Vladimír Železný: Můžeme zpochybnit nároky CME

radiotv22Doslovný přepis dnešního briefingu generálního ředitele TV Nova Vladimíra Železného k údajným změnám ve vedení České nezávislé televizní společnosti a přímá reakce mediálního zástupce CME Michala Donatha.Praha – Barrandov, filmové ateliéry – sídlo TV Nova
6. května 2002 – 14:00

Martin Chalupský, mluvčí TV Nova: Dámy a pánové, dobrý den. Vítám vás na dnešním krátkém briefingu společnosti CET 21. Jak sami určitě dobře víte, 24. dubna byla valná hromada společnosti ČNTS, na které hlasovali pouze zástupci společnosti CET 21 a odvolali vedení společnosti ČNTS. O těchto krocích, a především jejich důsledcích, vás bude informovat už pan doktor Železný.
Vladimír Železný, generální ředitel TV Nova: Chci předeslat, že je to opravdu jenom krátký briefing, není to tisková konference. Čili poprosíme, abyste se soustředili na toto téma. Tento briefing jsme svolali z jednoho jediného důvodu. Pokud nastane takováto situace, pak novinář reaguje zpravidla tak, že si řekne – á, další PR akce. Už dlouho nic nebylo, tak bylo potřeba udělat něco z PR. Chtěli jsme vás jenom upozornit, že to není PR akce. Že to je mimořádně vážná a závažná situace, která zejména s ohledem na probíhající arbitráž České republiky ve Stockholmu, druhé kolo té arbitráže o náhradě škody, a probíhajícím soudu ve Švédsku o platnosti prvního kola arbitráže vůči České republice, má mimořádný, ale zcela mimořádný a zásadní význam.
Jenom vám připomenu některá základní fakta.  My jsme už asi přede dvěma lety, nebo v létě to budou dva roky, upozornili na způsob, jakým CME investovala do České republiky. Je to součástí oné investice, kterou si CME chrání pomocí několika mezinárodních dohod a kterou rovněž uplatnila při vznesení nároku na náhradu škody ve Švédsku. Tehdy jsme neměli možnost nějakým způsobem přivézt k soudnímu prozkoumání navýšení… nebo tuto investici. Mezitím se ukázala možnost, která je v souladu s naším zákonem, která vyplývá doslova z našich zákonů, a kterou CET 21, s.r.o. jako minoritní akcionář ČNTS využil. Jedná se o ustanovení § 127 odst. 5 písmeno d, Obchodního zákoníku, které praví, že nemůže na valné hromadě vykonávat své právo ten, kdo řádně nesplatil svůj vklad. Vyplývá z toho, že na valné hromadě od toho okamžiku hlasují pouze ti, kteří řádně splatili svůj vklad.
Na tuto skutečnost jste i vy jako představitelé tisku i elektronických médií byli upozorněni… Jedná se o vklad z roku 1994, o vklad ve výši 400 miliónů korun a jedná se o známou kauzu, kterou jsme obrazně tehdy – píárově, chcete-li – nazvali jako „krabici od bot“. Protože jako krabice od bot ležela uprostřed kulatého stolu, u kterého valná hromada kdysi projednávala tento způsob navýšení základního jmění v České republice. Při tomto aktu navýšení se CME Media Enterprises B.V., čili holandská část CME, podle právních expertů dopustila mnoha závažných pochybení. Například vložila do základního jmění movité věci, které již byly v majetku ČNTS. Takže jakoby kolečkem si protočila při navýšení to, co již ČNTS nabyla předtím, než bylo navýšeno. Dále do základního jmění uvedla věci, které nemohly být vkladem. Údajné navýšení základního jmění pak doložila doklady, které jsou zmatečné a obsahují pouze fotokopie, nebo spíše xeroxové kopie účtů – xeroxové kopie šeků třetím, neznámým osobám, které nemají nic společného s ČNTS, nebo kopie převodních příkazů zachycujících převody ve prospěch takovýchto osob.
Na základě těchto argumentů předložených na valné hromadě ČNTS společností CET 21 došlo k odvolání všech stávajících jednatelů ČNTS a v případě, že by ČNTS chtěla výsledky této valné hromady zpochybnit, musí nejprve soud rozhodnout o klíčové otázce, zda došlo k řádnému splacení vkladu CME a zda je tedy tato společnost skutečným společníkem ČNTS v onom rozsahu, v jakém uvádí, v jakém hlasovala na valné hromadě, v jaké si vyzvedávala dividendy, a konala další významné úkony. Obrazně řečeno, nebo stručně řečeno, jde o to, učinit právní krok, který by umožnil českému soudu vniknout do této „krabice od bot“ a prozkoumat ji a stanovit, zda navýšení bylo provedeno řádně, nebo nebylo. Nejedná se opravdu o žádný banální úkon.
