Koncepce činnosti finančního ředitele České televize
Finanční situace a zdraví České televize zajišťuje její ekonomickou nezávislost a také nezávislost politickou.
I. Úvod
Česká televize (dále jen ČT) se v posledních třech letech zmítá ve velmi obtížné situaci, a to nejen finanční. Tento stav již není možné prodlužovat, protože některé jeho aspekty se projevily hlubokými destruktivními změnami a důsledky těchto změn není možno napravit ze dne na den. Krize je vleklá a velmi hluboká, zasahuje téměř všechny oblasti činnosti ČT. Jedním z nejviditelnějších vnějších projevů svízelné situace je také stále zmiňovaná a připomínaná „Krize v ČT“ z přelomu let 2000/2001. Dalším vnějším projevem je klesající sledovanost programů ČT.
Prvořadým úkolem finančního ředitele vzešlého z tohoto výběrového řízení musí být okamžité řešení finanční krize ČT, která se v letošním roce ještě prohloubila. V roce 2001, díky, prozatímnímu stavu se problémy víceméně neřešily, ale pouze konzervovaly, a pokud se řešily, tak pouze operativně a ne systémově.
Dalším úkolem finančního ředitele je jeho zásadní participace na restrukturalizaci a reorganizaci ČT a na změně názoru veřejnosti o jejím špatném hospodaření a neefektivnosti. Tento argument je jedním z nejvážnějších při zpochybňování poslání a existence veřejnoprávní televize v České republice, a proto mu musí finanční ředitel i celý management ČT co nejrozhodněji čelit.
Přes vleklou krizi České televize jsem přesvědčen, že ČT má zdravý ekonomický základ a většinu schopných profesionálních zaměstnanců.
Lepší efektivitu v oblasti hospodaření si může ČT zajistit pouze trvalou a důslednou kontrolou, a to jak interní tak externí. Každoroční účetní závěrka ČT podléhá externímu účetnímu auditu, ale jak prokázal letošní forenzní audit hospodaření ČT v letech 1993-2000, nemusí být účetní audit vždy dostatečný. Proto bych prosazoval pravidelné, cílené externí audity hospodaření vždy po určitém období, buď po dvou nebo po třech letech. Výsledky všech auditů je nutno po dohodě s realizátorem zveřejnit, např. na internetových stránkách ČT a také zapracovat do pravidelně vydávané Ročenky ČT, což se zatím v případě Zprávy auditora o provedení účetního auditu děje.
Trvalá a důsledná interní kontrola představuje zřízení útvaru vnitřního auditu, který bude stejně jako kontrolní útvar v přímé podřízenosti generálního ředitele ČT a bude pracovat na metodice kontroly a posílení kontrolního prostředí.
Je nezbytné pracovat také na posílení podnikové kultury ve všech oblastech, z hlediska financí ovšem především na vědomí všech zaměstnanců nakládat efektivně a hospodárně s finančními prostředky. Posílení je nutno realizovat za aktivní pomoci a účasti útvaru Public Relations & Promotion.
II. Financování České televize
Finanční situace ČT je napjatá, a to z mnoha příčin, z nichž některé jsou mimo možnosti reálného vlivu vedení ČT. Jde především o přijetí novely o rozhlasových a televizních poplatcích, která by měla zlepšit a zpřísnit výběr televizního poplatku a navýšit, nebo spíše zreálnit, úroveň televizního poplatku a stanovit jeho indexaci v závislosti na úrovni inflace. Od roku 2001 ČT účtuje a vykazuje náklady a výnosy podle nového systému, který umožňuje přehlednější dělení nákladů a výnosů dle oblastí a také umožňuje sledovat náklady a výnosy podrobněji.
II.1. Výnosy
V oblasti výnosů z televizních poplatků lze navýšit výnosy dvěma cestami – navýšením úrovně poplatku nebo zlepšením výběru poplatků zvýšením pravomocí ČT při kontrole poplatníků a také pokračováním akcí proti neplatičům, tzv. černým divákům.
