Projekt čistě hudební televizní Stanice O naše čtenáře zaujal. Oslovili jsme proto několik lidí z mediální oblasti s otázkou, jakou šanci dávají novému kabelovému a satelitnímu kanálu. Tady je výsledek.Jiří Hojgr, majitel a jednatel Galaxie Sport: Budoucnost takového projektu závisí na kvalitě programu a zda ho potencionální diváci přijmou. Přeji hodně úspěchů a hlavně pevné nervy při jednání s velkými operátory kabelových televizí.
Petr Gottwald, společnost AQS: Několik projektů na českou hudební stanici se již vypracovalo. Nabízely dobrou alternativu pro zahraniční hudební televize, právě s orientací na českou muziku. Prvek diferenciace od zahraničních televizí je důležitý pro jakýkoli úspěch takové televize. Je nutné brát v úvahu pouze omezenou dostupnost signálu a k tomu odpovídající orientaci na diváka ve městě. Co lze zatím z úvodních údajů projektu Stanice O vyčíst, získá si zpočátku hlavně posluchače Rádia Limonádový Joe.
Díky omezenému množství hudebních pořadů na terestrických kanálech by tak Stanice O mohla nabídnout skvělou alternativu především mladému divákovi, který má nyní možnost odpoledne sledovat snad jen telenovely. Otázkou zůstává, zda je takový divák ještě v odpoledních časech dostupný (právě odpolední časy jsou pro hudební stanici jedny z nejdůležitějších). Pro start je důležitý dobrý a kvalitní launch bez výrazných chyb a s vysokou „kvalitou“ moderátorských vstupů.
Vzhledem k tomu, kdo za projektem stojí, lze určitě očekávat kultovní hudební stanici. Nicméně nelze zapomenout také na komerční stránku a tím na dostatečné zajištění příjmu pro pokrytí výdajů. V úvodu lze v optimistickém případě očekávat příjmy okolo 100 – 130 miliónů Kč za rok včetně sponzoringu a merchandisingu. Nicméně držím palce!
Milan Šmíd, katedra žurnalistiky FSV UK: Budoucnost Stanice O závisí od více okolností a faktorů, z nichž ten nejdůležitější vidím v nastavení smluv s ochrannými organizacemi OSA a Intergram. Jak jsem se informoval u odborníků, pokud by Intergram neposkytl Stanici O nějaké speciální sazby, tj. jiné sazby než dnes žádá od kabelovek, pak projekt není ufinancovatelný. S OSA je to něco podobného. Navíc Intergram kasíruje souběžně jak vysílatele (zde Stanici O), tak kabelové společnosti, čímž se dostáváme k dalšímu zatím neznámému faktoru – ke vztahu Stanice O a kabelových operátorů.
Budou kabelovky ochotny vzít Stanici O do nabídky, jako nyní vzali Galaxii Sport? A budou ochotny za to Stanici O platit? Jedno je jisté – reklamou se Stanice O neuživí. I kdyby majitelé klipů dávali Stanici O své produkty k vysílání jako promotion zadarmo, náklady na provoz a poplatky ochranným stanicím je třeba něčím uhradit. Čím? Takže o budoucnosti se dá hovořit jenom nad konkrétním byznys plánem stanice. Já osobně si myslím, že ochranné organizace by tento projekt měly podpořit svoji vstřícností. Od kabelovek to nežádám, ty se musejí řídit matematikou má dáti-dal.
František Malina, mluvčí společnosti UPC Česká republika: Nejbližší budoucnost bude jednoznačně záviset na tom, zda výrobci tohoto kanálu dokážou reálně odhadnout počáteční investiční a provozní náklady a zda budou mít dostatek disponibilních finančních zdrojů. Přežije – li kanál kritické období jednoho až dvou roků, pak vyhraje. Bude totiž první, což při dobré skladbě programu znamená neopakovatelnou šanci, kterou již nebude mít nikdo druhý ani třetí…
Alena Blahovcová, ředitelka společnosti Zone Vision Czech (MTV, Eurosport): Vítáme vznik nových kvalitních televizních stanic a programů srozumitelných pro české diváky, které mohou dále zatraktivnit nabídku kabelových televizí a přilákají nové diváky. Galaxii Sport ani Stanici O nevnímáme jako přímou konkurenci a věříme tomu, že naše programy jsou dost atraktivní a mají své pevné místo v nabídce kabelových televizí. Myslíme si, že prostoru pro kvalitní, místně zaměřené televizní stanice je stále ještě dost. Samozřejmě podstatnou úlohu sehraje cena takového programu.
