Josef Havel: Rozhlasu chybí hudební stanice pro mladé

radiotv22Převážně o Českém rozhlasu 6, ale také o regionálních studiích a o neexistující stanici pro mladé. O tom jsme si povídali v exkluzivním rozhovoru pro RadioTV s programovým ředitelem Českého rozhlasu, s Josefem Havlem.

Vedení Českého rozhlasu se rozhodlo řešit „problém“ Český rozhlas 6. Nakonec jste zvolili řešení, které už je známo. Mohl byste sdělit, zda byly i jiné varianty. A pokud ano, jaké?
Jiné konstruktivní řešení alternativně ke stávajícímu neexistovalo, neexistuje ani teoreticky. Alternativou ke stávajícímu řešení byla likvidace stanice jako takové. Tuto alternativu vedení Českého rozhlasu odmítlo jako nekulturní počin.
O ČRo6 se dlouhodobě zajímá redaktor Britských listů Štěpán Kotrba. Měly jeho všechny články a analýzy a hlavně závěry nějakou, ne-li podstatnou roli v rozhodování, co s ČRo6?
Vedení Českého rozhlasu je natolik zkušené a natolik profesionálně orientované, že
nepotřebuje hledat inspiraci pro svá rozhodování v článcích kohokoli. Tím není samozřejmě řečeno, že si články pana Kotrby v Britských listech se zájmem nepřečetlo. Stejně tak je na
tom i vedení stanice. V době nedávné dokonce panu Kotrbovi umožnilo, aby kritická slova ke stanici vyslovil na jejích vlnách.
Možná by bylo dobré, kdybyste nám mohl sdělit, co je ČRo6 za stanici, pro koho je určena, co jejím provozem Český rozhlas sleduje a zda se domníváte, že má v programové nabídce ČRo jako celku být.
ČRo6 je stanicí orientovanou na analýzu, publicistiku, přemýšlivé slovo, v neposlední řadě na reflexi života občanské společnosti. Zacílena je z toho na intelektuálně orientované, přemýšlivé posluchačstvo, které dává přednost mluvenému slovu, se kterým buď
souhlasí, anebo si uvědomuje, proč s ním naopak souhlasit nemůže. Stanice nepochybně neosloví většinového posluchače. Své místo právě díky zmíněné vyhraněnosti v nabídce Českého rozhlasu nejen nalezla, ale i trvale si je udržuje. Jako stanice není ve
veřejnoprávní nabídce obecně ojedinělá. Například v Německu obdobou této stanice (v daleko větším rozsahu) jsou veřejnoprávní dvojčata, vysílající celoplošně – Deutschlandfunk a
Deutschlandradio.
Podobná otázka jako předchozí. Proč ČRo se rozhodl po skončení spojenectví s Rádiem Svobodná Evropa v podobném stylu a programu pokračovat? Opravdu jste cítili, že ČRo sám zvládne provozovat stanici analyticko-publicistického typu?
Po roce zkušeností se samostatnou existencí Českého rozhlasu 6 se ukazuje, že tuto úlohu Český rozhlas nejen zvládl, ale podobu analyticko publicistického rádia rozvinul do tvaru, který v době součinnosti s Radiem Svobodná Evropa do značné míry nebyl možný.
Neuvažujete o nějakém názvu ČRo6?
Českému rozhlasu 6 už název dali sami jeho posluchači. Proto se jmenuje „Šestka“. Nám se líbí. Ostatně zkuste to sám si od šesti poslechnout šest hodin přemýšlivého slova na Šestce.
Nyní k vysílačům. Při podrobném studiu programů regionálních studií jsem zjistil, že mnohé stanice večer a v noci přebírají program ČRo2-Praha. Ty stanice, které vysílají svůj program pak většinou reprízují své pořady, nebo vysílají pouze hudbu s občasným povídáním. Nenapadlo vás, že by ČRo6 mohl v čase 18 – 24 hodin vysílat právě na kvalitnějších frekvencích VKV těchto regionálních okruzích? ČRo2-Praha by pak mohla na středních vlnách vysílat bez přerušení ČRo6.
Noční program sdílí s Českým rozhlasem 2 – Praha pouze 5 z 11 regionálních stanic Českého rozhlasu: Brno a Ostrava od 20:05, České Budějovice od 21:05, Hradec Králové a Olomouc od 22:05. Ostatní stanice mají buď vlastní 24hodinový program (Plzeň a Sever) nebo sdílejí noční program Regionu, ovšem vždy s vlastní identifikací po celých 24 hodin (Regina, oba Regiony a Pardubice).