V současné době není díky nedostatečným pravomocem ČT, plynoucím z platného zákona o rozhlasových a televizních poplatcích, výběr televizních poplatků dostatečně efektivní. Je žádoucí promyšlená a postupná změna kvality a rozsahu služby při výběru poplatků v oblasti výběru televizních poplatků od podnikatelských subjektů a aktualizace a zdokonalování databáze poplatníků. V současné době je vyvíjen projekt výběru televizních poplatků, jehož výstupem bude zpracovaný koncept výběru televizních poplatků.
Výše televizního poplatku byla naposledy zvýšena od 1.7.1997 na úroveň 75,- Kč měsíčně.
Vzhledem k tomu, že televizní poplatek není průběžně valorizován v návaznosti na míru inflace, ale jednorázově upravován, má tato skutečnost značný dopad na výši příjmů a tím i na sestavování rozpočtu. Z toho důvodu v průběhu jednotlivých let mezi zákonnými úpravami televizního poplatku nelze v každém roce sestavit vyrovnaný rozpočet, ale je jedině možné vytvořit finanční zdroje v období po zvýšení televizního poplatku a zapojit je do rozpočtu v dalších letech, kdy již nelze tlumit dopad makroekonomických vlivů.
Česká televize může v souladu se zákonem o ČT v platném znění vykonávat podnikatelskou činnost. Rozsah podnikání je ovšem omezen tak, že jeho předmět musí souviset s tvorbou a šířením televizních programů a nesmí ohrozit poslání ČT. Příjmy získané podnikatelskou činností může ČT použít pouze k financování své činnosti. Cílem hospodaření ČT není vytvářet zisk, ale pouze vytvářet finanční zdroje nutné k tomu, aby ČT mohla plnit své zákonné poslání. Podnikatelskou činností je především vysílání reklamních spotů, vysílání sponzorských vzkazů teletextu a teleshoppingu. Tyto komerční výnosy jsou velmi závislé na úrovni sledovanosti.
ČT může také prodávat vysílací práva a vykonávat komerční činnost v oblasti prodeje nevyužitých interních kapacit externím partnerům. Zvýšení výnosů z této oblasti komerční činnosti představuje intenzivnější práci všech dispečerů a vytvoření nového systému rezervace a prodeje kapacit on-line prostřednictvím internetu.
Do řešení současné finanční situace je nutno zapojit všechny vnitřní rezervy ČT v hospodaření. Pokud to situace alespoň trochu dovolí, neměla by ČT v příštím roce vyčerpat všechny vytvořené vlastní zdroje v předchozích letech, jelikož není reálná jistota termínu zvýšení televizního poplatku. Bez zapojení všech vnitřních rezerv není ani požadavek na navýšení televizního poplatku legitimní, a proto musí vedení ČT nejprve přesvědčit Radu ČT a poté i poslaneckou sněmovnu o průhledném a efektivním hospodaření České televize.
II.2. Náklady
Reorganizace a restrukturalizace ČT, jejímž cílem bude zefektivnění všech činností ČT a povede ke snížení počtu zaměstnanců, tím i osobních nákladů a dalších režijních nákladů. Předpokládá však vysoký stupeň odpovědnosti vedoucích na všech stupních řízení a zvýšení kontroly.
Prvořadým úkolem v oblasti nákladů je zaměřit se především na zefektivnění výroby pořadů, protože představují třetinu rozpočtu nákladů ČT.
Pro další zefektivnění výroby pořadů je nutno stanovit kriteria úspěšnosti či neúspěšnosti a určit jmenovitě odpovědnosti, a to ještě před schválením projektu či pořadu. Po ukončení a odvysílání pořadu je žádoucí provést jeho vyhodnocení. Jelikož součástí těchto kriterií jsou nejenom kriteria měřitelná, např. splnění rozpočtu, úroveň sledovanosti, úroveň spokojenosti diváků apod., ale také kriteria neměřitelná, jako např. umělecká kvalita pořadu. V ČT je vhodné zavést sytém hodnocení plnění kriterií, která jsou stanovena váženě dle důležitosti, a měření výkonnosti Balanced Scorecard. Kriteria úspěšnosti či neúspěšnosti lze použít i v dalších oblastech činnosti ČT.
