Frekvence BBC? Dávám Lagardere rok. Maximálně dva.

bbc_world_serviceRozhlasový byznys je v zásadě závodem na dlouhou trať. Jeho současným vítězem se díky odkoupení společnosti BBC Radiocom stala Lagardere Active ČR. Jaká budoucnost čeká pod Francouzsko-Českými křídly frekvenční síť, jejíž RDS dlouhá léta hlásila „BBC“? Odpověď se pokusíme najít v následující úvaze.

Jak vypálit rozhlasovému trhu poslední velký frekvenční rybník. I tak by se dal označit obchod, jehož uskutečnění v tomto týdnu oznámila Lagardere Active ČR. Odkoupení společnosti BBC Radiocom, která provozuje vysílání BBC na území České republiky je totiž bezesporu rozhlasovou transakcí roku a zároveň velkým zklamáním pro konkurenty Lagardere. Jen těžko bychom totiž hledali broadcastera, který si na frekvence BBC nebrousil zuby. Každý z velkých hráčů na rozhlasovém trhu se snaží minimálně udržet, lépe navýšit svůj podíl na trhu a frekvence BBC byly jakýmsi Černým Petrem. Bylo jasné, že kdo je získá, postará se o pomyslnou tečku za celým dlouholetým frekvenčním soubojem a posadit si na hlavu pomyslnou frekvenční korunu.

Zpravodajské stanice v ČR komerčně nefungují

Frekvenční síť, kterou BBC využívala, a se kterou poslední roky tak trochu nevěděla co vlastně dělat, je poslední ucelenou rozhlasovou sítí v FM pásmu, kterou lze z komerčního hlediska označit za použitelnou. Zasahuje největší tuzemská města, může oslovit dostatečný počet posluchačů, tedy má šanci se svému provozovateli vyplatit. Záleží ovšem na tom, co na ní bude provozováno a tady se dostáváme na velmi podivnou půdu snů, čí spíše cílených marketingových a PR sdělení a zároveň k tomu, co nejspíš na této frekvenční síti v nejbližších letech uslyšíme.

Abych citoval článek kolegy Juraje Koiše: „Výkonný ředitel Lagardere Active ČR Miroslav Hrnko zdůrazňuje, že česká BBC zůstane i nadále stanicí s informačně zpravodajským servisem a prvky zábavy“.

Inu, nemohu pochopitelně vyloučit, že Lagardere postihl záchvat v pravdě filantropický a že se opravdu chystají rozvysílat stanici, která bude v nákladových položkách stát velmi vysoko a v příjmových naopak velmi nízko, ale nějak se mi tomu přeci jen nechce věřit. Pokusy o zpravodajskou stanici už tu párkrát byly, vzpomeňme si jen na rádio Alfa, později Nová Alfa, jehož duchovním otcem byl v minulých dnech zesnulý Václav Kasík. Projekt to byl pěkný, všichni redaktoři na něj dodnes s láskou vzpomínají. Jenomže po finanční stránce šlo o velký „průser“, který skončil omezováním zpravodajství, doháněním procent mluveného slova legendárním Divadlem pro uši a nakonec ztrátou licence. Alfa se zkrátka stala jasnou ukázkou toho, že zpravodajské rádio si v ČR komerční subjekt nemůže dovolit provozovat bez výrazných filantropických pohnutek a tučného konta v bance.

Čeká nás další Info rádio?

K mírné nedůvěře v prohlášení Miroslava Hrnka mám ale i jiné důvody, než jen ekonomickou udržitelnost zpravodajského formátu. Samotná Lagardere totiž už jednou ukázala, jak moc chce budovat zpravodajskou stanici (pardon, vlastně informační), jejíž provoz se nemůže vyplatit ani náznakem. Stačí jmenovat názvy. Info rádio, Rádio DJ, Dance rádio. Tři názvy, ale stále stejná frekvence, stále stejný provozovatel. Konkrétně jde o pražskou mini frekvenci, kterou Lagardere získala pro projekt pražského zpravodajského rádia a zároveň o krásnou ukázku toho, jak dlouho vydrží zpravodajsko-rozhlasová filantropie. Mimochodem, je nutno zdůraznit, že sám Michel Fleischmann v rámci oficiálních slyšení před Radou pro rozhlasové a televizní vysílání nikdy nepoužil pojem „zpavodajské rádio“. V mediální rovině, když se o projektu opakovaně zmiňoval před novináři, ale bylo jasné, že hodlá budovat informačně-zpravodajskou stanici.

