Pícha: Musíme informovat o službě, kterou veřejnosti poskytujeme

Mradiotv22inulý týden RadioTV přineslo informaci o novém, zajímavém, testovacím reklamním projektu, kterého se účastní i Český rozhlas. V souvislosti s touto self promotion akcí jsme oslovili ředitele ČRo1 – Radiožurnálu Alexandra Píchu, který ochotně odpověděl na otázky týkající se propagace veřejnoprávního rozhlasu.

ČRo 1 – Radiožurnál je zapojen do testovacího projektu reklamních obrazovek v nákupních centrech. Lze k tomu něco bližšího sdělit?

Je to trochu legrační, protože jde o úplně obrácenou záležitost – za toto použití spotu vůbec nic neplatíme ani finančně ani barterově, ARBOmédia nás naopak jen požádalo o souhlas s jeho použitím ve zkušebním provozu.

Jinak jde o kopii déle než rok starého spotu, který byl určen pro vysílání v ČT. Sám za sebe musím říct, že takovou reklamu v hypermarketech považuji za efektivní spíš pro regionální vysílání. Náš starší televizní spot o objektivitě zpravodajství ČRo 1 – Radiožurnálu by pro tento účel ani nebyl vhodný, takže bychom do takového reklamy samozřejmě neinvestovali. Na druhou stranu by se teoreticky pro takový účel mohla hodit komunikace sportovního vysílání ČRo 1 – Radiožurnálu nebo Vašeho tématu, ale ani to přinejmenším letos rozhodně neplánujeme.
Kolik finančních prostředků do self promotion vkládá Český rozhlas, resp. Radiožurnál?
Veřejnoprávní stanice samozřejmě nemá tolik prostředků na reklamu jako soukromé rádio. Je to asi nejvíc markantní na outdoor reklamě. ČRo 1 – Radiožurnál v naprosté většině případů reklamu nekupuje, ale získává ji na základě barterů, takže hlavním finančním nákladem je pro nás DPH. Často také mediálně spolupracujeme na projektech, které mají i jinou než propagační hodnotu, např. lepší přístup k informacím apod.
Myslíte si, že veřejnoprávní rozhlas by se měl prezentovat na veřejnosti, třeba v rámci reklamních obrazovek?
Nehodnotím přímo reklamu v hypermarketech, která se hodí spíš pro regionální vysílání, ale v zásadě nejsem proti žádnému vkusnému způsobu propagace veřejnoprávního vysílání. Naopak musíme informovat o službě, kterou veřejnosti poskytujeme, je to povinnost vůči posluchačům. Dělají to všechna vyspělá veřejnoprávní rádia ve světě. Jinak by totiž mohly vysílat jakkoliv hodnotné programy, ale málokdo by si k nim v dnešním světě zahlceném komerční komunikací našel cestu.
Proč se stále propaguje jen Radiožurnál?
Propaguji hlavně ČRo 1 – Radiožurnál, protože jsem jeho šéf. Propaguji tím také celý Český rozhlas. Věřím, že přispíváme dobré pověsti Českého rozhlasu podobně jako třeba ČRo 3 – Vltava a další celoplošné i regionální stanice. S propagací nám pomáhá i Úsek komunikace ČRo, ale hlavní zodpovědnost je pochopitelně na každé stanici samotné. A to ať už jde o získání potřebných prostředků, tak i strategii propagace.
Honíte se za počtem posluchačů?
Hlavní pro nás je pravdivě říkat, co se děje doma i v zahraničí. Je to i moje osobní krédo – zprostředkovat obraz světa takový, jaký je. A je to i hlavní motto naší televizní reklamy. Myslím, že to děláme co nejpoctivěji, a že stojí za to udělat vše pro to, aby naše zpravodajství a publicistiku poslouchalo co nejvíce lidí. To přece je služba veřejnosti.
Krajská studia ČRo naříkají, že jsou na třetí koleji, že nemají peníze na propagaci, že se jenom „strká“ do Radiožurnálu. Jaký je Váš názor na to?
Z centrálních prostředků ČRo má síť regionálních stanic dohromady samozřejmě víc financí na propagaci než ČRo 1 – Radiožurnál. Díky naší poslechovosti a celostátnímu dosahu se nám zas lépe pracuje na mediálních spolupracích a sponzoringu. V případě ČRo 1 – Radiožurnálu však platí základní zásada – na propagaci nesmí jít ani koruna z rozhlasových (koncesionářských) poplatků. Platí to i pro celý Český rozhlas – náklady na propagaci rozhodně nesmějí přesáhnout výnosy z vlastní komerční činnosti.
ČRo si stěžuje, že má málo peněz, neboť se odhlásilo, prý, velké množství koncesionářů…
Ano, máme problémy s rozhlasovými poplatky. Od roku 1997 je to stále 37 korun měsíčně, přestože se všechny naše vstupy neustále zdražují a podle zákona budujeme regionální stanice ČRo i v nových krajích. Potřebovali bychom také, aby nová legislativa zlepšila vymahatelnost rozhlasových poplatků od neplatičů. V každém případě ale naše Oddělení rozhlasových poplatků ČRo už vůči neplatičům tvrdě zasahuje a jen letos už vybralo přes 14 miliónu korun.

Autor článku:

Napsat komentář

Pro přidání komentáře musíte .