Úsporná opatření a snižování nákladů ovšem nelze provádět do nekonečna, protože od určité hranice se projeví snížením kvality či rozsahu poskytované veřejné služby, tj. výroba a vysílání pořadů, kvůli které byla ČT zákonem zřízena. A toto nelze připustit za žádných okolností. Proto je nezbytným předpokladem restrukturalizace ČT důkladná analýza činností, zmapování duplicitních, zbytečných či jinak neefektivních procesů, a návrh postupných kroků směřujících k cílovému stavu organizace.Restrukturalizaci je potřeba charakterizovat a zapojit do jejího aktivního provádění nejen management, ale všechny schopné zaměstnance ČT. Je potřeba si uvědomit, že každý špatný krok na cestě restrukturalizace bude ČT stát mnohem více než vynaložené finanční prostředky, především v oblasti důvěry zaměstnanců a vnitřního klimatu.
Některé kroky racionalizace využití finančních prostředků lze realizovat v relativně krátké době – např. v oblasti zahraničních zpravodajů a zahraničních agentur, lepší koordinace a plánování výroby v ČT, revize vysílacího schématu 2002, plánu nákladů na výrobu pořadů 2002 (dále jen výrobního úkolu) a jednotlivých schématových pořadů. Při revizi výrobního úkolu by měla být prvním krokem revize výrobních technologií u jednotlivých pořadů a tím se zaměřit na zlevnění výroby. V posledních letech je patrný přílišný nárůst záběrové technologie proti televizní sekvenční, která je levnější. Dalším krokem při revizi výrobního úkolu je kontrola výrobního procesu jednotlivých pořadů s cílem zjištění případných neefektivností. V současné době je vyvíjena aplikace vysílacího schématu a výrobního úkolu, která by měla zajistit efektivnější tvorbu vysílacího schématu a výrobního úkolu s ohledem na finanční prostředky. V současné době je spouštěna do zkušebního provozu vytvořená aplikace minimální varianty výrobního úkolu, která zajišťuje přehled a kontrolu nad finančními prostředky po celý výrobní proces pořadu.
Zvyšování nákladů v audiovizuální oblasti, a to jak v ČR, tak ve světě je obecným trendem, jelikož se zde projevují tlaky konkurenčních TV stanic, především komerčních. Dále se samozřejmě projevuje vliv inflace. Častý argument při srovnání s ostatními zahraničními veřejnoprávními televizemi, že ČT musí být levnější, když vyrábí v českých podmínkách, neobstojí, protože podstatnou část nákladů, a to jak investičních, tak provozních a také nákladů na nákup vysílacích práv, realizuje ČT přímo na zahraničních trzích.
Česká televize v současné době nenaplňuje v několika oblastech novelizovaný zákon o ČT z ledna letošního roku, například v oblasti regionálního vysílání nebo v povinnosti opatřovat stanovený podíl pořadů skrytými titulky. Pokud by měla ČT dodržovat zákon v oblasti regionálního vysílání, musí založit regionální studia. Nabízí se řešení založit regionální studio v každém kraji dle nového krajského uspořádání, což je ovšem finančně velmi náročné. ČT na toto řešení v současné době nemá finanční prostředky. Za prozatímní řešení lze považovat systém již fungujících krajských redakcí ČT.
Je nutno vyvrátit některá nepravdivá tvrzení, například to, že počet zaměstnanců ČT roste nebo že ČT proteklo 50 miliard Kč z poplatků. Dle oficiálních údajů počet zaměstnanců od roku 1993 klesá s výjimkou meziročního nárůstu z roku 2000 na rok 2001, který byl dán novelou zákoníku práce k 1.1.2001 a vznikem nové redakce publicistiky. V období 1992 – 2000 ČT vybrala na televizních poplatcích necelých 22 miliard Kč.
