Zaostřeno na ranní vysílání – Rádio Haná

Na serveru RadioTV zahahujeme další kolo hodnocení ranního vysíláni na českých i moravských stanicích. Hodnotícím bude tentokrát Martin Šinkovský, který si ve středu 12. září naladil olomoucké Rádio Haná a dvě hodiny z jeho ranního vysílání podrobil kritickému pohledu. Od 6.00 do 8.00 jeho uši „neslezly“ z jejich frekvence a zde jsou výsledky…

M O D E R Á T O R K A
Problematika moderace na tzv. komerčních rádiích se už několik let točí kolem zaměnitelnosti hlasatelova projevu. Najít originální a silnou osobnost za mikrofonem stanic tohoto ražení je úkolem pro člověka s opravdu silnou trpělivostí. Šéfové stanic jakoby pořádali kurzy a odborné semináře na téma neoriginality, uniformity a bodrosti projevu (takzvaný „smajlík“ při řeči).
Martina Queetko Procházková – moderátorka středečního RANNÍHO DŽEMU (vždy od 5.00 do 9.00) – není bohužel výjimkou.  Když se však odvrátím od výše zmíněného neduhu „české moderátorské školy“, jenž je posazen do obecné roviny, hodnotím projev Martiny Q. Procházkové jako sympatický a hlavně nenásilný, což nejspíš ocení většina ranních posluchačů. V každém svém vstupu ohlásila přesný čas aby lidé spěchající za prací, nebo do škol, věděli, na čem jsou. Na Rádiu Haná moderátor mnoho prostoru nedostává. Navíc hlas Martiny Q. Procházkové není agresivní a ostrý (naštěstí), ale spíše sklouzává k šedivosti a nudnosti. Tomu se občas moderátorka snažila čelit onou naordinovanou bodrostí a žoviálností – několikrát za vysílání pozdravila Hanáky a Hanačky a hlavně párkrát zdrobňovala slova (lidičky, atp.). Tento současný zlozvyk některých lidí (u profesionálů pracujících v médiích zvláště) spolehlivě uvede většinu mého ochlupení do pozoru. Ještě štěstí, že zdrobnělina slova „posluchač“ je v běžné mluvě nepoužitelná. Kontakt z hudbou byl u této moderátorky minimální. Dvakrát ohlásila připravený seznam písní, které nás čekají a jen jednou „komunikovala“ s odehranou písní, a to způsobem zcela všedním a neoriginálním. To jsou ale jen detaily, stejně jako drobná přeřeknutí, která Vám alespoň připomenou, že i moderátor je jen člověk.

R E D A K C E
Rádio Haná ve svém ranním vysílání nabízí vždy pět minut před celou zprávy z regionu, světa, sportu a informace o počasí a dopravě. Středa byla ve znamení žen, a tak hlavní zprávy hlásila Mária Kunová a dopravu opečovávala Zuzana Čičáková. Projev obou zprávařek byl výraznější než projev moderátorky, která poslední dvě kategorie pak aktuálně hlásila každých 20 minut. Martina Q. Procházková měla na starosti i zprávy kolem půl (regiony a sport). Absence zpráv z celé ČR se může někomu jevit jako nedostatek, avšak mě tyto zprávy nechyběly – poslouchám přece regionální rádio.  Regionální naštěstí nebylo zpracování a prezentace. Oboje bylo na vysoké profesionální úrovni. 2x zazněla anketa o svačinách mezi školáky, které byly „obaleny“ vždy jinými komentáři Martiny Q. Procházkové.

