2. ČÁST ROZHOVORU – VIDEA UVNITŘ. Generální ředitel zpravodajské televize Z1 Martin Mrnka se ve druhé části rozhovoru pro RadioTV vyjádřil i k plánované liberalizaci trhu, která nastane po vypnutí analogového vysílání. Hodnota licencí současných provozovatelů se citelně sníží, protože na trh bude moct vstoupit kdokoliv a vysílat terestriálně i bez složitého licenčního řízení – postačí mu dohoda s provozovatelem digitálního multiplexu a registrace od Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.
Mluvilo se i o plánovaných programových formátech televize Z1, o možné autocenzuře novinářů, smyslu vysílání zpravodajské televize přes pozemní vysílače, o spolupráci se slovenskou TA3 a perspektivních aktivitách televize Z1 v dlouhodobé budoucnosti.
RadioTV: Keď ste projekt Z1 pred niekoľkými rokmi predstavovali, v pláne boli okrem spravodajských a publicistických relácií aj programy na pomedzí publicistiky a zábavy, typu Náš tým (športová reality šou – pozn. red.), čo bola relácia, ktorá by už nebola ani spravodajská ani publicistická, ale inklinovala by viac k zábave. Niektoré vaše koncepty sa však medzičasom objavili na obrazovkách iných komerčných televízií, takže pripravujete momentálne nejaké nové projekty, ktoré ešte na trhu neboli a ktoré by mohli byť pre diváka zaujímavé?
M. Mrnka: „Kdybych takové projekty připravoval a řekl bych vám to, vystavoval bych se nebezpečí, že ostatní televize, které vykradly nejenom náš projekt ale hodně i projekt Febia nebo Barrandova, že to udělají. Takže bych to neřekl. Ale faktem zůstává, že tehdy v roce 2004 jsme předpokládali, že bude zájem o reality šou. A reality šou je vlastně určitý typ dokumentu o něčem. Chtěli jsme některé takové žánry dělat. Mezitím se klasické reality šou typu Big brother nebo všichni Trosečníci a podobně již v Česku uskutečnili. Tudíž v tento okamžik si nemyslíme, že bychom pořad tohoto charakteru dělali. Ale nevylučuji to, protože existuje řada zajímavých projektů, ať už těch, které existují ve světě, nebo těch, které jsme schopní vytvořit. Smysl naší televize je vždycky v tom, že bychom měli přinášet nějakou informaci navíc. Není to čistá zábava typu šou, kde se nic nedozvíte, jenom se zasmějete, že třikrát za sebou někdo řekne sprostý vtip. Něco takového u nás neuvidíte. Ale pokud se objeví formát, který zábavnou formou sděluje nějakou informaci, pak se mu bránit nebudeme. Důležité pro nás je to, aby naše televize byla pro diváka užitečná a přinášela mu nejenom zábavu, ale i něco navíc. Přiznám se, že pro mne je větší zábava dívat se třeba na naše dokumenty, při kterých se nejenom bavím, ale taky se něco dozvídám.“
RadioTV: Prejdime teraz k vlastníckemu zázemiu a spolupráci s televíziou TA3. Ako ste spomínali, vlastní vás investičná skupina J&T, ktorá donedávna vlastnila aj televíziu TA3 a v súvislosti s tým sa, prirodzene, pri každom štarte podobného projektu objavujú otázky a otázniky nad tým, či podobné médium nevzniká len preto, aby povedzme napĺňalo záujmy majiteľa-investora. A práve skupina J&T je veľmi aktívna aj na českom trhu. Akým spôsobom sa chcete stavať k tomuto? Je možné byť úplne nezávislý, pokiaľ osadenstvo televízie vie, že má za sebou takú veľkú skupinu? Nefunguje medzi redaktormi istá miera autocenzúry?