Do podřízenosti finančního ředitele spadá také oblast mezd a tento systém by měl zůstat zachován i nadále. Také v oblasti mezd je nutno provést několik změn s cílem zpřehlednit systém mezd a posílit motivaci zaměstnanců ČT. Mzdové náklady včetně nákladů na zákonné pojištění představují 20% rozpočtu nákladů ČT.
V krátkodobém horizontu je nutno provést následující kroky:
1) Stupnice mzdových tarifů – tato stupnice je v současné době využívána pouze pro zaměstnance odměňované základní mzdou. Rozpětí mzdových tarifů, které je výsledkem dlouhodobějšího vývoje, je však příliš velké a je v podstatě výsledkem nesystémového stanovení rozpětí mzdových tarifů přizpůsobováním se skutečnému stavu. Tento stav lze napravit především přehodnocením zařazení zaměstnanců do tarifních tříd. Zařazení do tarifních tříd by mělo odpovídat jednotlivým funkcím a složitosti, odpovědnosti , namáhavosti vykonávané práce.
a) Je nutno nově stanovit stupnice mzdových tarifů pro zaměstnance se základní mzdou.
b) Dále je nutno vytvořit rámcovou a orientační stupnici mzdových tarifů pro zaměstnance odměňované smluvní mzdou opět dle funkcí a složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávané práce. Každý návrh smluvní mzdy mimo rozpětí musí být odsouhlasen FŘ a GŘ a písemně zdůvodněn příslušným vedoucím zaměstnancem.
2) Manažerské smlouvy – po dohodě s právním a personálním útvarem je nutno vytvořit
jednotnou formu manažerských smluv, které by především v oblasti mzdové stanovily jasná pravidla (v současné době jsou manažerské smlouvy nejednotné). Navrhuji zrušit odchodné v případě rezignace a stanovit v případě odvolání z funkce odchodné ve výši maximálně 3 platů, stanovit období 6 měsíců podobné „zkušební lhůtě“ bez odchodného.
3) Změnit platný mzdový systém posílením motivačního účinku odměňování tzn.:
a) Prémiový řád – periodicky se opakující prémie za uplynulé období s jasnou závislostí na odvedeném výkonu. Předem stanovit kritéria – množství odvedené práce, kvalitu , úspory, využívání zdrojů, splnění termínů apod. Prémie lze stanovit individuální případně kolektivní, kde je nutné dále stanovit způsob rozdělení těchto odměn na jednotlivé členy kolektivu.V současné době lze tuto prémiovou složku mzdy vytvořit pouze při zachování stávajícího objemu prostředků vyčleněných na mzdy, tzn. při snižování počtu zaměstnanců lze uspořené finanční prostředky použít prémiovou formou,
b) u jednorázové prémie – v současnosti mají tuto funkci mimořádné odměny, kdy je odměna poskytována za mimořádný výkon, za vynikající plnění pracovních úkolů, za iniciativu apod. – je nutno postupně zvýšit objem prostředků na tyto odměny , využít částečně úspor ve mzdových prostředcích vzniklých např. nečerpáním těchto prostředků z důvodu nemoci apod. O mimořádných odměnách by měly rozhodovat nižší stupně řízení (v současnosti disponuje s těmito prostředky pouze vedoucí na 1. stupni řízení a prostředky jsou rozepisovány ve výši stanoveného procenta plánovaných mzdových prostředků příslušných útvarů),
c) po dohodě s odborovou organizací změnit výrazněji pravidla pro vyplácení letní a zimní remunerace a valorizace mezd, a to tak, že polovina dohodnutého % všem zaměstnancům a druhou polovinu rozdělí vedoucí, nebudou se valorizovat manažerské smlouvy. Je nutno podmínit vyplacení remunerace a valorizace finanční situací ČT.
