Majitel rádií Blaník a City Petr Dvořák je mezi českými broadcastery mimořádným úkazem. Nebojí se mluvit otevřeně, o čemž mj. již delší dobu přesvědčuje čtenáře RadioTV v reakcích na výsledky průzkumů poslechovosti. V tomto exkluzivním rozhovoru pro RadioTV prohlašuje, že jeho rozhlasová skupina se nemusí stát nutně kořistí někoho silnějšího, ale naopak může dále expandovat. Dále se zamýšlí nad vizemi a schopnostmi českých broadcasterů, neefektivitou zahlcování éteru slabými dokrývači a současným stavem digitálního vysílání.
Rádia City a Blaník v současnosti stojí mimo všechny velké sítě. Jste vlastně jeden z posledních, kdo nepatří k Stamfordu, Kissu ani pod Lagardere a přesto máte nejúspěšnější regionální rádio v republice. Kde tedy vlastně stojíte, kam se řadíte? Dá se taková pozice udržet?
Myslím, že se ještě několik let dá taková pozice udržet. Já vám odpovím otevřeně. My hledáme toho, kdo by rozuměl tomu, že naše skupina má – a to konkrétně v programování stanic – dlouhodobě špičkové výsledky na pražském trhu. Ten, kdo dokáže respektovat to, v čem jsme opravdu dobří, by se mohl stát naším partnerem. Znamená to, že takový partner bude také rozumět tomu, že naše firemní kultura je jedinečná a je jedním ze základů našich úspěchů. Až takového partnera najdeme, určitě se s ním dohodneme a to z toho důvodu že dlouhodobě perspektivní naše pozice samozřejmě není.
Takže jsou nyní tato rádia na prodej?
Nejsou na prodej. Rozhodně není na prodej majoritní podíl ve společnosti.
Můžete tedy potvrdit, že žádná vyjednávání v této situaci zatím nenastala?
To potvrdit nemůžu. Já jsem se v průběhu posledního roku samozřejmě opakovaně sešel se všemi hráči na trhu. Myslím, že to je podle mě dobře, protože je potřeba se víc znát. To myslím v dobrém. Potom jsem si aspoň sám pro sebe utvořil obraz, kdo na tom jak je. Kvalifikovaný obraz, kdo má sílu,znalosti, schopnosti, vůli, vytrvalost. Došel jsem ale k závěru, že jsme natolik silní díky tomu, že děláme věci řekl bych spíš dobře než špatně, že vůbec není potřeba naše rádia, byť za vysokou tržní hodnotu, prodávat. Protože z důvodu subjektivních…co bych potom asi tak dělal? Čímž jsem vám ale neodpověděl na to, co chcete vědět. Já si myslím, že když to dobře dopadne, tak bych vám do konce roku mohl říct, jak si představujeme další vývoj. Ale já vám chci taky říct, že kromě toho, že se všichni ptají „Za kolik to prodáš“, tak ještě nepadla druhá, stejně důležitá otázka „Za kolik jsi schopen nakupovat“, že ano….
Od vás není moc vidět nějaká aktivita, že byste se chtěli rozvíjet, spíš všichni čekají na to, že vás někdo postupně ovládne…
Myslím, že to je dané dvěma věcmi. Teď to budou dva roky, co jsem se v podstatě zabil na motorce. A loni to vypadalo úplně strašně, prostě tak, že nebudu schopen ani trošku pracovat. Určitě to znamenalo to, že ve firmě lidé čekali, co se stane, všechno stagnovalo a určitě byla iuvnitř i velká nervozita, samozřejmě to vím. Teď máme za sebou ten druhý rok, byl taky nelehký, ale bylo to na druhou stranu taky k něčemu dobré, co nás nezabije, to nás posílí. Máme pořád výborný tým, silný tým, to vidíte na programových výsledcích. Týmu chci i touto cestou takhle poděkovat. A teď už jsem schopen vnímat zvuky jako dřív a já jsem byl vždycky přes ty zvuky, hudbu, formáty, programy
Tak si myslím, že City a Blaník v Praze: to je dobrý. Máme i okresní rádia, tam nevidím velkou perspektivu. My jsme specialisti na Prahu a střední Čechy. Takže já tady vidím možnosti, které jsme ještě nevyčerpali a jdeme do toho naplno.
