Stát se choval v případě digitalizace nekoncepčně a má svůj podíl na zpoždění digitalizace, na vytváření nezdravého prostředí mezi konkurenty na trhu digitálních televizí. V rozhovoru pro RadioTV to řekl mediální analytik, pedagog fakulty žurnalistiky Vysoké školy sociálních věd UK Milan Šmíd.
Ve svých článcích často zmiňujete, že stát postupoval v otázkách digitalizace nekoncepčně. Jaká by měla být podle vás role státu?
Role státu pro oblast zemského digitálního vysílání vyplývá z toho, že je správcem kmitočtového spektra – tedy statku, který by měl být spravován ve prospěch všech. O tuto správu se dělí více složek státu, svůj vliv na ni mají kromě exekutivy také moc zákonodárná a soudní. Nekoncepčnost a nekoordinovanost, politické tahanice, se projevují i v případě digitalizace. Jednotlivé složky nebyly zkoordinovány, pracovaly izolovaně, každá postupovala ad hoc a společný statek (kmitočtové spektrum) nebyl (a není) hospodárně spravován. Nekoncepčnost tak možná nahrává zájmovým skupinám, ale nikoli státu a veřejnosti. Je zde velmi silná lobby komerčních stanic, které se daří přesvědčit zákonodárce, že by měli postupovat v jejich prospěch. Některé argumenty mají sice racionální jádro, ale jsou případy, kdy by měly být brány v potaz zájmy veřejnosti.
Které argumenty mají v případě české digitalizace podle vás racionální jádro?
Například prodlužování licencí u komerčních televizí. Zakotvení v zákoně je naprosto legitimní; neměly by být vystaveny svévoli regulačního úřadu… Ale je rovněž nutné akceptovat změny, které v průběhu let přicházejí. Prodloužení licence by nemělo být automatické. Nedocházelo by pak k tomu, že současné analogové licence trvají až do roku 2017, kdy už tady žádné analogové vysílání být nemá. Z toho se pak odvíjejí známé problémy s tím, jak převést soubor technických parametrů do digitálního vysílání.
Správcem kmitočtového spektra a tvůrcem Technického plánu přechodu (TPP) je Český telekomunikační úřad (ČTÚ), který vykonává státní správu. Jak byste hodnotil jeho úlohu v procesu digitalizace?
Nemohu hodnotit, mohu se pouze vrátit k předešlé odpovědi o nekoordinaci složek státní správy. Vláda i parlament měly zřejmě představu, že se vše vyřeší samospádem. Nebyla zde vidět žádná iniciativa, pouze úsilí několika jedinců. Parlament sice nechal zpracovat koncepci Radě pro rozhlasové a televizní vysílání, zároveň na ní ale pracovalo ministerstvo dopravy, a posléze ministerstvo informatiky, které všechno smetlo ze stolu a začalo prakticky od začátku s heslem – čím méně státu, tím lépe. To mohla být možná dobrá zpráva pro nejrůznější spekulanty, nikoli však pro veřejnost. Nebyla zde žádná obhajoba veřejného zájmu, veřejnoprávní médium ke všemu mlčelo. Každý se o digitalizaci nějakým způsobem staral, plamenně o ní hovořil, ale výsledek je pouze ten, že došlo k výraznému zpoždění digitalizace.
Ke zpoždění by možná nedošlo, pokud by tady nebyly ony „slavné“ soudy…
Ano. To je česká specialita. Soudy, a závěrem pak mimosoudní vyrovnání. Myslím, že tomu tak bude i v případě TV NOVA. Podnikatelé to znají – znesvářené strany se častují rozsudky, aby pak v závěru došlo k nějakému mimosoudnímu vyrovnání, k nějaké dohodě. Já se domnívám, že v tomto případě to bude jediné možné řešení. Dohoda všech subjektů, které se pohybují na trhu digitálních televizí. Myslím si, že Rada potvrdí své předešlé rozhodnutí. Pokud ne, hrozí žaloby z druhé strany a soudy kasační.
O kolik let by mohly podle vás zpozdit digitalizaci kasační soudy?
Teoreticky o několik let. Já však doufám, že v průběhu příštího roku dojde k nějaké dohodě, která umožní hlavní start digitalizace s novými programy – příští rok na podzim. Jsem optimista.
Druhá věc je podoba Technického plánu přechodu (TPP). Ta by měla být oddělena od budování digitálního trhu. Myslíte si, že je to možné za těchto podmínek oddělovat?
Souhlasím. Jistě, že to je možné. Chce to jen vůli všech subjektů. Zákon určuje, že až bude TPP přijat, bude to dokument obecné povahy. Všichni účastníci na trhu ho budou muset respektovat. ČTÚ by ho měla vytvořit technicky racionálně, bez ohledu na zájmy komerčních televizí. Pak ale může vzniknout nový problém, že tady bude hodně digitálních televizí, které se na trhu neuživí a nebudou mít co vysílat. Je ale pravděpodobnější, že ČTÚ zohlední zájmy komerčních televizí. Pak ale musí zároveň dojít k nějaké dohodě a k ústupkům dominantních stanic.
A nehrozí Česku monopol (NOVA), případně duopol (NOVA a Prima)?
Je jisté, že dominantní hráči na trhu mají jisté výhody. Nicméně je tady Úřad na ochranu hospodářské soutěže, který by měl dbát na to, aby se zabránilo monopolistickým praktikám na trhu. Již jednou ÚHOS šetřil porušování pravidel hospodářské soutěže při poskytování věrnostních rabatů televizí Nova, která pak svůj prodej reklamy upravila. Myslím si ale, že v tomto případě k zásahu nedojde.
Proč?
Protože ten monopol či duopol nebude nikdy absolutní. Obě stanice spolu soutěží a existuje tu protiváha veřejnoprávní televize. Kromě toho to silné, téměř dominantní postavení dvou velkých komerčních televizí není na evropských televizních trzích žádnou výjimkou.
Český trh je malý – je vůbec schopen pojmout tolik televizí?
Ano, je hodně malý. Nevím, z čeho se chtějí televize uživit. Nepředpokládám, že by je dlouhou dobu dotovaly silní partneři a využívaly je jako prostředek vlastní propagandy, jako přívažek ke svému podnikání. Navíc, nemyslím si, že by se miliarda z ČT automaticky přerozdělila na nové digitální televize. Nedělejme si žádné iluze, že tento trh pojme kvantitu neplacených televizních programů, a že je tady pouze televizní reklama. Jako příklad může posloužit Finsko, kde jsou jen tři multiplexy a třetí z nich je již placený. A to jde o daleko větší trh. Je pozitivní, že jsou tady nové televizní stanice, i když jsem trochu skeptický v tom, že vše co slibují, splní…
