Australská rádia II.

radiotv22V tomto roce oslavuje rozhlasové vysílání v Austrálii osmdesát let. Nejstarší forma vysílání se v současné době „pere“ s těmi nejmodernějšími – digitální televizí, domácími kiny, internetem. A zdaleka to není prohraný boj. Naopak…Pohled na australskou rozhlasovou scénu s Petrem Lesákem, právě pobývajícím v Sydney se STUDENT AGENCY na Windsor Institute of Commerce and Languages.

Rádiím se v Austrálii blýská na lepší časy

I když televize a nová média i nadále zasazují na mediálním bitevním poli rozhlasovým stanicím tvrdou rány, rádia přesto velice statečně bojují o „své dolary“ z rozpočtů, určených na reklamní kampně.

V tomto roce oslavuje rozhlasové vysílání v Austrálii osmdesát let. Nejstarší forma vysílání se v současné době „pere“ s těmi nejmodernějšími – digitální televizí, domácími kiny, internetem. A zdaleka to není prohraný boj. Naopak. Čím dál více mladých Australanů se vrací k poslechu rádia. Rozhlas si den co den ladí daleko více mladých posluchačů než před pěti lety.

Poslouchají hlavně mladí

Čísla, která jsem si vyžádal u Nielsen Media Research Australia, ukazují, že děti a mládež mezi deseti a sedmnácti lety poslouchají rádio v průměru 12 hodin 22 minut týdně. Je to o 79 minut týdně více, než v roce 1998. Dospělí mezi osmnácti a čtyřiadvaceti lety poslouchají rozhlas v průměru 18 hodin 24 minut týdně, což je o 56 minut více než před pěti lety.

Zástupci rozhlasových společností v Austrálii mluví v souvislosti s nárůstem počtů mladých posluchačů o jakési renesanci zájmu o rádio. Příčiny tohoto pozitivního zjištění vidí především v tom, že rádio, na rozdíl od televizí, dokáže daleko více držet krok se životním stylem dětí a mládeže. Rádio se dokáže velmi flexibilně přizpůsobit, zatímco televizní stanice tolik kompatibilní nejsou.

Trendy ukazují, že mladí Australané si své oblíbené rozhlasové stanice velmi užívají, ztotožňují se s nimi a považují je za své každodenní společníky. Každý z mladých má „své rádio“, které poslouchá tak poctivě, jako to před léty dělávali jejich rodiče.

Dnešní velmi zaměstnaná a neustále spěchající australská mládež rádio miluje proto, že dokonale zapadá do jejich životního stylu a potřeb. Mladí tak můžou kdekoliv a kdykoliv poslouchat muziku a informace a přitom nemají pocit, že by kvůli poslechu rádia museli obětovat některou ze svých oblíbených aktivit. Rádio je prostě dokonalý, nevtíravý, flexibilní bavič a informátor.

Rádio je také jedním z nejinteraktivnějších a nejrychleji se přizpůsobujících médií dneška. Je velmi bezprostřední, nejlépe reaguje na všechno, co se odehrává „právě teď“ a dokáže se k jakékoliv události ihned postavit, vyjádřit a především ji dokáže okamžitě a jasně zprostředkovat.

Mladí Australané zbožňují všechny komunikační výdobytky moderní doby. Telefony s fotoaparátem má snad každý. Velmi rychle se mezi mládeží šíří mobilní videotelefony, které jsou v Austrálii velmi silně propragované a vzhledem ke zdejsímu vysokému životnímu standardu také relativně levné. Díky všem těmto komunikačním prostředkům mohou okamžitě a kdykoliv komunikovat se svým oblíbených rozhlasovým moderátorem prostředníctvím emailů, SMS nebo MMS.Pohodlně tak můžou odpovídat na soutěže, žádat o oblíbenou písničku, vyjádřit se k tématu.

V Sydney vzniknou další rádia

Rozhlasový trh v Austrálii, zejména pak v Sydney, je poslední dobou čím dál více diskutován, neboť letos budou v Austrálii uděleny, respektive vydraženy v aukci, nové vysílací licence. Vzrušeně už se také mluví o chystané nové stanici FBi 94.5FM, která se v éteru poprvé ozve v následujícím měsíci (srpen 2003). Hned v počátku svého vysílání bude mít FBi velmi silný vysílač, což neradi vidí přímí konkurenti tohoto nováčka, místní nejúspěšnější stanice 2Day FM, Triple M a NOVA.

Více stanic = méně peněz?

