Přinášíme kompletní verzi reakce úseku techniky Českého rozhlasu na návrh RadioTV ohledně reorganizace kmitočtů ČRo 1 a ČRo 3 za účelem vybudování kmitočtové sítě pro rozhlasovou stanici ČRo 4. Více viz článek Návrh reorganizace kmitočtů ČRo pro vznik nové sítě
Pro objektivní posouzení současného stavu vysílání jednotlivých stanic Českého rozhlasu v pásmu VKV je nutno se vrátit do počátků 90. let. V té době byl, po rozdělení republiky a vzniku duálního systému rozhlasového vysílání v České republice, omezen Českému rozhlasu počet celoplošných sítí vysílačů v pásmu VKV na dvě a stanice ČRo 2 – Praha byla proto od této doby šířena pouze v pásmu středních vln. Po vyhodnocení situace a rozboru sítí vysílačů programů ČRo 1 – Radiožurnál, ČRo 3 – Vltava a vysílačů jednotlivých regionálních stanic a zpracování návrhu změn, který by umožnil šířit také program ČRo 2 – Praha v pásmu VKV, a to alespoň v některých oblastech ČR, byl od podzimu roku 1996 zahájen proces postupného šíření možnosti příjmu programu stanice ČRo 2 – Praha i v pásmu VKV. Některé vysílače byly přesunuty ze sítí jiných stanic, pro většinu však byly vyhledány nové kmitočty. V té době měl ČRo k dispozici necelých 60 kmitočtů pro všechny své stanice.
V roce 1999 však bylo uzákoněno nové uzemní uspořádáním České republiky a tím vznikla pro ČRo povinnost zabezpečit v nových krajích regionální vysílání. Proto byla zadána studie, která měla řešit budoucí vysílání ČRo v pásmu VKV v těchto nových skutečnostech. Ze studie vyplynulo, že by, i přes určité vzájemné přesahy vysílačů, nebylo vhodné další omezování sítě stanice ČRo 1 (důvodem je zejména vysílání dopravních informací v rámci RDS, které vyžaduje dokonalé pokrytí). U stanice ČRo 3 došlo následně k několika změnám – např. i vyjmutí silného vysílače Votice – Mezivrata ze sítě. Od roku 2000 tak bylo pokračováno v dokrývání území ČR signálem stanice ČRo 2 a nových krajových územních celků. Jen diky tomu má dnes ČRo 2 již 21 vysilačů (přesto nedosahuje zákonem stanoveného pokrytí) a ve většině krajů již ČRo vysilá také (přes celkový počet 46 vysílačů jsou ale stále některá místa bez kvalitního pokrytí).
K vlastnímu návrhu
Je nutné si uvědomit, že novým zákonem o elektronických komunikacích z letošního roku je celoplošnost definována alespoň 95 % obyvatelstva a Českému rozhlasu vyhrazuje tři sítě v pásmu VKV. V případě vynětí uvedených vysílačů ze sítí ČRo 1 a ČRo 3 se dostaneme poměrně výrazně pod tuto hranici (o dostatečnosti hodnoty 55 dBuV/m pro pokryti lze polemizovat, viz doporučení CCIR č. 412-3). Samozřejmě lze diskutovat o tom, zda má ČRo diskriminovat část posluchačů tím, že nebudou mít kvalitní příjem, případně budou i zcela bez příjmu, některé ze stanic „veřejnoprávního“ rozhlasu, včetně dlouhodobě nejposlouchanější rozhlasové stanice v ČR. Posluchači Českého rozhlasu si za léta vysílání zvykli na určitý komfort a každé negativní změny vnímají velice neradi. Tuto zkušenost máme právě ze změn, ke kterým docházelo v průběhu let ve prospěch ČRo 2 – např. odebrání Třince a Votic ze sítě ČRo 3, Hádů z ČRo 1 nebo Krašova z ČRo Plzeň.
Do podobné situace se dostaneme např. v případě odebráni Třince (Hošťálkovice tuto oblast nedokryjí), Votic (viz minulá zkušenost s Vltavou) ze sítě ČRo 1 nebo ze sítě ČRo 3 Hádů (v Brně je řada míst, zejména některých sídlišť, kde úspěšně dokrývají Kojál), Radhoště (Praděd ani Kojál zcela nedokryji), nebo Hodonína (ani zde Kojál nebude zcela postačovat). U kmitočtu 98,6 MHz Pardubice jsme navíc požádali o přesun do severovýchodní části pardubického kraje pro ČRo Pardubice.
Samozřejmě lze diskutovat o různých možnostech a stanovovat různé priority (dokonalost pokryti současného počtu stanic, zvyšování počtu stanic na úkor kvality pokrytí apod.). ČRo v této souvislosti neustále usiluje o zisk dalších vhodných kmitočtů (ostatně jako všichni ostatní vysílatelé), tak aby uspokojil jak literu zákona, tak všechny své posluchače. Lze tedy konstatovat, že pokud nedojde k přijetí koncepce zohledňující potřeby ČRo vyplývající ze zákona o ČRo bude situace s pokrytím a případným budováním dalších sítí problematická. Při rozhodování je také nutné vzít v úvahu i nové trendy ve vývoji rozhlasového vysílání, které se postupně začínají rozbíhat – vysílání DVB-T, vysílání T-DAB. Díky těmto trendům se počet nových stanic Českého rozhlasu může postupně dále zvyšovat.
Martin Zadražil
ředitel úseku techniky Českého rozhlasu
