Fair Radio – výzva za důvěryhodnost rádia

Podvody a podfuky. Mladý člověk plný chuti, který přijde do rádia, si při svém nadšení ani kolikrát nevšimne, že dělá něco, co není zrovna „košér“. Když si to uvědomí a začne se ohrazovat proti neetickým praktikám, má na výběr odchod z rádia nebo smíření se s danou situací. Někde už ale zacházejí příliš daleko a ohrožují tak důvěryhodnost rádia jako média. V německém Tutzingu proto vznikla výzva Fair Radio.

Drobné pozornosti pro novináře od propisovaček, igelitových tašek a triček přes knihy, flash-paměti až po lahve kvalitního vína či dovolené. Nic neobvyklého. Rozhovory s lidmi, kteří sice nemají moc co říct, či se vyjadřují k otázkám, které nejsou zrovna nejaktuálnější, ale odpovídá na ně někdo, kdo jakoby náhodou zrovna kandiduje do parlamentu, zastupitelstva nebo senátu.  Každý, kdo nějakou dobu dělá v rádiu zažil případy, které jdou daleko za hranice novinářské etiky někdy možná i hraničí se zákonností.

Stejně jako u nás, i v Německu jsou často zprávy tvořeny redakcí, která ale nefunguje jako správná redakce, ale spíš sekce nebo oddělení rádia, které musí plnit to, co dostane přikázáno. Redakční nezávislost je většinou omezena různými zájmy (Známí majitele rádia, výborní klienti stanice atd.) Někdy se ale novinářská etika přesahuje na tolik, že si porušení jistých pravidel všimne nejen novinář, ale i laik. V tu chvíli nastává problém, kterým je ztráta důvěryhodnosti.

Tutzing je malé starobylé městečko na jihu Bavorska, o kterém se listiny zmiňují už v roce 742. Na břehu jezera v krásné krajině Alp se v Tutzingenu usídlila Akademie politických studií – Akademie für Politische Bildung. Ta ve spolupráci se Spolkovou centrálou politických studií – Bundeszentrale für politische Bildung uspořádala setkání rozhlasových novinářů. Ti se otázkám spojeným s podvody v rádiích zabírali na workshopu Etika v rádiu.

Rozhlasoví novináři z privátních i veřejnoprávních rádií konstatovali, že se nepodvádí jen při soutěžích a různých PR akcích, ale také v redakční části programu. O nekalých praktikách v soutěžích jsme psali v článku Podvody v rozhlasových soutěžích – na vině je marketing. Součástí toho, co se tváří jako redakční příspěvek jsou neoznačené materiály vytvořené externími PR-odborníky. Reportéři se hlásí z míst, kde nejsou, sedí ve studiu a popisují místa, na kterých možná ani nikdy nebyli. Otázky, které reportér pokládá respondentovi jsou dodatečně nahrané ve studiu. Předtočené příspěvky se prezentují jako živé atd. Příkladů bylo mnoho.  7. srpna se proto na workshopu Etika v rádiu rozhodli sepsat Tutzinger Appell für ein glaubwürdiges Radio – Tutzingský apel za věrohodné rádio.

Po workshopu, kde se probrali všechny nekalé způsoby práce, které můžou v očích veřejnosti poškodit image rádia jako média, sepsal zkušený rozhlasový novinář s bohatými zahraničními zkušenostmi Udo Seiwer-Fauti Apel, který znamenal vlastně vznik iniciativy Fair Radio. Ta byla už představena i veřejnosti. Přítomní rozhlasáci a vědci se shodli na šesti bodech, které by měli rozhlasoví redaktoři, reportéři a také vedení rádií dodržovat.

1. Vyhledávání a ověřování informací má přednost před rychlostí.
2. Nepředstírá se něco, co tak ve skutečnosti není. (Reportér je údajně na místě, přitom sedí ve studiu, případně dopravní reportér předstírá že je v letadle a sleduje z výšky provoz atd.)
3. Co není naživo, se nevydává za živé.
4. PR-příspěvky patří do reklamních bloků a ne do redakční části programu.
5. Zprávy se nepředtáčí.
6. Podvody při soutěžích jsou tabu.

12 rozhlasáků a vědců tuto výzvu podepsalo. Iniciátoři doufají, že je v následujících týdnech podpoří další kolegové. Udo Seiwert-Fauti požaduje od vedoucích pracovníků a redaktorů, aby se začali ví než výsledky poslechovosti zabírat obsahem. Míní, že v digitálním věku obstojí jen ta rádia, která nebudou své posluchače obelhávat.

Autor článku:

Napsat komentář

Pro přidání komentáře musíte .