Josef Musil: ČT má ve srovnání s BBC co dohánět

radiotv221Druhá část rozhovoru s 1. místopředsedou Rady RTV, Dr. Josefem Musilem, tentokrát o televizním trhu v České republice – postavení a veřejnoprávnosti veřejnoprávní televize, o komerčním sektoru a pořadu Volejte řediteli. Druhá část rozhovoru s 1. místopředsedou Rady RTV, Dr. Josefem Musilem, tentokrát o televizním trhu v České republice – postavení a veřejnoprávnosti veřejnoprávní televize, o komerčním sektoru a pořadu Volejte řediteli.

Jak hodnotíte TV trh u nás?

Rada nemá kompetence hodnotit TV trh, nicméně mohu vyjádřit svůj osobní názor. Jenže z každého hodnotícího výroku o konkrétní televizi dovodí schopný advokát moji předpojatost a zpochybní tak rozhodování Rady. Proto se musím omezit na obecné formulace. Není pochyb, že naše televizní vysílání má k dispozici mnohem menší trh (daný počtem potenciálních diváků a výkonností naší ekonomiky) než ve vyspělých státech i v některých postkomunistických zemích. Odborníci to jistě vědí, ale seznámit s takovou analýzou podrobněji širokou veřejnost by neškodilo. Jsem přesvědčen, že i v budoucnosti budou limitující možnosti trhu („kolik televizí se uživí“), nikoliv množství technických prostředků (frekvencí).

Úkolem Rady jakožto regulačního orgánu není aktivně modelovat (= řídit) trh. Podle nového zákona o vysílání sice Rada při vyhlašování licenčního řízení na celoplošné vysílání určí předem základní programovou specifikaci, ale do licenčních podmínek nemůže zařadit nic, co nebylo výslovně ve vítězném projektu; předchozí znění zákona – podle něhož byli licencováni všichni současní provozovatelé – neumožňovalo ani stanovit programové požadavky předem a Rada čekala, s čím žadatelé přijdou. Přesto se domnívám, že základní plurality nabídky je v rámci duálního systému dosaženo, televize si skutečně konkurují v programové nabídce a diváci reagují: Vývoj za poslední léta vedl k podstatně rovnoměrnějšímu rozdělení diváckého podílu a tím i trhu. Na mezinárodní scéně jsem neoficiálně opakovaně slyšel zhodnocení nejrychlejšího zavedení duálního systému ze všech postkomunistických zemí i vysoké ocenění celkové úrovně televizního vysílání v ČR. Samozřejmě chybí specializované TV stanice atd., ale to je zase jen věc malého trhu. Každý, kdo v zahraničí strávil pár večerů projížděním kanálů, má subjektivní, ale názorný dojem o poměrně slušné kvalitě naší nabídky.

Rada vytvořila už před vznikem krajů podmínky pro vznik menších a malých televizí, které přispívají k vytváření identity měst a regionů. Na poli regionálního TV vysílání lze očekávat vývoj s postupným politickým a zejména ekonomickým etablováním krajů. Rada se snaží odstraňovat překážky, které brzdí perspektivní „malé“ televize; zřejmě ovšem v dohledné době nepůjde o vysílání plnoformátová. Provozovatelé sami by měli přinášet v tomto směru návrhy, i když ekonomické limity zde jsou mimořádně tíživé.
Pokud jde o kabelové a družicové vysílání, považuji tento segment trhu za cestu do budoucnosti a jsem rád, že „kabeláři“ aktivně vstupují do procesu konvergence.
Nakonec chci zmínit svůj pohled na roli České televize. Obecně by veřejnoprávní vysílání mělo nastavovat laťku kvality. Regulace komerční sféry by byla daleko snazší, kdyby veřejnoprávní sektor systematicky předváděl, jak má vypadat perfektní zpravodajství, vyvážená publicistika a kvalitní zábava. Není pochyb, že ve srovnání např. s BBC má ČT co dohánět.

