Generální ředitel TV Nova Petr Dvořák označil v pátečním rozhovoru pro Hospodářské noviny svoji televizi za „chytrého výrobce kočárů“. S přihlédnutím k postoji TV Nova k Technickému plánu přechodu by označení „chytrá horákyně“ bylo přesnější. Nova totiž Technický plán přechodu podporuje, ale nepřistoupí k němu. Držitelé-nedržitelé digitálních licencí mezitím v předvečer prvního výročí získání svých licencí přitvrzují svoji rétoriku.
Technický plán přechodu (TPP), který si vytknul za cíl uvolnit zablokovaný proces televizní digitalizace, dostal trhlinu. Ke své realizaci potřebuje aktivní podporu a souhlas držitelů analogových televizních licencí, kteří by uvolnili kmitočty, na kterých nyní vysílají, pro vybudování digitálních multiplexů. Lhůta pro podání žádosti držitelů analogových licencí o změnu technických prostředků pro vysílání vypršela minulý týden. Ani TV Nova, ani Prima TV o tuto změnu nepožádaly.
Chytrá horákyně
Největší česká televize TV Nova podle svého vyjádření TPP sice podporuje, ale nepřistoupí k němu. „Společnost CET 21 již mnohokrát prokázala, že aktivně podporuje proces digitalizace,“ uvádí Veronika Šmítková, mluvčí TV Nova, ve svém prohlášení a pokračuje: „Je nejvýznamnějším provozovatelem digitálního televizního vysílání v České republice (digitálně vysílá na území Prahy, Brna, Ostravy a v rámci pilotního projektu Technického plánu přechodu ze zemského analogového vysílání na zemské digitální televizní vysílání i v oblasti Domažlic), investuje významné finanční částky za účelem vysílání v kvalitě High Definition a podniká aktivní kroky při získání digitálních licencí. Předložila svůj komplexní návrh přijatelného Technického plánu přechodu a Českému telekomunikačnímu úřadu poskytla komentář k jeho návrhu TPP, provádí také aktivní informační kampaň.“
Přesto se držitel licence pro vysílání TV Nova, společnost CET 21, rozhodla k TPP nepřistoupit. Spolu s proklamovaným zájmem o „ochranu televizních diváků“ jsou hlavním důvodem tohoto kroku nejasnosti kolem kompenzačních licencí. Tedy digitálních licencí, které provozovatelé Novy a Primy získají vedle digitálních licencí pro své současné programy. Tuto problematiku měla vyřešit „mininovela“ vysílacího zákona, která je však stále kdesi na začátku legislativního procesu. Stále není ani zřejmé, kolik licencí, potažmo pozic v digitálních multiplexech, provozovatelé Novy a Primy získají. CET 21 by podle vyjádření Petra Dvořáka pro Hospodářské noviny „chtěla ve střednědobém horizontu obsadit všechny pozice v jednom multiplexu.“ Požadavky provozovatele Prima TV nejsou známy.
Klíčové parametry přechodu na digitální vysílání, počet kompenzačních licencí, tedy určí připravovaná mininovela vysílacího zákona. Tu však čeká značně nevyzpytatelný legislativní proces. Navíc Česká televize, další důležitý hráč v televizní digitalizaci, nedávno představila vlastní aktivitu, která by mohla proces digitalizace urychlit. Jak to však nakonec s digitalizací v Česku dopadne, není v tuto chvíli zřejmé.
Smutné výročí
Měl to být výstřel z Aurory, který zahájí televizní revoluci v Česku, ale i vzhledem ke geografické poloze souvisejících událostí připomíná celý příběh spíše bitvu u Chlumce. Přesně před rokem, 4. dubna 2006, udělila RRTV šesti společnostem digitální licence pro televizní vysílání. Městský soud v Praze však toto její rozhodnutí zrušil a vrátil licenční řízení prakticky na jeho začátek. RRTV, věrna své námořnické rozvaze, se do dalšího rozhodnutí a tedy ukončení příslušného licenčního řízení zrovna nežene. Do nezáviděníhodné situace se tak dostali vítězové tohoto licenčního řízení, kteří sice získali vysněné licence, ale soud jim z nich udělal „jitrnici, kterou svět neviděl.“
Držitelům – nedržitelům digitálních licencí, bohatým to nevěstám, pro které se hledali bohatí ženichové, tak zbývají jen oči pro pláč. Sdružili se do Asociace digitálních televizí a bojují za své již jednou udělené licence. Na včerejší tiskové konferenci si pak připomněli smutné výročí svého Pyrrhova vítězství a zopakovali své požadavky na stát, kterého ze své situace viní. ADT ve svém prohlášení vyzvala státní instituce a Parlament ČR, aby vzniklou situaci řešili. Zároveň pohrozila, že v případě neřešení problémů svých členů je připravena podat stížnost na postup českého státu k Evropské komisi a domáhat se náhrady způsobených škod v arbitrážních řízeních. Dosud způsobené škody svých členů vyčíslila ADT na zhruba 1,4 mld. korun.
