Téma ČRo 4: Český rozhlas usiluje, soukromníci se brání

radiotv22Letní ankety RadioTV se zabývaly mj. tím, zda Český rozhlas plní veřejnoprávní funkci a nepřímo tím narážela na fakt, že do dnešního dne neexistuje veřejnoprávní okruh pro mladé posluchače. Z archivních materiálů, které RadioTV získalo, vyplývá, že Asociace provozovatelů soukromého vysílání (APSV) i ředitelé jednotlivých privátních stanic často vystupovali, a i nadále tak činí, proti tomuto záměru.

Po zániku Rádia Mikrofórum se vedení Českého rozhlasu (ČRo) nevzdávalo myšlenky, že by i rozhlas veřejné služby měl disponovat okruhem určeným mladým posluchačům.

V souvislosti s dynamickým rozvojem soukromého rozhlasového vysílání (zvláště hudebních stanic) pocítil Český rozhlas citelný úbytek mladých posluchačů a proto v roce 1994 začalo jeho vedení rozpracovávat projekt čtvrtého okruhu, který by byl určen převážně této cílové skupině a nabízel by jí vyšší kulturní obsah, než tak činí soukromá hudební rádia. Druhý argument, kterým vznik ČRo 4 obhajoval především tehdejší šéfredaktor, nyní ředitel ČRo 1 – Radiožurnálu Alexandr Pícha, zněl: zpravodajsko-publicistickému formátu ČRo 1 – Radiožurnálu by prospělo snížení podílu hudby na minimum, to by však bez vzniku nového okruhu znamenalo pro rozhlas veřejné služby citelný úbytek posluchačů.

První zmínku o stanici ČRo 4 je možné objevit ve výroční zprávě Rady Českého rozhlasu za rok 1994. Rada ČRo v dokumentu konstatovala, že „vysílatel veřejné služby chce v roce 1995 mimo jiné usilovat o vytvoření čtvrtého vysílacího okruhu určeného pro mladé posluchače.“

Generální ředitel Českého rozhlasu Vlastimil Ježek se k připravované stanici ČRo 4 podrobně vyjádřil v rozhovoru pro Týdeník Rozhlas v prosinci 1995: „Původně jsme chtěli začít s vysíláním Čtyřky 24. prosince 1995. Do dnešního dne však nemáme dokončen projekt optimalizace vysílacích sítí a já přece nemohu připustit, aby Čtyřka vysílala na úkor ostatních stanic. To prostě nejde. Navíc hledáme frekvence pro Prahu, její slyšitelnost není všude dobrá a na středních vlnách je méně kvalitní. A za třetí vyvstal problém finanční, plynoucí ze snížení procenta reklamy. Za této situace jsme se s myšlenkou na stanici pro mladé rozloučili. Dočasně.

Proti záměru vytvořit čtvrtý okruh ČRo vystoupila APSV i ředitelé jednotlivých soukromých rádií. Například generální ředitel Evropy 2 a programový ředitel Frekvence 1 Michel Fleischmann se nejen v této věci obrátil otevřeným dopisem na předsedu stálé komise Poslanecké sněmovny pro sdělovací prostředky Jana Kasala: „… již tak špatně žijící sektor privátních lokálních a regionálních hudebních stanic bude totálně zničen v okamžiku, když by začal ČRo 4 vysílat. Schovávat se za ‚vážnější témata‘ je urážlivé vůči soukromým stanicím a prokazuje to, že v Českém rozhlase nikdo neposlouchá, co soukromé stanice vysílají a vytvářejí. Jsou to hlavně privátní rádia, zaměřená na mladší generace, která neustále – už jen z potřeby být v kontaktu se svými posluchači – zpracovávají témata, jež se mládeže dotýkají. Stačí se zeptat jakékoli asociace boje proti AIDS, abyste se o tom přesvědčil. Český rozhlas se svými prostředky má na tuto aktivitu již dostatečně stanic a kmitočtů – a přesto je nevyužívá.“

Vedení Českého rozhlasu se nepodařilo v devadesátých letech získat pro projekt ČRo 4 vysílací sít ani žádostmi u Rady ČR pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) o nové vysílače, ani vlastními kmitočtovými úsporami.

I nové vedení ČRo v čele s Václavem Kasíkem, které nastoupilo v polovině roku 1999, deklarovalo, že bude usilovat o ustanovení čtvrtého okruhu pro mladé posluchače. Vznik ČRo 4 označilo za potřebný a důležitý.

16. května 2002 generální ředitel ČRo Kasík ke stavu projektu uvedl: „Mně je hrozně líto, že neplním určitá předsevzetí, protože já jsem si myslel, že Čtyřka bude daleko snadnější úkol; (…) hluboké zamyšlení je před dveřmi. Myslím zamyšlení nad přeskupením stávajících kmitočtů Českého rozhlasu, nebo můžeme také vyrazit jiným směrem – to, co nám technika dovolí: jistěže by se dala Čtyřka provozovat po internetu, ale víte, to není ono, to není zatím vnímání hlasové stanice jako takové, plnohodnotné.“ Kasík rovněž označil vznik ČRo 4 do roku 2005 za reálný.

Autor článku:

Napsat komentář

Pro přidání komentáře musíte .