Digital Group a Český Telecom. Nejkvalitnější síť A provozovanou Českými radiokomunikacemi radní vyčlenili České televizi. To znamená, že po změně zákona by zde ČT mohla zahájit vysílání dalších dvou programů: zpravodajského kanálu označovaného jako ČT3 nebo ČT24 a vzdělávacího kanálu ČT4.
Podle nynějšího znění zákona o ČT může veřejnoprávní televize vysílat pouze na dvou celoplošných okruzích. Právní výklady se ale liší; podle některých je příslušná formulace napsaná tak, že umožňuje spuštění dalších kanálů bez nutnosti zákon novelizovat. Veřejnoprávnímu multiplexu, jehož součástí má být také vysílání Českého rozhlasu, dala už v úterý zelenou pracovní skupina pro digitalizaci složená ze zástupců státní správy a médií. Podle analytika Nikolaje Savického chce ČT v rámci multiplexu A provozovat nejen televizní kanály, ale i doprovodné služby. To by ale nutně znamenalo změnu zákona: ČT totiž nemá oprávnění k provozování telekomunikačních služeb. Není ani jasné, nakolik takové nároky ČT a rozhodnutí Rady zkříží obchodní plány provozovatele multiplexu A. „České radiokomunikace jsou překvapeny tímto rozhodnutím a bez hlubší analýzy je nehodlají komentovat,“ sdělil mluvčí firmy Radek Zeman.

Největší událost po zavedení duálního systému

Vypsání licenčního řízení na digitální televize lze svým významem přirovnat k takové události, jakým bylo zavedení duálního systému v televizním vysílání. V podstatě nabízí podobné možnosti jako v době uvolnění analogových terestrických kanálů pro komerční provozovatele. Provází je ale také právní spor provozovatelů komerčních televizí o platnost jejich prodloužených licencí pro pozemní vysílání a jejich převoditelnost z analogu do digitálu. Zatímco představitelé Novy a Primy tvrdí, že jejich licence platné do roku 2017, respektive 2018, se týkají rovněž digitálního vysílání, podle předsedy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Petra Pospíchala je lze uplatnit pouze pro analogové vysílání. „O digitální licence si budou muset žádat stejně jako kdokoli jiný. Startovní podmínky musí být pro všechny stejné,“ řekl Pospíchal už dříve serveru RadioTV.
Mluvčí Primy Jana Malíková včera zopakovala, že televize považuje svoji prodlouženou licenci za technologicky neutrální. „Bezpochyby je použitelná i pro digitální vysílání. V současné době čekáme na rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání ve věci žádosti FTV Prima, spol. s r.o. o přidělení nového „digitálního“ souboru technických parametrů. K tomu, aby Rada znovu posuzovala projekt Prima TV, na který máme licenci, za jejíž prodloužení platíme 200 milionů korun, nevidíme žádný důvod,“ uvedla Malíková. Vlastník Primy ale počítá s tím, že se tendru na digitální licence přihlásí s dalšími projekty. Jedním z nich je síť metropolitních televizí společnosti RTV Galaxie, v jejímž rámci již nyní vysílají TV Praha a TV Hradec Králové. „Máme zájem o další licence, ale nebudeme zatím konkrétněji vyjadřovat,“ řekla Malíková.

Nova zvažuje, zda požádá o další licence

Na platnosti současné prodloužené licence trvá také televize Nova. Podle vedoucí oddělení PR&Promotion Miloslavy Novákové nebude společnost CET 21 žádat znovu o oprávnění k vysílání, „protože žádnou novou licenci nepotřebuje“. „Podle našich právních rozborů má společnost CET 21 platnou licenci pro provoz celoplošného televizního vysílání, která není závislá na technickém způsobu šíření televizního signálu. Proto nemusíme žádat ani o jakoukoli převoditelnost,“ odpověděla Nováková na dotaz serveru RadioTV. Zároveň dodala, že Nova zvažuje a počítá různé obchodní modely pro případné další digitální kanály, ale zatím se nerozhodla, zda se vyhlášeného tendru na digitální televizní licence zúčastní.
„Je pro to několik důvodů: Nejsou definovány platné zákonné normy, které proces digitalizace předjímají a popisují. Není schválená žádná státem definovaná koncepce pro budoucí roky, kromě obecného popisu přechodového období do roku 2006. Samotné státní orgány v procesu digitalizace nemají jasno, o čemž svědčí současný spor mezi ČTÚ a RRTV. Vysoká rizikovost našich investic, pokud si pečlivě prohlížíme neúspěšnost a pomalost přechodu na digitální vysílání v jiných státech Evropy,“ vypočítala Nováková a dodala, že jinak je Nova technicky na vysílání jednoho nebo více kanálů připravena už dnes. Generální ředitel Novy Petr Dvořák před časem v pořadu Interview BBC prohlásil, že by si dokázal představit spuštění dalších specializovaných kanálů Novy – zpravodajského, filmového nebo sportovního.

Zdržovala CET 21 vypsání licenčního řízení?