V dlouhodobém horizontu je nutno ve změnách systému odměňování pokračovat :
1) Změnit způsob odměňování umělecko realizačních pracovníků v závislosti na výrobě pořadů. Je žádoucí stanovit nižší pevnou smluvní mzdu těchto zaměstnanců a vytvořit takový způsob motivační složky mzdy – odměny, která by byla stanovována v závislosti na výrobě konkrétního typu pořadu (v minulosti systém tzv. doplňkových odměn; v současnosti je tento systém částečně využíván při stanovení odměn při výrobě pořadů- objemově zhruba ve výši 2,0 mil. Kč v ČT v Praze v ročním objemu).
2) Zavést systém pravidelného hodnocení zaměstnanců, kterému musí předcházet hodnocení jednotlivých pracovních pozic v ČT – předpokladem pro tento krok je ovšem stabilní organizační struktura podniku a jasně dané záměry nejvyššího managementu (systém hodnocení je velmi časově i finančně náročný).
3) Zavést cílené interní vzdělávací programy pro zaměstnance ČT.
4) Stanovit přesná pravidla odstupného o odchodného.
5) Zpřísnit tvorbu nových pracovních míst.
V oblasti interních nákladů je nezbytné provést změnu především pohledu na jejich funkci a význam, protože výrobní cena každého pořadu je dána součtem externích a interních nákladů. Interní náklady v principu vyjadřují nepřímé náklady vložené do výroby pořadů, především v technických útvarech. Systém interních nákladů musí kopírovat organizační strukturu ČT, a proto lze o změnách uvažovat v okamžiku jasné organizační struktury po provedené restrukturalizaci. V případě oddělení „výrobce“ a „vysilatele“, dle projektu J. Balvína, dojde pouze k přesunu těchto interních nákladů do jiné organizace, která je bude fakturovat poté v externích.
III. Tvorba rozpočtu ČT
Vzhledem k výše popsaným aspektům financování České televize je proces tvorby rozpočtu ČT více než problematický a je nutno přistoupit v několika oblastech k podstatným změnám, a to především v oblasti metodologie tvorby části finančního plánu – výrobního úkolu. Dále je nezbytné zapojit do tvorby výrobního úkolu, plánu investic a plánu oprav a údržby přímo finančního ředitele a zástupce controllingu. Tvorba rozpočtu mzdových prostředků je opět v podřízenosti finančního ředitele a měla by tam i nadále zůstat.
III.1. Prozatímní rozpočet ČT na rok 2001
Již rozpočet České televize na rok 2000 byl sestaven jako vyrovnaný pouze za předpokladu značné redukce nákladů a po zapojení mimořádných výnosů z likvidace a.s. ČT Invest ve výši 209,4 mil.Kč. Hospodaření ČT za rok 2000 skončilo ztrátou ve výši 18,1 mil. Kč.
Prozatímní rozpočet pro rok 2001 byl v únoru 2001 redukován oproti původnímu návrhu pro rok 2001, který byl předložen Radě ČT a nebyl schválen. Rozpočet ČT pro rok 2001 předložený Radě ČT v červnu 2001 rovněž nebyl dosud schválen.
Rozpočet byl sestaven jako účetně ztrátový a vyrovnaný pouze v cash-flow v důsledku nezapojení části účetních odpisů dlouhodobého majetku do financování investic ve výši 147,5 mil. Kč. Rozpočet nezahrnoval krytí mimořádných vlivů a nákladů vyplývajících ze zákonných úprav, z nich zejména:
nákladů na forenzní audit hospodaření ČT za období 1993 – 2000
nákladů v souvislosti s mimořádnou situací v ČT
režim zadávání veřejných zakázek
zvýšený rozsah podtitulkování pořadů
povinný rozsah regionálního vysílání na 25 minut denně
V důsledku poklesu sledovanosti pořadů ČT v roce 2001 došlo k propadu výnosů za vysílání reklamních spotů. V roce 2001 došlo také k poklesu výnosů z televizních poplatků v důsledku poklesu evidovaných poplatníků, především fyzických osob.
