Během týdne po zveřejnění výsledků Mediaprojektu III.-IV.Q 2003 jsme vyslechli řadu reakcí na tento průzkum z Expresradia, přinesli jsme podnětný komentář Radka Velechovského z Bontonu a teď je čas dát slovo zástupcům ostatních rádií, kteří nám zaslali své dojmy z Mediaprojektu.
Alexander Pícha – ČRo 1 Radiožurnál: Mediaprojekt opět potvrdil, že formát s hlubším zpravodajstvím a publicistikou není model pro nejposlouchanější stanici. Je to zřejmé z měření poslechovosti v zahraničí a je to i trend, který se na poslechovosti ČRo 1 – Radiožurnálu potvrzuje už několik let. Nové výsledky Mediaprojektu mě nicméně překvapily. Přiznám se, že nerozumím konkrétním údajům za poslední dvě čtvrtletí. Poslech ČRo 1 – Radiožurnálu ve 3. čtvrtletí stoupl o 22 000 posluchačů a hned nato ve 4. čtvrtleti spadl o 67 000 posluchačů, aniž by se program nebo moderátoři menili. Nechápu také, kam se všichni ti posluchači poděli, když klesly všechny celoplošné stanice. Jakkoliv jsou tato čísla pro nás nepříznivá, respektuji je, ale pro praktické účely se řídíme čísly za delší období.
Martin Hroch – Radio Beat: S výsledky Beatu jsem velice spokojen, je to dobrý základ do dalšího roku.
Jiří Hrabák – Radio Impuls: Komentovat výsledky, které jsou poslední v řadě už možná nemá velkou cenu, ale přece jen. Impuls si udržel share s tím jsem spokojen,jsem spokojen s první pozicí ve všech ukazatelích i s tím, že přestože jsme ztratili v daily reach při srovnání pololetí, porovnání třetího a čtvrtého kvartálu vykazuje stabilitu. Otázkou je opětovný celkový propad rádií, protože, co si budeme povídat opravdu oslavovat tyto výsledky mohlo jen velmi málo rádií. Možná je to tím, že se většina z nás ubírá v programu stejnými cestami a na nové neumíme přijít, možná je to tím, že lidé začínají trávit čas jinak, možná se nám stane, že lidi už budou chtít jen ticho…
Jinak výsledky mne moc nepřekvapily, snad až na Radiožurnál, kde se propad zdá u tak konzervativně laděné stanice opravdu veliký. Potvrzuje se také, že rádia, která zkouší jiné programové cesty (nehodnotím zda dobré či špatné)na růžích u českých posluchačů opravdu ustláno nemají.
Jaromír Ostrý – ČRo Brno: V Českém rozhlase Brno máme radost. Nepředstíranou. I o půlnoci vám snadno vyjmenuji dosažené mety na naší krkolomné cestě vzhůru: 70, 82, 118, 142, 150, 154, 166, 175 (to vše pochopitelně v tisících). Jestli dobře počítám, tak je to nárůst 2,5krát. V těchto výšinách je sice vzduch poměrně řídký a hlava se může lehce zatočit – my však ještě stále sbíráme síly k cestě na vrchol. Uvidíme za půl roku.
K ostatním výsledkům: těší mě úspěch kolegů v regionálních stanicích Českého rozhlasu, věřím znovuzrození ČRo 1 a ČRo 2, prostě držím palce všem, kteří dělají poctivé rádio.
Kateřina Fričová – E2 a F1: Poslední výsledky Mediaprojektu bezesporu ovlivnily změny, jimiž prošel ve sledovaném období Radionet. Některá rádia jsou již započítána do MMS, jiná do Radionetu i MMS a údajně existuje tlak započítávat i ta, která do MMS teprve míří. Přes tyto nejasnosti může být RRM spokojená – srovnání konkurenčních rozhlasových produktů TRIO vers. Český výběr vyznívá jednoznačně: 30,2% : 21,2%.
Pozitivní je samozřejmě i meziroční nárůst share Impulsu, Frekvence 1 a Evropy 2, která je nejoblíbenější stanicí posluchačů ve věkové kategorii 12 – 19.
Impuls se opět stal leaderem na trhu , a to jak v poslechovosti (925 000), tak v share(13,9%).
Každou změnu programu provází nebezpečí dočasného odlivu posluchačů – proto lze výsledky Frekvence 1, která v září odstartovala nový program, pokládat za velký úspěch, neboť zůstala na stejných číslech jako při minulém měření.
Jaroslav Průša – Radio Agara: V čase očekávání příchodu nové metodiky Mediaprojektu lze tyto výsledky vidět z několika úhlů. Je brzy na to zvolat „král je mrtev, ať žije král“. A tak suše konstatuji, ano výsledky posledního měření poslechovosti podle staré metodiky nás těší. Jednak proto, že jsme se po delší době vrátili do čela komerčních rádií v Ústeckém kraji. Za druhé, že jsme zde z těchto stanic dosáhli nevyššího nárůstu. A za třetí, že se nám potvrdilo, že méně někdy znamená více. Pokud se ohlédneme zpátky a to několik let, tak je zřejmé, že se poklesy a nárůsty více-méně pravidelně opakuji a jejich každé nadstandartní vybočení je časem odměněno extrémním opakem. Držme se však reality, nejdůležitější je pro nás fakt, že to jsou určující čísla pro přístích 6 měsíců, tedy do srpna. Smutné na tom všem je to, že na tuto pozici stačí pouhých 51 000 a není to projev neskromnosti, ale konstatování, že potenciál v Ústeckém kraji je nepochybně vyšší. Přes všechny tyto okolnosti půjdeme dál cestou, kterou jsme si cíleně stanovili. Není důvod podléhat jaké-koliv euforii. Jsem jednoznačně přesvědčen o tom,že nová metodika přinese řadu zajímavých výsledků, ale hlavně, že bude h o d n o v ě r n ě j š í. Věřím, že i z tohoto srovnání vyjdeme se ctí.