Jindřich Bareš, vedoucí produkce České televize: Vím jen to málo z Vašeho článku, takže nemůžu přesně posuzovat návratnost.Takováto stanice by jistě byla přínosná, pokud dokáže oslovit dostatečný počet diváků. Z toho co je patrné to není na přežití ani za těch nejskromějších podmínek. Rád bych se protentokrát zmýlil.
Marcela Fialková, ekonomická redaktorka: Stanice O není první, kdo přišel s nápadem české MTV. V každém případě je však první, která získala licenci, což jí samozřejmě zvýhodňuje. Důležité však je, zda má stanice dostatečné finanční zázemí, a zda tedy bude moci nabízet kvalitní program. Pokud ano, pak má poměrně velkou šanci uspět jako placený kanál v základní nabídce. Poptávka po prémiovém českém hudebním kanálu však v ČR asi není, a pokud by Stanice O usilovala o to stát se prémiovým kanálem, skončila by zřejmě ještě rychleji než Sport 1.
Filip Rožánek, publicista: Bývalý tým Limonádového Joea zajišťuje personální kvalitu, ale to není všechno. Nezapomínejme, že jeden pokus o hudební stanici na televizním trhu už živoří delší dobu, a to je Galaxie. I když bude pokrytí satelitem a kabelovými rozvody dostatečné, bude-li stanice tak úzkoprofilová jako podle prvotních informací, příliš diváků si asi nenajde. Palec nad tímto projektem tedy otáčím spíše dolů, zejména při představě, jak s novou stanicí naloží komerční stanice. Předpokládám, že ve Volejte řediteli vznik nové televize bude námětem pro ideologické cvičení… :)
Ondřej Fér, redaktor týdeníku Instinkt: Pokud se hudební kanál podaří dobře uvést a naplnit únosným obsahem, šance na úspěch je velká. Stávající dramaturgie televizí totiž hudební pořady naprosto potlačila. Novácké Eso a dva tři formáty, které ČT 2 uvádí po nocích jsou naprosto nedostačující i pro hluchého.
Zdeněk Fekar, redaktor týdeníku Euro: Osobně fandím hudební stanici, nicméně se obávám, že v tom je český trh příliš malý, a především, ač byl Joe unikátní formát, zdá se mi, že co snese rádio, televize už ne. Nevím, kolik ve světě existuje hudebních televizí zabývajících se klubovou scénou, ale mně se to zdá už příliš úzký segment trhu. Kdyby mělo jít o komerční muziku, při dobrém marketingu by určitě taková, byť i ryze česká stanice (ale proč ne česko-slovenská, nebo ještě lépe za určitých podmínek středoevropská) mohla skvěle fungovat.
S ohledem na zatím ne zcela jasné představy žadatelů o licenci, úzkou profilaci uvažované televize a také české mediální prostředí se ale obávám, že Stanice O – stejně jako jiné televizní projekty v zemi – projde obvyklými fázemi: bombastický superstart, dlouhé skomírání v nicotě a nakonec výbuch, konec, hádky a spory. Ironicky se mi chce dodat, doufejme, že vysílací rada nepřipustí žádného zahraničního investora a tak případný krach televize zůstane v našich končinách a nerozšíří nikdy nekončící příběh českých televizních arbitráží.
Jiří Baumruk, komentátor Eurosportu: Myslím, že jakákoliv specializovaná stanice, ať už hudební, sportovní nebo třeba zpravodajská má budoucnost za předpokladu dobrého projektu. Ten potřebuje dlouhodobě zajištěné financování, kvalitní programovou strategii a možná v první řadě kvalitní lidi. Právě nedostatek kvalitních profesionálů je jedním z momentů, který má za následek neúspěch televizních projektů. Nejde jen o tzv. hvězdy televizního nebe, ale především o management, který potom vybírá lidi na další pozice, staví reálnou programovou skladbu a reaguje podle vývoje. K tomu ovšem musí dost o televizi vědět.
