Rozhovor s JUDr. Miroslavem Antlem, průvodcem seriálu České televize Hrdelní zločiny
Česká televize uvede třídílný dokumentární cyklus Hrdelní zločiny (poprvé v pátek 31.5. ve 22.15 na ČT2), který představuje příběhy skutečných zločinců a vrahů, jež byli za své činy v bývalém Československu popraveni. Autoři se věnují nejen pohnutkám, které pachatele ke zločinům vedly, ale také osudům jejich obětí a okolnostem vyšetřování. Jde o originální dokumentární počin, jehož sledování však vyžaduje pevné nervy: smrt se tu vyskytuje ve své extrémní podobě. Každý díl obsahuje dva případy, jež spojuje společný motiv, typ doba, nebo místo zločinu. Všichni vrazi byli odsouzeni k trestu smrti, rozsudky byly vykonány. Roli průvodce pořadem přijal náměstek policejního prezidenta JUDr. Miroslav Antl.
Jaká byla vaše reakce na nabídku dělat průvodce seriálu?
Rozporuplná. Přestože jsem na mediální vystupování dost zvyklý, bystře – a jak se posléze ukázalo – i důvodně jsem usoudil, že to vůbec nebude jednoduché. Takže jsem se spíše nechal přesvědčit na zkoušku a strávil jsem v příjemné společnosti jedno dopoledne v tísnivých prostorách pankrácké věznice. Prostředí mi problémy nedělalo, ale protože, ač se to zdá neuvěřitelné, nejsem dobrým hercem, nestíhal jsem se soustředit na pokyny pana režiséra Pavla Křemena, jak mám správně jít, do jaké kamery, v jakém momentě a ve kterém místě se mám dívat, resp. mluvit, co mám udělat vzápětí atd. – a přitom opakovat text, který jsem se měl naučit zpaměti. Jsem však od přírody neposlušný a nerad se opakuji, takže bylo natočeno spoustu verzí, z nichž byla snad vybrána vždy ta nejvíce odpovídající záměrům autorů. Uvědomil jsem si, že vedení výslechu darebáka nebo vystoupení u soudu je pro mne ve srovnání s touto anabází doslova maličkost.
Seriál Hrdelní zločiny bude mít jistě velkou sledovanost. Proč si myslíte, že takové zvrácené činy, či jejich rekonstrukce lidi tolik přitahují?
Může to být dáno tím, že mnohdy jde o jakousi realistickou detektivku, každopádně je to součást dění kolem nás, s nímž musíme počítat. Násilí a tragédie skutečně lidi přitahují, nic proti tomu, zvláště když je pachatel dopaden a skončí zaslouženým trestem. Svou roli tam hraje i skutečnost, že každá taková událost odvádí pozornost od vlastních starostí a při srovnání s ní zjišťujeme, že jsme na tom vlastně relativně dobře. No a pak jsou, bohužel, i spoluobčané, kteří to těm ostatním přejí… .
Seriál připomíná případy, které byly uzavřeny trestem smrti. Nemyslíte si, že jeho odvysílání vyvolá reakce volající opět po tomto, dnes už zrušeném trestu?
Především je třeba si uvědomit, že za posledních 40 let byly ukládány tresty smrti pouze za ty nejzávažnější vražedné delikty. Samozřejmě, že musíme počítat i s tím, že zejména po vícenásobných vraždách, při brutálních mordech a vždy, kdy je obětí vraždy malé bezbranné dítě, znovu se tato diskuse rozvine. Jsem také přesvědčen o tom, že ve všech těch (ale i dalších) případech, které uvidíme v tomto novém seriálu České televize, bylo uložení a vykonání absolutního trestu namístě. Nepředpokládám však, že by zrovna tenhle pořad znovu měl rozpoutat takovouto diskusi, ať již máme na tento trest jakýkoliv názor. To už lze spíše předpokládat, že se úvaha o znovuzavedení trestu smrti může objevit v rámci laciných a nezodpovědných předvolebních slibů nějaké straničky či osůbky… .
O Vás je známo, že jste stoupenec tvrdých a rychlých trestů, nezapochyboval jste někdy i vy sám o tom, že za některý zločin nestačí jako trest jen vězení?
