Ö1 slaví 40 let a stále se snaží být blíž posluchačům

Pro rakouskou mediální scénu velké výročí. Rádio, které vzniklo při programové reformě před čtyřiceti lety, slaví kulatiny. Stanice přitom nabízí všehochuť. Více než stovka různých pořadů se orientuje na všechny možné hudební žánry, slovesné programy, zpravodajství, publicistiku, rozhlasové hry. Rádio je ale přesto oblíbené a některé jeho pořady se vysílají i do světa prostřednictvím stanice Radiö 1476.

Kulturní stanice rakouského rozhlasu ORF oslavila 40 let svého trvání. Při této příležitosti je čas trochu bilancovat. A bilancoval i šéf této stanice Alfred Treiber. O této stanici napsal knihu. Ö1 gehört gehört. Slogan použil jako název svého literárního počinu. Rádio vysílá od 1. října 1967. Treiber popisuje jeho historii aniž by si bral servítky. Podle recenze serveru Radioszene.de v ní popisuje otevřeně a sebeironicky poměry v Ö1 a také na Ö3 či FM4 a v celém ORF. Nevyhýbá se popisům intrik a boje o moc. Zmiňuje i příběhy lidí, kteří stanicí prošli. Jako redaktor elév tu působil mj. pozdější rakouský premiér Wolfgang Schüssel. Knížka obsahuje i dobové materiály, nařízení, fotky, články z novin. Celkem zaujímá toto dílo více jak pět set stránek.

Generální intendant ORF Gerd Bacher zadal v roce 1967 stanici Ö1 za úkol být místem duševního a musického Rakouska. O čtyřicet let později nabízí stanice 103 různých formátů a pořadů z vědy, kultury, náboženství a společnosti. Kromě vlastního rozhlasového vysílání patří k aktivitám rádia vlastní časopis gehört, kulturní pořady pořádané denně v RadioKulturhausu, Ö1-Club, produkce CD nosičů, shop, letní akademie s kurzy psaní, kreslení a řemesel, studijní cesty a další aktivity. Teď je například možnost vydat se s Ö1 za cca dva a půl tisíce Euro na Kubu. Rádio též zasílá na kazetách, CD nebo DATkách záznamy pořadů. Tato služba je placená, členové Ö1-Clubu mají slevu. Samozřejmostí jsou internetové stránky.

Ö1 se za celou dobu své historie chlubí několika prvenstvími. V září 1969 přineslo první stereo přenos ze Salzburských slavností. V březnu 1977 se mění programové schéma a zavádí se střídání programů po hodině. Teprve v dubnu 1990 se zavádí vysílání 24 hodin denně. V září 1994 skládá tyrolský skladatel Werner Pirchner nové znělky. Skoro 150 jingles tvoří zvukový design rádia. V květnu 1995 začíná první reklamní a imageová kampaň Ö1 gehört gehört. Ta byla později několikrát vyznamenána. V lednu 1996 vzniká Ö1-Club, v říjnu dalšího roku se otevírá RadioKulturhaus. V srpnu v devadesátém osmém se zavádí oddělení pro písemné dotazy a kritiku programu. V listopadu 2003 provádí relaunch internetových stránek, které se tak stávají doplňkem programu. V únoru 2005 začalo Ö1 jako první v Evropě vysílat v Dolby Digital 5.1 Surround. V dubnu 2007 rádio rozšířilo možnost stahování z internetu a nabízí celkem 14 podcastů.

Snaha být co nejblíže posluchačům se začala významněji projevovat v polovině devadesátých let. Kromě programu se proto začala věnovat větší péče off-airovým aktivitám a službám spojeným s programem. Devizou stanice se stalo “Rádio na dosah“. Důsledkem bylo založení zmiňovaného Ö1-Clubu, kulturního domu KulturHaus a dalších aktivit. Už deset let se z KulturCafe vysílají živé pořady, jejichž vysílání se účastní i publikum. Žánry jsou pestré, svědčí o tom i názvy pořadů, které se takto dělají: Ö1-Klassik-Treffpunkt nebo Jazztime. Publikum tak dostalo možnost vidět své hvězdy, které znalo jen po hlase a rozhlasový tvůrci zas mají zpětnou vazbu na svá vystoupení.