Zpravodajství z Prahy, jak sliboval verbálně nastíněný projekt, totiž Info rádio reálně nedělalo snad nikdy. Nejprve šlo o samohrajku, pravda s mírným informačním nádechem, následně o mírně alternativní stanici pro mladé posluchače a nakonec v Lagardere snahu o malé pražské rádio vzdali a spojili se s projektem do té doby internetového a kabelového Dance rádia.

Ne že bych tento vývoj vyloženě odsuzoval. Přiklepnutí Info rádia bylo jakousi osobní pomstou tehdejší Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Michelu Fleischmannovi a pro vybudování komerčně úspěšného rádia byla tato frekvence vhodná zhruba stejně jako lodičky pro přespolní běh. Jenže tento příklad zároveň jasně ukázal, že v rozhlasovém byznysu o dobročinnou veřejnoprávnost opravdu nejde.

BBC versus cena piva

Pojďme ale zpět k frekvencím po BBC. Jaká budoucnost je tedy čeká. Nejspíš na nich bude opravdu nějaký rok, možná dva slyšet zpravodajský servis posbíraný týmy Evropy 2 a Frekvence 1. Nejspíš se podaří vytvořit i menší tým přímo pro tuto stanici, který bude propojovat a informačně doplňovat zmíněný zpravodajský základ. No a po onom roce, možná dvou, se objeví reklamní kampaň, stanice bude přebrendována a budeme tu mít třeba Evropu 3.

Záměrně nehodnotím, jestli je tento výhled pozitivní, nebo negativní. To už je záležitost subjektivního pohledu. Někdo po BBC zaslzí, někdo bude na Lagardere nadávat a zmiňovat ďábly rozhlasového trhu. Většinovému posluchači bude ztráta mezinárodního vysílání britské veřejnoprávní stanice vadit nejspíš míň, než by vadilo zvýšení cen piva. Ale přiznejme si, na podobný obchod musejí být vždy dva. Prodávající a kupující. A krom toho, jak už jsem několikrát napsal. Rozhlasové vysílání je především byznys a jako takové je musíme brát.

Autor článku:

Komentáře (13)

  1. Pvtr

    Neměla Evropa 2 již jednou zpravodajské rádio ? Koncem 90. let vysílalo na frekvenci 105,5 MHz z Votic Rádio Lion, které jestli si dobře pamatuji, mělo vysílat zpravodajství. Po čase se ale tento program změnil na Evropu 2. Pokoušel jsem zjistit na webu více, ale nepodařilo se mi to. Zjistil jsem pouze z http://www.radiotv.cz/p_radio/r_licence/rada-udelila-nove-licence/ že někdy v cca červnu 1999 došlo ke změně identifikace programu a k lednu 2000 tato frekvence patří pražské Evropě 2 (http://archiv.rrtv.cz/licencni_rizeni/lr001.html).

    Pamatuje si někdo více ?

    1. beat

      Radio Lion puvodne nemelo nic s Evropou 2 spolecneho.Projekt Radia Lion se vsak nerozejel,o radio,respek. frekvenci projevila zajem Evropa 2 a tak to dopadlo,jak to dopadlo.

  2. _Ovi

    Domnívám se, že na frekvencích BBC od března zachrochtá Pigy. Pokud ne, tak půjde o expanzi Dance, případně Bontonu. Jisté informačně zpravodajské tendence měla kolem roku 1997 Frekvence 1, ale rychle to pominulo a v dnešní cost cuttingové době takový program z privátní sféry čekat nelze. Tady by měl svoji roli sehrát Český rozhlas, který bohužel nenašel dost odvahy vyjmout zpravodajství z Radiožurnálu do samostatné nehudební stanice.

