Otevřený dopis Radě Českého rozhlasu.
Nebývá častým jevem, že se obracím se svými postřehy právě na tento orgán, protože s většinou záležitostí, které mě těší, nebo vadí ve vysílání Českého rozhlasu, se obracím přímo tam, kde vznikají, tedy na jednotlivé stanice ČRo. Dnes musím udělat výjimku, neboť se chci zabývat rozhodnutím Rady Českého rozhlasu.
Vážená Rado Českého rozhlasu,
nebývá častým jevem, že se obracím se svými postřehy právě na tento orgán, protože s většinou záležitostí, které mě těší, nebo vadí ve vysílání Českého rozhlasu, se obracím přímo tam, kde vznikají, tedy na jednotlivé stanice ČRo. Dnes musím udělat výjimku, neboť se chci zabývat rozhodnutím Rady Českého rozhlasu.
Na internetu (Digizone.cz) jsem se tento týden dověděl, že Rada ČRo nedoporučuje další přípravu společného programu mluveného slova – tedy především zpravodajského a publicistického charakteru, který se měl spustit na dlouhé vlně 270 kHz v podzimních měsících roku 2008. Když jsem se dověděl, že vedení Českého rozhlasu začíná nejen přemýšlet, ale i připravovat takovýto program, pokládal jsem to za dobrou zprávu. Program měl být složen z pořadů ČRo 1, ČRo 6, Radia Česko a Leonarda. Jsem dlouholetým příznivcem Českého rozhlasu a jeho vysílání neberu jen jako kulisu, ale i jako zdroj informací, které by mělo rádio veřejné služby poskytovat. Jedna ze stanic to má dokonce ve svém sloganu „Pojďte s námi pod povrch“.
Rozhodnutí Rady Českého rozhlasu beru jako nekorektní vůči těm posluchačům, kterým chybí program mluveného slova, který nenarušují hudební vstupy, kde je čas podrobně a „do hloubky“ rozebírat nejrůznější otázky dnešní doby. Situace je problematická zvlášť poté, co se z ČRo 1 stala nepřehledná stanice, která si hraje zčásti na zpravodajství a zčásti na lifestylový program, Radio Česko je okleštěné licencí BBC a nemůže vysílat déle než 6 hodin denně a stejně tak ČRo 6 nemá ten prostor, který by si zasloužil. Navíc Leonardo, ani Radio Česko nemají pokrytí signálem celé území Česka, takže koncesionář nemůže za svůj poplatek využívat služeb všech stanic ČRo. Ani nedávné „zvláštní postoje“ vůči ČRo 4 ze strany Rady nebyly úplně šťastné pro rodící se stanici pro mladé posluchače, kterých má Český rozhlas jak šafránu a právě Čtyřka by si je mohla získat.
S radostí jsem přijal informaci, že program na DV bude od podzimu možná realitou, nehledě na to, že dnešní souběžné šíření ČRo 1 na DV a VKV pokládám za zbytečně vyhozené peníze zvláště, když má Český rozhlas problémy s pokrytím programů Radia Česko, Leonardo a ČRo 6. Rozhodnutí Rady ČRo z tohoto týdne mi ale dává za pravdu, že tento orgán nemá zájem umožnit těm posluchačům, kterým vadí hudba vkládaná mezi příspěvky na Radiožurnálu a chtějí se dovědět „to podstatné“ (Radio Česko) a „jít pod povrch“ (ČRo 6) – tedy soustředěně poslouchat mluvené slovo. Ano, je nás málo, ale platíme koncesionářské poplatky a mně třeba vadí jak jsou prezentovány zprávy, rychlost, povrchnost a vůbec moderování na Radiožurnálu. Tato stanice NENÍ zpravodajská v tom pravém slova smyslu. Mám spíš pocit, že Rada ČRo nechce mít posluchače, kteří nevnímají poslech rádia jako kulisu. Obrat Radiožurnálu směrem ke komerčnímu Impulsu je víc než zřejmá – třeba ve sloganech, moderování, jinglech atd. Český rozhlas by měl jít jinou cestou a právě onen připravovaný projekt na DV, kterému jste, vážení radní, dali v tuto chvíli červenou, byl charakteristickým pro rádio veřejné služby.
Vážená Rado Českého rozhlasu, prosím, abyste zvážili své rozhodnutí a umožnili pokračovat v přípravách programu mluveného slova. Ti, kteří tvoří ČRo 6, Radio Česko i Leonardo, si zaslouží, aby jejich pořady mohlo slyšet více posluchačů, nejen těch pár vyvolených, kteří mají to štěstí mohou poslouchat digitální signál. Je ostuda, že digitalizace jde tak pomalu, ale proto je na místě využít to, co je k dispozici, aby co nejvíce posluchačů mohlo poslouchat všechny programy Českého rozhlasu.