Ale ne všichni provozovatelé rozhlasového vysílání v Austrálii jsou ze současného rozkvětu rozhlasového průmyslu nadšení. Narůstající počet rozhlasových stanic přirozeně nadále tříští a rozmělňuje rozpočty, vyčleněné na rozhlasovou reklamu. Výnosy, které se navzdory úspěchům rádií nijak dramaticky nezvyšují, tak budou v souvislosti se vznikem novým stanic stále slabší.

Největší rozhlasoví podnikatelé tak přirozeně lobují u Australské společnosti pro přidělování licencí, kterou se snaží přesvědčit, aby odložila přidělování nových licencí v Sydney, Melbourne, Adelaide i Brisbane.

Zmíněná instituce však nehodlá provozovatelům rádií ustoupit a licence hodlá dražit v termínech, které dopředu avizovala. Rozhlasový průmysl na tyto informace reaguje velmi pobouřeně. Příliv nových stanic podle nich povede ke katastrofě. Zejména pak v Sydney, kde panuje nejtvrdší konkurence. Provozovatelé rádií se bouří proti skutečnosti, že televizní trh v Austrálii je přísně regulován a noví provozovatelé takřka nemají šanci, zatímco v případě rádií takřka žádná regulace nepanuje. Což je podle představitelů rádií velmi nefér.

Vzhledem k nově vznikajícím rozhlasovým provozovatelům se zavedená rádia snaží inzerenty přesvědčit, že dolary, utracené za rozhlasovou reklamu, jsou dobře investované peníze. Snaží se dokázat, jak je rozhlasová reklama efektivní. Nic jiného rozhlasům nezbývá, neboť více hráčů v éteru znamená potřebu sehnat větší příjmy. Vzhledem k blížící se aukci rozhlasových licencí je tato potřeba velmi urgentní.

Nováčci se prosadit dokážou

To, že se nová rádia dokáží ne australském, na první pohled „vyprodaném“ trhu dobře a rychle prosadit, dokazuje úspěch rozhlasové stanice NOVA 96.9 FM. Objevila se v Sydney v roce 2001 poté, co její majitelé koupili licenci, vydraženou v Sydney za 2 miliardy 790 milionů korun. (155 milionů australských dolarů, 1AUD = cca 18Kč). V roce 1999 tvrdili vysílatelé, že v Sydney už v žádném případě není prostor pro novou stanici. Nova, která je nyní již téměř nejsposlouchanější stanicí v Sydney, dokázala pravý opak. Znamená to, že i nyní, v půli roku 2003, jistě na rozhlasovém poli v Sydney, stejně jako kdekoliv jinde na světě, je dostatečný prostor pro ty, kteří se chtějí poprat o úspěch a ukázat nové, neotřelé nápady.

Je otázkou, kde ty nové, neotřelé nápady brát. Například NOVA, o které jsem se zmínil, používá pro svoji propagaci slogan „Sounds different“ (Zní jinak…). Avšak playlisty příliš jinou muziku, než například její největší konkurent – 2Day FM, nenabízí. Kolikrát se stane, když přelaďuji z jedné stanice na druhou, že ve stejném okamžiku zní stejná skladba! To se může samozřejmě stát, ale v tomto případě dochází k překrývání muziky podezřele často. Sydney tedy s napětím čeká, jaké novinky se v éteru po rozdělení nových licencí objeví.

Češi chtějí českou muziku, Australani australskou

Například nová stanice FBi, o níž jsem se již zmínil, už začala zkušebně vysílat. Oficiální start ohlásila na srpen a slibuje 50 procent muziky australské provenience. Za podpory zdejších hudebních vydavatelů, jako je Sony Music Australia, BMG, Warner Music a Universal Music se to daří, ale „dá to zabrat“. I když má Austrálie řadu zpěváků, z nichž někteří jsou velmi slavní po celé planetě, na 12 hodfn vysílání denně to vydá velmi těžko. Zvlášť, když FBi nehodlá hrát muziku z archivů, ale čistě současnou. Rozhlasoví odborníci předpovídají FBi velký úspěch, neboť Australané svoji Kylie Minogue i její sestru, Sophii Monk, Deltu a desítky dalších současných hvězdiček zbožňují.

Ze Sydney, kde jsem se STUDENT AGENCY, Petr Lesák, v současnosti pracovník australské rozhlasové a televizní společnost SBS (Special Broadcasting Services) a student Windsor Institute of Commerce and Languages.

Autor článku:

Napsat komentář

Pro přidání komentáře musíte .