Žádné konkrétnější informace o těchto projektech ale Nova zatím nesdělila a není vůbec jasné, nakolik je sama televize bere vážně. Objevily se totiž spekulace, že PPF jako majoritní vlastník Novy zdržuje proces digitalizace kvůli chystanému prodeji televize německému mediálnímu koncernu Bertelsmann. Zahraniční investor by se totiž v případě vypsání licenčního řízení mohl rozmyslet, zda utratí miliardy korun za koupi Novy, nebo zdarma získá licenci pro digitální vysílání a vybuduje úplně novou televizi. Představitelé finanční skupiny PPF ale nedávno veškeré informace o blízkém prodeji Novy koncernu Bertelsmann vyloučili. Jednak tvrdí, že neformální jednání vedou s více zájemci (mj. také s News Corp. či Lagardere) a uzavření obchodu podle nich brání některé právní spory o vlastnickou strukturu CET 21, v níž by PPF měla držet prostřednictvím firmy Vilja podíl 52 procent.
Brzké spuštění digitálního vysílání v České republice brání také další problémy. Vyřešená není třeba otázka křížení vlastnictví mezi provozovateli digitálních sítí (multiplexů) a samotných televizí. Například majitel televize Prima, mediální skupina GES, zároveň ovládá společnost Czech Digital Group, která vlastní oprávnění k provozování multiplexu B. Podle publicisty Zdeňka Duspivy by se tímto problémem měla za měsíc zabývat pracovní skupina pro digitalizaci. Podobně problematická je i koncentrace vlastnictví: mediální dům Mafra, který vlastní deník Mladá fronta Dnes, zpravodajský server iDnes a rádia Classic FM a Expres totiž jedná o odkoupení hudebního kanálu Óčko, která má zájem o digitální licenci. Mluvčí společnosti Roman Latuske ani nevyloučil možnost, že se Mafra zúčastní právě vypsaného tendru s nějakým vlastním televizním projektem.

O platnost licencí se budou přít i regiony

Zájem o účast v tendru na digitální licence projevilo hned několik společností. Vedle slovensko-české finanční skupiny J&T, která připravuje projekt zpravodajského kanálu Zet1, jde například o Regionální televizní agenturu (RTA) českokrumlovského podnikatele a lobbisty Jaroslava Berky, vlastníka internetového serveru Česká média. Berka skupuje některé regionální televize, jež sdílí vysílače s televizí Prima a chce z nich vytvořit regionální zpravodajskou síť. Majitel RTA nejen že trvá na platnosti prodloužených licencí těchto regionálních televizí, ale chce se zasadit o to, aby i po přechodu na digitální vysílání zůstala televizi Prima zachovaná licenční podmínka, podle které musí umožnit regionálním studiím vstup do svého vysílání.
Na regionální televize mysleli radní i při vypisování licenčního řízení na obsazení prvních digitálních multiplexů. V obou digitálních sítích udělí po třech celoplošných licencích a čtvrtou pozici vymezí pro regiony. Například v multiplexu C provozovaném Českým Telecomem by mělo jít až o 14 licencí pro všechny kraje. Protože však síť vysílačů Telecomu nepokryje celou Českou republiku, bude jich zpočátku méně a platnost regionálních licencí skončí už v roce 2007. Po tomto datu se počítá s doplněním multiplexu o další vysílače a zkompletování sítí regionálních televizí na celou Českou republiku. Jedním ze zájemců o licence pro regionální vysílání by mohl být Jaroslav Berka, který nevyloučil, že se tendru zúčastní, i když trvá na platnosti licencí stanic, které již skoupil. Druhým zájemcem bude zcela jistě společnost RTV Galaxie.

Uzávěrka žádostí 21. prosince, první licence v únoru

Zájemci o provozování digitální televize mají na podání žádosti čas do úterý 21. prosince, 16 hodin odpoledne. Rada poté uspořádá veřejné licenční slyšení (podle zákona nejpozději začátkem února), na kterém žadatelé představí své projekty. „Licence bychom mohli vyhlásit ke konci února,“ prohlásil místopředseda Rady Jiří Šenkýř. Na vypsání tendru ale mezi radními nepanuje shodný názor. Pro hlasovalo osm členů rady, čtyři byli proti a jeden se zdržel. Sněmovní mediální komise totiž již před měsícem Radu vyzvala, aby se zdržela jakýchkoli nevratných kroků v oblasti digitálního vysílání a místopředseda Poslanecké sněmovny za ODS Ivan Langer radním dokonce pohrozil odvoláním, pokud tendr vypíší před schválením zákona o elektronických komunikacích. Proto pětice radních, kteří nehlasovali pro vypsání licenčního řízení, vydala k tomuto rozhodnutí odlišné stanovisko.
Píše se v něm: „Vzhledem k tomu, že stávající právní úprava rozhlasového a televizního vysílání neřeší uspokojivě problematiku přechodu na digitální vysílání, včetně vypnutí vysílání analogového, a protože je v současné době v parlamentu projednáván návrh zákona o elektronických komunikacích, jehož součástí je novelizace dalších zákonů, považujeme z hlediska právní jistoty všech dotčených subjektů za možné vyhlásit licenční řízení až po přijetí zákona o elektronických komunikacích.“ Ani to však nic nemění na skutečnosti, že vypsané licenční řízení platí a Rada se proto bude muset všemi žádostmi o digitální licence vážně zabývat.

Autor článku:

Napsat komentář

Pro přidání komentáře musíte .