    1. Jakub Bouček Autor příspěvku

      Milý Barko. S Proglasem pochopitelně nepočítám jako s klasickým komerčním subjektem. Jde ale o vyjímku, která do klasického vzorku většinového trhu rozhodně nezapadá. Nicméně budu rád, pokud takových vyjímek bude víc.
      A jinak jen poprosím o jednu věc. Pátým pádem oslovujeme a voláme nikoli Pane Bouček, ale Pane Boučku :-)

  3. Barka

    To se hluboce mýlíte a ve škole jste nedával pozor. Není důležité jestli Proglas
    řadíte nebo ne. Žádný klasický subjekt neexistuje. Buď se na rádiu obohacuje
    skupina lidí nebo se neobohacuje. Obě tyto skupiny patří do profese rádiového
    vysílání. Tudíž nelze dělat rozdíl. Vezměme si Beat. TO, že obsáhnul za pár
    měsíců republiku, je podezřelé, taktéř i s Časem na Moravě. V každém případě
    u obou jde o podvod , konexe nebo tlak nějaké skupiny. Protože jiná rádia se
    nedostala nikam i když čekají 20 let. Ani žádný Hrnek ani Fleischmann , Pařízek
    a další, nejsou hráči . Jsou to jen figury.
    Zpravodajské stanice tu fungují, jen nejsou na VKV, to není problém vedení
    RRTV a ani ničeho jiného. To jsou jenom pucfleci. Praha už neexistuje, o
    žádném Žurnálu nemůže být řeč, to je jen ucpaný zadek, aby se z toho posluchač
    nepodělal. Český éter již není možné dát do pořádku, Bohužel.
    Osobně si myslím , že BBC dosahuje kvalitou k rádiu Svobodná Evropa. Obě jsou placené
    nějakou skupinou
    a zprávy tam jsou na objednávku. My potřebujeme rádio, které u nás vysílalo
    před válkou, tam byly položeny základy.

    1. Jakub Bouček Autor příspěvku

      Pátý pád, neboli vokativ. Mrkněte do pravidel pravopisu, :-)
      První pád (nominativ) – kdo, co – Bouček
      Druhý pád (genitiv) – koho, čeho
      Třetí pád (dativ) – komu, čemu
      Čtvrtý pád (akuzativ) – koho, co
      Pátý pád (vokativ) – voláme, oslovujeme – Boučku
      Šestý pád (lokál) – o kom, o čem
      Sedmý pád (instrumentál) – kým, čím

      Už jen podle ekonomického modelu lze dělat rozdíly velmi snadno. A protože jste původně zmiňoval můj zápisník tak ano. Je důležité jestli a kam Proglas ve svém zápisníku řadím nebo ne. Je to můj zápisník, byť je čistě imaginární :-)

      Týká-li se onoho příkladu první republiky. První vysílatel byl paradoxně soukromý. Šlo o společnost s ručením omezeným Radioslavia, která provozovala stanici Radiojournal a placena byla z koncesionářských poplatků. Licenci udělilo Ministerstvo pošt v září 1923. Teprve v roce 1925 odkoupil provozovatele stát a stal se jeho majoritním vlastníkem.
      Nejsem si úplně jistý na čem byste chtěl stavět. Na jediném provozovateli, který existuje z koncesionářských poplatků, nebo na rádiu, které je státní a tedy jen těžko objektivní.

  4. Barka

    Rádio nemůže existovat z koncesionářských poplatků, to je podvod.
    Starý Žurnál dělali ještě lidé. Nynější zpravodajové a všechno kolem můžeme nazvat plastelínou. Pokud rozhlas posloucháte a máte vycvičené ucho , poznáte objektivitu
    zpráv i při předpovědi počasí. Debata je zbytečná, na FM se zpravodajství nedočkáme.
    Oslovení jsou povolena obě. U mě pane Baránek, pane Baránku. Dopište si to do pravidel.
    Ale kde si vybrat , že. Sv. Evropa nám lživě mluvila o demokracii , zatímco statisíce lidí na venkově v Kambodži USA upalovala zaživa napalmem. Taková
    dolarová vysílačka. Takže někde brát , z Reuters nebo BBC , CNN?
    Anebo mít své neplastelínové lidi v terénu.