Takže vám můžu říct, že se rozhodně nevzdáváme, ale že bychom se chtěli dál se rozvíjet tady, v Praze a středních Čechách. Myslím si, že máme schopnosti generovat a vyrábět i jiné programy, než jsou ty stávající..
Takže nám vznikne na trhu nová silná konkurenční skupina?
Já bych to neviděl jako konkurenční skupinu. Úplně jednoduché to není, protože na trhu to vypadá tak, že nám nikdo jen tak nějaké rádio neprodá. Ale tím chci říct, že si myslím, jestli se nestane něco extrémně mimořádného – že se třeba znovu přizabiju – že pro nás nemá smysl, abychom se začlenili do nějakého uskupení, které by nám určitě, aniž by chtělo, zničilo naši firemní a vztahovou kulturu. Rozumíte, my máme svoji jedinečnou kulturu, která se vyvíjela přes 15 let. Máme uvnitř takové vztahy a neformální komunikaci a takovou relativní svobodu, která je o tom, že všichni mohou se všemi jednat z očí do očí a to by mělo být zachované. Vyjádřím to jinak. Prostě myslím, že i když nejsem schopen předvídat nějaké negativní vývoje, který by nemusely, ale mohly nastat, tak z důvodu stability skupiny by se vždycky majorita měla udržet v mých rukou, abychom byli schopní si svůj osud určovat aktivně a ne vykonávat cizí, byť dobře míněné metodické příkazy.
Původně jsem si myslel, že už jste pomalu připraven všechno prodat, takže už jsem měl připravenou otázku, co byste dělal potom?
Já jsem se tím hodně zabýval a zjistil sem, že bych se asi utrápil.
V případě, že byste to prodal, ať už Lagarderu nebo Stamfordu nebo někomu jinému, vzal byste třeba místo jako placený manager?
Otázka je dobře položená, ale nemusím na ni odpovídat, že ano? V takovém případě, že se takhle velký skupiny prodávají, tak jednou z podmínek je, že ten vlastník v případě, že je práceschopný, a většinou ti vlastníci nejsou práceschopní – a vy to víte – tak má za povinnost několik let vydržet v nějaké managerské pozici. Popravdě řečeno jsem rád, že mi tahle varianta nehrozí.
Broadcasteři nemají vlastní vizi…
Slyšel jsem od některých broadcasterů, že by Vás rádi získali, protože se říká, že jste jediný rozhlasový manažer v Česku, který to opravdu dokáže dobře dělat sám podle sebe a nepotřebuje na to zahraniční poradce. Co na to říkáte?
Já jsem vždycky špatně viděl a vždycky jsem dobře slyšel. Tím to asi bude…je to osud. Teď mám pocit, že opravdu nepotřebujeme cizí experty. Sám vidíte, jak ten pražský trh vypadá a sám víte, na čem je postavený. Dneska letím do Londýna, a potom do Irska a potom do Rakouska. Prostě potřebuji poslouchat jejich rádia. Spoustu vás toho napadne, to jo, ale přímý vliv na naše programy nemá nikdo z venku. Na Blaník už vůbec ne, to vám dá rozum.
Ale to asi všichni vědí, jak fungují venku rádia,ale snaží se vždycky přenést ty cizí programy sem a někdy i s chlupama. Takže si myslím, že máte asi pravdu… Jo, jiný český manager s vlastní vizí tu už asi není. Oni ti manageři nevedou vlastní programy, dělají něco jiného.
Mne to zaujalo už dřív, protože Blaník, kdyby se to přepočetlo podle pokrytí, je asi nejúspěšnější stanice v republice. A jak to vypadá, jako jediná z velkých stanic je dělaná doma. Má tedy smysl nakupovat know-how? Proč to ostatní dělají, že nakupují?
Nevědí si s tím rady, že ano. Já bych řekl, že doslova vůbec nevědí, co mají dělat.
Takže opravdu v Česku nejsou lidé, kteří by rozuměli rozhlasu?