Soud bude mít poprvé – věříme, nebo předpokládáme, že CME si nenechá odebrat rozhodování v ČNTS a napadne valnou hromadu, která učinila příslušná rozhodnutí – pokud tak učiní, soud bude mít poprvé reálný základ k tomu, aby začal zkoumat, zda bylo navýšení řádné. A my už jsme vás tehdy upozorňovali, že soudce, soudkyně – nevíme kdo – bude stát před zajímavým úkolem, a i nás bude velmi zajímat, zda soudce, či soudkyně v České republice může rozhodnout, že účtenky za spropitné v pražských restauracích lze v České republice vložit do základního jmění společnosti. Zda letenky manželek manažerů, nebo konzultantů CME, Concordem – nadzvukovým letadlem – do Paříže, lze vkládat jako vklad do základního jmění společnosti na území České republiky. Účty za taxíky, náklady na licenční řízení projektů CME na Ukrajině, nemající vůbec nic společného se společností ČNTS, nebo v Polsku, nemající vůbec nic společného se společností ČNTS, zda všechny tyto doklady doložené velmi kuriózním způsobem, mohou být v České republice vkládání do základního jmění.
Soudy se do současné doby nemohly zabývat, nebo neměly legitimační tlak, na ně nebyl, který by je vedl k tomu, aby se zabývaly tímto způsobem navýšení a tímto způsobem investování v České republice. Verdikt soudu by měl podle daňových a právních expertů vyznít jednoznačně v neprospěch ČNTS, a vy ostatně jako novináři jistě oslovíte své právní experty a odborníky na obchodní právo a na obchodní zákoník, aby prozkoumali, zda v České republice lze spropitné a ostatní položky vkládat do základního jmění. Dopady ovšem soudního rozhodnutí v případě, že by usoudil, že nebylo řádně navýšeno, by byly více než dramatické. Více než dramatické, zdůrazňuji. Ostatně, opět za pomoci vašich expertů si je dokážete bez problémů modelovat.
Kromě toho by takové rozhodnutí mělo mimořádný, ale zcela mimořádný dopad na probíhající arbitráž ve Stockholmu. Arbitři by získali důkaz, že astronomické požadavky CME nemají vůbec žádný reálný základ – a to ze dvou důvodů: za prvé, že investice nebyla provedena v onom rozsahu, v jakém jí CME přihlásilo pro arbitráž a pro náhradu škody ve Stockholmu. Za druhé, společnost, pomocí které jedině mohou čerpat, by mohli teoreticky čerpat, budoucí příjmy – to je ono poškození, to je ona škoda, která by CME vznikla – čerpat na území České republiky – by se ukázalo, že je společností, kterou  ČNTS z důvodů tohoto právního pochybení při navyšování, vůbec neovládá. Jakou hodnotu, pak by se měli ptát arbitři,  by poté mělo ovládat takovou společnost a přihlašovat její ztrátu – pro CME – v okamžiku, kdy by nemohla si nijak, žádným způsobem, sáhnout na její výnosy. Neboť tato společnost by byla ovládána minoritním vlastníkem – díky tomu, že CME nesložila své základní jmění tak, jak přihlásila.
Aleš Rozehnal, náš právník, k tomu dodal: Každý právník rychle pochopí, jakou hodnotu má investice, se kterou nejsou spojena hlasovací práva. Nulovou. To znamená, že by mohla tato situace – pokud by české soudy fungovaly rychle, dostatečně rychle tak, aby byly v souběhu s probíhající arbitráží – mohla vlastně ta arbitráž být významným způsobem ovlivněna a ta náhrada škody by mohla klesnout na velmi, velmi mizivou, možná symbolickou částku. České soudy tak poprvé – pravděpodobně – dostanou možnost vstoupit svým verdiktem do probíhajících státních arbitrážních sporů. Nebudou-li české soudy liknavé, mohou svým rychlým rozhodnutím ušetřit českému státu démonizované miliardy korun, o které CME za svoji výtečnou investici do České republiky údajně přišlo.
