Ve středu 7. listopadu 2007 – mimochodem VŘSR slavila 90. výročí – jsem své senzitivní uši věnoval pražskému Expres Radiu. Musím říct, že během oněch dvou hodin (6.00 až 8.00) bylo mé ostré kritické pero intenzivně tupeno, až nakonec skončilo někde na dně nejspodnější zásuvky psacího stolu. Jelikož bylo mnoho mých přání a tužeb vyslyšeno, budu dnes ve velké míře chválit.
M O D E R Á T O R
Počátkem září tohoto roku přistoupilo vedení Expres Radia k odvážnému kroku. Od pondělí do pátku se vždy mezi 7.00 a 10.00 za moderátorským mikrofonem rozezvučí americká angličtina a to v pořadu Expres Drive. Oním Američanem chrlícím do českého éteru anglické věty je Dr. Bob (civilním jménem Robert Polo).
Dr. Bob vládne velmi příjemným hlasem a od prvního vstupu je jasné, že práci moderátora má v malíčku. Jeho projev by ve Velké Británii či USA byl nejspíš brán jako lepší průměr a kvalitně zvládnuté řemeslo. Jenže u nás působí Dr. Bob jako zjevení, blesk z čistého nebe.
Američan jako moderátor českého rádia už sám o sobě působí výlučně. Ke zdůraznění své originality navíc používá Dr. Bob všech možných prostředků. Mezi nejvýraznější patří aplikace tzv. „czenglish“, kdy do anglicky mluvených vět vkládá česká slovíčka se silným přízvukem. Celkově v jeho hlase rezonuje nadhled a sebeironie, protože si je vědom své pozice cizince. Krásně to vyplavalo na povrch, když oznámil, že příští týden má dovolenou, a tudíž nebude v éteru žádný „otravný Amík“.
Některé vstupy Dr. Boba se proměnily v plané tlachání – týkalo se to zejména toho, když chtěl říci něco o pouštěné muzice (O hudbě toho věděl hodně, ale některé konkrétní skladby a interprety neměl natolik zažité, protože dle svých slov je „classic rocker“.), ale i ono mluvení o ničem dokázal nakonec vypointovat a uzavřít. Bez problémů zvládal i povinnosti, jakými jsou časté hlášení přesného času, či nejbližší následující program.
Ve chvílích, kdy si Dr. Bob mohl mluvit, o čem chtěl, byl jako ryba ve vodě – zábavný, přirozený, zkrátka kladný hrdina se vším všudy. „Skřípání“ a prkennost se objevily, když musel hlásit různé soutěže (například soutěž o zdravou?! snídani u McDonalds), atp. I zde se moderátor uchyloval k nadhledu a ironii, ale bylo cítit, že taková uvolněnost, jako u jeho vlastních slov mizí. Největší má výtka směřuje ke skutečnosti, že Dr. Bob moc mluvil do pouštěné hudby. Konkrétně mi jde o délku některých „fade inů“ a „fade outů“ – některé byly opravdu neúnosně dlouhé. Tohle jsou však pouhé detaily, jež jen mírně narušují skvělý dojem z práce, kterou Dr. Bob na Expres Radiu odvádí.
R E D A K C E
Každý všední den mezi šestou a sedmou ráno vysílá Expres Radio Expres Info. Tato hodina má jednoduché osnovy: …píseň – nějaké zprávy nebo informace – píseň – informace… . Domácí i zahraniční zpravodajství, region (Praha), sport, počasí, aktuální doprava. Redaktor, který měl ten den zprávy na starost, ovládal potřebné rychločtení a bylo mu bez problémů rozumět, i když se občas zadrhl a zakoktal. Horší to už bylo s jeho jménem. To jsem se od něj dozvěděl až po hodině! vysílání – Šimon Merta. Zpravodajství pokračovalo v tradičním schématu (v celou, o půl a mezi tím aktuální dopravní informace) i během anglicky moderovaného Expres Drive.
V publicistice se naplno projevila síla, kterou Expres Radio disponuje díky svému majiteli – vydavateli MF Dnes. Díky tomu je zpráv a informací velké množství. Tuto kvantitu navíc podporuje i nadstandardní zpracování.
M U Z I K A
Konečně jsem se dočkal rozhlasové stanice, kde zaměstnávají hudebního dramaturga, jenž své práci plně rozumí. Skladby jsou hrány v logické návaznosti, která se zdaleka nemusí týkat žánru, ale je mnohem více otázkou citu a hudební erudice. Expres Radio si s hudbou rozumí a zachází s ní s jemnou lehkostí a jako s uměním zasazeným do silně komerčního prostředí. To se týká i skutečnosti, že písně hrají celé. Nadto je muziky na Expres Radiu opravdu hodně – 14 skladeb do hodiny.
O B A L + R E K L A M A + I N T E R N E T
Expres Radio se vyprofilovalo jako moderní rádio západoevropského střihu pro mladé dospělé (cca do 35 let) a jde mu to k duhu. Ke své prezentaci hojně využívají ironie a humoru (někdy až dětinského – viz. fotografie teamu na internetových stránkách). Znělky a předěly jsou krátké a v únosné míře agresivní. Buď zní mužský hlas s výraznou anglickou výslovností (většině jde o pouhé dvojsloví „Expres Radio“), anebo ženský hlas mluví česky se silným přízvukem („reklama“, „konec reklamy“, atp.)
Reklamy je na Expres Radiu – tedy alespoň ráno – opravdu málo a člověk ji téměř nepostřehne. O to více jsou zmiňovány různé podniky a firmy při různých soutěžích, kterých má Expres Radio rozjeto celkem dost.
Internetové stránky mají agresivní červenočerný vzhled, jsou přehledné a informací je na nich dostatek.
Z Á V Ě R
Český rozhlasový rybníček by potřeboval více takových stanic. Na západ od našich hranic je takovéto rádio běžnou věcí, kdežto u nás jde o bílou vránu. Bourá mýty, že komerční hudební rádio musí pouštět pouze líbivou muziku, kvalitní mainstream pro mladé není možné v rádiu pouštět, hudební dramaturgie je zbytečný přepych, humor musí být pouze jednoduchý, lascivní a oplzlý (I když bych doporučil, aby si DJ Trafik vyměnil fotografii, protože ono photoshopem upravené mimino koluje mezi lidmi už mnoho let a postrádá veškerý dřívější vtip.) a že za mikrofonem může sedět téměř kdokoliv, kdo je dostatečný exhibicionista a drzoun.
Expres Radio se nebojí smělých kroků, když na exponovaný ranní čas nasadí anglicky mluvícího moderátora. Jednoduše počítá s tím, že drtivá většina posluchačů této stanice anglicky umí a hlavně Dr. Bob se snad s mikrofonem narodil. A jako návdavek slouží fakt, že díky vlastníkovi mají rychlý přístup ke kvalitnímu zpravodajství.
Hodnocení (1=nejhorší, 5=nejlepší)
Moderace – 4 body
Redakce – 4 body
Muzika – 5 bodů
Obal, reklama, internet – 4 body
Celkové hodnocení – 4,25 bodu