Programu asi ne v tom smyslu, jak se ptáte. Ale ono nejde o rozumění, jde hlavně a především o programové cítění. Je fakt, že Blaník byl vytvořen jakoby intuitivním způsobem, ale zase čerpal ze zkušeností. Když se v tom kterém teritoriu pohybujete a s lidmi mluvíte, děláte ty testy, které děláme, tak vám z toho vyjde, že…prostě pocit, no, pocit…a je to intuitivní, protože.. máme to půl na půl.. půlka je intuice, která se hodně opírá o zkušenost a druhá půlka je samozřejmě testování toho, co vám intuice říká .
My tohle všechno děláme sami. Ale sám vidíte, že to testování funguje. Strašně moc ušetříte, když si děláte výzkum bez cizích expertů… A naši lidé toho uměj mnohem víc!
Jak je to momentálně s vaší pozicí ve firmě? Byl jste dlouho mimo, takže jste tam teď spíš jako vizionář nebo opravdu se podílíte na denním řízení toho podniku..
Generálním ředitelem je Petr Král, ten má na starost řízení. A říkejte mi třeba vizionář, klidně. Vizionář musí poslouchat rádia a hodně času věnovat naslouchání místním hlasům, hlasům okolí, ale…ve výsledku mám na starost celkovou tvář programů a programový marketing, což je praktická konzumace vizí.
Dvousetwatty nemají význam…
Už nějakou dobu jste se neúčastnili žádných licenčních řízení, nežádal o dokrývače. Nemáte zájem nebo si myslíte že tahle cesta není správná?
Já jsem vám vlastně odpověděl – dva roky jsme mlčeli z důvodů, které jsem popsal. V současné době si myslím by nebylo atraktivní získávat nějaké „dvousetwatty“. Hodně nákladů, hodně starostí a reálně žádný zisk pro rádia, řekl bych ani posluchačsky, z toho neplyne. Ale sejděme se za čtvrt roku a já vám řeknu, jak to vidíme, protože nás zajímají větší výkony.
V Čechách vám v rámci Blaníku chybí úplně západní Čechy. Zajímá vás tento region?
Nás zajímají všechny regiony.
V žádném regionu jste se přímo nestřetli s Časem, který má velmi podobný formát. Je to nějaká strategie? Že se vzájemně respektujete?
Určitě ne. Myslím, že to je náhoda, ale já bych řekl, že jsme se střetli. My jsme se střetli v Praze, kde Radim Pařízek otevřel Hey. Zároveň podporujeme Apollo. Právě proto, že Apollo přišlo se žádostí o podporu programu. A podporujeme Petrov, který, když se podíváte na mapu Brna, tak tam ten kontakt nastal, mezi Hey a Petrovem, řekl bych – v náš prospěch.
Která ta rádia ještě do dneška podporujete, tedy kterým dodáváte formát?
OK, Petrov, Apollo.
A Olympic?
Olympic je rok a půl bez podpory. Tam na jaře loňského roku skončila smlouva.
Olympic tedy momentálně pouze u vás funguje a řídí se sám?
Řídí se sám, přesně tak.
A zůstane u vás za takových podmínek?
Ale to není doslova u nás, ta budova patří městu, že jo. Doufám, že vám do tří měsíců řeknu víc. Za těch původních podmínek to nemělo smysl. Respektive skončila smlouva a nic potom.
Takže kdybych se zeptal, jestli třeba nechcete Olympic koupit pro sebe, tak za tři měsíce mi řeknete víc?
Hmm.
Fričová jedinou výjimkou…
Tak pokročme někam dále, třeba digitální vysílání. Uvažoval jste o tom, že byste se třeba taky účastnil licenčních řízení?
Ani ve snu. Počkám, až budou úspěšné digitální televize. A pak se o to začnu zajímat.
Takže neuvažoval jste, že byste se pustil i do oblasti televizní?
Ne, určitě ne. Já myslím, že se zatím nestalo, že by někdo z televizí uspěl v rádiích a obráceně.
Takže třeba Kateřinu Fričovou nepovažujete za ten případ?
Aha, to je jediná výjimka.
Co byste řekl, které konkurenční rádio – nemusí to být přímá konkurence – vám přijde, že je dobře dělané a není vaše?
Evropa 2.
Díky za rozhovor.