    1. Jakub Bouček Autor příspěvku

      Pane Beránku, kdyby pravidla dovolovala obé nepotřebovali bychom onen pátý pád. Každopádně pokud mohu prosit, v mém případě používejte pátý pád a ne první. Nerad riskuji že bych mohl být „co“ :-)

      No a ke zbytku. Vaš pocity a názory mohu jen respektovat, ovšem ne s nimi souhlasit. Takže s vyjádřením respektu bude asi nejlépe tuto diskusi ukončit :-)

  5. Jenda

    …zatímco statisíce lidí na venkově v Kambodži USA upalovala zaživa napalmem…

    Pokud mne pane Barko, může něco neskutečně vytočit, tak to je váš /v dnešní době módní/ primitivní antiamerikanismus. Sympatizujte si s kým chcete, klidně slavte doma i narozeniny Mao-ce-tunga, nebo Lenina, když Vám to udělá dobře. Ostatně máme demokracii, nebo něco, co se demokracii podobá. Ale pokud se dějin válečných konfliktů ve střední a východní Asii týká, ověřte si alespoň několik faktů. Ano Američané Kambodžu bombardovali. Dokonce na ni naházeli o dost více /konvenčních/ pum než na Japonsko. Důvod? Existence vojenských základen /někdy bohužel předpokládaná, ale válka se nevede v rukavičkách/ a vydatná vojenská pomoc Vietcongu, včetně logistiky a zdravotní pomoci. Ve válkách umírají civilisté, je to hnus, ale je tomu tak. vinny jsou ty strany, které konflikt rozpoutaly a to v Kambodži konkrétně Američané nebyli.
    Dále Vám jaksi ušlo, co se pak v Kambodži událo po dubnu 1975. Nebo o tom nechcete asi vědět?
    Připomenu Vám to tedy; uchvácení moci ultrakomunistickými Rudými Khméry, Vysídlení velkých měst, totální genocida obyvatelstva /cca 2.5 milionu zcela nevinných lidí/ veřejné povraždění všech členů vládního kabinetu, vyvraždění veškeré inteligence a lékařů včetně, násilné vytvoření pracovních komun, kdy byl zde i za pouhé nošení brýlí trest smrti. Zrušení a zákaz veřejné dopravy, zrušení peněz, několikaletá internace královské rodiny a uzavření hranic včetně přerušení veškerého spojení /rozhlasového i kabelového a to včetně dálnopisu a telegrafu/.
    Obávám se, že budete i horlivým zastáncem severokorejského režimu jako to je zavedeným zvykem v komunistické diskusní buňce na severu novinky.cz. Ale nikdo Vás za to nesoudí, to je Vaše věc a Váš boj. Prosím Vás ale o jedno: nezamořujte tento server takovými bláboly. Pak už tu chybí pouze problém s 11. zářím, přítomnost lidí na Měsíci, Afganistán, Vietnam a Jižní vs. Severní Korea a další spekulace. Autor článku Vás pouze slušně oslovil, protože jse v oslovení udělal gramatickou chybu. Chováte se jako hulvát. Bohužel. Nezakládejte zde flame a nedělejte z radiotv.cz neblaze proslulé výše zmíněné novinky.cz
    Děkuji Vám…

    Poznámka:
    Nejsem žádný fanoušek USA. Co je pozitivní na této zemi obdivuji, co negativní odsuzuji. Ale snažím se alespoň o nějaký vlastní úsudek.
    Příklad: Na novinkách.cz vzplanula již před mnoha měsíci vášnivá diskuse o Korejském konfliktu. Jak možno domyslet. Amíci jsou svině, Kim čon Il /tehdy ještě živý/ ten kdo dostal neprávem napráskáno a tedy se musí agresorům bránit. Nikdo z těch odborníků na všechno, /a co jich na novinkách.cz je/ Bohužel asi neví, že prapočátek problémů v tomto kusu světa vězí již v japonské anexi Koreje v minulém století, ruských vojenských operacích ve stejné době, čínském vlivu hraničícím s banditismem v severních regionech země a toto jsou problémy ještě starší a sahají to až do středověku, včetně místních problémů etnických, často velmi fatálních, kdy umírali nevinní lidé jen pro to, že se narodili tam, kde se narodili.

    Pokud chcete psát o Asii, je to běh na dlouhou trať, pane Barko…

  6. Jenda

    Oprava:
    …japonské anexi Koreje v minulém století…
    Myšleno pochopitelně století devatenácté. Ruský cestovatel a železniční inženýr Garin tyto patálie popisuje ve své knize více než podrobně.

Napsat komentář

Pro přidání komentáře musíte .