Já jsem byl s ohledem na povahu své práce z terénu a zkušenosti s těmi největšími gaunery skutečně zastáncem trestu smrti, resp. odpůrcem jeho (dle mého názoru předčasného) zrušení. S tímto, mnohdy veřejně prezentovaným, názorem jsem měl i spoustu problémů. Jako právník a realista však vím, že jeho znovuzavedení je nereálné, neboť by i m.j. odporovalo všem mezinárodním smlouvám a ostatně i naší současné ústavě. Proto jsem osobně smířen s tím, že by měl zcela postačit trest doživotní, ovšem za předpokladu, že bude skutečně (přísným) trestem, a že bude vyloučen svévolný či předčasný návrat zločince mezi řádné občany, popř. mu znemožněno dopustit se další trestné činnosti.
Kdy byl vykonán poslední trest smrti v České republice, resp. v Československu?
Pokud vím, tak poslední trest smrti byl vykonán v pankrácké věznici dne 2.2.1989 na pětinásobném vrahovi. Trest smrti oběšením byl vykonán v popravčí cele, kterou mohou diváci rovněž uvidět v televizním seriálu. Za rok nato již byl trest smrti zrušen a poté nahrazen trestem odnětí svobody na doživotí. Tento trest je vykonáván v dnes již všem známých věznicích – na Mírově (okres Šumperk) a ve Valdicích (okres Jičín)…
Zločiny, ke kterým se seriál vrací, se udály před 20 až 50 lety. Má dnešní zločinnost v kategorii těchto hrdelních zločinů s těmi uvedenými v seriálu něco podobného? Nebo se jako mnoho věcí taky proměňuje?
Zločiny, které seriál uvádí, nelze nikdy vyloučit – ale také se s nimi nelze smířit. Čas od času se vyskytnou jedinci, kteří spáchají ty nejhnusnější vraždy, ať již jako sexuální sadisti, nebo z pohnutek loupežných. Záleží i na nás všech občanech, aby tyto činy byly včas odhaleny a aby bylo zabráněno v jejich opakování. Skladba a povaha vražedných zločinů se vyvíjí stejně jako společnost sama. Každopádně vždycky zůstanou vraždy v afektu, zejména při řešení manželských a obdobných troj- a více-úhelníků, t.j. tzv. domácí zabíjačky.V devadesátých letech minulého století se však nově objevily organizované vraždy, počínaje Sečskou traverzou, přes popravy „bílých koní“, Orlické vraždy atd. Zcela nepochopitelné jsou pak tzv. vraždy „z rozmaru“ (bez motivu…), ale i rasově motivované.
Lidé se velice rádi bojí s filmem, knížkou nebo u vyprávění při svíčce, ale také mají rádi bezpečí. Toho – a každý má svou zkušenost – ubývá. Bude líp? Nastane větší omezování a znemožňování té kriminální činnosti, která nám znepříjemňuje třeba život ve velkých městech? Můžeme k tomu nějak přispět sami, nebo musíme spoléhat jen na sílu policie?
I přes naznačené změny ve skladbě té nejzávažnější kriminality jsem přesvědčen o tom, že se nemusíme vzájemně strašit a skutečně můžeme stále více věřit české policii. Uvědomme si, že máme velice vysokou objasněnost vražd, jde o dlouhodobou úspěšnost v rámci celé republiky. Je nepochybné, že bezpečnost na ulicích skutečně záleží na všech občanech. Jde o to, aby každý z nás měl alespoň dílčí „sebezabezpečující“ návyky, zbytečně neriskoval, neprovokoval, ale také aby byl všímavější ke svému okolí, včas upozornil na hrozící nebezpečí, spolupracoval s ostatními, zejména s policií a byl ochoten podat svědectví. Zkrátka: neměli bychom se uzavírat do své lhostejnosti, závisti a sobectví. Ani sebedokonalejší policejní systém na celém světě bez komunikace a spolupráce občanů moc nezmůže. A samozřejmě bez důvěry občanů v policii jako takovou – a to je to, o co bojujeme… ! V tom nám ostatně mohou velmi pomoci média už jen tím, že se budou o policii vyjadřovat objektivně… .
Marie Havlová
e-mail: havlova.marie@czech-tv.cz
Česká televize – Public Relations & Promotion
tiskové oddělení – redakce
tel: 02/6113 4135
www.czech-tv.cz
