Nemohu se v poslední době ubránit dojmu, že vkusný moderátorský projev v některých médiích je ten tam.
Mám na mysli různá zkomolená slova, zkratkovitá nebo dokonce zacházející do vulgarizmů, která je možné uchem zachytit i přes den v našem zahuštěném éteru.
Nějaká ta etika mediálního pracovníka nebo kodex žurnalisty jakoby ani tito lidé neznali, nebo si neuvědomovali, že za každé slovo, které ze svých úst vypustí do éteru jsou zodpovědní a ovlivňují tím masy lidí, přinejmenším několik tisíc v ten daný okamžik. Neznamená to, že se svobodou slova by měl člověk právo říct cokoliv i ten nejbulvárnější a nejvulgárnější myšlenkový pochod.
Svoboda slova je krásný dar pro společnost a važme si, že už i v naší republice víme, co znamená, jenomže podle mého názoru bychom jí nemuseli zostuzovat. Tím narážím na to, že hlavně v komerčních médiích slyšíme někdy taková slova, která ani ve svém soukromí normálně člověk nepoužije, natož při hovoru v dopravním prostředku či ve společnosti druhých lidí vůbec.
Když se ozve z úst moderátora v massmediální televizi slovo, kterým se označuje nejstarší ženské řemeslo a publikum se tomu směje na celé kolo, je to známka úrovně společnosti a dává se tímto gestem takovým výrazům „zelená“.
Člověk, který má děti školou povinné na třídní schůzce nic jiného neslyší, než že děti mluví tak sprostě až se k nim učitelka radši venku nehlásí.
Tím chci říct jen to, že mluva a to vulgární a nevkusná má ve společnosti pyramidovitý efekt a je nakažlivá. Začne to od něčeho „blbého“ shora a dál přes sprosté a hrubé urážky mezi politiky, což je vrchol pyramidy naší společnosti, to pokračuje směrem dolů, do nižších vrstev.
Nechci naivně předstírat, že já se usmívám a říkám něco pěkného, když mi padne cihla na nohu, ale nepůjdu to přece prezentovat do médií.
To by si měl každý, než vypustí nějaké nezpůsobné slovo do éteru uvědomit, že tím „vychovává“ masy lidí. Takže i když není cenzura, měl by jí mít každý mediální pracovník v sobě a pokud se výstup vymyká morálnímu kodexu, měl by si to pohlídat ten, kdo je za médium zodpovědný společnosti.
Když si uvědomíme, jak se v globále projevujeme my Češi na veřejnosti,tak z toho vyplývá obrázek kulturní vyspělosti národa.
Dokáží Čěši mezi sebou komunikovat aspoň na standardní úrovni? Jak se například vedou debaty v TV? Někdy se to nedá poslouchat a vydržet, někteří moderátoři neustále všem účastníkům skáčou do řeči. Jak je vidět, vůbec jim to nevadí, myslím si jen, že tímhle způsobem se spád kmunikace ani neurychlí ani neosvěží.
Vysvětlit, proč je člověk vulgární, by se dalo také následně třeba takto: Vše záleží na emotivním založení každého z nás a uvolnit cestu nějaké své emoci – například hněvu, strachu se kterým souvisí stres, jehož se chce dotyčný zbavit, se dá provést i touto cestou, i když to schytá něco jiného, s čím se může v ten okamžik lépe vyrovnat.
Tento efekt „špatné české řeči“ se týká převážně, jak už jsem uvedla, komerčních stanic, které se staví opravdu ke všemu bulvárně (povrchně). Poměrně dost tím ale společnost demoralizují a negativně vnikají, aniž si to uvědomují, do podvědomí lidí.
Na můj vkus nedobrá vyhlídka do budoucnosti, neboť v kultuře je základ národa. Kde je ta krásná, čistá řeč mateřská? Je tak tvárná, oduševnělá a bohužel tak moc zkomercionalizovaná.
Přála bych si, aby si všichni, kteří pracují nahlas se slovy našeho společného, českého jazyka dokázali se svými „produkty“ pohrát, aby si i posluchači a diváci mohli vychutnat krásu své rodné řeči – češtiny.