Večerní a noční čas nevyplňují pouze reprízy a hudba, ale také premiérová publicistika, a to nejen hudební, ale např. i pořady pro menšiny. Některé z těchto pořadů mají velmi dobrý ohlas u posluchačů – např. „Morava krásná zem“ v Brně, „Bez filtru“ v Plzni, „Divadlo Noc“ v síti Region/Regina/Pardubice. Z hlediska veřejné služby je důležité, že se do nočních hodin postupně rozšiřuje regionální zpravodajství – a to i „uvnitř“ sdíleného programu.
Umístění Českého rozhlasu 6 do večerního a nočního času na regionálních VKV frekvencích jsme zvažovali několikrát v uplynulých 5 letech. Prvním zásadním argumentem proti jsou
výsledky průzkumů – dokládají velmi výrazný rozdíl v preferencích publika regionálního vysílání a publika celoplošné publicisticko- zpravodajské stanice. Druhým argumentem je koncepce regionálního vysílání, které do budoucna chceme spíše posilovat, což odpovídá
jak evropskému trendu, tak i našim zkušenostem – regionální vysílání Českého rozhlasu je v posledních letech jen získávalo – prestiž i posluchače. Podle této koncepce se regionální programy postupně rozšiřují a jejich „zkrácení“ by posluchači s největší pravděpodobností vnímali mnohem negativněji, než zkrácení ČRo2 na střední vlně.
Kdyby se tak stalo, lze očekávat s dostatečnou propagací, že by si ČRo6 takto získal více posluchačů. Nemyslíte si to?
Máte pravdu – lepší frekvence a propagace by Českému rozhlasu 6 nepochybně pomohly (ostatně nynější změna mu také přináší o něco lepší SV frekvenci a propagaci jsme věnovali maximum možného). Ztrátu bychom ale nepochybně zaznamenali v publiku regionálních
stanic, a pravděpodobně větší, než by byl zisk ČRo6.
Když už to je tak, jak je. Domníváte se, že Český rozhlas plní tzv. veřejnoprávní službu v plném rozsahu? Narážím na situaci, kdy dodnes ČRo nemá stanici pro mladé, ačkoliv každý veřejnoprávní rozhlas v Evropě něco podobného má.

Nemyslíte si, že by tzv. Český rozhlas 4 mohl tedy vysílat na zmíněných VKV frekvencích regionálních okruhů v čase od 18 hodin?

Souhlasíte se mnou, že kdyby se tento projekt uskutečnil, že by mohl zafungovat jako výchova mladé generace posluchačů dnešní doby pro poslech dalších stanic Českého rozhlasu? Mám tím namysli především situaci, kdy v záplavě hudebních soukromých stanic dnešní mládež o Českém rozhlase smýšlí jako o něčem špatném, nezáživném, nezajímavém. Často ani neví, jaké stanice co vysílají…

Pokud tomu tak není, nebo to tak necítíte, v čem to tedy je, že ČRo4 dodnes neexistuje? Neříkejte, že za tím vším stojí peníze.
Veřejnoprávnímu rozhlasu už dlouhá léta chybí hudební stanice pro mladé. Tedy inkubátor, ve kterém si veřejnoprávní stanice minimálně v celé Evropě, vychovávají své posluchače již od jejich mládí. Debata o vzniku takové stanice se vede od poloviny 90. let minulého století a vždy skončí na nedostatku vhodných volných kmitočtů. Tedy kmitočtů, které by byly přiděleny RRTV Českému rozhlasu. Jinými slovy vysílání stanice pro mladé posluchače je dáno jednoznačně faktem, že stanici není „na čem“ vysílat. Rozhodně problém není v penězích. I přes napjatou ekonomickou situaci ČRo bychom finance na ČRo 4 měli. Stále je „ve hře“ možnost vysílat ČRo 4 na výše uvedených frekvencích VKV regionálních okruhů v čase od 18.00 hod. Toto řešení však naráží na stejná rizika jako v případě ČRo 6.

Autor článku:

Napsat komentář

Pro přidání komentáře musíte .