Jozef Gogola, PR manažer televize Markíza: Myslím si, že budúcnosť patrí špecializovaným televíznym kanálom, v najbližších rokoch však budú ešte stále hrať prím celoplošné všeobecné televízie – akými sú Nova, Prima, ČT, či Markíza. Na Slovensku sa o podobný projekt už pokúsila TV Luna, ktorá počas dňa vysielala nepretržitý moderovaný hudobný blok. Napriek tomu, že mal svojich priaznivcov i divákov, televízii to neprinieslo dostatočný efekt. Je však možné, že tento projekt pochovali predchádzajúce neúspechy a zadľženosť Luny. Osobne si myslím, že projekt Televízie O má šancu iba vtedy, ak sa majitelia rozhodnú investovať rozumne, získajú na svoju stranu hudobné vydavateľstvá a reklamné agentúry zastupujúce klientov tejto cieľovej skupiny a vo svojej hudobnej ponuke sa nezamerajú iba na špecifického diváka, ale ponúknu pestrý mix rôznych hudobných žánrov a hitov, ktoré práve „letia“. Návratnosť vložených investícií sa však nedá zaručiť nikdy. Osobne sa teda nechám prekvapiť.
Juraj Koiš, redaktor serveru Radioweb.sk: Čisto hudobná televízia je v našich končinách neobjaveným fenoménom. Je pravda, že na trhu sa v minulosti vyskytli stanice, ako napríklad Galaxie alebo TV Luna, ktoré sa pokúšali o hudobné vysielanie. Z oboch som mal však dojem, že boli robené „na kolene“. Išlo totiž o širokospektrálne kanály, ktoré využívali hudbu ako doplnok k svojmu programu. Nízka kvalita týchto projektov bola zrejme spojená aj s chýbajúcim know-how a práve v tomto smere má Stanice O veľkú výhodu. Myslím, že ju čaká svetlejšia budúcnosť, keďže ako plnohodnotný hudobný kanál nebude mať na domácom trhu konkurenciu. Mám však pohybnosti o tom, či menšinový hudobný formát pritiahne k obrazovkám dostatočný počet divákov, aby projekt prežil.
A co čistě české klubově laděné rádio?
Alexandr Pícha, šéfredaktor Čro 1 – Radiožurnálu: Bylo by príma, kdyby se na naší rádiové scéně prosadilo něco opravdu nového, ale v případě Stanice O jsem trochu skeptik. Čistě technicky – pokud není rádio dostupné v autě, ve walkmanu nebo na obyčejném tranzistoru, tak neexistuje. Ale i programově – jakkoliv se autoři stanice srovnávají s fungujícími médii jako MTV nebo MCM, tak mluví o něčem jiném. Toto rádio nemá v popisované podobě šanci na širší dopad, takže se na rozhlasovém trhu samo o sobě neuživí. Není to ani intelektualizující Rádio 1 ani na nic si nehrající Rádio Bonton nebo Zlatá Praha. Nicméně, ať už jsou tržní nebo veřejnoprávní pravidla jakákoliv, uvítám, když bude nějaký bohatý entuziasta tento projekt financovat a dokáže opak.
Michal Zelenka, předseda Asociace provozovatelů soukromého vysílání: Taková rozhlasová stanice by mohla fungovat všude tam, kde je velmi zahuštěné konkurenční prostředí. Je to podobné, jako u satelitního vysílání televize. Na počátku, kdy programů bylo málo, byly plnoformátové. Pak se začaly dělit na „jen sport“, „jen příroda“, „jen publicistika“ atd. Posluchači by u ryze české stanice měli prostě záruku, že kdykoli si ji naladí uslyší jen písničky ve své mateřštině. Doba poslechu by byla pravděpodobně kratší. Otázkou zůstává, zda by takový program mohl existovat dlouho, protože českých novinek se v požadované kvalitě a v přijatelných žánrech nerodí dost. Dalším faktorem je „ohrání“ českého a československého „zlatého“ písničkového fondu úspěšnými rádii Impuls a Blaník, které jsou následovány řadou dalších stanic.