Při redukci rozpočtu v únoru 2001 byly mzdové prostředky sníženy o letní i zimní remuneraci, valorizaci a odměny z podnikatelské činnosti. Vzhledem k tomu, že platná kolektivní smlouva zabezpečuje zaměstnancům výplatu letní a zimní remunerace, byly tyto prostředky čerpány v roce 2001 nad rámec rozpočtu.
Očekávaná skutečnost hospodaření ČT v roce 2001 skončí záporným hospodářským výsledkem. Podle předběžných propočtů dosáhne ztráta 391,8 mil.Kč, která je zčásti finančně kryta sníženým financováním investic oproti zúčtovaným odpisům dlouhodobého majetku ve výši 139,3 mil.Kč. Účetně bude ovšem celá ztráta vykryta z vytvořených vlastních zdrojů ČT, a to z nerozděleného hospodářského výsledku z minulých let a z rezervního fondu.
Nejvýraznější dopady snižování nákladů se projevují především v těchto oblastech:
snížení výdajů na pořízení dlouhodobého majetku
snížení počtu zaměstnanců a hmotné zainteresovanosti zaměstnanců České televize
omezení vlastní výroby (snížení počtu pořadů, zařazení archivních pořadů = zvýšení počtu repríz, redukce přímých nákladů na výrobu)
omezení oprav a údržby majetku na nezbytné minimum
snížení nákladů útvarů pod úroveň skutečnosti za rok 2000
hospodaření bez rezervy ke krytí mimořádných nákladů v roce 2001
Výše zmíněné negativní dopady snižování nákladů prokazují finanční krizi ČT a usvědčují ČT ze zásahů, které provádí buď špatný a krátkozraký hospodář nebo společnost ve finanční krizi. Důsledky snižování nákladů se v celém rozsahu projeví v průběhu 1 – 2 let ve všech stávajících činnostech ČT.
III.2. Návrh rozpočtu ČT na rok 2002
Návrh rozpočtu ČT na rok 2002 předložený Radě ČT prošel několika koly jednání o výnosové i nákladové straně rozpočtu. Náklady s výjimkou výrobního úkolu prošly postupnými redukcemi až na téměř neúnosnou míru. V oblasti nákladů na výrobu pořadů nebyl respektován původně navržený limit ve výši 1,4 mld. Kč a je překročen o 266,7 mil. Kč. V překročení jsou sice zohledněny náklady na nákup vysílacích práv a na výrobu velkých mimořádných akcí (ZOH 2002 v Salt Lake City a MS ve fotbale 2002 v Japonsku a Korei), avšak k absolutnímu navýšení hodin vysílání a pravděpodobně ani hodin výroby nedojde. Do systémového řešení patří vyčíslení „ušetřených“ nákladů na výrobu a vysílání pořadů, které budou nahrazeny vysíláním těchto dvou velkých společenských akcí, ke kterým je potřeba přidat i MS v ledním hokeji 2002. O tyto „ušetřené“ náklady se sníží výrobní úkol 2002. Není totiž možné, aby v současné finanční situaci ČT byly redukovány všechny ostatní oblasti nákladů na téměř neúnosné minimum a v oblasti výrobního úkolu ke snižování proti skutečnosti roku 2001 nedošlo a naopak došlo k již výše zmíněnému zvýšení. Absolutní výše výrobního úkolu na rok 2002 by měla být nižší než výše v roce 2001, tzn. 1,4 mld. Kč. Primárním úkolem ČT je služba na obrazovce, ale bez posílení ekonomické kontroly a odpovědnosti v systému hodnocení pořadů nelze výrobní úkol navyšovat, protože navýšené náklady nepřinesou požadovaný efekt.
Návrh rozpočtu 2002 je také účetně nevyrovnaný a je vyrovnaný v cash-flow opět v důsledku nezapojení odpisů do investic, což bude mít velký vliv na úroveň investic ČT v roce 2002, protože do investic bude zapojena pouze část účetních odpisů. Dojde tímto pravděpodobně i k odsunu avizované pozemní digitalizace vysílání ČT na podzim roku 2003, což není žádoucí.
