Televize kvůli reklamě nedodržují vysílací časy

radiotv221Pořady, které mají začínat ve 20 hodin, mají často pětiminutové zpoždění kvůli dlouhým reklamním blokům. Jejich sledovanost pak zákonitě stoupá. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání to považuje za malicherný problém.Televize Nova a Prima nedodržují vysílací časy některých atraktivních pořadů, a zvyšují tak sledovanost reklamních bloků. Problém připouští jak samotné stanice, tak Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. Realita často vypadá tak, že televize naplánuje na 20:00 velmi atraktivní film, seriál nebo zábavný pořad, ale do 20:05 vysílá reklamní blok. Divák, který se řídí podle televizního programu, a nemůže zjistit, kdy reklama skončí, proto musí shlédnout blok až do konce. Zásah takové reklamy je mnohem vyšší, než kdyby stanice dodržovaly skutečný vysílací čas.
Více diváků = větší zisk
Vyšší sledovanost reklamy přináší televizím větší zisk. Komerční televize totiž prodávají reklamu podle počtu diváků – za jeden ratingový bod, který představuje zhruba 90 tisíc diváků, si inkasují okolo 15 tisíc korun v případě půlminutového spotu. Pokud taková reklama dosáhne sledovanosti 10 procent (měří se skupina všech diváků starších 15 let), televize za ni inkasuje 150 tisíc korun. S každým dalším ratingovým bodem se cena spotu zvyšuje. Proto se například Nova mohla po loňském Silvestru chlubit tím, že za jeden spot získala téměř milión korun.
„Drobných skluzů oproti publikovaným časům jsme si vědomi, o žádný záměr se však nejedná,“ tvrdí mluvčí televize Prima Jana Malíková. „Program vysílání dáváme do tisku v poměrně značném časovém předstihu, jak vyžadují tištěná média, v té době ovšem není zcela známo naplnění reklamního breaku,“ dodává. Prohřešky proti vysílacímu schématu registruje také Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. „Rada ve své praxi dosud akceptuje to, že nelze předem odhadnout, kolik reklamního času pro ten který blok bude v daný okamžik prodáno, jakož i vzájemně konkurenční zájem provozovatelů uvádět v „programech“ začátky některých pořadů nebo jejich bloků ve stejnou dobu,“ řekl serveru RadioTV mluvčí Pavel Barák.
Reklamních „fíglů“ je několik
Nasazování pořadů a jejich reklamních bloků ve stejnou dobu přináší komerčním stanicím stejný efekt jako nedodržování vysílacích časů pořadů. Pokud Nova zařadí od 20 hodin přibližně stejně dlouhý film jako Prima, a proloží ho stejným počtem reklamních bloků v pravidelných intervalech, divák po přepnutí na druhou komerční stanici reklamě neuteče – buď ji bude sledovat na Nově, nebo na Primě. Jedinou šancí, jak uniknout „reklamní smršti“, je přepnutí na jeden z kanálů veřejnoprávní České televize, která reklamou pořady přerušovat nemůže. ČT nepraktikuje ani prodlužování reklamních bloků do začátku vysílacích časů pořadů, i kdyby to teoreticky mohla.
„Dodržování reklamních limitů Rada velmi pečlivě sleduje, včetně dodržování hodinových limitů. V tomto případě netoleruje ani vteřinu navíc,“ upozorňuje Barák. „Já osobně ale za sedm let zaměstnání v Úřadu Rady nepamatuji, že by Rada kdy postihla tento způsob nedodržení licenčních podmínek, protože nikdy nepřekročil obvyklou (a obecně akceptovanou) mez, tedy byl dosud považován za bagatelní,“ říká. Televize, která dodrží zákonem stanovený maximální hodinový limit reklamy, ale pravidelně posune začátek vysílání některého pořadu kvůli dlouhému reklamnímu bloku, se proto nemusí obávat postihu.
Rada postup televizí akceptuje
„Definitivní naplnění reklamního breaku je jasné velmi krátkou dobu před vysíláním,“ upozorňuje mluvčí Primy Malíková. „Tak se může stát, že dojde k jeho většímu naplnění a tudíž drobnému posunutí vysílacího času následujícího pořadu. Časové skluzy mají všechny televize. U nás nejsou až tak výrazné, protože jsme nuceni velmi přesně hlídat například doby pro napojování regionálních vysílatelů.“ Pravidelné nedodržování vysílacích časů by přitom Rada měla pokutovat jako porušení programového schématu komerční stanice, které je součástí jejích licenčních podmínek. Radní jsou v tomto případě benevolentní.
„Programové schéma se obvykle stává součástí licenčních podmínek, a to na návrh žadatele o licenci (§ 16 odst. 4 vysílacího zákona). Programové schéma stanovuje, v kterých časech (od – do) je vysílán ten který programový prvek (žánr). Za opakované, nikoli bagatelní nedodržení licenčních podmínek provozovateli hrozí sankce (§ 60 odst. 2 písm. g) od 10 000 výše,“ přiblížil Barák. Rada v takových případech zahajuje správní řízení a vyžádá si vyjádření provozovatele. I kdyby však rozhodla o udělení pokuty, provozovatel se proti ní může odvolat k soudu. Podobným způsobem už řadu let postupuje televize Nova, které se daří takřka všechny sankce udělené Radou zpochybnit.

Autor článku:

Napsat komentář

Pro přidání komentáře musíte .