Dobrý den,
rád bych vám napsal svůj názor a své dotazy/pochybnosti o prezentaci multimediální reality show pod střechou ČRo, která kulminovala dnešním přenosem porodu gorily z pražské ZOO.
Na úvod, rád bych znal vaše odůvodnění záměru věnovat prostor reality show, byť i „trochu jiné“, ve veřejnoprávním médiu. Něco jako kořeny, kde a jaké má tento záměr v poslání Českého rozhlasu jako veřejnoprávního média. Sám totiž tuto souvislost nejsem schopen v poslání a cílech ČRo přesvědčivě najít.
Aktivita několika jednotlivců v několika velice úzkých segmentech, v tomto případě ze zoologické sféry, mi připadá neorganická a exkluzivní – naprosto se nedotýkám odborných kvalit nebo nevšední míry úsilí, jaké konkrétní osoby věnují originálnímu snažení. Ale proč to patří pod ČRo a proč právě toto? Má to nějaké opodstatnění v Zákonu o ČRo, v základních programových cílech a v koncepci činnosti ČRo? Je veřejnoprávnost charakterizována mediální péčí o pavilón goril a o život čápů černých? Pokud ano, čím si právě tyto segmenty vysloužily exkluzivní publicitu a s ní spojený pravděpodobný určitý finanční a personální nárok na zdroje ČRo?
Druhá věc, je trend posunu rozhlasových aktivit od zvuku, audio zdrojů a výstupů z technického i tvůrčího hlediska k obrazu, videu, webu a propojených technologií záměrný a cílený nebo jde o důsledek respektování obecného vkusu, módnosti a předpokladu sledovanosti? Je si rozhlas jako instituce i jako dědic jistých uměleckých hodnot vědom toho, že ztrácí posluchače v tradičním významu, a místo toho se věnuje jakési nedokonalé konkurenci jiného média – televize? Máme, posluchači ČRo, tento trend začít brát na vědomí?
Třetí připomínka: dnešní kulminace sledovanosti webu ČRo způsobila (ne poprvé) kolaps v možnosti přístupu na server ČRo, a to ne pro dotyčný segment zájemců o reality show, ale na rozhlasový portál celkově a po významnou část dne. Je za takové profesionální nezvládnutí techniky ve správě ČRo někdo zodpovědný a omluví se ČRo za toto technické/organizační nezvládnutí hurá-akce?
Poslední připomínka, nejzávažnější:
Považují tvůrci „jiné reality show“ tuto formu prezentace – přímý přenos porodu velkého primáta z etického i z mediálního hlediska za obhajitelný? Za kulturní prezentaci kultivovaného média s 80letou kontinuální a nespornou profesionální úrovní?
Nehodnotím nevkus z hlediska tragického průběhu dění, protože ten autoři projektu nemohli ovlivnit, chtěl bych jen polemizovat o smyslu a přínosu pro diváka-návštěvníka-konzumenta (o posluchače instituce zvané pořád rozhlas se tu už nejedná…), zda je takové v jistém smyslu šmírování vybraného segmentu fauny ve vybraných úsecích života skutečnou prezentací přírody pro skutečné obdivovatele přírody a živých tvorů – zda vypovídá o autentickém životě zvířat a o autentické péči o faunu, nebo zda se médium – v tomto případě Český rozhlas – a instituce – ZOO Praha – více nebo méně vědomě propůjčují k něčemu, co by neobstálo v současných etických normách v lidském světě jakožto objektu zájmu, ale co přesto znamenitě funguje z hlediska nabídky trhu a sledovanosti.
Parafráze názvu projektu ostatně chtě nebo nechtě o něčem vypovídá.
Zda mediální prezentace přírody a takovým způsobem není současně zrcadlem, které vrací v odrazu tvář diváka a konzumenta, „posluchače“ v problematických konturách.
Co nám nabídne Český rozhlas, resp. jeho multimediální špičky, motivován touhou po sledovanosti, na „rozhlasových obrazovkách“ zítra?
(záměrně nehodnotím míru naplňování úkolů ČRo v jiných oblastech)
Ivo Zachar, posluchač
Dobrý den,
Odhalení je jednou z řady aktivit Českého rozhlasu Online, faktem však je, že v posledních měsících, týdnech a zejména dnech vyvolávalo enormní odezvu veřejnosti; podotýkám, že převážně kladnou.