M U Z I K A
Základem hudebního schématu ranního vysílání Rádia Haná byly osvědčené kousky světového i českého popu. Kvantita zahraniční produkce českou muziku vysoko převyšovala (za 2 hodiny zazněly jen Chinaski, Black Milk a Michal Hrůza – takže nic vysloveně bahnem zavánějící). Ze zahraničních dokonce zazněla nesmrtelná píseň I will survive v původním podání Glorie Gaynor, dále příjemně potěšil sametový Barry White a klasická hitovka Over my shoulder od Mike and the Mechanics. Ke skupině Peha a k Michalu Hrůzovi byl přilepen pozdrav posluchačům. Zdálo se mi, že od tohoto laciného způsobu prezentace, kdy interpret někam přijede (v tomto případě Olomouc) a do nastrčených mikrofonů zakřičí rychlý rádoby vřelý nebo vtipný pozdrav, už rádia a televize upustili. Evidentně jsem se mýlil a mám neodbytný pocit, že některými médii proplouvají i větší ryby (zahraniční hudebníci). Odstranění tohoto neduhu posune kulturní obec o krůček dále od provinčnosti, kterou v sobě mají čeští umělci zakódovanou.
Velkou výtku však musím směřovat k avizovanému „týdnu s kapelou United Flavour“. Výzva k účasti na sms soutěži o jejich album byla během oněch dvou hodina avizovaná celkem pětkrát, avšak éterem nezazněla ani jedna jejich píseň!!! To zavání pokrytectvím, zvláště když moderátorka nikdy nezapomněla připomenout, o jak skvělou kapelu jde. Osobně si myslím, že by zařazení nějaké té skladby od United Flavour do playlistu Rádia Haná nebylo na škodu. Zřejmě se tato stanice chce pouze svést na módní vlně world music, ale opatrně, protože do hudebního schématu přece nelze jen tak zasahovat.

O B A L   +   R E K L A M A   +   I N T E R N E T
Podle průzkumu, jenž uvádí Rádio Haná na svých internetových stránkách, je 48 % posluchačů mezi 20 a 39 lety. Tomuto širokému záběru odpovídá i prezentace rádia. Jingly a předěly nejsou nijak agresivní a jejich „vůdce“ „Nejlepší hudební výběr!“ je vlezlý jen trochu. Jen je těch vsuvek a sloganů až moc. Jejich řetězení má za následek směs informací, jež v sobě obsahují kousek absurdity i dadaismu. Reklama je nutné zlo. Její množství ve vysílání Rádia Haná může připomínat epidemii. Ze začátku měly reklamní bloky šest sedm kousků. Vrcholem pak byly dva bloky TŘINÁCTI  komerčních sdělení v řadě. Toto množství je k nevydržení. Možná má vedení rádia záměr a postupně přejde v čistě reklamní vysílání, které bude občas proloženo „radioshoppingem“. O hrůzostrašné kvalitě lokálních reklam jsem věděl už dlouho (jejich úroveň se konstantně pohybuje u dna řemeslné tvorby v tomto oboru), ale – evidentně celostátní – reklama s Jaromírem Jágrem na jistý olbřímí autobazar mě málem porazila (Vím, že tato poznámka je zde zcela irelevantní, ale já si nemohl pomoct. Ten zážitek byl opravdu otřesný).  Internetové stránky jsou přehledné, plné informací a pěkné na pohled. Jednoduše si rádio můžete zapnout online, playlist vám ukazuje, co zrovna hraje, a co bude následovat a moderátorovi, který je zrovna ve vysílání, visí u jména i jeho fotografie (jednotná stylizace).

Z Á V Ě R
Rádio Haná mě příjemně překvapilo svou kvalitou zpracování zpráv. Hudební dramaturgie se pohybuje v neutrálních vodách a někdy potěší (i když ty United Flavour…). Velké výhrady mám k množství reklam a jinglů, v jejichž záplavě se topí  – sice zaměnitelný, ale přece jen živý – hlas moderátora. Rádio Haná je na svou pozici v regionálním rádiovém rybníce náležitě pyšná a dává to najevo svým chladem směrem k posluchačům (množství reklam je evidentně zaštítěno heslem: „Však oni to snesou!“ a týden s United Flavour zase hlásá: „Vy kapelu slyšet nemusíte, my ji slyšeli a je dobrá.“ Bude-li tento trend pokračovat i nadále, může se lehce stát, že posluchačům jednou dojde trpělivost a přeladí.

Hodnocení (1bod=nejhorší, 5 bodů=nejlepší):
Moderace – 3 body
Redakce – 4 body
Muzika – 3 body
Obal, reklama, internet – 2 body

Celkové hodnocení – 3 body

Autor článku:

Napsat komentář

Pro přidání komentáře musíte .