Následkem loňských licenčních řízení došlo v českém éteru ke třem změnám, kterým jsme se věnovali v samostatných komentářích. Letos Rada pro rozhlasové a televizní vysílání zatím rozhodla o jedné změně a i tomuto případu se budeme podrobněji věnovat. Jde o případ severomoravského Radiohradu, jehož licenci Rada přidělila ostravskému Radiu Čas jako územní rozšíření.
O licenci Radiohradu, pod kterou spadá kmitočtová síť Havířov – Godula 89.5 MHz/1kW a Třinec – město 97.4 MHz/200W, žádalo sedm subjektů. Kromě stávajícího provozovatele Milana Rašíka šlo o čtyři žádosti o územní rozšíření (Apollo, Čas, Hellax a Proglas) a dva nové projekty – českopolské rádio Euro plus a monstrózní projekt Euroradia zahrnující čtyři kmitočtové sítě. Jak je všeobecně známo, Rada se nakonec přiklonila k žádosti o územní rozšíření licence Radia Čas.
Podle informací místopředsedy RRTV Petra Štěpánka Rada v prvním kole vyloučila pět žádostí a v konečném hlasování se rozhodovala mezi žádostmi Radiohradu a Radia Čas. „Při přidělování kmitočtů, na kterých do té doby vysílal Radiohrad, zbyly v poslední fázi ve hře projekty pana Rašíka (Radiohrad) a společnosti Juke Box (Rádio Čas – územní rozšíření). Hlasování bylo nakonec poměrně těsné, když pro Radiohrad hlasovalo pět radních a pro Čas sedm. Střetly se tu dva principy, které oba RRTV při svém rozhodování uplatňuje. Na jedné straně „posilování silných“, na druhé straně většinová praxe znovuudílení licencí stávajícím provozovatelům vysílání,“ vysvětluje Štěpánek.
Radiohrad byl dlouhá léta zcela nenápadným rádiem, které se nijak neodlišovalo od ostatních a žilo v jejich stínu. K zásadní změně formátu došlo až loni v létě, ale tuto skutečnost nedokázal majitel licence svým nevýrazným až bezkrevným vystoupením dostatečně zdůraznit a přesvědčit tak Radu o tom, že jeho projekt si prodloužení licence zaslouží. „V případě Radiohradu sehrálo roli, že je vnímáno jako rádio spíše nevýrazné. Naopak Čas patří v poslední době k nejúspěšnějším českým regionálním rádiím. Rozhodnutí rady umožní rádiu Čas celistvé pokrytí dané oblasti a zároveň otvírá možnost vypsat nové licenční řízení na kmitočet, který se Čas zavázal vrátit,“ dodává Štěpánek.
Největším trumfem úspěšného žadatele Radima Pařízka ze společnosti JUKE BOX, s.r.o. byla bezesporu myšlenka technického řešení spočívající v navrácení a překoordinaci dvou kmitočtů do nové sítě. Už v průběhu slyšení bylo vidět na tvářích některých Radních zájem a tento fakt zřejmě rozhodoval v konečném hlasování.
Veřejná slyšení
Jak si můžeme poslechnout v záznamu veřejných slyšení na stránkách RRTV, Radim Pařízek argumentoval takto: „V případě, že by nám Rada dala důvěru, jsme přesvědčeni o třech výhodách.
1) Odstranilo by se vzájemné rušení ČRo 3 – Vltava (Jeseník – Praděd 98.2 MHz/20kW) a Radia Čas (Třinec – Javorový 98.3 MHz/1kW), ke kterému dochází na 70% pokrývaného území.
2) Rada by zvýšila žánrovou pestrost na severní Moravě zlepšením pokrytí Vltavy a Času, které jsou v této oblasti unikátními formáty.
