Specializovaný televizní program pamatuje i na nejmladší diváky – batolata. Baby TV nabízí programovou skladbu pro děti do tří let. Zdá se vám to podivné? Některým psychologům rovněž. Děsí je představa miminek v kočárku sledujících …Specializovaný televizní program pamatuje i na nejmladší diváky – batolata. Baby TV nabízí programovou skladbu pro děti do tří let. Zdá se vám to podivné? Některým psychologům rovněž. Děsí je představa miminek v kočárku sledujících zaujatě televizní program a mladých maminek, které už dávno přestaly na své děti mluvit a přenechaly vše odborníkům na mediální komunikaci. Speciální postýlky a kočárky se zabudovaným “našlapaným” digitálním aparátem a HIFI sluchátky. Všudypřítomné LCD obrazovky už od dob ranného dětství…
Něžná, hravá a přátelská televize
Program Baby TV, který se zrodil v Izraeli, má však trochu jiné ambice. Měl by být protipólem příliš realistického zpravodajství místní televize. Batolata čekají jednoduché dětské animace, hádanky, písničky, pohádky a říkanky. Baby TV funguje jako placený kanál, který nechce nabízet jen pasivní sledování, ale hodlá podle slov realizátorů přes den motivovat k nejrůznějším aktivitám, v noci pak klidnou hudbou a barevným displayem navozuje sladký spánek těch nejmenších.
Přestože Baby TV vyvolala značnou nevoli u psychologů (pro sledování televize jsou batolata ještě příliš malá, televize nesmí suplovat lidský kontakt atd.), slavila úspěch zejména ve Velké Británii a ve Francii, kde kanál kabelové televize přijímá podle údajů Baby TV vice než milion domácností. Ostatní státy se staví k tomuto projektu spíše skepticky.
Vysílání pro děti pouze bez reklam
“Podstatné je, že děti neobtežují žádnou reklamou, nabízejí klidnou hudbu a vytvářejí interaktivní a chytrý program,” hodnotí Baby TV dvacetiletá Rachel, která studuje v Praze, a vysvětluje dále, že v Izraeli neexistuje žádný orgán, který by reklamu v médiích reguloval. Soukromé i státní televize a rozhlasové stanice se řídí vlastní etikou a navíc všechny televizní kanály jsou plné atentátů a nesmyslných diskusí, přibývá agresivní reklamy. Negativní odezvy diváků mají jen pramalou šanci uspět. Mohou se sice obrátit na organizaci na ochranu spotřebitele, ale její pravomoci jsou zanedbatelné. Agresivní televize a všudypřítomná reklama se tak podle Rácheliných slov mohou stát jedinými výchovnými prostředky pro děti, což nebývá šťastné zjištění.
“Líbí se mi skandinávský model, kde se v televizních pořadech pro děti nesmí objevovat žádná reklama. Baby TV se tomuto modelu alespoň trochu přiblížila,” dodává Rachel.