O korektnosti médií a možné autocenzuře novinářů
M. Mrnka: „Vždycky se směji, když slyším tuto otázku, protože vychází ze zcela chybného předpokladu. J&T nebo Vy nebo kdokoliv jiný, dá do televize 150-200 milionů korun. Kdybyste tím chtěl ovlivňovat veřejné mínění, tak získáte nějaké jedno procento diváků, kteří navíc pokud budou vědět, že ovlivňujete veřejné mínění, vás nebudou brát vážně. To je zcela nesmyslně vyhozených 200 milionů korun. Kdybyste vzal ne 200 milionů ale třeba 50 milionů korun, vybral si 50 nejvlivnějších novinářů v České republice, každému byste pokutně dal milión, tak máte mnohem větší pokoj, než když si zakládáte televizi. Takže ta úvaha nemá žádný ekonomický smysl. Děláte televizi proto, aby vám vydělávala. A televize nebude nikdy vydělávat, pokud byste třeba chtěl mít jenom vliv, protože potřebujete, aby byla důvěryhodná. A nebude důvěryhodná, když bude vidět, že jste něčím ovlivněný. To prostě nejde. Divák není žádný hlupák, divák prostě pozná, jestli o něčem informujete správně nebo nesprávně. To lze udělat v totalitních státech, kde jsou jediné noviny, jediný rozhlas nebo jediná televize. Jestliže na trhu je X televizí, X novin, X týdeníků, je tam internet, tak v momentě když nejste absolutně korektní, tak prostě ztrácíte. A tím pádem zase vyhodíte těch 200 milionů korun. To je počáteční investice plus nějaké další peníze, které každoročně spotřebováváte. Takže ta úvaha je opravdu z ekonomického hlediska nesmyslná. To je jedna věc. Druhou věcí je, že skupina J&T vlastnila TA3 po dobu tří let. Myslím si, že nenajdete ve slovenském tisku jedinou zmínku myšlenou vážně o tom, že by ovlivňovala zpravodajství. Zachytil jsem zmínku o tom, že J&T měla nechat natočit nějaký tenisový turnaj jí sponzorovaný. Ukázalo se, že J&T žádný tenisový turnaj na Slovensku nesponzorovala. Takže takové věci se občas objeví. Ale nenajdete jedinou zmínku o tom, že by J&T ovlivňovala vysílání TA3. Po ty tři roky se nic takového nestalo. Stejně tak televize JOJ, kterou dnes J&T vlastní. Nemůžete najít příklad, protože takový neexistuje, že by došlo k nějakému ovlivňování. Musím říct, že naopak J&T velmi důrazně dbá na to, abychom i o kauzách, které se jí týkají, informovali nejlépe, dřív než ostatní a samozřejmě korektně. A je tady ještě jeden aspekt. Mluvil jste o autocenzuře novinářů. Umíte si představit, že půjdu za některým z našich novinářů – a oni jsou to špičkoví lidé – a řeknu jim, hele, tady o tom netočte… co udělají? Vykašlou se na mně, půjdou do nejbližších novin a tam udělají větší skandál, než kdybychom takovou věc zveřejnili. No a ono to opravdu, ani z tohoto pohledu, nemá logiku. A bezpochyby to není ani tak, že by v televizi Z1 byl investigativní tým, který by nedělal nic jiného, než se snažil najít něco na majitele, na skupinu J&T. Tak to samozřejmě není, protože jsme součástí skupiny a ctíme její pravidla a vážíme si toho, že do našeho projektu své peníze vložila. Ale rozhodně to není tak, že bychom byli nějací sluhové plnící zájmy J&T. Myslím, že bychom to nakonec nebyli schopní dělat, protože bychom to neměli dělat s kým.“
RadioTV: To je tiež fakt. Prejdime teraz ale k spolupráci s TA3. Pôvodne bola úvaha, ktorú ste aj medializovali, že by časť vysielania TA3 bežala aj po určitú dobu v Z1. Nakoniec ste od toho ustúpili. Dočkajú sa diváci niekedy v budúcnosti aj slovenských blokov, alebo budete fungovať absolútne nezávisle na TA3 a spolupráca sa obmedzí len na niektoré spravodajské šoty alebo témy?
M. Mrnka: „Je to tak, že my jsme od začátku projektu počítali s tím, že si budeme nějaké zpravodajské bloky vyměňovat. Zájem byl z obou stran, ovšem ukázalo se, že v řadě případů je problém s právy. Nakoupená práva třeba sportovních nebo zahraničních událostí máte většinou jenom na teritorium buď Slovenska nebo České republiky. A pokud by to bylo jako převzaté vysílání použito na teritoriu jiné země, ale součástí licencovaného subjektu v té jiné zemi, tak byste se dostal do problému s právy. Takže, TA3 tady může jako převzaté vysílání ve svém bloku vysílat i včetně toho, že má práva pouze pro Slovensko. Ale pokud my bychom část těch věci použili v našem programu, tak bychom za ně museli znova zaplatit. A to je velký problém, který jsme si neuvědomili při plánování spolupráce. Museli bychom vystřihávat věci jenom na to, co se týče Slovenska a co se týče České republiky. To je potom už je jednodušší výměna zpravodajských obsahů, která se každodenně i děje.“
Publicistické studio televize Z1
RadioTV: A nebola úvaha trebárs produkovať špeciálne bloky pre druhú časť bývalej federácie, že by televízia Z1 pripravila 20-minútový sumár zo svojho sídla pre slovenských divákov, a naopak?