V následujících řádcích se pokusím odpovědět na Vaše připomínky.
Český rozhlas má ze zákona vedle informační úlohy ve společnosti také úlohu vzdělávací. Projekt Odhalení je jejím naplněním po všech stránkách – po celou dobu jeho průběhu byla průběžně publikována řada vzdělávacích materiálů o životě goril, jejich stravování, rozmnožování, životě ve volné přírodě, problematice pytláků, komunikace a dalších aspektech chování tohoto ohroženého druhu. Nesoustředili jsme se však je na gorily, často pro nás byly prostředkem, abychom se vědců ptali i na řadu aspektů lidského života. Na základě těchto materiálů byly na trh uvedeny také úspěšné knihy a DVD. Výnosy z projektu již podpořily záchrannou stanici v africkém Limbe. Odhalení ukazují problematiku ochrany přírody v širokém kontextu, nikoliv jen v obvyklém stereotypním mediálním pohledu. Právě proto byl projekt oceněn i na vysoce prestižní přehlídce Wildscreen, kde mu konkurovaly například projekty BBC či amerických univerzit.
Současný projekt Odhalení je připravován s minimálními finančními náklady, neboť využíváme infrastruktury, kterou jsme vybudovali již v minulosti. Odhalení je podporováno sponzorsky a personálně je z významné části zajišťováno dobrovolníky. Mediální zájem o projekt je ovšem věcí médií, do jeho propagace nevynakládáme prakticky žádné prostředky.
Multimediálnost projektu je dána vývojem moderních technologií. Konvergence technologií celosvětově především pod vlivem internetu a miniaturizace směřuje ke spojování zvuku, obrazu a textu do balíčků, distribuovaných co nejpříjemnější, nejrychlejší a nejefektivnější cestou ke koncovému uživateli. Multimediální projekty nejsou výmyslem Českého rozhlasu, najdeme je i u ostatních veřejnoprávních stanic, například britské BBC, která online sledovala porod nosorožce. Navíc digitální rozhlas nativně pracuje i s dalšími složkami, než je jenom zvuk – ať už jsou to textové informace o dopravní situaci na displeji rádia, nebo názorné umístění země, o které se vysílá, na grafické mapce. Odhalení je z našeho pohledu – jak opakovaně konstatoval generální ředitel Českého rozhlasu Václav Kasík – v jistém smyslu laboratoří, ve které se snažíme ověřovat možnosti internetu a nových technologií. V žádném případě však nejde o jakousi nápodobu televize! Ostatně o multimediálním směřování rozhlasu obecně a Českého rozhlasu konkrétně byl v létě 2006 zpracován podrobný materiál, který je veřejně přístupný na stránkách Rady ČRo.
Omezená dostupnost internetových stránek je jistě nepříjemná věc, ale technicky není možné se jí zcela vyhnout. Rozhlas průběžně kapacitu serverů posiluje, ale nikdy nelze zcela předvídat, s jak velkým náporem se budou potýkat. Čas od času se „položí“ i velké servery, jako je iDNES – a to mají rozpočet v desítkách milionů a stejně tak i počet zaměstnanců dosahuje několika stovek. Nicméně – abych se nevyjadřoval jen obecně – chci konstatovat, že přístup uživatelů na webové stránky Odhalení během šestnácti měsíců provozu až do porodu Kamby nikdy neohrozil dostupnost ostatních segmentů portálu www.rozhlas.cz. Bohužel nápor uživatelů 11. 4. byl natolik enormní, že provozovaný technologický řetězec nedokázal odbavit množství požadavků na zobrazení stránek. Tento fakt se budeme snažit napravit – znovu jsme požádali o navýšení robustnosti systému.
Pokud jde o etickou stránku věci, dovolil bych si citovat ředitele Zoo Praha dr. Fejka: „…je třeba zdůraznit, že vše kolem Kamby bylo v posledních klíčových dnech a týdnech veřejné. Zoo před veřejností nic neskrývala ani nearanžovala (….) Věřím, že pohled na nezdařený porod nepřinese veřejnosti šok, ale naopak poznání. Minimálně o tom, že zoo není výstava plyšáků nebo dětský film, kde vše musí dopadnout dobře. Že i život zvířat v zoo má svou přirozeně odvrácenou tvář, ať už se lidé kolem nich snaží sebevíc.“
S pozdravem
Miroslav Bobek
Český rozhlas Online, ředitel