Ö1 se ale nesoustředí jen na vlastní produkci. Se svým kulturním stanem Kulturzelt se vydává podobně jako ČRo 1 Radiožurnál na zajímavé akce, které se konají po celém Rakousku. Každé dva roky navíc objíždějí devět univerzit v celém Rakousku a prezentují se studentům. Tam kde není možné nasadit stan, dojede alespoň Ö1-Clubmobil. Ať už ve stanu nebo v Clubmobilu se zájemci dozvědí interaktivní formou o stanici všechno možné. Všemi těmito aktivitami se snaží Ö1 udržet si svoje postavení i ve 21. století.

„My a zdůrazňuji my, protože Ö1 je produkt výkonů našeho celého týmu, my děláme spoustu věcí, o kterých by se, chcete-li, dalo říct, že nepatří k úkolům Ö1. Když chcete. Ale my nechceme. My jsme toho názoru, že ke stanici, která se stará o své posluchače, patří víc než jen šířit vysílání. Když rádio jenom vysílá, nemá žádnou zářivou budoucnost. Proto pracujeme na neustálém vývoji Ö1 směrem k multimediálnímu vysílateli, který svému publiku nabízí servis a užitek v mnoha ohledech. A já jsem o tom přesvědčen, že to je, vedle náročného programu, jeden z důvodů úspěchu Ö1,“ říká šéf této stanice Alfred Treiber.

Alfred Treiber se narodil v roce 1944 ve Vídni. Už od svého mládí psal divadelní a knižní kritiky. Studoval germanistiku, filozofii, dějiny, dějiny umění a divadelní vědu. Studia ale neukončil. Jako rozhlasový novinář je ale ve svém živlu. Svoji kariéru začal v redakci mládeže. Treiber se orientoval na literaturu, která je do dnes jeho velkou zálibou. Do rozhlasu přivedl avantgardní umělce. Pořad Laut und Luise s Ernstem Jandlsem vyvolal silnou reakci. Celkem osm set rozhořčených telefonátů. To ho ale neodradilo. Posluchačům stanic Ö3 a Ö1 mj. představil spisovatelku Elfride Jelinek, která dostala v roce 2004 Nobelovu cenu za literaturu.

Začátkem sedmdesátých let se Treiber podílel jako poradce na vybudování školního rozhlasu v rámci projektu UNESCO a radil v programových otázkách v afghánském rozhlasu. Po svém návratu založil s kolegou Richardem Gollem Feature-redakci. Jejich reportáže – features – se dočkaly i řady ocenění. Sociální reportáž Der Sonnenzug (Vlak slunce) o cestě postiženého napříč Rakouskem vyhrála v roce 1978 cenu Prix Italia. V roce 1987 se Alfred Treiber stal vedoucím hlavního oddělení Literatura a feature. V roce 1995 povýšil na programového ředitele Ö1. Od té doby popularita rádia roste z 4,9% v roce 1994 na současných skoro 8%.  Díky tomu se může srovnávat se stanicemi Bayern 4 Klassik, France Culture nebo BBC 3.

Právě podle vzoru BBC se provedla v roce 1967 reforma celého Rakouského rozhlasu, jejímž důsledkem byl vznik Ö1. To dostalo za úkol být kulturní stanicí. Ö2 se stala regionálním vysíláním a Ö3 stanicí zábavy.

Podle názoru Adolfa Treibera patří ke kultuře i zpravodajství a tak byl a stále je důraz kladen i na něj. Vznikl Polední žurnál – Mittagsjournal a další relace. Díky reportérským vstupům byli posluchači u toho, když se do Československa valily sovětské tanky (tato událost je na stránkách stanice uvedena v popisu historie jako první!), byli u toho, když došlo k vyhlášení Palestinského státu, při přistání člověka na Měsíci, ohlášení konce apartheidu. Právě tato mnohostrannost, zpravodajství, hudební pořady, slovesné pořady atd. byla začátkem devadesátých let zpochybňována.

Rádio teď oslavilo 40 let a stále se řadí k úspěšným. Vedení sází při rozhodování jak na průzkumy tak na svůj instinkt. A vychází to, Ö1 má svých 600 000 posluchačů a my mu můžeme jen popřát všechno nejlepší k narozeninám.

Autor článku:

Napsat komentář

Pro přidání komentáře musíte .