Média v zahraničí: Ruská NTV

Ačkoliv komerční NTV nastavila příčku hodně vysoko, hodně z ní musela slevit. Po převzetí Gazpromem se vytratily pořady kritizující Kreml a řada kvalitních novinářů proto odešla. I jejich nové působiště ale brzy stihla krize a bylo zrušeno. Televize NTV je ukázkou moci, jakou má prezident Putin v Rusku.

Ve zprávách o Rusku je občas zmiňována televizní stanice NTV (www.ntv.ru). Mediální scéna této velké země je opravdu velká a tak se jí budeme věnovat v několika článcích. Právě proto, že je název NTV (též NTW, rusky HTB) všeobecně zakotven v našem povědomí, začneme právě touto stanicí. U zrodu stál Vladimír Alexandrovič Gusinski. Ten se narodil 6. října 1952 v Moskvě. Působil jako divadelní režisér ve městě Tula. Patří ke skupině oligarchů, kteří si po rozpadu Sovětského svazu přišli na velice slušné jmění. Gusinski stál u zrodu banky Most-Bank a mediálního holdingu Media-Most (kromě televize NTV sem patří noviny Segodňa a řada magazínů). Prezident Putin se nechal při prezidentských volbách od Gusinského finančně podporovat. Pak se ale obrátil proti němu, takže mediální magnát musel uprchnout a v současnosti žije v exilu v Izraeli.


Společnost byla zaregistrována 14. července 1993. Vznik financovalo konsorcium několika bank. Vysílat se začalo večer 10. října téhož roku na pátém kanále, který dříve patřil sanktpetěrburské televizi. 22. prosince se NTV nařízením prezidenta Jelcina stěhuje na čtvrtý kanál. Tady vysílá nejdřív jen od 18 hodin. K rozšíření vysílání na čtvrtém kanále na celý den dochází teprve až 11. listopadu 1996. To už se blíží 1.leden 1997, kdy televize expanduje dál do západní Evropy, na Blízký východ a do Severní Ameriky. Celoplošnou stanicí pro celé Rusko se NTV stává oficiálně 21. ledna 1998, kdy ruský prezident podepisuje potřebný “ukas“.


NTV byla pionýrem postsovětských nezávislých médií. Stanice měla k dispozici nejlepší novináře a moderátory. NTV tak nasadilo příčku pro ruské televize hodně vysoko. Ve vysílání se objevovaly přímé přenosy, ostré kritiky aktuálních událostí a také loutková politická satira “Kukly“. Tento seriál se stal symbolem svobody slova, která byla v té době prakticky neomezená. V roce 2000 se ale začala nad televizí stahovat mračna. V červnu 2000 byl Gusinski Generálním státním zastupitelstvím zatčen jako podezřelý z podvodu, kterého se měl dopustit jako šéf mediálního holdingu ve vztahu ke státnímu podniku Ruskoje Video. Media-Most byl tou dobou předmětem sporu se společností Gazprom. Gusinski byl nakonec donucen podepsat tzv. Protokol číslo 6. To byla smlouva mezi ním a ministrem médií Michailem Lessinem. Podle této smlouvy prodal Gusinski Media-Most za cenu, kterou si určil sám kupující Gazprom. K podepsání byl donucen pod pohrůžkou pokračujícího trestního stíhání.


14. dubna 2001 převzal NTV Gazprom. Ředitel Gusinski byl nahrazen, řada novinářů odešla, protože nesouhlasila s novým vedením. Tlak na NTV vyvolal prezident Putin, kterého televize často kritizovala. Novináři z NTV odešli se svým nadřízeným Jevgenijem Alexejevičem Kiseljovem do nové televize TW6. V encyklopedii Wikipedia se píše, že Kiseljov vedl několik televizí, které byly zrušeny. Platí to i oTW6, která se nejdříve přejmenovala na TVS a pak byla politickými tlaky zrušena.


Gusinski se podle encyklopedie Wikipedia odstěhoval do zahraničí, kde založil stanici RTVi, která nabízí kritický pohled na události v Rusku. Řada reportáží pro tuto stanici se natáčí v ruské televizi Echo-TV. Za poslední baštu svobodné televizní žurnalistiky je v Rusku považována stanice Ren TV.


11. září 2001 bylo i přes teroristické útoky v Americe pro řadu osobností z NTV velice významným dnem. Ruský prezident ocenil novináře, kteří pracovali v Čečensku Řádem za zásluhy o vlast druhého stupně. Mezi oceněnými byl i korespondent Alexej Poborzew. 25. září 2002 začal v Rakousku vysílat program NTV Mir. 10. října 2003 televize oslavila své desáté výročí. Tou dobou už byla největší stanicí v Rusku a také jedinou, která má status celoruské televize.


NTV je zachytitelné nejen v Rusku ale také ve státech SNS. Speciální program se pak vysílá pro zahraničí konkrétně pro západní Evropu, Blízký východ, USA a Kanadu. V roce 2002 vyšla knížka Tady bylo NTV. Napsal ji publicista Viktor Šenderovič, který je kritikem Kremlu. V této knize jsou i když subjektivně tak ale podrobně popsané události v televizi. Je tu popsán tlak ze strany vlády a průběh převzetí stanice Gazpromem. Knížka má dva díly. První je o událostech v televizi, druhý o satirickém pořadu Kukly. Když v roce 2004 vyšlo druhé vydání, jmenovalo se už Tady byly NTV, TW6, TVS… a další příběhy. Kniha byla doplněna o osudy novinářů, kteří z NTV přešli na TW6.

Autor článku:

Napsat komentář

Pro přidání komentáře musíte .