Chtěli jsme vás upozornit na tyto souvislosti, abyste je vnímali nikoli jako krátkodobé PR, ale jako krok, který – byť přichází o něco později, než já osobně bych si přál, a o něco později jsme přišli na způsob, jakým vynutit soudní přezkoumání navyšování základního jmění ve společnosti ČNTS – ale raději pozdě, ale přece. A věříme, že tento krok významným způsobem může pomoci České republice při obhájení jejího postoje při stockholmské arbitráži. Nesporně si myslíme, že v nejbližší době by měla být stockholmská arbitráž informována, arbitři by měli být minimálně informováni o tom, co se v České republice událo, co se v Praze událo, aby minimálně si uvědomili, že zde může být jistý vývoj, kterým se může významným způsobem, zásadním způsobem zpochybnit požadavky CME na český stát. To je vše.
Martin Chalupský, mluvčí TV Nova: Já se omlouvám, ale z časových důvodů jsme zvolili tuto krátkou formu briefingu. Proto prosím o dvě tři vaše otázky, čistě k tomuto tématu… ČTK prosím.
Marcela Fialková, redaktorka ČTK: Já jsem se chtěla zeptat, jaký dopad to podle vás může mít na spory, které vy osobně vedete se CME.
Vladimír Železný, generální ředitel TV Nova: Tuto otázku samozřejmě zkoumají v současné době právníci. Nevylučujeme ani některé dopady, které si jistě sami dokážete namodelovat v okamžiku, kdy si uvědomíte, že společník, který hlasoval na valné hromadě, hlasoval určitým počtem hlasů, aniž – jak se může ukázat – k tomu měl patřičně složeno základní jmění, a tudíž ta valná hromada může vykazovat určité nedostatky. To se může týkat celé řady valných hromad.
Jana Perglerová, redaktorka deníku Právo: Pane řediteli, jaký vývoj předpokládáte po podání žalob?
Vladimír Železný, generální ředitel TV Nova: My doufáme a věříme, že CME zažaluje tuto valnou hromadu. Neumíme si představit, že by nadále obhajovalo totiž svoji pozici ve Stockholmu, a současně onu společnost, prostřednictvím které by jí  vznikala teoretická škoda, by přenechala k rozhodování někomu úplně jinému. Obáváme se samozřejmě jednoho – napadení valné hromady je otázka tříměsíční maximální lhůty, kterou povoluje náš zákon, takže upřímně řečeno – budu-li hodně upřímný – pak očekáváme, že CME si počká tři měsíce a poslední den nebo poslední dva dny před uplynutím této lhůty teprve napadne tuto valnou hromadu, neboť bude vědět dobře – po svých právních expertízách – jak pravděpodobně dopadne soud o jejich navýšení, a bude se tudíž snažit vyhrát čas, alespoň ty tři měsíce, které se mohou ukázat velmi významnými při průběhu arbitráže ve Švédsku.
Josef Kopecký, redaktor Hospodářských novin: Pane generální řediteli, jak si dokážete vysvětlit to, že když podle vás došlo ke špatnému navýšení základního jmění, že to české soudy uznaly? Jak se to mohlo stát?
Vladimír Železný, generální ředitel TV Nova: Mohlo se to stát, samozřejmě, a nechť soud, český soud přezkoumá, zda se tak stalo správně. Děkujeme vám.
Martin Chalupský, mluvčí TV Nova: Děkujeme.

Briefingu se zúčastnil také mediální zástupce CME v České republice Michal Donath:
Michal Donath, mediální zástupce CME: Především je to tak, že společnost CME řádně svůj základní kapitál splatila. Svědčí o tom výpis z Obchodního rejstříku. Lhůta pro napadení toho splacení je promlčena a protože to zapsal rejstříkový soud, tak není o tom žádná pochybnost. Ostatně ty doklady předložil tomu Rejstříkovému soudu pan Železný, tehdy jako jednatel ČNTS a všechny ty doklady, které zpochybňuje, jsou označeny jeho podpisem.
Jan Potůček, šéfredaktor serveru RadioTV: Čili nepopíráte to, co má být obsahem „krabice od bot“, letenky a podobně?
Michal Donath, mediální zástupce CME: My jsme ty doklady, které zpochybnil pan Železný, přede dvěma lety na tiskové konferenci předložili novinářům s originálními podpisy pana Železného. Pro CME a pro ČNTS je rozhodující, že Rejstříkový soud navýšení základního jmění formou nepeněžitého vkladu zapsal a uznal.