M. Mrnka: „Ty úvahy jsou různé a toto je jedna z možností. Faktem zůstává, že my se bavíme v okamžiku, kdy televize Z1 vysílá 40 dnů. Přiznám se, že jsme rádi, že jsme omezili počet technických chyb. Dnes máme ještě dost co dělat, abychom udrželi kvalitu na úrovni, kterou chceme v té základní variantě. O nadstavbových věcech určitě budeme uvažovat, ale není to záležitost dnů, je to spíš záležitost několika měsíců. Televize je běh na dlouhou trať a taky každodenní zápas a my se potřebujeme dostat na nějakou úroveň, která je dnes možná už srovnatelná s ostatními televizemi, a pak musíme udělat další krok – být lepší než ty ostatní televize, aby se na nás divák díval, protože jinak není důvod se dívat. A jakmile uděláme tento další krok a budeme lepší než ty ostatní televize, tak si můžeme dovolit pracovat s takovými projekty, o kterých jste mluvil.“
RadioTV: V čase keď sa televízia Z1 a spoločnosť První zpravodajská uchádzala o vysielaciu licenciu tak sa jej držba ukazovala ako veľká konkurenčná výhoda, pretože sa očakávalo, že všetky subjekty, ktoré budú chcieť vysielať cez pozemné vysielače, budú musieť prejsť zložitým výberovým konaním. Ale po niekoľkých rokoch sa očakáva liberalizácia trhu a príchod ďalšieho množstva nových kanálov, ktoré by možno za normálnych okolností v tom prostredí nevznikli. Ako ste vy pripravení na túto konkurenciu a nakoľko vás to ovplyvnilo pri modifikácii toho projektu?
Liberalizace trhu a nové konkurenční prostředí
M. Mrnka: „Bavíme se o něčem, co nastane za čtyři roky, v ideálním případě. Liberalizace trhu nastane po vypnutí posledního analogového vysílače. Jak vidíte, zatím nevypadá, že by se něco vypínalo. Dokonce Česká televize posunula své plány o několik měsíců. Nevíme, jestli se Nova a Prima přihlásí k Technickému plánu přechodu na digitální vysílání. Takže jediné, co víme v daný okamžik, je objektivní fakt, že na digitální vysílání přejdeme, protože to je ekonomická a technická nutnost. Ale kdy tomu tak bude, jestli to skutečně bude v roce 2012, to v daný okamžik nikdo neví. Každopádně my máme minimálně čtyři roky na to, abychom se na příchod konkurence připravili. Nicméně nelze projektovat to, co bude za čtyři roky, to opravdu ne. Koneckonců právě v tom začátku, když jsme si mysleli něco v roce 2004, se v roce 2008 ukazuje, že to nejde, zejména v českých podmínkách, které jsou netransparentní a poněkud divoké.“
RadioTV: A nevnímali ste to ako isté znehodnotenie tých licencií, ktoré pôvodne mali byť určitým spôsobom exkluzívne?
O znehodnocení licencí
M. Mrnka: „Určitě to znehodnocení licencí je, to bezpochyby. Spíš než my by o tom mohl vykládat třeba kolega Fero Fenič nebo kolegové na Barrandově, protože původně to vypadalo, že získáte minimálně nějakou osmiletou ochrannou lhůtu. Teď to vypadá, že nezískáte vůbec nic, naopak budete muset prošlapávat velmi těžkou a složitou cestu, kdy budete vysílat na maximum a přitom budete vysílat jenom pro část obyvatel, atd. Myslím si, společně s prezidentem Asociace digitálních televizí Jirkou Balvínem, že v daný okamžik je jednodušší přijít na trh s tematickým kanálem, než s plnoformátovou televizí. Samozřejmě držím palce jak televizi Barrandov, se kterou budeme doufám úzce spolupracovat, tak televizi Febio, ale taky rozumím tomu, že to bude velmi složité, protože jestliže my vydáváme na program stovky milionů korun, oni budou muset vydávat miliardy, aby se vyrovnali televizi Nova nebo Prima, a to není jednoduché za situace, kdy vás divák nevidí, kdy máte pokrytou třeba třetinu populace, ale z té populace jenom část lidí má set-top-boxy, jenom část má kabelové nebo satelitní připojení nebo IPTV. Z1 má jistou výhodu, že divák, na kterého míříme, většinou to technické vybavení má. Ale plnoformátové televize musí počítat nejenom s takovým divákem, ale musí počítat i s klasickým divákem odněkud z vesničky, který nemá nic jiného než standardní anténu, na kterou chytá analog. Takže určitě to pro ně bude velmi složité, a cena licence je bezpochyby někde úplně jinde, než jak bylo projektováno třeba v roce 2004.“