Pokud bude vývoj pokračovat tímto směrem, bude muset finanční ředitel v prvním pololetí roku 2002 začít realizovat dva scénáře, a to usilovat o zvýšení televizního poplatku a jeho indexaci (zároveň se zlepšením a zpřísněním výběru televizních poplatků) nebo jednat o cizích zdrojích v podobě překlenovacího úvěru, kontokorentu či vydání směnek.
Dle mého názoru je nutné ihned provést revizi návrhu výrobního úkolu 2002 v nákladech na jednotlivé schematové pořady dle jejich aproximativů v porovnání se skutečnými náklady v roce 2001. Je nutno provést redukci nákladů na výrobu pořadů tak, aby došlo ke zlevnění vysílací schématu 2002, pokud možno bez snížení odhadované sledovanosti ČT v roce 2002. Dále je třeba zrušit či odsunout dlouhodobé projekty tak, aby zároveň nedošlo k ohrožení sledovanosti programu v roce 2003.
Pro rok 2002 se připravuje zavedení zvláštního režimu odměňování, kdy úspory vzniklé zrušením pracovního místa budou rozděleny mezi útvar (40 %) k posílení základních a smluvních mezd zaměstnanců a organizaci (60 %) ke krytí nákladů na odstupné. Toto opatření by mělo posílit motivaci vedoucích zaměstnanců ke snížení počtu zaměstnanců.
Dále je nutno v souvislosti s reorganizací a restrukturalizací ČT provést přehodnocení dislokace útvarů v prostorech ČT s cílem racionalizace rozmístění a zabývat se otázkou, jestli jsou všechny prostory a budovy ČT nadále potřebné.
III.3. Výhled hospodaření ČT v následujících letech
Z výše popsaných skutečností při sestavování rozpočtů ČT na roky 2001 a 2002 lze při nezměněných podmínkách předpokládat pokračování klesajícího vývoje ve výnosech a pokračování růstu nákladů.
V oblasti možného navýšení výnosů je nutno jít cestou již výše zmíněné novely zákona o rozhlasových a televizních poplatcích, výrobou kvalitnějších pořadů zvýšit úroveň sledovanosti ČT a tím i výnosy z komerční činnosti ČT, popřípadě také navýšení prodeje vysílacích práv pořadů. Také je nutno racionalizovat plánování výroby v kapacitách ČT a tím umožnit lepší nabídku prodeje interních kapacit externím partnerům.
V oblasti nákladů je nutné provést avizovanou reorganizaci a restrukturalizaci a pokračovat ve výše zmíněných navrhovaných změnách. Jejich cílem musí být snížení nákladů při zachování či zlepšení kvality všech činností ČT.
Otázkou zůstává zabezpečení dostatečných finančních prostředků jako investic do zavedení pozemního digitálního vysílání ČT v nejbližších letech. Tyto investice lze dle zkušenosti ze západoevropských televizí odhadovat řádově na miliardy Kč. Také je nutné zabezpečit duální vysílání po určitou dobu (tzn. že ČT bude po určitou dobu vysílat jak analogově, tak digitálně) a zajistit také dostatečnou programovou náplň rozšířeného počtu kanálů, a to jak vlastními vyrobenými pořady, tak nakoupenými.
V případě, že nebudou uspokojivě řešeny trendy v nákladech a výnosech bude muset ČT velmi radikálně omezit rozsah činností, pravděpodobně nebude naplňovat úkoly stanovené zákonem o České televizi a bude bojovat o přežití.
IV. Organizační struktura
Organizační struktura celé ČT a také útvarů finančního ředitele musí být jednoduchá, pružná a postavena na jasně stanovených pravomocech a odpovědnosti za danou oblast a také povinnosti provádět již zmíněnou trvalou a důslednou kontrolu. Je nutno vytvořit strukturu finančních útvarů tak, aby byla možná kontrola nad všemi náklady a výnosy do poslední koruny.
