RadioTV představuje: Rádio Svobodná Evropa

Minulý týden jsme vám představili Hlas Ameriky. Dnes představíme Rádio Svobodná Evropa, které má k České republice ještě blíže. Tato stanice nejenže vysílala v češtině, ale v současnosti i sídlí v Praze. Svobodnou Evropu poslouchala a znala i řada současníků. Její historie se psala ještě v devadesátých letech. Chuť zakázaného ovoce ale měla jen do roku 1989.

Rádio Svobodná Evropa začalo vysílat 1. května 1951. První věta zněla: „Volá hlas svobodného Československa, rozhlasová stanice Svobodná Evropa.“ Už krátce na to začalo rušení signálu, kterému se mezi posluchači říkalo moskevské boogie. Národní výbor pro Svobodnou Evropu (National Committee for a Free Europe) vznikl už v roce 1949 v New Yorku. RFE se stalo vysílacím oddělením výboru, který měl na starosti osvobodit Evropu od vlivu Sovětského svazu.

Vedení Radia Free Europe se usídlilo v německém Mnichově. Svůj prvním program na krátkých vlnách určený Československu odvysílala nová stanice 4. července 1950. Činnost výboru a tudíž i RFE financoval Kongres prostřednictvím CIA, které rádio využívalo ke své psychologické válce. To, že je vysílání financováno tajnou službou, nebylo veřejnosti oficiálně známo až do roku 1971, kdy proběhla v Delaware reorganizace a z RFE se stala nezisková organizace řízená stejně jako Voice of America úřadem International Broadcasting Bureau. Do té doby ovlivňovalo CIA i obsah zpravodajství.

První vysílání v padesátém roce se uskutečnilo z nákladního auta, které se pohybovalo v blízkosti Německo-Československé hranice. Prvním ředitelem českého oddělení RFE byl v letech 1951 až 1961 Ferdinand Peroutka. Dalšími významnými osobnostmi “Svobodky“ byla Rozina Jadrná-Pokorná, která připravovala hudební pořady stejně njako později Yvonne Přenosilová, komentátor Jožka Pejskar, který psal pod pseudonymem Jožka Pero.  Ferdinand Peroutka se proslavil především svými fejetony a úvahami.

Aby se o vysílání dozvědělo co nejvíc lidí, byly vydány propagační letáky, které do Československa zanesly balóny. S těmito balónovými akcemi jsou spojená jména Jaroslav Pecháček a Antonín Paleček.  Další osobnosti přišly do Svobodné Evropy po srpnu 1968. Na Západ tehdy odešlo 440 tisíc Čechů a Slováků. Tehdejší ředitel československé sekce Jaroslav Pecháček proto začal pátrat po novinářích, kteří opustili ČSSR a byli by ochotni pro Svobodnou Evropu pracovat. S tím souvisela i restrukturalizace vysílání. Protože se řada lidí rozhodla usídlit ve Vídni (220 tisíc), vzniklo zde Studio Vídeň, které přispívalo do vysílání mnichovské Svobodné Evropy. Vedoucím vídeňské redakce byl jmenován Tibor Zlocha. Ten se objevil na seznamech spolupracovníků StB. Místo toho, aby podával zprávy o činnosti vídeňského Sokola, přihlásil se na americkém velvyslanectví a dal se do služeb CIA. Po převratu se stal velvyslancem v Argentině.

S agenty z Východu tady ale měly dvě kauzy. V květnu 1965 vstoupil do služeb RFE polský historik Andrzej  Czechowicz. Ten se najednou 10. března 1971 objevil na obrazovce polské televize jako kapitán polské StB. V RFE byl nasazen jako vyzvědač. V roce 1969 tu začal pracovat Pavel Minařík. V roce 1976 dostal výpověď a krátce na to se objevil v Československé televizi. I on byl agentem StB. Minařík svým nadřízeným v Praze představil nejméně tři návrhy na provedení pumového atentátu  na Svobodnou Evropu. K atentátu pak došlo až v roce 1981. Nikdo při něm nebyl zraněn ani nepřišel o život.

Když se v padesátých letech rozplynuly naděje na brzké osvobození Evropy, vzniklo Radio Svoboda, které bylo zacíleno na Rusko. V roce 1953 tak začala v ruštině vysílat stanice Radio Liberation. V roce 1964 došlo k přejmenování na Radio Liberty (Radio Svoboda). Stanice původně vysílala z německého Lampertheimu. V roce 1973 se nastěhovala do Mnichova a spojila se se Svobodnou Evropou. Od té doby se proto používá označení RFE/RL- Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda. K dalšímu stěhování pak došlo v roce 1995, kdy obě stanice přešly do Prahy. V průběhu historie se občas objevily zprávy o tom, že jsou tato rádia propojená s tajnými službami. To pro ně samozřejmě znamenalo ohrožení existence.

Nyní slouží bývalé sídlo  v Anglické zahradě v Mnichově Ludwig-Maxmilianově Univerzitě. Průmyslová televize, plot z ostnatého drátu, dvojité dveře a skla jsou tady dodneška zachované, aby připomínaly minulost budovy.

Tématu Svobodné Evropy se věnuje řada knih, článků na internetu, v novinách a časopisech i řada televizních pořadů. Jeden dokument teď natáčí renomovaný německý režisér Christian Bauer. Proto teď shání posluchače, kteří by vzpomínali na to, jak tuto stanici poslouchali. Dokument The Great Radio War bude vyprávět o RFE, novinářích, DJs a také politickém pozadí a financování. Protože rádio je o posluchačích, a tak hledá režisér právě posluchače. Těch se chce zeptat na jejich zážitky spojené s RFE a také na názory, jak tato stanice ovlivnila evropské dějiny. Podtitul dokumentu The Great Radio War zní: How hard facts and hot music won the cold war.