Jak mohla RRTV povolit změnu názvu TV3 na TV Galaxie, když právě této televizi byla předtím odňata licence?

Převládl právní názor, že žádosti tohoto provozovatele je třeba standardně projednávat, dokud odnětí licence nenabude právní moci. Po přijetí tohoto přístupu pak Rada neshledala důvod žádosti nevyhovět. Zákon o vysílání totiž v §21, odst. 3 připouští zamítnutí obdobných žádostí jen tehdy, „pokud by změna vedla k neudělení licence“, což není tento případ.

Jak hodnotíte kauzu TV NOVA a pořad Volejte řediteli. Nebudete s tím konečně něco dělat? (noviny se hemží stanovisky Vl. Železného, V. Kršáka apod., jen Rada mlčí..)

V těchto dnech bude zveřejněna zpráva o činnosti Rady za rok 2001, kde se lze přesvědčit, jak často se Rada z různých aspektů tímto pořadem zabývá. V současnosti probíhá jedno takové správní řízení a je připraven další podklad – dvouměsíční analýza pasáží o kauzách TV Nova v tomto pořadu. Rada ovšem není v situaci citovaných (i necitovaných) autorů, kteří se „hemží“ v tisku : oni se mohou omezit na vlastní odsuzující (příp. obhajující) názor a také to dělají. Na rozdíl od nich Rada nemůže prohlásit tento pořad za nevyvážený, protože zákon zná pouze nevyváženost vysílání jako celku – a když jsme kdysi pečlivě analyzovali tříměsíční vysílání, zjistili jsme, že ve zprávách TV Nova zaznívaly i odlišné názory na kauzy probírané ve „Volejte..“, takže zákon porušen nebyl. Další častou výtku „zneužití obrazovky“ zákon vůbec nezná (a možná je to dobře, protože to by pak sankce za krizi v ČT měla asi být větší), takže Rada se nedávno musela omezit na to, že „důrazně vyzvala Vladimíra Železného, aby se zdržel jednostranných komentářů, vztahujících se k neukončeným soudním či arbitrážním řízením, v nichž Vladimír Železný nebo CET 21, s.r.o. figurují jako zainteresovaná strana“. Dočasně vyhověl. Pokud ovšem nejde o potenciální ovlivnění soudu anebo něco takového, lze těžko upřít řediteli CET21 právo na vyslovení názoru, když – a to je plně legální – pod obrazem běží nápis, upozorňující na možnou zaujatost, protože jde o názory CET21. Stejný charakter totiž mají i veškeré redakční články v tisku atd. Na rozdíl od stručných článků či rozhořčených reakcí ukazují střízlivá a úplná analytická data, že Radě se v podstatě daří vracet tento problematický pořad do mantinelů zákona pokud z nich skutečně vybočí – to bylo záležitostí jednoho úspěšného správního řízení, které zjednalo nápravu v minulosti. Připouštím, že v mezích zákona se na obrazovce děje leccos, co se subjektivně nelíbí. Jde prostě dle mého názoru o to, že svoboda slova každého stojí přinejmenším to, že musí strpět stejnou svobodu u jiných. A nalezení hranice tam, kde zákon nemůže postihnout každý detail, je trvalý proces. Ještě bych doplnil informaci, že takový pořad zdaleka není ve světě ojedinělý a dokonce mírou subjektivity jej převyšují některé veleúspěšné pořady v jiných zemích pokládané za komentářové. Ostatně míchání žánrů je největším problémem tohoto pořadu (publicistika, self-promotion, poradna-vševědna, dokonce i zábavné prvky..). Možná by pomohl skutečný zasvěcený, profesionální a pravidelný komentář k týdnu na veřejnoprávní televizi, ale to jsme zpět u nastavování laťky a takové konkrétní přání mohu vyslovit jako občan, nikoliv jako člen Rady.
Děkuji za rozhovor.

Autor článku:

Napsat komentář

Pro přidání komentáře musíte .