RadioTV: A má pre vás vlastne význam terestriálne vysielanie ako také, keďže sa už čoraz viac rozmáhajú platformy ako digitálny satelit, IPTV a ďalšie, ktoré v roku 2004, keď sa projekt Z1 rodil, neboli v takom rozmachu, a práve posun nástupu pozemnej digitalizácie naštartoval záujem o nové technológie…
O rizikovém vývoji DVB-T v České republice
M. Mrnka: „Říkali jsme od začátku, že pokud se neuskuteční projekt DVB-T, tak co nastane? Máte nějaký obsah, který žije, který se snaží růst, a teď na to dáte pokličku. A to, že to přikryjete pokličkou, ještě neznamená, že ten obsah zničíte. On si prostě najde jiné cestičky a našel si cestu právě prostřednictvím satelitu, kabelu, IPTV a najde si i mobilní telefony. Takže ano, projekt DVB-T v České republice je poměrně dost ohrožen, protože vysílání prostřednictvím DVB-T je poměrně drahá záležitost, na rozdíl od satelitu nebo od kabelu. Na druhou stranu, faktem zůstává, že Česká republika je anomální v tom, že stále ještě 70 procent populace, a před pár lety to bylo i 80 procent populace, přijímá jenom terestrické vysílání. To znamená, pokud děláte masovou televizi, musíte počítat i s pozemním vysíláním. Nevím, za jak dlouho se to změní. Je možné, že při cenách satelitních přijímačů a při nabídce kabelových operátorů nebo IPTV se to bude měnit poměrně rychle, ale do doby, než pokrytí neterestrických platforem bude třeba 80 procent, tak jak je běžné v západní Evropě, tak terestrické vysílání stále dává hluboký smysl. Ale myslím si, že nastane situace, kdy stát bude muset přehodnotit svou vlastní politiku vůči terestrickému pokrytí. Už nyní není reálné vyžadovat od soukromých subjektů, aby pokryli 99 procent území České republiky, protože to je strašně neekonomické. To potom ty subjekty spíš raději vrátí licenci, než aby tyto peníze vydávali. To, co má smysl, je pokrytí velkých aglomerací, zhruba 70% území České republiky, a dokrytí zbytku právě satelitním vysíláním.“
RadioTV: Liberalizácia trhu by mala priniesť výhody aj pre vašu televíziu, lebo vo svete je bežné, že spravodajské televízie zakladajú takisto ďalšie kanály, a to spravodajstvo dokonca delia na ekonomické, športové a iné bloky. Televízia TA3 na Slovensku oznámila, že zatiaľ neráta so spustením ďalších programov. Ako je to s vami? Plánujete v dlhodobejšej budúcnosti, že by ste prípadne vytvorili ďalšie „sestry“ Z1?
M. Mrnka: „Já velmi oceňuji, že nám tak věříte, že i 40 dnů od začátku vysílání uvažujete tak daleko do budoucna. Nejdříve musíme naši televizi stabilizovat. Uvidíme, jaké budou ekonomické výsledky třeba po prvním roce vysílání, a na základě toho se můžeme rozhodnout dál. Rozhodně vidím celou řadu možných nových stanic, které by bylo možné v České republice dělat, ukazuje se, že o některé žánry je velký zájem. Ale teď bychom opravdu předjímali. To, k čemu určitě dojde postupující digitalizací, tím jak se všechno zlevňuje, jak je levnější technika, vše lze udělat mnohem levněji než dříve, tak věřím tomu, že dojde k situaci, kdy bude v České republice ne 5 nebo 12 televizí, ale bude jich tady třeba padesát. Otázka je, jaké ty televize budou. Budou třeba jenom na webu, nebo jenom na kabelových sítích, ale určitě tady bude jednou televize pro rybaře zvlášť, pro zahrádkáře zvlášť…“
Bude mít Z1 v budoucnu další kanály?
RadioTV: …pro muchaře, ako hovoril s obľubou pán Vladimír Železný…
M. Mrnka: „…určitě toto bude trend, který je všude ve světě. Naopak, co tady bezpochyby nebude, tak nebudou velké televize, jako je Nova. Protože to je vlastně historický dinosaurus, který se stejně jako všechny velké televize ve světě, bude muset rozdrobit na malé televize, se kterými bude asi celkem úspěšně dál fungovat. Cesta je jít ke specializaci, k tematickým věcem. Je prostě nesmysl mít všechno v jednom balíku. Stejně jako už nechodíme všichni v jedněch botách na sport, ale máme boty na tenis, na golf, na cyklistiku, na cokoliv dalšího, tak stejně tak dojde k tomu, že tady bude X malých televizí, které budou vyzobávat drobná zrníčka z trhu. Možná tady budou ještě nějakou dobu pozůstatky těch gigantů jako Nova nebo Prima, ale nebude to věčně. A tím věčně myslím horizont třeba 20 let.“
Děkujeme za rozhovor.