3) Po přeskupení by se dva kmitočty Radě vrátily, jeden by se překoordinoval do Ostravy, což podle ČTÚ je možné, a vznikla by kvalitnější kmitočtová síť, která by se dala zařadit do dalších licenčních řízení. Případně bychom si nechali všechny čtyři kmitočty, snížili výkon a výšku kót, aby se rušení omezilo na minimum.“
Na dotaz jednoho z Radních, zda je srozumněn s tím, že by v případě přijetí jeho žádosti musel Radiohrad skončit, Pařízek odpověděl: „K zániku Radiohradu by to vést mohlo, ale nemuselo. Řešení s navrácením dvou kmitočtů Radě je zajímavější, protože Rada by měla v rukou dispoziční právo, zda je přidělí zpět současnému majiteli Milanu Rašíkovi anebo v licenčních řízeních vybere jiný smysluplnější projekt, který by obohatil region.“
Jednoduše řečeno se Pařízek v těchto slyšeních projevil jako zkušený rutinér typu Dvořáka či Fleischmanna, když dokázal zahrát na jemné strunky tak citlivého nástroje, jako je Rada pro RTV. Zlepšení pokrytí ČRo 3 a Radia Čas a vrácení dvou kmitočtů Radě byly dostatečně silné argumenty, takže pod vlivem pravdila „Posilování silných“ neměl bezproblémový, ale nevýrazný Radiohrad mnoho šancí na úspěch.
„Naše žádost, kterou RRTV vybrala ze všech ostatních a schválila, byla podána jako technické řešení rozšíření pokrytí Radia Čas. Jsme v současné době 4. nejposlouchanější neceloplošné radio v republice a paradoxně doposud pokrýváme dvě z větší části nespojitá území (jedno kolem Ostravy, druhé v okolí Těšína a Třince). Mezi nimi je široký pás rušení – Karviná, Orlová, Havířov, Frýdek-Místek, kde nelze naladit dobře Radio Čas ani na jedné ze stávajících frekvenci. Přednost našeho řešení vidíme v důsledném samostatném lokálním zpravodajství na jednotlivých frekvencích. To zdejšímu regionu chybí.“ reagoval na výsledky licenčních řízení Radim Pařízek.
Budoucnost
Licence Radiohradu má platnost do 31. prosince 2001 a v příštím roce mohou nastat dvě varianty:
- Radio Čas kmitočty 98.3 a 97.4 MHz vrátí k překoordinaci a následně budou zařazeny do licenčních řízení.
- Radio Čas tyto kmitočty nevrátí, ale ponechá si je a po úpravách výkonu a výšky kóty kmitočtu 98.3 MHz na nich bude vysílat jiný program.
Vše bude záležet na tom, jak Rada sestaví licenční podmínky pro rozšíření licence Radia Čas. „Dosud je neznáme a proto nevíme, zda budou prakticky využity obě frekvence, či event. přeskupeny sítě. V každém případě řečení omezí vzájemné rušení kmitočtů 98,2 Praděd (ČRo Vltava) a 98,3 Javorový (Radio Čas). Tyto kmitočty se ruší na 70% pokrytého území,“ upřesňuje Pařízek.
Podle Pařízka také výsledek licenčních řízení nemusí znamenat pro radiohrad úplný konec: „S dosavadním provozovatelem Radiohradu, panem Rašíkem, jsme se již sešli a dohodli základní koordinaci změny provozování kmitočtů 89,5 a 97,4. Součástí dohody je i snaha nepřipravit nikoho o práci. Všichni pracovníci Radiohradu včetně technologie budou zapojeni do společné práce. Samozřejmě kromě lajdáků, nepřizpůsobivých lidí a těch, kdo na sobě nechtějí pracovat. Ale to je normální.“
„Pan Rašík sám vyjádřil myšlenku, že toto spojení bude pozitivní pro co nejlepší radio na Severní Moravě a tím pro zvýšení konkurenceschopnosti do budoucna. A to vidíme jako smysluplné, neboť český broadcasting se za 10 let své existence posunul ze svých pionýrských začátků, kdy stačilo dělat cokoli jakkoli do tvrdé profesionální týmové práce,“ dodává Pařízek. Vyjádření Milana Rašíka se nám získat nepodařilo, protože krátce po zveřejnění výsledků licenčních řízení odjel na dovolenou.
Závěr
Narozdíl od velmi sporného rozhodnutí v případu Karyon => Vranov, je v tomto případě těžké vinit Radu z toho, že rozhodla tak, jak rozhodla. Největší vinu na zamítnutí své žádosti nese sám její majitel Milan Rašík, který evidentně podcenil důležitost veřejných slyšení a ačkoliv před Radu nastupoval až po zástupcích Radia Čas, nedokázal na jejich argumenty pružně reagovat. Je škoda hudebního formátu Radiohradu, ale nezbývá než doufat, že díru, která po něm zůstane, zaplní buď Radio Čas svým druhým programem (v případě, že mu všechny frekvence zůstanou) anebo případný vítěz potenciálních licenčních řízení (v případě, že Čas dvě frekvence vrátí).