Miroslav Janík, redaktor Národní obrody: Myslíte si, že je to provokace, aby vás vyprovokoval k žalobě?
Michal Donath, mediální zástupce CME: To nevím. Já vůbec nesdílím ten optimismus doktora Železného, pokud jde o vliv na stockholmskou arbitráž. Stockholmská arbitráž byla z hlediska věcného jednou provždy ukončena a v druhé fázi stockholmské arbitráže se bude rozhodovat jenom o výši škody, takže všechno, co se děje v České republice, jak říká pan doktor Železný nyní, nemá na určení výše škody vliv. Česká republika si vyžádala stanoviska CME, CME ta stanoviska předložila. My jsme informovali veřejnost o tom, jaká byla stanoviska ČNTS a CME v této věci, takže…
Miroslav Janík, redaktor Národní obrody: Budete je žalovat?
Michal Donath, mediální zástupce CME: Já nevím, to závisí na právnících, to já vám neumím říct.
Pavel Borovan, redaktor agentury ČIA: Jak budete reagoval na to, když ti noví jednatelé budou činit jménem ČNTS nějaké…
Michal Donath, mediální zástupce CME: Už jsme je upozornili na to, že se budou dopouštět věcí, za které je povoláme k odpovědnosti. Je to stejné, jako když se pan Kršák prohlásil jediným jednatelem CET 21 na valné hromadě.
Redaktorka Českého rozhlasu: No a jak to je s tím, že automaticky tedy platí ta verze, kterou tvrdí oni… On to zapsal soud?
Michal Donath, mediální zástupce CME: Automaticky nic neplatí. Dosud neexistuje zápis z té valné hromady ze 24. Dubna. Hlasování proběhlo. Společnost CET 21 tvrdí, že CME nehlasovalo, my říkáme, že jsme hlasovali, že jsme hlasovali vahou 99 ku jednomu hlasu. Z našeho pohledu se vůbec nic nestalo, jedinými právoplatnými jednateli společnosti jsou pan Vávra, pan Cimerot a pan Radvan.
Jan Potůček, šéfredaktor serveru RadioTV: Jak k takové situaci vůbec mohlo dojít. Kdo byl na té valné hromadě, že najednou CET 21 tvrdí, že vás přehlasovala?
Michal Donath, mediální zástupce CME: Já myslím, že tam byli jenom právníci. Já nevím, já jsem u toho nebyl.  Ale prostě… Bude pořízen notářský zápis a z toho to určitě vyplyne. Zatím neexistuje.
Marcela Fialková, redaktorka ČTK: A zapisuje to soud, valnou hromadu? Rejstříkový soud – ano nebo ne?
Michal Donath, mediální zástupce CME: Ne, ne, ne. Rejstříkový soud zapisuje osoby jednatelů. Toto určitě ne.
Marcela Fialková, redaktorka ČTK: Takže jedině, že by ten notář…
Michal Donath, mediální zástupce CME: Potom by musela společnost ČNTS požádat o zápis změny jednatele. Teďka třeba Rejstříkový soud provedl zápis pana Cimirota a pana Vávry, a to bylo na žádost z roku 1999. Takže to má nějaký běh.
Marcela Fialková, redaktorka ČTK: A zápis pana Kynčla žádal…
Michal Donath, mediální zástupce CME: To nevím, ale určitě to nebude pan Vávra, ani pan Cimerot, ani pan Radvan. Ale zajímavý bude vás pohled na rejstřík, kde zjistíte, že CET 21 nemá splaceno základní jmění.
Henrich Krejča, redaktor televize Markíza: Kdy padne rozhodnutí, zda budete nebo nebudete podávat žalobu? Zda podá CME žalobu.
Michal Donath, mediální zástupce CME: To já nevím. Až bude zápis, tak potom to posoudí. Pan doktor Železný nám napověděl, že máme tři měsíce, tak já to našim právníkům řeknu.
Redaktorka Českého rozhlasu: A je to podle vás pádný důvod k podání žaloby?
Michal Donath, mediální zástupce CME: Já nevím, já nejsem právník, neumím to tak říct. Já tvrdím, že valná hromada proběhla řádně a že vahou 99 ku jedné jsme přehlasovali návrhy CET 21. Tak to říkají naši právníci.

Autor článku:

Napsat komentář

Pro přidání komentáře musíte .