Z tohoto důvodu navrhuji vyčlenit ekonomy jednotlivých útvarů (dále jen ekonomky) z přímé podřízenosti vedoucích jednotlivých útvarů a zařadit je do přímé podřízenosti finančnímu řediteli tak, aby bylo možno jejich prostřednictvím provádět přímou kontrolu nákladů útvarů. Jejich pracoviště v místě útvarů zůstane zachováno a bude se jednat o detašovaná pracoviště finančních útvarů. Protože všechny ekonomky nemají ve své náplni práce pouze ekonomické záležitosti, je nutno posuzovat případ od případu a dohodnout další náplň s příslušnými vedoucími. Ekonomky budou mít za povinnost nejen kontrolovat, ale také schvalovat náklady jednotlivých útvarů (režijních, investičních a také na výrobu pořadů), tím přímo ovlivňovat hospodaření jednotlivých útvarů. Zvýšení pravomocí ekonomek a jejich postavení je spjato také se zvýšením jejich odpovědnosti.
Dále navrhuji vyčlenit z přímé podřízenosti finančního ředitele útvar vnitřních služeb, který svou náplní činností spadá spíše do podřízenosti ředitele výroby a techniky. Je nezbytné pokračovat v centralizaci nákupu ČT do útvaru nákupu.
Z hlediska řízení financí v oblasti výroby pořadů je třeba průhledně a přesně definovaný producentský systém, založený na vnitřním i vnějším konkurenčním prostředí. Současně je nutné zpřísnit kontrolu nákladů na výrobu pořadů za pomoci příslušných ekonomek. Základním článkem producentského systému je producent, který zodpovídá za výrobu pořadů dle výrobního úkolu a zadává výrobu vedoucímu produkce, který vlastní výrobu realizuje. Je nutno stanovit již dlouho diskutovaná kriteria hodnocení úspěšnosti vyrobených pořadů, která budou obecně přijata a poté na výrobu pořadů aplikována.
Proto je osoba producenta klíčová a musí splňovat mnohá kriteria. Na nich především leží odpovědnost za náklady vyráběných pořadů. Musí být umělcem, managerem a finančníkem v jedné osobě. Pokud se ukáže, že tato kriteria při hodnocení pořadů nesplňuje, nemůže tuto funkci vykonávat.
V. Interní předpisy
Pro rok 2002 a možná i další roky bude nutno stanovit krizové finanční řízení ČT, které představuje centralizaci pravomocí pro schvalování nákladů. Tento systém klade vyšší nároky na čas managementu ČT, finančního ředitele, finančních útvarů a také jednotlivých ekonomek. Je nutno zpřísnit režim schvalování a kontrolu nákladů a tento režim ustanovit v interních předpisech (a to především v podpisového řádu a v pravidlech vnitřní ekonomiky). V návaznosti na to je nutné zpřísnit postihy za jejich neplnění a důsledně je realizovat.
VI. Informační systém
Školení celého managementu ČT pro práci v integrovaném informačním systému SAP, který mu umožní víceméně on-line finanční řízení jejich útvarů za pomoci příslušných ekonomek, považuji za nezbytné. Především modulu CO – controllingu v nákladech a výnosech jejich útvarů, modulu PS – řízení projektů v nákladech na pořady a modulu MM – logistice v oblasti objednávek. Také je nutno pokračovat v rozvíjení softwarových aplikací tak, aby byl splněn cíl integrovaného informačního systému ČT, který obsáhne všechny oblasti činností ČT. V souvislosti s existencí minimálně dvou systémů – SAP a PROVYS- je nutno zavést systém manažerského výkaznictví, který bude sloužit jak interně, a to managementu ČT, tak externě, především Radě ČT a Dozorčí komisi. Tento systém manažerského výkaznictví musí obsahovat také oblast Balanced Scorecard.
Petr Vašíček
V Praze dne 19.listopadu 2001
